Želina

Želina (, ale i ) je malá vesnice, část obce Rokle v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru severozápadně od Rokle. Želina leží v katastrálním území Rokle o výměře 13,57 km².

Název Název vesnice může být odvozen od osobního jména Žela nebo ze slovanského slova želj s významem kopec nebo chlum. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Zelyna (1352), Zelina (1363), Selen (1499), Sela (1509), Seela a Seehla (1646), Sehlau (1676), Selau (1720), Selau, Zhlaw nebo Zehlawia (1787 a 1846), Želina a Seelau (1848) a Želina, Seelau, Sehlau (1854).

Historie První písemnou zmínku o Želině z roku 1337 nacházíme v inkvizičních protokolech a k roku 1352 je doložena existence zdejšího kostela svatého Vavřince, ke kterému měli patronátní právo čeští panovníci. Někdy v osmdesátých letech 13. století tu měl být založen klášter magdalenitek, ale jeho existence nebyla nikdy doložena věrohodnými prameny ani archeologicky.

náhled|Původně románský kostel svatého Vavřince náhled|Barokní fara

Ve druhé polovině 15. století osada patřila rodině kadaňských měšťanů Rurentwarcků, kteří ji roku 1479 prodali Gabrielu Leymerovi a od něj ji na přelomu 15. a 16. století získal jiný měšťan Baltazar z Jeseně. Za 137 kop grošů ji od něj roku 1509 Wolfgang Nürmperger.

Po třicetileté válce měli patronátní právo ke kostelu majitelé vintířovského panství, kterými byla hrabata Losy z Losinthalu, jejichž erb je umístěn nad vchodem želinské fary. Vesnice pravděpodobně během války zanikla, protože není uvedena v berní rule ani v tereziánském katastru, který zde zmiňuje pouze dvůr s poli o výměře 205 strychů. Jedenáct domů zde zmiňuje až Topographie des Königreiches Böhmen Jaroslava Schallera z roku 1787. Ze starších záznamů však plyne, že kadaňská městská rada rozprodala část pozemků dvora jednotlivým rolníkům.

Po roce 1850 se Želina stala nejprve místní částí Kadaňské Jeseně a před rokem 1880 byla převedena k Rokli.

Přírodní podmínky Želina leží v údolí přímo na břehu Ohře v nadmořské výšce 280 metrů, ale kostel s farou stojí asi o půl kilometru západněji výše nad řekou (300 metrů). Samotná vesnice stojí na prekambrických granulitech, ale do podloží kostela už zasahují třetihorní vulkanické horniny. Geomorfologicky spadá okolí do Podkrušnohorské oblasti, celku Mostecká pánev, podcelku Žatecká pánev a okrsku Čeradická plošina, ale železniční trať přibližně vymezuje hranici celku Doupovské hory. Z půdních typů převažují regozemě a kambizemě. Jediným vodním tokem v okolí je řeka Ohře, která tvoří severní hranici katastrálního území.

V údolním svahu nad řekou se v blízkosti kostela se dochovalo drobné důlní dílo označované někdy jako Jeskyně pod svatým Vavřincem. Pravděpodobně se zde v blíže neznámé době těžil pegmatit, ze kterého se získával živec pro výrobu glazur a křemen použitelný při výrobě skla.

Obyvatelstvo V minulosti žilo v obci výhradně německé obyvatelstvo, roku 1900 zde bylo v 11 domech napočítáno 67 obyvatel německé národnosti. V roce 1921 měla Želina 77 obyvatel, z nichž bylo 39 mužů. 71 obyvatel se hlásilo k německé národnosti a zbylých šest k československé. Všichni byly římskými katolíky. Při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 67 obyvatel, z toho třináct československé národnosti a 56 německé. Všichni byly římskými katolíky.

+ Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 37 45 63 67 72 77 67 43 59 36 25 26 18 22 55 Domy 9 9 10 11 13 13 14 10 11 9 11 13 14 19

Hospodářství a doprava V Želině končí krátká silnice silnice III. třídy č. 22428, která odbočuje ze silnice II/224. U odbočky je autobusová zastávka, autobusy do samotné vesnice nezajíždějí.

Jižně od vesnice vede železniční trať Kadaň – Vilémov u Kadaně – Kaštice/Kadaňský Rohozec zvaná Doupovská dráha. Pravidelná osobní doprava v tomto úseku, mezi Kadaní a Kašticemi, není objednávána. Společnost Severočeské dráhy na ní provozuje občasné nostalgické jízdy.

Prochází tudy zeleně značená turistická trasa z Kadaně na vrch Kolina a boční větev cyklotrasy č. 6.

Pamětihodnosti Kostel svatého Vavřince z první třetiny 13. století Fara Přírodní památka Želinský meandr Ve vesnici a jejím okolí byly v roce 1971 natáčeny některé scény českého filmu My tři a pes z Pětipes.

Osobnosti Robert Anton Pöpl (1812–1866) – kněz

Odkazy Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Chomutov Kategorie:Sídla na Ohři Kategorie:Sídla v Mostecké pánvi Kategorie:Rokle (okres Chomutov)