Drahonice jsou malá vesnice, část obce Lubenec v okrese Louny v Ústeckém kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru severovýchodně od Lubence. Prochází zde silnice II/226. Drahonice leží v katastrálním území Drahonice u Lubence o rozloze 5,44 km². V katastrálním území Drahonice u Lubence leží i Řepany.
Název Název vesnice je odvozen z osobního jména Drahoň ve významu ves lidí Drahoňových. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: de Druhowicz (1360), de Drhonicz (1399), z Druhonic (1416), de Drhonicz (1446), na Drahenice (1492), w Drahoniczych (1561), Drahonicze (1575) a Drahenz (1785).
Historie První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1360, kdy patřila Purkartu Vnoučkovi z Drahonic. Roku 1399 byla rozdělena mezi tři zemanské rody, k jejichž potomkům patřili Jan Křížek a Jíra z Drahonic. Oba se během poděbradských válek dostali do saského zajetí ve Cvikově, ze kterého byli vykoupeni roku 1454. V letech 1509–1549 zde sídlil Václav Valecký z Doupova. První zmínka o tvrzi pochází až z roku 1571, kdy ji Václavův potomek Jindřich z Doupova starší prodal Vilému Šlikovi. Jeho manželkou byla Dorota Novohradská z Kolovrat, která se po Vilémově smrti znovu provdala, a panství tak získali Údrčtí z Údrče. V roce 1608 Drahonice koupil Kryštof Hasištejnský z Lobkovic a od něj o rok později bratři Jan Jindřich, Simeon Karel, Adam Ferdinand a Bohuslav Felix Údrčtí z Údrče. Statek později získal Jan Jindřich, ale za účast na stavovském povstání mu bylo zabaven, a roku 1627 panství koupil Jan Ludvík Neslinger ze Schelchengrabenu. Podle popisu k převážně dřevěné tvrzi patřila celá vesnice s pivovarem, dvorem a dalším příslušenstvím. Neslingerorým potomkům Drahonice patřili po celé sedmnácté století, ale samotná tvrz beze zbytku zanikla.
Od první poloviny 17. století ve vesnici existovala nepočetná židovská komunita.
Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 178 obyvatel (z toho 86 mužů), z nichž bylo šedesát Čechoslováků a 118 Němců. Kromě jednoho člena církve československé a jednoho člověka bez vyznání byli římskými katolíky. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 191 obyvatel: 64 Čechoslováků a 127 Němců. Až na čtyři evangelíky a pět lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.
+ Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 209 209 170 181 199 178 191 103 105 116 82 67 77 182 301 Domy 27 27 27 27 28 26 36 31 20 20 17 19 21 17 21
Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1950 byly Drahonice osadou obce Řepany v okrese Žlutice. V letech 1950–1978 byly samostatnou obcí, nejprve v okrese Podbořany, ale od roku 1960 v okrese Louny. Od 1. července 1978 je částí obce Lubenec v okrese Louny. V letech 1960–1976 k obci patřil Lužec.
Zařízení pro zajištění cizinců V říjnu 2015 zde bylo kvůli výrazně zvýšeným počtům imigrantů, projíždějících přes Česko v souvislosti s Evropskou imigrační krizí, otevřeno detenční zařízení pro zajištění cizinců nelegálně pobývajících na území ČR s počáteční kapacitou 240 osob.
Pamětihodnosti Židovský hřbitov v Drahonicích – hřbitov pocházející údajně až z 16. století, poprvé doložený v roce 1724
Galerie
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Louny Kategorie:Sídla v Rakovnické pahorkatině Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Lubenec