Mizar (ζ Ursae Majoris, zkráceně ζ UMa) je čtyřhvězdný systém v souhvězdí Velké medvědice, vzdálený přibližně 83 světelných let od Slunce. Tvoří prostřední hvězdu oje asterismu Velkého vozu. Systém má kombinovanou zdánlivou hvězdnou velikost 2,04, a je proto snadno viditelný pouhým okem.
Mizar se skládá ze dvou dalekohledem rozlišitelných složek Mizar A a Mizar B, přičemž každá z nich je sama spektroskopickou dvojhvězdou. Jednotlivé hvězdy se označují Mizar Aa, Ab, Ba a Bb. Pouhým okem tvoří Mizar nápadnou dvojici s méně jasným Alkorem, který je rovněž dvojhvězdou. Mizar i Alkor patří k pohybové skupině Velké medvědice, není však bezpečně prokázáno, zda jsou navzájem gravitačně vázány.
Název
Tradiční jméno Mizar pochází z arabského výrazu miʼzar, který znamená „zástěra“, „přehoz“ či „pokrývka“. Mezinárodní astronomická unie v roce 2016 schválila jméno Mizar výslovně pro složku ζ UMa Aa. V tradičním a běžném užití se jím nadále označuje celý čtyřhvězdný systém.
Složení a vlastnosti systému
Mizar A a Mizar B
Mizar A (ζ¹ UMa) a Mizar B (ζ² UMa) tvoří fyzickou dvojhvězdu. Jejich úhlová vzdálenost činí přibližně 14,4 obloukové sekundy, takže je lze snadno rozlišit i malým dalekohledem. Při vzdálenosti 25,4 parseku odpovídá tento rozestup promítnuté vzdálenosti přibližně 370 astronomických jednotek. Skutečná prostorová vzdálenost nemůže být menší. Protože byl během několika staletí pozorován jen velmi malý úsek vzájemné dráhy, její parametry nejsou spolehlivě určeny; oběžná doba se odhaduje řádově na několik tisíc let.
Použitá paralaxa 39,36 ± 0,30 mas je dynamická neboli orbitální paralaxa odvozená z dráhy Mizaru A, nikoli přímá paralaxa z katalogu Hipparcos.
Mizar A
Mizar A je dvoučárová spektroskopická dvojhvězda. Složky Aa a Ab oběhnou společné těžiště za 20,5386 dne po výrazně výstředné dráze s excentricitou přibližně 0,542. Obě jsou si velmi podobné: mají spektrální typ A2Vp a patří mezi chemicky pekuliární hvězdy. Každá má teplotu přibližně 9 000 K, poloměr asi 2,4násobku Slunce a zářivost přibližně 33násobku sluneční zářivosti. Novější kombinované vyhodnocení astrometrických a spektroskopických měření určilo jejich hmotnosti na 2,2224 ± 0,0221 a 2,2381 ± 0,0219 hmotnosti Slunce.
Mizar B
Mizar B je jednočárová spektroskopická dvojhvězda. Ve spektru je přímo patrná pouze složka Ba, chemicky pekuliární hvězda typu Am se spektrální klasifikací kA1h(eA)mA7IV–V. Zápis vyjadřuje, že čára vápníku K odpovídá typu A1, vodíkové čáry ranému typu A a ostatní kovové čáry typu A7; svítivost leží na rozhraní hlavní posloupnosti a podobrů.
Nová spektroskopická dráha publikovaná v roce 2025 udává periodu 175,06 ± 0,04 dne a excentricitu 0,56 ± 0,02. Podle katalogu vícenásobných hvězd má viditelná složka Ba přibližně 1,85 hmotnosti Slunce, zatímco málo hmotná složka Bb asi 0,25 hmotnosti Slunce.
Mizar a Alkor
Mizar a Alkor jsou na obloze vzdáleny přibližně 11,8 obloukové minuty. V roce 2009 byl pomocí adaptivní optiky objeven slabý hvězdný průvodce Alkoru, takže Mizar a Alkor dohromady obsahují šest známých hvězd.
Jejich vzájemná gravitační vazba však zůstává sporná. Mamajek a spoluautoři odvodili prostorovou vzdálenost obou systémů 0,36 ± 0,19 parseku, tedy 74 000 ± 39 000 astronomických jednotek, a zjistili jen okrajovou shodu jejich prostorových rychlostí. Na základě blízkosti a společného pohybu přesto navrhli považovat Mizar a Alkor za šestihvězdný systém. González-Payo a Caballero je v práci z roku 2024 naopak označili za gravitačně nevázané, přestože jsou souvěkými členy stejné pohybové skupiny. Označení celé dvojice za gravitačně vázanou hierarchickou šestihvězdu proto není nesporným závěrem.
Historie výzkumu
Mizar má významné místo v dějinách výzkumu dvojhvězd:
Dne 7. ledna 1617 požádal italský matematik a benediktinský mnich Benedetto Castelli Galilea Galileiho, aby Mizar prohlédl dalekohledem; ze znění dopisu vyplývá, že jeho podvojnost již znal. Galileo pravděpodobně kolem 15. ledna 1617 pořídil první dochovaný podrobný záznam. Změřil rozestup složek přibližně na 15″, ale kvůli mylnému předpokladu o zdánlivém průměru hvězd odhadl vzdálenost Mizaru na pouhých 300 astronomických jednotek. Castelli je proto považován za pravděpodobného prvního pozorovatele, který Mizar teleskopicky rozlišil; přesnější je mluvit o první známé teleskopicky rozlišené dvojhvězdě v Evropě, nikoli o první známé dvojici hvězd vůbec. Dne 27. dubna 1857 pořídili John Adams Whipple a George Phillips Bond první úspěšnou fotografii dvojhvězdy Mizar. Následujícího dne ji Alvan Clark proměřil a získal výsledky odpovídající vizuálním pozorováním. Při klasifikaci hvězdných spekter si Antonia Mauryová všimla, že se vápenatá čára K ve spektru Mizaru A periodicky zdvojuje. Ředitel observatoře Edward Charles Pickering objev oznámil 13. listopadu 1889 a správně jej vysvětlil jako důsledek oběhu dvou nerozlišených hvězd. Mizar A se tak stal první objevenou spektroskopickou dvojhvězdou. Původní perioda odvozená na Harvardu byla chybná. Správnou periodu přibližně 20,5 dne určili Hermann Carl Vogel a jeho spolupracovníci z pozorování pořízených v roce 1901. V roce 1908 Edwin B. Frost a Hans Ludendorff nezávisle zjistili změny radiální rychlosti Mizaru B. Tím bylo prokázáno, že samotný Mizar obsahuje čtyři hvězdy. V letech 1925 a 1927 Francis G. Pease interferometricky rozlišil složky Mizaru A pomocí šestimetrového Michelsonova interferometru připojeného ke 100palcovému Hookerovu dalekohledu na observatoři Mount Wilson. V květnu 1996 pozoroval Mizar A optický interferometr Navy Prototype Optical Interferometer. Měření dosáhla přesnosti přibližně 0,1 tisíciny obloukové sekundy a umožnila velmi přesně zmapovat jeho dráhu. V roce 2009 byl objeven slabý průvodce Alkoru, čímž počet známých hvězd v širší dvojici Mizar–Alkor vzrostl na šest.
Mizar a Alkor jako zkouška zraku
Schopnost rozlišit Mizar a Alkor pouhým okem byla v několika kulturách tradičně považována za zkoušku dobrého zraku. Moderní oftalmologická studie ji porovnala s ostrostí 20/20 na Snellenově optotypu. Výsledek však nezávisí pouze na zrakové ostrosti. Ovlivňuje jej rozdíl jasností obou hvězd, světelné znečištění, průzračnost atmosféry, výška dvojice nad obzorem i zkušenost pozorovatele. Rozestup 11,8′ proto nelze prostě srovnat s přibližně jednominutovou rozlišovací schopností oka pro stejně jasné, vysoce kontrastní objekty.
Členství v pohybové skupině
Mizar i Alkor patří k jádru pohybové skupiny Velké medvědice, označované také jako Collinder 285. Její členové mají podobný prostorový pohyb, chemické složení a stáří a pravděpodobně vznikli společně. Do jádra skupiny patří pět ze sedmi hlavních hvězd Velkého vozu; výjimkami jsou Dubhe a Alkaid.
Odkazy
Reference
Související články Alkor Dvojhvězda Spektroskopická dvojhvězda Pohybová skupina Velká medvědice
Externí odkazy
A New View of Mizar – rozšířená autorská verze článku Leoše Ondry A New View of Mizar – sken článku v časopise Sky & Telescope Mizar v databázi SIMBAD Mizar na stránkách Jima Kalera
Kategorie:Čtyřhvězdy Kategorie:Hvězdy v souhvězdí Velké medvědice Kategorie:Hvězdy hlavní posloupnosti třídy A Kategorie:Objekty v katalogu Henryho Drapera Kategorie:Objekty v katalogu Hipparcos Kategorie:Objekty v Bayerově katalogu Kategorie:Objekty ve Flamsteedově katalogu