1. červenec

1. červenec je 182. den roku podle gregoriánského kalendáře (183. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 183 dní. Svátek má Jaroslava.

Události Česko 1300 – Ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře začala ražba Pražského groše. 1415 – Mistr Jan Hus píše svůj poslední list z Kostnice. 1420 – V období od 1. do 8. července byl v Praze byl zpracován a vyhlášen společný husitský program, zvaný čtyři artikuly pražské. Obsahoval požadavek svobodného kázání slova božího, trestání smrtelných hříchů u všech osob stejně, přijímání svátosti oltářní podobojí způsobou a odejmutí světské moci kněžím. 1863 – Svou činnost v Praze zahájila Česká eskomptní banka. Byla založena za účasti předních pražských bank, jako první ze série bankovních ústavů v Praze. 1883 – V Praze je vydán pod názvem „Abecední seznam dosud ohlášených P.T. abonentů pro ústřední síť telefonickou“ první telefonní seznam. 1899 – V Ústí nad Labem byl zahájen provoz elektrické tramvaje. 1917 – V rámci Kerenského ofenzívy započala bitva u Zborova, v níž drtivě zvítězili Československé legie. 1930 – Československé státní aerolinie uskutečnily první mezinárodní let – letadlem Ford 5AT na lince Praha – Záhřeb. 1951 – Přestavbou katastrů obcí Ostravice a Staré Hamry vznikla obec Bílá. 1955 – Nájemníci se začali stěhovat do panelového domu v Ďáblicích – ten se tak stal prvním obytným panelovým domem v Praze. 1960 – V Československu vstoupila v účinnost další správní reforma, která zrušila správní reformu z roku 1949. 1967 – Rozhodnutím ministra dopravy Aloise Indry byla zřízena (rozdělením dosavadního Střediska pro rozvoj silnic a dálnic) nová rozpočtová organizace Ředitelství dálnic pro zajištění a uspořádání investorské a správní činnosti v souvislosti s budováním dálnic v ČSSR. 1986 – V Praze byly do provozu s cestujícími zařazeny velkokapacitní obousměrné tramvaje Tatra KT8D5, první československé tříčlánkové stroje. 1988 – V Ústí nad Labem byl po čtyřech letech od zahájení výstavby zahájen provoz trolejbusů. 1991 – Zástupci šesti zemí v Praze podepsali ukončení platnosti Varšavské smlouvy. 1992 – Televizní stanice ČTV (což byl český národní okruh v rámci československé federace) začala vysílat výhradně ve standardu PAL. 1995 – Trolejbusová doprava v Chomutově a v Jirkově zahájila provoz. 2006 V České republice začaly první páry osob stejného pohlaví uzavírat registrované partnerství. V dopravě začal platit bodový systém. 2013 – Vznikl vědecko-výzkumný ústav Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (anglicky Czech Institute of Informatics, Robotics and Cybernetics, zkratkou CIIRC) coby součást Českého vysokého učení technického v Praze. 2019 Vzniklo velitelství informačních a kybernetických sil AČR. 2025 V Česku přestalo být podmínkou pro úřední změnu pohlaví operace či hormonální léčba.

Svět 1520 – V Tenochtitlánu, okupovaném Španěly, vypuklo povstání, při němž byli Španělé za obrovských ztrát na životech nuceni uprchnout z města. 1569 – Stvrzení sjednocení Polského království a Litevského velkoknížectví Lublinskou unií. 1810 – Požár sídla rakouského velvyslance v Paříži, kdy při plesu na počest sňatku Napoleona Bonaparta s rakouskou arcivévodkyní Marií Louisou zahynulo nebo bylo těžce zraněno několik desítek lidí. 1850 – V habsburské monarchii vydány první poštovní známky (některé zdroje uvádějí datum 1. červen). 1863 – Americká občanská válka: začala třídenní bitva u Gettysburgu, ve které byly síly Konfederace poraženy armádou Unie. Střetnutí zvrátilo průběh války ve prospěch severních států. 1867 – Vzniká nezávislá konfederace Kanada. 1903 – Odstartoval první ročník cyklistického závodu Tour de France 1903. 1904 – V St. Louis byly zahájeny III. letní olympijské hry. 1908 – Signál SOS byl zaveden jako celosvětový standard volání o pomoc. 1916 – První světová válka: v 7:30 ráno začalo jedno z největších střetnutí konfliktu bitva na Sommě. 1971 – Založeny Bratislavské automobilové závody, první automobily Škoda Garde zde však vyrobili až na jaře 1982. 1979 – Firma Sony představila walkman. 1997 – Byl předán Hongkong Číně. 2013 – Chorvatsko bylo přijato jako 28. člen Evropské unie.

Narození Viz též :Kategorie:Narození 1. července — automatický abecedně řazený seznam. Česko náhled|upright|Jindřich Plachta (* 1899) náhled|upright|Daniela Drtinová (* 1970) 1810 – Petr Miloslav Veselský, archivář, spisovatel a dějepisec († 9. července 1889) 1833 – Eliška Pešková, herečka († 23. května 1895) 1855 – Bedřich Frida, spisovatel, překladatel, dramaturg a divadelní kritik († 15. října 1918) 1859 – Karel IV. kníže ze Schwarzenbergu, šlechtic a politik († 4. října 1913) 1866 – Václav Flajšhans, filolog a literární historik († 20. listopadu 1950) 1869 Franz Jesser, československý politik německé národnosti († 16. března 1954) Adéla Srnová, tanečnice († 2. ledna 1935) 1886 Josef Cibulka, historik umění a archeolog († 2. dubna 1968) Theodor Kössl, právník a hudební skladatel († 18. září 1969) 1890 – Rudolf Jílovský, kabaretiér, zpěvák, šansoniér, herec a redaktor († 7. června 1954) 1899 – Jindřich Plachta, herec († 6. listopadu 1951) 1912 – Václav Vojtěch Tošovský, († 26. listopadu 2007) 1914 – Josef Olejník, katolický kněz, hudebník, pedagog a skladatel († 11. července 2009) 1915 Rudolf Pernický, voják, předseda Konfederace politických vězňů České republiky († 21. prosince 2005) Josef Zlámal, kněz a převor Maltézského řádu († 22. prosince 2008) 1917 – Milada Blekastad, norská spisovatelka, literární historička a komenioložka českého původu († 25. října 2003) 1922 Jiří Ropek, varhaník a skladatel († 21. června 2005) Vítězslav Černý, herec († 4. srpna 1986) 1923 – Vladimír Ráž, herec († 4. července 2000) 1926 – Jan Valášek, filmový režisér, scenárista a herec († 27. ledna 1968) 1927 – Ladislav Bařinka, plastický chirurg († 28. července 2020) 1931 Miroslav Krejča, herec a spisovatel († 11. června 2005) Stanislav Grof, americký psychiatr českého původu 1936 – Jana Štroblová, literátka 1954 – Antonín Charouz, automobilový závodník 1955 – Michael Kuneš, politik 1962 – Václav Hampl, fyziolog 1968 – Aleš Zbořil, herec a moderátor 1970 Miloš Doležal, spisovatel Daniela Drtinová, moderátorka a právnička 1979 – Martin Písařík, herec a dabér 1985 – Karlos Vémola, MMA bojovník 1993 – Richard Nedomlel, hokejový obránce 1996 – Štěpánka Fingerhutová, herečka

Svět náhled|upright|Ignác Filip Semmelweis (* 1818) náhled|upright|Louis Blériot (* 1872) náhled|upright|Leslie Caron (* 1931) náhled|upright|Debbie Harry (* 1945) náhled|upright|Carl Lewis (* 1961) náhled|upright|Princezna Diana (* 1961) náhled|upright|Ruud van Nistelrooy (* 1976) náhled|upright|Liv Tyler (* 1977) 1311 – Liou Ťi, čínský státník, vojevůdce, spisovatel a básník († 16. května 1375) 1481 – Kristián II. Dánský, švédský král († 25. ledna 1559) 1506 – Ludvík Jagellonský, král český a uherský od roku 1516 († 29. srpna 1526) 1534 – Frederik II. Dánský, dánský a norský král († 4. dubna 1588) 1606 – Erasmo di Bartolo, italský hudební skladatel, varhaník a pedagog († 12. září 1656) 1627 – Anna Marie Meklenbursko-Schwerinská, německá šlechtična († 11. prosince 1669) 1646 – Gottfried Wilhelm Leibniz, německý filozof, fyzik, matematik a diplomat († 14. listopadu 1716) 1654 – Louis Joseph de Bourbon, francouzský vojevůdce († 11. června 1712) 1700 – František Perger, slovenský jezuita († 26. dubna 1772) 1742 – Georg Christoph Lichtenberg, německý satirik, fyzik, astronom a matematik († 1799) 1788 – Jean-Victor Poncelet, francouzský matematik, mechanik a geometr († 22. prosince 1867) 1804 – George Sand, francouzská spisovatelka († 8. června1876) 1818 – Ignác Filip Semmelweis, maďarský gynekolog († 13. srpna 1865) 1823 – Friedrich Brandt, německý fotograf († 3. června 1891) 1835 – Samuel Mikler, slovenský evangelický kněz, náboženský spisovatel († 29. listopadu 1909) 1844 – Petr I. Karađorđević, král Srbska († 16. srpna 1921) 1855 – August von Engel, předlitavský státní úředník a politik († 9. ledna 1941) 1870 – Léonard Misonne, belgický piktorialistický fotograf († 14. září 1943) 1872 Louis Blériot, francouzský vynálezce, letecký konstruktér a podnikatel († 2. srpna 1936) William Duddell, britský fyzik a vynálezce († 4. listopadu 1917) 1873 – Andrass Samuelsen, faerský politik, první premiér († 30. června 1954) 1879 – Léon Jouhaux, francouzský odborář, nositel Nobelovy ceny za mír († 28. dubna 1954) 1889 – Věra Muchinová, sovětská sochařka († 6. října 1953) 1892 – James M. Cain, americký spisovatel a novinář († 27. října 1977) 1897 – Binjamin Arditi, izraelský politik († 20. května 1981) 1899 Charles Laughton, britský herec, režisér a producent († 15. prosince 1962) Konstantinos Tsatsos, prezident Řecka († 8. října 1987) 1902 – William Wyler, americký filmový režisér († 27. července 1981) 1903 – Amy Johnsonová, anglická pilotka († 5. ledna 1941) 1906 Jean Dieudonné, francouzský matematik († 29. listopadu 1992) Estée Lauder, zakladatelka kosmetické společnosti († 24. dubna 2004) 1908 Ed Gordon, americký olympijský vítěz ve skoku do dálky († 5. září 1971) Alvino Rey, americký banjista a kytarista († 2. února 2004) 1909 – Juan Carlos Onetti, uruguayský spisovatel († 30. května 1994) 1910 Walter Kolneder, rakouský muzikolog, hudební vydavatel a spisovatel († 30. ledna 1994) Glenn Hardin, americký sprinter, olympijský vítěz z roku 1936 († 6. března 1975) 1911 – Sergej Leonidovič Sokolov, maršál Sovětského svazu a ministr obrany († 31. srpna 2012) 1914 – Ahmad Hasan al-Bakr, prezident Iráku († 4. října 1982) 1915 Alun Lewis, velšský básník († 5. března 1944) Willie Dixon, americký bluesový hudebník, zpěvák a skladatel († 29. ledna 1992) 1916 Lawrence Halprin, americký zahradní architekt († 25. října 2009) Olivia de Havilland, americká filmová herečka († 26. července 2020) 1917 – Milada Blekastad, norská spisovatelka a literární historička českého původu († 25. října 2003) 1921 Seretse Khama, první prezident afrického státu Botswana († 13. července 1980) François Abou Mokh, arcibiskup Palmýrský († 11. srpna 2006) Jerzy Stefan Stawiński, polský prozaik, filmový scenárista a režisér († 12. června 2010) 1922 – Riccardo Carapellese, italský fotbalový útočník († 20. říjen 1995) 1926 Fernando Corbató, americký informatik († 12. července 2019) Hans Werner Henze, německý hudební skladatel († 27. října 2012) Robert Fogel, americký historik hospodářství, Nobelova cena 1993 († 11. června 2013) 1927 Leo Klejn, ruský archeolog, antropolog a filolog († 7. listopadu 2019) Čandra Šékhar, indický premiér († 2007) Alan Jack Charig, britský paleontolog († 15. července 1997) 1931 – Leslie Caronová, francouzská herečka a tanečnice 1934 Sydney Pollack, americký filmový režisér, producent, pedagog a herec († 26. května 2008) Claude Berri, francouzský filmový režisér, herec, scenárista a producent († 12. ledna 2009) Jamie Farr, americký televizní, filmový a divadelní herec 1935 – Rashied Ali, americký jazzový bubeník († 12. srpna 2009) 1939 – Karen Blacková, americká herečka († 8. srpna 2013) 1941 – Myron Scholes, americký ekonom, nositel Nobelovy ceny 1942 – Geneviève Bujold, kanadská herečka 1945 – Debbie Harry, americká zpěvačka, hudební skladatelka a herečka 1949 – John Farnham, australský populární zpěvák 1950 – David Duke, americký publicista, politik a spisovatel 1951 – Fred Schneider, americký zpěvák 1952 Dan Aykroyd, kanadsko-americký herec, komik, scenárista a hudebník Steve Shutt, kanadský hokejový útočník Yayi Boni, prezident Beninu 1953 Lawrence Gonzi, předseda vlády Maltské republiky Jadranka Kosorová, chorvatská žurnalistka a politička 1955 Augusto De Luca, italský umělec a fotograf Li Kche-čchiang, premiér Čínské lidové republiky († 27. října 2023) 1957 – Alexandr Savin, sovětský volejbalista 1960 – Erik Friedlander, americký violoncellista a hudební skladatel 1961