27. březen je 86. den roku podle gregoriánského kalendáře (87. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 279 dní. Svátek má Dita.

Události

Česko 1357 – Za účasti císaře a krále Karla IV. byl slavnostně otevřen hrad Karlštejn. Stavba trvala pouhých 9 let, základní kámen byl položen 10. června 1348 1849 – Vydáno guberniální nařízení, které rozložilo všechny zdravotnické náklady na všechny přímé daně jednotlivých okresů. 1874 – Velmi úspěšná premiéra Smetanovy opery Dvě vdovy, ale kritika opět diskutovala o „wagnerismu“ této opery a po slibném rozběhu reprízy vázly. 1907 – První českomoravská strojírna a Ringhofferova strojírna podepsaly smlouvu o založení společné továrny na výrobu automobilů. Po rozchodu partnerů v prosinci 1908 se stala automobilka, postavená v sousedství První českomoravské strojírny, jejím majetkem. 1929 – Z KSČ na protest proti jejímu vedení vystoupily významné kulturní a umělecké osobnosti, např. Stanislav Kostka Neumann, Ivan Olbracht, Marie Majerová, Jaroslav Seifert a další. Šlo o tzv. Manifest sedmi. Většina z nich se později do KSČ vrátila. 1932 – Slavnostní otevření Dannerova stadionu dnes známého jako Ďolíček. 1960 – Byla namíchána první Kofola. Za první domácí nápoj kolového typu na československém trhu byl odpovědný tým z výzkumného ústavu přírodních léčiv v Praze pod vedením Zdeňka Blažka. 1963 – Marta Kubišová natáčí svou první píseň. Skladatel Harry Macourek a textař Jiří Štaidl napsali píseň Neotočím večer vypínačem pro divadelní představení pardubického divadla Stop. Píseň se také stala jejím prvním studiovým snímkem. Natočila ho ve studiu Pouchov Československého rozhlasu v Hradci Králové. 1991 – Miloslav Vlk je jmenován pražským arcibiskupem 1994 – V pražském Žižkovském divadle proběhla premiéra hry Divadla Járy Cimrmana – Záskok. 1996 – Britská královna Alžběta II. přicestovala do České republiky se svým manželem Princem Filipem, vévodou z Edinburghu. Byla to první návštěva britského monarchy do zemí koruny české. 1999 – Herečka Jiřina Jirásková získala Cenu Thálie za celoživotní herecké mistrovství. 2001 – Do čela Akademie věd České republiky byla zvolena první žena, bioložka Helena Illnerová

Svět 1188 – Fridrich I. Barbarossa oficiálně přebírá křižácký závazek v Mohuči a povede 3. křížovou výpravu 1309 – 195. Papež Klement V. vyhlásil exkomunikaci a vyloučení celého Benátského státu z církve, jakož i jakýkoliv obchodní styk za to, že obsadil Ferraru, papežské lenní panství 1329 – 196. Papež Jan XXII. vydal In Agro Dominico odsuzující psaní Mistra Eckharta jako kacířské 1513 – Španělský cestovatel Juan Ponce de León doplul na severní okraj Baham na své první cestě na Floridu 1536 – Švýcarští protestanti ze Štrasburku a Kostnice podepsali První Helvetské vyznání. 1599 – Robert Devereux II. se stal generálem Irska 1625 – Po smrti svého otce Jakuba I. nastoupil na anglický trůn Karel I. z rodu Stuartovců. Rovněž se prohlásil za krále Francie 1668 – Anglický král Charles II. věnuje Bombaj Východoindické společnosti 1708 – Anglický podvodník, vydávající se za krále Jakuba III., prchnul do Dunkerku 1709 – Hráz v holandském Hardinxveldu se prolomila, Alblasserwaard je pod vodou. 1721 – Francie a Španělsko podepisují Madridskou dohodu 1775 – Americký Kontinentální kongres zvolil budoucího prezidenta Thomase Jeffersona za svého člena na druhý termín 1782 – Charles Watson-Wentworth, druhý markýz z Rockinghamu se stal premiérem Spojeného království 1790 – Boty se poprvé zavazují tkaničkami – Angličan Harvey Kennedy si to nechal patentovat. 1794 Americký kongres autorizuje prezidenta George Washingtona aby vyzbrojil lodě. Prezident zakládá americké námořnictvo v počtu šesti fregat. Dánsko a Švédsko utvořili v Kodani neutrální spolek. 1802 – Napoleon uzavírá mír v Amiensu, tím skončila francouzská revoluční válka 1808 – Premiéra oratoria Josepha Haydna Stvoření ve Vídni 1871 – Uskutečnil se historicky první mezinárodní zápas v ragby, ve kterém Skotsko porazilo 1:0 Anglii. 1880 – První den prodáno 50 000 vydání Zolova románu Nana. 1941 – Začala námořní bitva u Matapanu, ve které se střetla flota Itálie se svazy lodí Velké Británie a Austrálie. 1958 – Nikita Chruščov se stává premiérem SSSR, ale současně si ponechává funkci prvního tajemníka KSSS. 1964 – Aljašku zhruba v půl šesté odpoledne tamního času postihlo jedno z nejsilnějších zemětřesení od roku 1900. Mělo intenzitu 9,2 stupně Richterovy škály. Ve 20. století silnější zemětřesení bylo zaznamenáno v roce 1960, které postihlo Chile, dosáhlo 9,5 stupně. 1977 – Letecké neštěstí na Tenerife, největší letecká nehoda v dějinách (nepočítaje Teroristické útoky 11. září 2001). 1994 – V italských parlamentních volbách zvítězil blok pravicových stran v čele se stranou Forza ltalia. 1996 – únos trapistických mnichů z kláštera v Tibhirine v Alžírsku 1998 – Americký úřad pro výživu a léky (FDA) schválil distribuci tablet proti mužské impotenci s názvem Viagra. 2020 – Severní Makedonie se stala členem NATO.

Narození

Česko náhled|upright|Radim Uzel (* 1940) náhled|upright|Martin Petiška (* 1951) náhled|upright|David Navara (* 1985) 1323 – Anna Lucemburská, dcera Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, rakouská, štýrská a korutanská vévodkyně († 3. září 1338) 1695 nebo 1696 – Jan Rudolf Špork, pomocný biskup pražský, sběratel a kreslíř († 21. ledna 1759) 1730 – Johann Josef Leitenberger, podnikatel německého původu působící především v textilním oboru († 30. května 1802) 1761 – Ondřej Kusý, tenorista, violoncellista a skladatel († 29. prosince 1806) 1815 – Josef Walter, pedagog († 16. června 1890) 1832 – Jan Balcar, náboženský myslitel († 25. listopadu 1888) 1835 – Jan Rechner, pražský zlatník, klenotník a hodinář († 5. března 1892) 1849 – František Adolf Šubert, dramatik, ředitel Národního divadla († 8. září 1915) 1861 – František Faktor, chemik a cestovatel († 23. října 1911) 1865 Františka Kyselková, sběratelka lidových písní († 23. července 1951) Jaroslav Václav Vacek, kněz, hudební skladatel a spisovatel († 19. června 1935) 1866 – Jaroslav Šafařovič, ředitel Národního divadla v Praze († 13. července 1937) 1868 – Františka Kolaříková, politička a poslankyně († ?) 1871 – Ján Brežný, politik († 25. prosince 1939) 1872 – Richard Fischer, politik († 4. února 1954) 1873 – Vojtěch Hybášek, kněz, hudebník, propagátor české hudby a spisovatel († 28. listopadu 1947) 1874 – Jan Buzek, československý politik polské národnosti († 24. listopadu 1940) 1875 Bohumil Schweigstill, pedagog a autor loutkových her († 3. prosince 1964) Johann Tschapek, československý politik německé národnosti († 23. prosince 1930) 1877 – Josef Drahoňovský, český sochař († 20. července 1938) 1883 – Jan Kunc, hudební skladatel a pedagog († 11. září 1976) 1896 – Vilém Stanovský, divizní generál čs. letectva, oběť komunismu († 14. července 1972) 1899 – Josef Polášek, architekt († 20. prosince 1946) 1904 – Adolf Kellner, dialektolog, bohemista a romanista († 31. května 1953) 1910 – Ladislav Vachulka, varhaník, cembalista († 14. dubna 1986) 1917 – Vladimír Nedvěd, vojenský letec († 31. října 2012) 1919 – František Miroslav Doubrava, herec († 28. prosince 2003) 1921 – Stanislav Libenský, sklářský výtvarník, sochař a pedagog († 24. února 2002) 1922 – Josef Smolík, evangelický teolog († 4. února 2009) 1924 – Jiří V. Svoboda, překladatel a básník († 13. února 1981) 1926 – Jaroslava Skleničková, pamětnice vyhlazení Lidic a spisovatelka († 27. září 2024) 1927 – Jiří Horčička, rozhlasový režisér († 27. března 2007) 1928 – Antonín Tučapský, hudební skladatel, dirigent a pedagog († 9. září 2014) 1930 – Jiřina Štěpánová, basketbalistka 1940 – Radim Uzel, lékař-sexuolog († 2. května 2022) 1944 Heda Bartíková, redaktorka, novinářka a spisovatelka Josef Ullmann, architekt a politik 1946 – František Panchártek, hokejový reprezentant 1948 – Ladislav Tichý, římskokatolický teolog 1951 Martin Petiška, spisovatel, básník, dramatik a vydavatel Jiří Vejvoda, rozhlasový a televizní autor Jan Urban, novinář, pedagog, disident 1952 – Eva Hrušková, herečka 1956 Zdeněk Palusga, herec Jiří Škoda, cyklista, bronzová medaile na OH 1980 Markéta Fialková, disidentka a diplomatka († 23. srpna 2011) 1957 – Tomáš Hanák, herec a moderátor 1959 – Michaela Fukačová, violoncellistka 1960 – Renata Vesecká, právnička, bývalá nejvyšší státní zástupkyně ČR 1964 – Vladimír Drápal (galerista), vydavatel, občanský aktivista 1980 – Michaela Paštiková, tenistka 1982 – Radoslav Banga, známý jako Gipsy, rapper, zpěvák, textař a hudebník 1985 – David Navara, šachový velmistr

Svět náhled|upright|Michael York (* 1942) náhled|upright|Annemarie Moserová-Pröllová (* 1953) náhled|upright|Quentin Tarantino (* 1963) náhled|upright|Mariah Carey (* 1969) náhled|upright|David Coulthard (* 1971) náhled|upright|Nathan Fillion (* 1971) náhled|upright|Fergie (* 1975) náhled|upright|Manuel Neuer (* 1986) náhled|upright|Jessie J (* 1988) náhled|upright|Brenda Song (* 1988) 1196 – Svjatoslav Vsevolodovič, kníže novgorodský, jurjevský a vladimirsko-suzdalský († 3. února 1252) 1401 – Albrecht III. Bavorský, bavorsko-mnichovský vévoda († 29. února 1460) 1665 – Pietro Pariati, italský básník a operní libretista († 14. října 1733) 1668 – Cornelio Bentivoglio, italský kardinál († 30. prosince 1732) 1676 František II. Rákóczi, sedmihradský kníže, vůdce neúspěšného protihabsburského uherského povstání († 8. dubna 1735) Maria Clara Eimmart, německá astronomka a ilustrátorka († 29. října 1707) 1679 – Domenico Lalli, italský básník a operní libretista († 9. října 1741) 1744 – Alexej Ivanovič Musin-Puškin, ruský šlechtic, historik a sběratel umění († 13. února 1817) 1765 – Franz von Baader, německý lékař, filosof a teolog († 23. května 1841) 1768 – Joseph Schreyvogel, rakouský spisovatel († 28. července 1832) 1784 – Sándor Kőrösi Csoma, maďarský filolog a orientalista († 11. dubna 1842) 1785 – Ludvík XVII., francouzský následník trůnu († 8. června 1795) 1787 – Pierre Antoine Delalande, francouzský přírodovědec a cestovatel († 27. června 1823) 1797 – Alfred de Vigny, francouzský spisovatel, básník a dramatik († 17. září 1863) 1801 – Josef Kalchegger von Kalchberg, ministr obchodu Rakouského císařství († 27. dubna 1882) 1802 – Félix-Jacques Moulin, francouzský fotograf († 12. prosince 1875) 1807 – Bernhard Grueber, německý architekt, první profesor architektury na AVU v Praze a historik umění († 12. října 1882) 1809 – Baron Haussmann, francouzský městský architekt a pařížský prefekt († 11. ledna 1891) 1817 – Karl Wilhelm von Nägeli, švýcarský botanik († 11. května 1891) 1822 – Henri Murger, francouzský spisovatel († 28. ledna 1861) 1832 – William Quiller Orchardson, skotský malíř († 13. dubna 1910) 1845 – Wilhelm Conrad Röntgen německý fyzik, nositel první Nobelovy ceny za fyziku (1901) († 10. února 1923) 1847 – Otto Wallach, německý chemik, držitel Nobelovy cenu za chemii († 26. února 1931) 1851 Ruperto Chapí, španělský hudební skladatel († 25. března 1909) Vincent d’Indy, francouzský hudební skladatel († 2. prosince 1931) 1857 – Karl Pearson, anglický matematik a filozof († 27. dubna 1936) 1863 – Henry Royce, britský průkopník automobilismu († 22. dubna 1933) 1866 – Andon Zako Çajupi, albánský spisovatel († 11. července 1930) 1871 – Heinrich Mann, německý spisovatel († 12. březen 1950) 1875 – Albert Marquet, francouzský malíř († 14. července 1947) 1879 Edward Steichen, americký fotograf a malíř († 25. března 1973) Sándor Garbai, prezident komunistické Maďarské republiky rad († 7. listopadu 1947) 1881 – Arkadij Timofejevič Averčenko, ruský spisovatel († 12. března 1925) 1883 – Marie Underová, estonská básnířka († 25. září 1980) 1886 Ludwig Mies van der Rohe, německý architekt funkcionalismu a mezinárodního slohu († 17. srpen 1969) Sergej Mironovič Kirov, sovětský politik († 1. prosince 1934) 1894 – René Fonck, francouzské letecké eso († 18. června 1953)