Kadim též Kaddim (, doslova „Džbány“, podle biblické lokality, 2. kniha královská 10,12 – „Pak se vydal do Samaří. Šel cestou přes Bét-eked pastýřů“, jejíž jméno se uchovalo v názvu nedaleké palestinské vesnice Bayt Qad) byla izraelská osada na Západním břehu Jordánu v distriktu Judea a Samaří a v Oblastní radě Šomron, která byla roku 2005 vyklizena v rámci plánu jednostranného stažení. Kadim se nacházela v nadmořské výšce cca 280 metrů na severním okraji Samařska a Samařské hornatiny, necelé 2 kilometry jihovýchodně od města Džanín, cca 75 kilometrů severně od historického jádra Jeruzalému a cca 65 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu. Vesnice Kadim byla na dopravní síť Západního břehu Jordánu napojena pomocí lokální silnice číslo 6010, která umožňovala obejít aglomeraci Džanínu a napojit se na silnici číslo 60 – hlavní severojižní dopravní osu Samařska, která pak vedla dále k severu, za Zelenou linii do Jizre'elského údolí v severním Izraeli. Kadim byla izolovanou izraelskou osadou, obklopenou na všech stranách palestinskými sídly. Jedinou další izraelskou osadou v jejím okolí byla malá vesnice Ganim cca 2 kilometry na východě.
Dějiny Vesnice Kadim byla založena v roce 1983 skupinou sekulárních aktivistů, kteří zároveň založili nedalekou osadu Sa-Nur. Osada byla navržena výhledově až pro 200 rodin a měla se spolu se sousední osadou Ganim stát jakousi izraelskou protiváhou palestinského města Džanín. Zpočátku šlo o osadu typu "Nachal", tedy kombinace vojenského a civilního osídlení. Ryze civilní obec se z Kadim stala v roce 1984. Tehdy tu žilo 25 rodin. Osada se ale nikdy populačně příliš nerozvinula. Během Druhé intifády byla vystavena častým útokům Palestinců a prohloubila se její izolace. Počátkem 21. století byla navíc obec Kadim ponechána vně Izraelské bezpečnostní bariéry, která v této oblasti vyrostla mnohem blíže k Zelené linii. V srpnu 2005 byl realizován plán jednostranného stažení prosazovaný vládou Ariela Šarona. V jeho rámci měli být z Pásma Gazy a ze severního Samařska staženi izraelští civilní osadníci. V severním Samařsku se to týkalo obcí Ganim, Kadim, Chomeš a Sa-Nur. Plán byl skutečně proveden a všechny čtyři vesnice byly opuštěny. Izraelská armáda si ovšem podržela kontrolu nad oblastmi těchto bývalých osad. Už před evakuací osad vyklidila ale armáda malou základnu, která se nacházela u silnice číslo 6010 mezi osadami Ganim a Kadim.
Demografie Obyvatelstvo Kadim bylo v databázi Yesha popisováno jako sekulární. Vesnice trvale zůstala populačně nevýznamnou. Během Druhé intifády se navíc dostavila stagnace a mírný pokles počtu obyvatel, který byl těsně před zrušením osady vystřídán nárůstem. K 31. 12. 2004 zde žilo 142 obyvatel, během roku 2004 se populace obce zvýšila o 10,9%.
+ Vývoj počtu obyvatel Kadim 1994–2004Rok1994199920002001200220032004Počet obyvatel 130 138 148 133 125 128 142
Odkazy
Reference
Související články Samařsko Oblastní rada Šomron Izraelská bezpečnostní bariéra Izraelský plán jednostranného stažení Druhá intifáda
Externí odkazy Oficiální profil obce na portálu Oblastní rady Šomron Archivní fotografie
Kategorie:Izraelské osady na Západním břehu Jordánu Kategorie:Bývalé izraelské osady