náhled|upright=1.4|alt=Černobílá krajinářská fotografie, na které se řeka točí do spirály S, v pozadí jsou hory, pod dramatickou oblohou s mraky.|Ansel Adams: Tetonské hory a Hadí řeka, 1942; Fotografie je jedním ze 115 obrázků, které jsou na zlaté desce Voyageru, uložených v sondách Voyager 1 a Voyager 2

Ansel Easton Adams (20. února 1902 San Francisco – 22. dubna 1984 Carmel-by-the-Sea, Kalifornie) byl americký krajinářský fotograf, ekolog, spisovatel a učitel výtvarné fotografie známý svými černobílými fotografiemi národních přírodních parků Amerického západu.

Adams v roce 1932 pomohl v Kalifornii založit Skupinu f/64, asociaci fotografů obhajující přímou fotografii, která upřednostňovala vysokou ostrost a využití plného tónového rozsahu fotografie. S Fredem Archerem vyvinuli náročný systém tvorby obrazu nazvaný zonální systém, který popisoval metodu dosažení požadovaného finálního tisku prostřednictvím pochopení toho, jak má být snímek exponován ve fotoaparátu, vyvolán negativ a pak vytisknut. Výsledný tonální rozsah, jasnost, ostrost a hloubka takových tisků se staly charakteristickými rysy Adamsových fotografií. Adams je autorem řady knih o teorii a praxi fotografické techniky.

Adams byl celoživotním obhájcem ochrany životního prostředí, s čímž byla hluboce spjata jeho fotografická praxe. Ve dvanácti letech dostal během jeho první návštěvy Yosemitského národního parku svou první fotografickou kameru. Jedny z prvních snímků udělal jako člen Sierra Clubu, později získal kontrakt od ministerstva vnitra na zhotovení fotografií národních parků USA. Za jeho práci a trvalé úsilí o zachování malebných oblastí přírody, mu v roce 1980 byla udělena prezidentská medaile svobody.

Společně s důvěrníkem Davidem H. McAlpinem a kurátorem Beaumontem Newhallem byl Adams klíčovým poradcem při založení oddělení fotografie v Muzeu moderního umění v New Yorku. Jednalo se o důležitý mezník při zajišťování institucionální legitimity fotografie. Pomohl při první výstavě tohoto oddělení, stál u zrodu fotografického časopisu Aperture a spoluzaložil Centrum kreativní fotografie na univerzitě v Arizoně.

Mládí

Narození Ansel Easton Adams se narodil 20. února 1902 ve čtvrti Fillmore v metropolitní oblasti San Francisco jako jediné dítě obchodníka a amatérského astronoma Charlese Hitchcocka Adamse (1868–1951) a jeho manželky Olive Adamsové, rozené Brayové (1862–1950). Byl pojmenován po svém strýci Anselu Eastonovi. Rodina jeho matky pocházela z Baltimoru, kde jeho dědeček vedl úspěšnou firmu s nákladní dopravou, nicméně své bohatství ztratil špatným investováním do neúspěšných těžebních a realitních projektů v Nevadě. Rodina Adamsových pocházela z Nové Anglie, kam se odstěhovali na počátku 18. století z oblasti Argyll and Bute ve Skotsku. Jeho dědeček založil a vybudoval prosperující dřevařský podnik, který jeho otec později spravoval. Později ve svém životě Adams jednání svého dědečka odsoudil, jelikož se podílel na kácení velkých sekvojových pralesů.

Rané dětství Jednou z nejstarších Adamsových vzpomínek bylo pozorování kouře z požárů způsobených zemětřesením v San Franciscu v roce 1906. Čtyřletý Adams byl po prvních otřesech nezraněn, ale při dotřesech o tři hodiny později si ošklivě poranil nos o zahradní zeď. Adamsův nos zůstal křivý a Adams musel po zbytek života dýchat ústy.

V roce 1907 se jeho rodina přestěhovala tři kilometry na západ do nového domova poblíž Seacliffu, jižně od Presidio Army Base. Z domu měli nádherný výhled na visutý most Golden Gate a na kopcovitý poloostrov Marin Headlands.

Adams byl v dětství hyperaktivní, náchylný k častým nemocem a hypochondrii. Neměl mnoho kamarádů, ale jeho rodinný dům a sousedství mu poskytovalo zázemí pro nespočet dětských aktivit. Neměl trpělivost pro hraní her nebo sportování, ale od raného věku si užíval krásy přírody, sbíral brouky a prozkoumával místní potok Lobos Creek až k jeho ústí na pláž Baker Beach nedaleko útesů směrem na Lands End, „nejkrásnější a nejdivočejší pobřeží San Franciska, místo poseté ztroskotanými koráby a sesuvy půdy.“

Vzdělání Adamsův otec Charles byl amatérský astronom. Vlastnil třípalcový teleskopický dalekohled a se svým synem Anselem často společně navštěvovali observatoř Lick na kalifornské hoře Hamilton. Charles Adams od roku 1925 do roku 1950 sloužil jako placený tajemník a pokladník Pacifické astronomické společnosti.

Firma Charlese Adamse utrpěla po smrti Charlesova otce i v důsledku ekonomické krize v roce 1907 značné finanční ztráty. Ta byla částečně způsobena i Anselovým strýcem Anselem Eastonem a Georgem Wrightem, otcem Cedrica Wrighta, kteří tajně prodali svůj firemní podíl společnosti Hawaiian Sugar Trust, čímž této firmě „vědomě poskytli kontrolní podíl“. K roku 1912 se životní úroveň Adamsových ostře propadla.

Ansel byl vyloučen hned z několika soukromých škol kvůli svému neklidnému a nepozornému chování. V roce 1915, kdy bylo Anselovi 12 let, jej jeho otec z tradičního školního systému zcela odhlásil a následující 2 roky jej za pomoci Anselovy tety Mary sám vzdělával doma. Mary byla oddaná stoupenkyně agnostika Roberta G. Ingersolla, obhájce ženského volebního práva a sufražetek z 19. století. Prostřednictvím Mary se tak řada Ingersollových myšlenek dostala i k Anselovi. Během mezinárodní výstavy Panama–Pacific International v roce 1915 jeho otec trval na tom, aby Ansel jako součást svého vzdělávání strávil alespoň část každého dne studiem exponátů. Ansel Adams nakonec pokračoval ve svém formálním vzdělání v soukromé škole paní Kate M. Wilkinsové, kterou dokončil absolvováním osmého stupně dne 8. června 1917. Během pozdějších let Ansel vystavoval svůj školní diplom ve své koupelně pro hosty.

Jeho otec ho vychoval tak, aby následoval myšlenky Ralpha Walda Emersona: žít skromný, morální život vedený společenskou odpovědností k člověku a přírodě. S otcem měl Ansel milující vztah, ale s matkou poněkud vzdálenější, protože nesouhlasila s jeho zájmem o fotografii. Den po její smrti v roce 1950 se Ansel dostal do sporu s obchodníkem při výběru rakve na pohřeb. V obchodě vybral tu nejlevnější rakev za 260 dolarů, což se zdálo být nejmenší částkou, kterou mohl dát, aniž by si rakev vyrobil sám. Majitel pohřebního ústavu na to poznamenal: „Nemáte úctu k mrtvým?“ Adams odpověděl: „Ještě jedna taková poznámka a vezmu mámu někam jinam.“

Mládí náhled|alt=Na černobílé fotografii je muž oblečený jako malíř, stojící před dřevěným domem, na kterém je cedule s nápisem BEST´S STUDIO.|Harry Best stojí před svým studiem, 1922–1925

Adams se začal zajímat o klavír ve svých dvanácti letech poté, co slyšel hrát svého šestnáctiletého souseda Henryho Cowella, který se sám učil číst noty a hrát. Cowell, později známý avantgardní skladatel, dal Anselovi několik lekcí hry na klavír. Během další dekády se tři učitelé hudby snažili Ansela naučit technice a disciplíně, až byl Ansel odhodlaný pokračovat v kariéře jako klasický pianista.

V roce 1916 Adams se svou rodinou poprvé navštívil Yosemitský národní park. O svých dojmech z prvního pohledu na údolí napsal: „Nádhera Yosemit nás uchvátila, bylo to překrásné... Valil se na nás jeden zázrak za druhým... Světlo bylo všude... Pro mě začala nová éra.“ Jeho otec mu během jejich pobytu daroval první fotografickou kameru Kodak Brownie a Ansel své první fotografie pořídil se svým „obvyklým hyperaktivním nadšením“. V příštím roce se do Yosemit vrátil s lepšími fotoaparáty a stativem. Během zimy se naučil základy vyvolávání fotografií v temné komoře při práci na částečný úvazek pro fotografického finišera v San Francisku.

Během pandemie v roce 1918 se Ansel nakazil španělskou chřipkou a několik týdnů se z ní zotavoval. Po přečtení knihy o malomocných se stal posedlý čistotou a bál se čehokoliv dotknout, aniž by si poté okamžitě neumyl ruce. Přes námitky svého lékaře dokázal přesvědčit své rodiče, aby ho opět vzali do Yosemit. Návštěva ho vyléčila z jeho nemoci i posedlostí.

Adams nadšeně četl fotografické časopisy, navštěvoval schůzky fotografických klubů a chodil na fotografické a umělecké výstavy. Během léta a zimy procestoval Sierru Nevadu s geologem v důchodu a amatérským ornitologem Francisem Holmanem, kterého nazýval „strýc Frank“. Holman ho učil kempování a horolezectví, i když jejich společná neznalost bezpečných horolezeckých technik, jako je například správné jištění, nejednou vedla téměř ke katastrofě.

Při pobytu v Yosemitech potřeboval Adams trénovat hru na klavír. Strážce ho seznámil s malířem krajin Harrym Bestem, který měl v Yosemitech výtvarné studio, kde pobýval během léta. Best umožnil Adamsovi cvičit na jejich starém klavíru, ale časem se Ansel začal zajímat také o jeho dceru Virginii, se kterou se později oženil. Po smrti jejího otce v roce 1936 Virginie zdědila studio a pokračovala v jeho provozu do roku 1971. Studio se stalo známé jako Ansel Adams Gallery a zůstává ve vlastnictví rodiny Adamsovy.

Sierra Club a klavír Ve svých sedmnácti letech se Adams přidal k Sierra Clubu, což byla skupina věnovaná ochraně divoké přírody na Zemi a v době od roku 1920 do roku 1923 pracoval jako letní správce domu Sierra Club pro návštěvníky LeConte Memorial Lodge v Yosemitském údolí. Členem klubu zůstal po celý život. V roce 1934 byl poprvé zvolen do představenstva a mezi lety 1934–1971 dokonce působil jako ředitel klubu. Adams se účastnil tradičního každoročního klubového výletu High Trips, později se stal asistentem manažera a oficiálním fotografem události. Je mu připisováno několik prvovýstupů v Sierra Nevadě.

Ve svých dvaceti letech měl většinu přátel z hudební oblasti, zejména houslistu a amatérského fotografa Cedrika Wrighta, který se stal jeho nejlepším přítelem i jeho filozofickým a kulturním mentorem. Oba sdíleli filozofii Edwarda Carpentera Towards Democracy, literární dílo, které podporovalo snahu o krásu v životě a umění. Za několik let s ním Adams vydal kapesní vydání během pobytu v Yosemitech, ale byla to především jeho osobní filozofie. Později řekl: „Věřím v krásu. Věřím v kameny a vodu, vzduch a půdu, lidi a jejich budoucnost a jejich osud.“

Během léta se Adams věnoval trekování, kempování a fotografování. Po zbytek roku se snažil zlepšovat svou hru na klavír, zdokonalovat svou klavírní techniku a hudební projev. Také poskytoval klavírní lekce zájemcům a díky příjmům z nich si koupil klavír odpovídající jeho hudebním ambicím. Adams stále plánoval svou hudební kariéru. Ačkoli cítil, že jeho malé ruce omezují jeho repertoár, kvalifikovaní porotci ho považovali za nadaného pianistu. Když však založil Milanvi Trio s houslistou a tanečnicí, ukázal se jako špatný doprovod. Trvalo sedm let, než dospěl k závěru, že v nejlepším případě by se mohl stát pouze koncertním pianistou s omezeným rozsahem, hudebním doprovodem nebo učitelem klavíru.

Kariéra

1920–1930

Piktorialismus alt = černobílá fotografie, v popředí teče potok a v pozadí je borový les |náhled|Borovice pokroucené, Lyell Fork, Merced, 1921

Adamsovy první fotografie byly publikovány v roce 1921. Bestovo Studio začalo prodávat jeho tisky Yosemit v dalším roce. Již jeho první fotografie ukázaly pečlivou kompozici a cit pro tonální rovnováhu. V dopisech a pohlednicích rodině psal, že se odvážil vylézt na nejlepší vyhlídková místa a statečně čelit těm nejhorším živlům.

Během poloviny dvacátých let 20. století byla v trendu piktorialistická fotografie, která se snažila napodobovat malbu s měkkou kresbou, rozptýleným světlem a dalšími technikami. Adams s těmito technikami experimentoval, stejně jako s bromolejovým procesem, při kterém štětcem nanášel olejový inkoust na papír. Příkladem je snímek Borovice pokroucené, Lyell Fork, Merced (původně: Tamarack Pine), pořízený v roce 1921. Adams použil měkce ostřící objektiv, aby „zachytil ostrou svítivost, která dokreslovala náladu magického letního odpoledne“.