Skřivaň

Skřivaň je vesnice a část městyse Pavlíkov v okrese Rakovník ve Středočeském kraji.

Historie První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1352.

Skřivaň náležela mezi zemanské zpupné statky a stával při ní poplužní dvůr s tvrzí. V polovině 14. století (k roku 1355) jsou ve vsi připomínáni dva zemané z rodu Kunešů; po jejich smrti se ves rozdělila na dvě části. Jednu z nich držel roku 1380 Hanek z Krakovce, jemuž ji král postoupil směnou za Krakovec spolu s dědinami v Šanově, Neckách a Hostokryjích. Druhou část s tvrzí měl v držení Bedřich (připomínaný 1383, zemřelý před rokem 1396); kolem roku 1398 ji koupil Jan Čihák z Dubu, který byl roku 1415 patronem zdejšího kostela a zemřel roku 1418. Na přelomu 15. a 16. století seděl na Skřivani Purkart z Čichalova, který roku 1500 přikázal ves s příslušenstvím ke Křivoklátu. Král Vladislav II. mu za to povolil pást dobytek a brát dřevo v okolních královských lesích.

V polovině 16. století se u Skřivaně rozvíjelo hornictví. Roku 1544 udělil král Ferdinand I. tehdejšímu majiteli Jindřichu Pětipeskému z Chýš právo obnovit doly na vrchu zvaném Bukovsko a na osm let mu prominul urburu i desátek z vytěženého zlata a stříbra. Roku 1581 zjistil přísežný horník české komory Mates Neupauer, že zdejší stříbrné doly jsou hluboké devět dvojlatů a pracují na nich dva horníci.

Za třicetileté války byla ves zčásti vypálena. Roku 1651 se ve Skřivani uvádějí čtyři sedláci, čtyři chalupníci a jeden zahradník; na spáleništích se roku 1652 nově usadili další tři sedláci a jeden chalupník, takže roku 1655 zde bylo obydleno třináct domů. Podle popisu z roku 1676 měla ves jen 5 a půl osedlého; k hospodářskému zázemí patřil pivovar, dva mlýny (jeden na křivoklátském, druhý na vrchnostenském gruntu, oba na nestálé vodě) a ovčín.

V roce 1683 byl u vesnice otevřen důl Svatý Jan. Těžily se v něm kamenečné břidlice s obsahem pyritu, ze kterých se v sousední huti vyráběla kyselinu sírovou. Na jejich zpracování pravděpodobně upomíná pomístní jméno Nad Hutí na jižním okraji vesnice. V čele těžařů stál Jindřich Günther Eulenhaupt, advokát české komory, který na podniku držel 38 podílů; jedním z podílníků byl i Aron Tausig, jenž do závodu vložil 555 kop grošů. Podnik brzy upadal, a přestože se jej Eulenhaupt roku 1686 zavázal udržet v chodu dodávkou 1000 centů kamence ročně, těžaři jej nejpozději roku 1695 opustili.

Podle popisu panství z roku 1714 bylo ve vsi osm sedláků a čtyři chalupníci, panský dvůr s 277 strychy polí a luk, dva panské mlýny a pivovar se sladovnou; celkem zde žilo 129 obyvatel. Roku 1748 byla Skřivaň připojena ke křivoklátskému panství. Za Valdštejnů robotovali sedláci tři dny v týdnu s potahem a v době setí, senoseče a žní celý týden; roku 1778 byla robota upravena na tři dny v týdnu a deset dnů ruční práce v létě, chalupníci vypomáhali dva a půl dne týdně po celý rok.

V roce 1932 byly ve Skřivani evidovány tyto živnosti a obchody: obchod s cukrovinkami, hostinec, obchod s hračkami,dva obuvníci, obchod s lahvovým pivem, rolník, řezník, obchod se smíšeným zbožím a trafika.

Obyvatelstvo

Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1979 Skřivaň byla samostatnou obcí v okrese Rakovník. Od 1. ledna 1980 je částí městyse Pavlíkov v okrese Rakovník.

Pamětihodnosti Kostel svatého Štěpána Chlév u čp. 4 Sloup se sochou svatého Isidora Zámeček Skřivaň

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Rakovník Kategorie:Sídla v Plaské pahorkatině Kategorie:Sídla v CHKO Křivoklátsko Kategorie:Těžba v okrese Rakovník Kategorie:Těžba břidlice v Česku Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Pavlíkov