Pavučinec plyšový (Cortinarius orellanus) je smrtelně jedovatá houba z čeledi pavučincovitých (Cortinariaceae).

Synonyma Cortinarius rutilans Quél. 1897 – pavučinec červenožlutý Dermocybe orellana (Fries 1838) Ricken 1915 – kožnatka plyšová

Vzhled Oranžově hnědý až hnědý klobouk má průměr 3 až 8 cm, je sametově plstnatý nebo šupinkatý, zprvu kulovitý, později plochý s vyčnívajícím tupým hrbolem uprostřed, mnohdy nepravidelně zprohýbaný.

Lupeny mladých plodnic jsou šafránově žluté, vcelku řídké a ve stáří tmavnou do rezavě hnědooranžové barvy.

Třeň dorůstá délky 3 až 7, výjimečně až 10 cm a průměru od 1 do 2 cm. Je téměř válcovitý, dole se zužující, hladký, lesklý, plný, vláknitý a pevný, žlutavý, světle okrový až žlutohnědý dole srůstá s třeni dalších plodnic. Dužina je ve třeni žlutavá, v klobouku až rezavě načervenalá.

Výtrusy jsou elipsovité 8,5–12 × 5,5–7 µm, žluté. Výtrusný prach má rezavě hnědou barvu.

Výskyt náhled|300px|Řez pavučincem plyšovým Roste v listnatých lesích, zejména pod duby, buky a habry, od července do října. V České republice se vyskytuje poměrně řídce, častější výskyt je v severnějších oblastech Evropy, např. v Polsku a v severním Německu. Je uveden v Červeném seznamu hub České republiky jako ohrožený druh .

Obsahové látky orellanin – komplex asi deseti sloučenin jedovatějších než toxiny muchomůrky zelené.

Otravy Až do masové otravy v Polsku v 50. letech se o jedovatosti pavučince plyšového nevědělo.https://www.myko.cz/clanek201/https://zdarsky.denik.cz/zpravy-region/pozor-na-pavucince-plysoveho-ve-starych-atlasech-je-vedeny-jako-jedly/ V roce 1952 se v Polsku urodila mimořádná úroda pavučinců plyšových, což vedlo k masové otravě, která postihla 102 osob, z nichž 11 zemřelo.https://books.google.cz/books?id=EIcQGsZ2kksC&pg=PA54&redir_esc=y#v=onepage&q Polským lékařům se zprvu jevila jako nepochopitelná epidemie selhání ledvin, odhalení a prokázání pavučince plyšového jako původce jim zabralo několik let.

Příčinou otrav je pyridinový alkaloid orellanin. Otrava je velice zákeřná, neboť se její příznaky objevují nejdříve za 2 dny (a nejpozději za tři týdny) po požití. Pro dlouhou inkubační dobu mnohdy není onemocnění spojováno s konzumací hub. Obecně lze říci, že děti jsou mnohem citlivější, příznaky se u nich objevují v řádu dní a v případě, že obdržely smrtelnou dávku, velice rychle umírají, zatímco u dospělých se příznaky objeví později a mohou bojovat se smrtí týdny až měsíce.

Projevem otravy jsou nejprve poruchy trávení (průjmy a zvracení), které však mohou chybět, zejména pokud byla houba konzumována vícekrát po menších dávkách, později poruchy močení, obvykle v podobě nejprve nadměrného močení, jehož míra plynule klesá k močení naopak nedostatečnému.Jaroslav Vašák: Jedovaté houby na Recepty online.cz, dostupné: http://www.receptyonline.cz/zobraz_clanek.php?id=239 (navštíveno 30. 8. 2008) Vleklá destrukce ledvin těžko rozložitelnými toxiny může nakonec vést až k úplnému zastavení jejich funkce a tudíž k úplné zástavě močení, poškozena mohou být též játra. Otrava často končí smrtí nebo trvalým poškozením ledvin, které vyžaduje pravidelnou dialýzu nebo transplantaci.

Podobně nebezpečné jsou i další pavučince, např. severněji rostoucí pavučinec výjimečný (Cortinarius rubellus).konkrétní příklad houby dodán podle: Jaroslav Vašák: Jedovaté houby na Recepty online.cz, kde je ovšem označena českým jménem pavučinec skvělý; dostupné: http://www.receptyonline.cz/zobraz_clanek.php?id=239 (navštíveno 30. 8. 2008); konkrétní české jméno houby dodáno podle BioLibu: http://www.biolib.cz/cz/taxon/id60670/ (navštíveno 30. 8. 2008)

Otravy v Česku První publikovaná otrava v Česku proběhla v roce 1977, kdy zemřela dvouletá holčička, která opakovaně snědla polévku z pavučince plyšového. Jejího otce se s obtížemi podařilo zachránit.Jedovaté houby a otravy z nich na Viscojis.cz, dostupné: http://viscojis.cz/teens/index.php?option=com_content&view=article&id=81%3A62&catid=91%3Aotravy-houbami&Itemid=141 (navštíveno 8. 9. 2014)

Někteří odborníci však tvrdí, že nějaké otravy se přece jen vyskytovat mohou a že zdánlivá absence případů je způsobena tím, že se otrava těžko diagnostikuje a prokazuje (vlastně to nedělá žádná česká laboratoř) a že tedy otravy jsou zařazeny k nespecifikovaným selháním ledvin. V Polsku, kde je výskyt pavučince plyšového podstatně častější a kde mají odborníky na tyto otravy, jsou registrovány desítky případů ročně.

Záměny Je zde riziko záměny s jedlými zástupci rodu pavučinec, jejichž sběr se laikům nedoporučuje.

Taxonomická poznámka

Někteří mykologové rozdělují velmi obsáhlý rod Cortinarius (pavučinec) na více menších rodů. V takovém případě je tato houba řazena do rodu Dermocybe (kožnatka, viz synonyma). Většina mykologů se však přiklání k názoru, že se jedná pouze o podrody.

Odkazy Literatura VESELÝ, Rudolf; KOTLABA, František; POUZAR, Zdeněk. Přehled československých hub. Praha: Academia, 1972. Str. 300. KUBIČKA, Jiří; ERHART, Josef; ERHARTOVÁ, Marie. Jedovaté houby. Praha: Avicenum, 1980. Str. 120.

SMOTLACHA, Miroslav; ERHART, Josef; ERHARTOVÁ, Marie. Houbařský atlas. Praha: Ottovo nakladatelství, 2004. Str. 124. – SVRČEK, Mirko.Houby. Il. Bohumil Vančura. 4. české vyd. Praha: Aventinum, 2002. 279 s. – SVRČEK, Mirko. Houby. Il. Bohumil Vančura. 2. vyd. Praha: Artia, 1988 GARNWEIDNER, Edmund. Houby - kapesní atlas. Přel. z něm. Věra Strádalová. Praha: Slovart, 2003. Str. 122. –

Reference

Externí odkazy

Otrava pavučincem (abstrakt článku) Italsky, s obrázkem

Kategorie:Jedovaté houby Kategorie:Pavučinec Kategorie:Ohrožené houby ČR