náhled|August Sedláček okolo roku 1923 (foto Jos. Skalický, Písek) náhled|Hrob Augusta Sedláčka na bývalém hřbitově v Písku August Sedláček (28. srpna 1843 Mladá Vožice – 15. ledna 1926 Písek) byl český učitel, historik, genealog, sfragistik a heraldik. Jeho životním dílem je série 15 knih Hrady, zámky a tvrze království Českého, vydávaná postupně od roku 1880. Poslední díl vyšel po jeho smrti v roce 1927.

Život Narodil se 28. srpna 1843 v Mladé Vožici, v rodině justiciára (úředníka na statku) Františka Sedláčka (1805–1896) a jeho manželky Františky, rozené Šemberové (1817–1891). Jeho sourozenci byli: Rudolf (1837–1910), František (1838–1892) a Alois (1853–1901).

V Mladé Vožici začal chodit do školy. Dne 16. června 1850 se přestěhoval s rodiči do Počátek (do čp. 12, chodil do školy v čp. 22), kam byl jeho otec přeložen jako soudce nově zřízeného okresního soudu. Poslední roky tehdejší hlavní školy absolvoval v Jindřichově Hradci. Poté začal studovat na gymnáziu v Jihlavě, odkud přestoupil na gymnázium v Písku, kde v roce 1863 maturoval.

V letech 1863–1867 studoval na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Celá rodina (rodiče Augusta Sedláčka a čtyři synové) byla v Praze policejně hlášena od roku 1872. Mimo jiné navštěvoval přednášky historiků Václava Vladivoje Tomka, Antonína Gindelyho, Konstantina Höflera, archeologa Jana Erazima Vocela a klasického filologa Jana Kvíčaly. Podobně jako Zikmunda Wintera i jeho nejvíce inspiroval archivář Josef Emler. V letech 1867–1869 působil v Litomyšli jako středoškolský profesor dějepisu, zpočátku též latiny, češtiny a němčiny, poté v letech 1869–1875 v Rychnově nad Kněžnou a v letech 1875–1899 v Táboře, kde mimo jiné učil Emanuela Chalupného. V Ličně nedaleko Rychnova nad Kněžnou se v roce 1871 oženil s Ernestinou (Arnoštkou) Hlavatou. Když v 52 letech v roce 1899 zemřela, odešel do penze a přestěhoval se do Písku, kde pracoval jako městský archivář. Přijal čestnou funkci ředitele Prácheňského muzea. Dne 26. dubna 1922 se v Písku oženil podruhé, s učitelkou Terezou Barcalovou (1883–1972), která byla téměř o 40 let mladší.

August Sedláček zemřel dne 15. ledna 1926. Byl pochován v Písku na hřbitově u Nejsvětější Trojice, který byl v 70. letech 20. století upraven na pietní park. Celé své dílo odkázal státu. Jeho pozůstalost spravuje Historický ústav Akademie věd.

Již od mládí tíhl k historické topografii a ke kastelologii. Ve svých působištích (Litomyšl, Rychnov, Tábor) se intenzivně věnoval studiu místních dějin. Po roce 1876 se více soustředil na historii hradů a zámků. Přípravou patnáctidílného díla Hrady, zámky a tvrze království Českého strávil přes dvacet let. Z nakladatelských důvodů vycházelo po celý jeho život a vydání bylo dovršeno teprve posmrtně. Při práci v archivech shromáždil ohromné množství materiálu, jen genealogická a topografická kartotéka měla přes 400 000 lístků, řada knih zůstala načrtnuta jen v rukopisných torzech. Podnikal také studijní cesty po českých krajích i v zahraničí (Vídeň, Berlín, Drážďany, Mnichov, Královec) za účelem sběru materiálů. Četné příspěvky k historii českých měst završila téměř tisíc pět set stránková monografie Dějiny královského krajského města Písku nad Otavou (1911–1913), která vyšla k výročí prvního desetiletí trvání Československa ve druhém vydání. K dalším zásadním dílům patří Historický slovník místopisný (1895–1908) a Českomoravská heraldika, na kterém spolupracoval s heraldikem a genealogem Martinem Kolářem.

Přestože mu byla vytýkána stylistická neobratnost, plochost podávané látky a zamlčování evropského kontextu, především Josefem Pekařem a Václavem Novotným, shromáždil k danému tématu množství informací, pro která jsou jeho práce dodnes vyhledávané. Historik Josef Pekař ocenil v nekrologu tuto Sedláčkovu důslednost slovy:

Citát

Ocenění náhled|Ulice v Mladé VožiciŘád Františka Josefa: V. třída: rytíř

Připomínka

Ulice v Mladé Vožici pojmenovaná po Augustu Sedláčkovi.

Některé omyly Augusta Sedláčka náhled|Pamětní deska prof. A. Sedláčka v budově, kde bývalo reálné gymnázium, dnes ZŠ na nám. Mikuláše z Husi, Tábor Ač je jeho přínos nesporný, široký Sedláčkův záběr od historie přes heraldiku, kastelologii až po míry a váhy byl někdy vykoupen nízkou přesností jeho vývodů. Krystalickým příkladem Sedláčkovy „geografie“ budiž jeho pokus o interpretaci Ptolemaiovy mapy Germánie, kdy – ač správně postřehl její limity a zkreslení – za Casurgis (Praha) neváhal považovat Kostelec nad Orlicí, za Eburodunum (Brno) Týnec u Břeclavi, a tak dále. Podobně i Sedláčkova filologie někdy zcela pomíjela kontext pravděpodobnosti, jak ilustruje jeho snaha o ztotožnění dávného Canburgu nebo Wogastisburgu se zcela marginálními lokalitami. Jak bývalo mezi tehdejšími českými historiky obvyklé, i Sedláček byl zavilý „čechocentrista“, kladoucí původ všech a všeho na doslovné moderní území českých zemí. Např. podle Sedláčka (Hrady, zámky a tvrze, 3, s. 192) byl Petr z Lindy drobným zemanem jihočeského původu, zatímco podle Herberta Pexy (a skutečnosti) pocházel z Lince. Český časopis historický v roce 1940 vyzdvihuje práci Jana Bartáka (Okres Jílovský), který se „nespokojil s pouhým přejímáním (často chybných) signatur ze Sedláčkových Hradů, ale jde vždy přímo k původnímu prameni“. Konečně Dr. Adolf Ludvík Krejčík „Pořídil Rejstřík jmenný a věcný k dílu Augustina Sedláčka, Paměti a doklady o staročeských mírách a váhách (Praha, Česká akademie věd a umění, 1933), v nichž opravil nejeden Sedláčkův omyl.“

Dílo Rozvržení sbírek a berní r. 1615 dle uzavření sněmu generálního nejvyššími berníky učiněné – podle rukopisu desk zemských k tisku opravil August Sedláček (1869) Rychnov nad Kněžnou: pokus dějepisný (1871) Děje města Čáslavě (1874) Jak se měnily a ustálily meze Čech a Rakous dolních (1877) Kl. Ptolemaia Zprávy o Čechách a zemích sousedních (1880) Fünfzehn Jahre landwirthschaftlich-industriellen Wirkens auf der Herrschaft Benatek (1881) Historische Notizen über die Herrschaft Benatek (1882) Hrady, zámky a tvrze království Českého I–XV (1882–1927) Průvodce na Karlšteině (1884) Karlstein (1892) Sbírka pověstí historických lidu českého v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (1895) Děje Třebenic (1897) Průvodce po památných místech okolí Táborského. III., Klokoty (1898) Českomoravská heraldika (1. díl začal psát Martin Kolář, dokončil Sedláček) I–II (1902–1925) Jan Žižka z Trocnova (1906) Českomoravská heraldika – část zvláštní Místopisný slovník historický království Českého (1909) Dějiny královského krajského města Písku nad Otavou I–III (1911–1913) Byl-li Hus na Kozím u Tábora: odpověď panu faráři Leflerovi (1913?) Zbytky register králů římských a českých z let 1361–1480 (1914) Pýcha urozenosti a vývody u starých Čechův a Moravanů (1914) Snůška starých jmen, jak se nazývaly v Čechách řeky, potoky, hory a lesy (1920) Z dějin Vitorazska: jak se tvořily a měnily meze Čech a Rakous Dolních (1920) O starém rozdělení Čech na kraje (1921)

Sbírka pověstí historických lidu českého v Čechách, na Moravě i ve Slezsku 1922)

Paměti a doklady o staročeských mírách a váhách (1923) Děje prácheňského kraje (1926) Paměti z mého života (1924) Průvodce po Husinci a okolí – část dějepisnou napsal August Sedláček, část místopisnou napsal Josef Veselý (1826) Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty 1–5 (2001–2003) Spolupracoval při tvorbě hesel v Ottově slovníku naučném a v Českém slovníku naučném. Používal zkratku „sčk“.

Odkazy Reference

Literatura August Sedláček – na paměť šedesátých narozenin jeho napsal F. A. Slavík. Praha: v. n., 1903 DOUPALOVÁ, Eva. Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí. Praha: SPN, 1988

Související články František Alexandr Heber Martin Kolář Antonín Rybička Sedláčkova stezka

Externí odkazy

Hrady, zámky a tvrze království Českého – kompletní digitalizované dílo v Národní digitální knihovně August Sedláček (1843–1926) – bibliografie HUBIČKA, Jan; ŠECHTLOVÁ, Marie. Šechtl a Voseček: prof. August Sedláček – foto id: desky/deska3566 HUBIČKA, Jan; ŠECHTLOVÁ, Marie. Šechtl a Voseček: August Sedláček – foto id: desky/deska2070. HUBIČKA, Jan; ŠECHTLOVÁ, Marie. Šechtl a Voseček: prof. August Sedláček – foto id: fotografie/foto0759 Kartotéky Augusta Sedláčka – digitalizovaná kartotéka obsahující přes 400 000 lístků s možností vyhledávání

Kategorie:Historikové 19. století Kategorie:Historikové 20. století Kategorie:Čeští heraldici Kategorie:Čeští genealogové Kategorie:Čeští archiváři Kategorie:Čeští kastelologové Kategorie:Sběratelé lidové slovesnosti Kategorie:Česká pozitivistická historiografie Kategorie:Experti na pomocné vědy historické Kategorie:Sfragistici Kategorie:Editoři historických pramenů Kategorie:Osobnosti na českých poštovních známkách Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Členové síně slávy KČT Kategorie:Lidé z Litomyšle Kategorie:Lidé z Rychnova nad Kněžnou Kategorie:Lidé z Tábora Kategorie:Absolventi Gymnázia Písek Kategorie:Narození v roce 1843 Kategorie:Narození 28. srpna Kategorie:Narození v Mladé Vožici Kategorie:Úmrtí v roce 1926 Kategorie:Úmrtí 15. ledna Kategorie:Úmrtí v Písku Kategorie:Pohřbení v Písku Kategorie:Muži