Šen-čou (; česky Božská loď) je čínská pilotovaná kosmická loď. Čína v ní vyslala v roce 2003 do vesmíru svého prvního kosmonauta a od roku 2021 loděmi tohoto typu obsluhuje Vesmírnou stanici Tchien-kung (TSS).
Vývoj lodi vlevo|náhled|Loď Šen-čou: pohonný, návratový a orbitální modul (zleva) První čínské pokusy o lety s lidskou posádkou začaly v roce 1968 s plánovaným datem startu lodi Šu-kuang (Shuguang) v roce 1973. Ačkoli Čína v roce 1970 úspěšně vypustila družici, její program kosmických lodí s posádkou byl v roce 1980 zrušen kvůli nedostatku finančních prostředků.
Čína se však myšlenek na vlastní pilotovaný program nevzdala. Plán na vývoj čínské kosmické lodi, který počítal se startem s posádkou v říjnu 1999, byl schválen v roce 1992 pod názvem Projekt 921-1. První přípravné práce však začaly už v polovině 80. let 20. století a od roku 1991 se do nich zapojilo Rusko. V květnu toho roku ruští lektoři seznámili čínské inženýry s možnostmi a potenciálem kosmické lodi Sojuz, následovaly dvouleté stáže 20 mladých čínských inženýrů v Rusku v letech 1992 – 1994. V září 1994 navštívil generální tajemník Komunistické strany Číny Ťiang Ce-min ruské Středisko řízení letů v Kaliningradu (dnes Koroljov) a v březnu 1995 byla podepsána dohoda o poskytnutí ruské technologie pilotovaných kosmických lodí Číně, včetně výcviku kosmonautů, poskytnutí kabin kosmických lodí Sojuz a systémů podpory života, dokovacích systémů a skafandrů.
Návrh kosmické lodi inspirované lodí Sojuz byl dokončen v srpnu 1995 a poté byla zahájena stavba čtyř pozemních testovacích prototypů. Ceny požadované Ruskem za klíčové technologie považovali Číňané v některých případech za přemrštěné, a proto museli vyvíjet vlastní řešení. Další komplikace způsobilo rozhodnutí použít zvětšenou kabinu (oproti Sojuzu) i počáteční neúspěchy při vytváření únikového systému pro případ havárie při startu. První čtyři zkušební lety bez posádky se uskutečnily v letech 1999, 2001 a 2002, po nich následovaly lety s posádkou.
Hlavním dodavatelem je čínská státní společnost China Aerospace Science and Technology Corporation (CAST).
Popis lodi Transportní loď, vyvinutá v rámci Projektu 921, o vzletové hmotnosti 7 790 kg, celkové délce 8,86 m a maximálním průměru 2,8 m, sestává ze tří částí: vlevo|náhled|Loď Šen-čou při testování ve startovní pozici válcovitého hermetizovaného orbitálního modulu (, v přepisu pchin-jin guidao cang, v českém přepisu kuej-tao cchang) opatřeného bočním průlezem, hermetizovaného návratového modulu (, fanhui cang, fan-chuej cchang) oble-kuželovitého tvaru o výšce 2,5 m, maximálním průměru 2,5 m a s vnitřním prostorem o objemu 6 m3, válcového nehermetizovaného pohonného modulu (, tuijin cang, tchuej-ťin cchang), nesoucího hlavní korekční a brzdicí motor, tvořený čtyřmi nezávislými spalovacími komorami a dále 24 motorky pro orientaci a stabilizaci lodi na dráze.
náhled|vlevo|Návratový modul – jediná část lodi, která se vrací zpět na Zemi. Objem vnitřního hermetizovaného prostoru činí celkem zhruba 10 m3.
Návratový modul je vybaven osmi stabilizačními motory pro udržování orientace během sestupu atmosférou. Jeho povrch o celkové ploše 22,4 m2 je pokryt tepelným ablativním štítem voštinové konstrukce o celkové hmotnosti 500 kg zabezpečujícím, že vnitřní teplota při návratu na Zemi nepřesáhne 40 °C. Pro závěrečnou fázi přistání slouží padákový systém tvořený stabilizačním padákem, hlavním padákem o ploše 1 200 m2 a motory měkkého přistání na tuhé pohonné látky. Na palubu návratového modulu je možno umístit jedno až tři tvarovaná křesla pro kosmonauty.
V orbitálním modulu jsou umístěny spací pytle pro odpočinek členů posádky, kuchyňka s možností ohřevu jídla, hygienické zařízení (záchod), klimatizační systém a vědecké přístroje pro experimenty během letu. Orbitální modul dále má 16 menších raketových motorků pro korekce dráhy, orientaci a stabilizaci během samostatného letu. V přední části orbitálního modulu může být umístěno stykovací zařízení s průlezem; při dosavadních letech místo něj byla umístěna plošina pro instalaci měřicích přístrojů, vystavených působení kosmického prostoru. Orbitální modul se před zahájením sestupového brzdicího manévru odděluje a pokračuje v samostatném letu po oběžné dráze, během něhož se uskutečňují automaticky nebo ze země dálkově řízené experimenty a pozorování po dobu až půl roku.
Pro záchranu během vzletu je loď vybavena záchranným systémem s hlavním oddělovacím motorem na tuhé pohonné látky a menším odhazovacím motorem.
Elektrickou energii dodávají dva výklopné panely fotovoltaických baterií (slunečních), každý o čtyřech čtvercových sekcích, připojené k bokům pohonného modulu a dva výklopné panely fotovoltaických baterií po dvou čtvercových sekcích, připojené ke stěnám orbitálního modulu. Celkový příkon elektrické energie se odhaduje na 1,5 kW.
Celkově je loď zhotovena ze zhruba 100 tisíc součástek tvořících přibližně 600 jednotlivých přístrojů integrovaných do 13 subsystémů.
Loď je vynášena na oběžnou dráhu nosnými raketami typu Čchang-čeng 2F z kosmodromu Ťiou-čchüan v provincii Kan-su. K přistání lodě míří do přistávací oblasti Dongfeng nedaleko kosmodromu.
Let je řízen z Pekingského střediska řízení vesmírných letů, inženýrskou a administrativní podporu misí Šen-čou s posádkou zajišťuje Čínský úřad pro pilotované vesmírné lety.
Modernizace S lodí Šen-čou 16 spatřila světlo světa nová výrobní série šesti kusů lodi, na níž byla provedena různá vylepšení včetně moderní palubní desky a dosažen vyšší podíl domácího (čínského) hardwaru. Dalšími změnami prošel – počínaje Šen-čou 20 – interiér návratové kabiny, což zvýšilo kapacitu nákladu o 20 procent.
Od další výrobní šarže, počínaje 22. lodí, Šen-čou získala další vylepšení zaměřená na pohodlí posádky, nákladovou kapacitu a spolehlivost. Došlo k modernizaci přístrojového vybavení včetně miniaturizace přístrojových panelů. To umožnilo optimalizovat vnitřní uspořádání a díky tomu výrazně zvýšit nosnost kosmické lodi, zejména při návratu na Zemi. Vylepšení vybranéch komponent pak posílilo spolehlivost kritických technologií.
Srovnání se Sojuzem Ačkoli má kosmická loď Šen-čou stejné uspořádání jako ruská kosmická loď Sojuz, je znatelně větší (o necelé 2 metry delší, o půl tuny těžší, s větším vnitřním prostorem). Je v ní např. dostatek místa pro nafukovací člun pro případ přistání na vodě, zatímco astronauti Sojuzu by v takovém případě museli skočit do vody a plavat. V obou kosmických lodích sedí velitel na prostředním sedadle. Druhý pilot však sedí na levém sedadle v Šen-čou a na pravém sedadle v Sojuzu.
Původ jména Jméno Šen-čou údajně navrhl čínský ministerský předseda, který vlastnoručně štětcem namaloval příslušné znaky na první exemplář této lodi, a to ve tvaru uvedeném v záhlaví hesla, který se překládá jako Božská loď (případně jako Mystická loď nebo Tajuplná loď). Je však zajímavé, že zcela stejně (včetně intonace) se čtou znaky , které však mají význam Božská země, což je básnický opis pro Čínu. Ve zprávách o letech těchto lodí v čínském tisku a v oficiálních agenturních zprávách (tisková agentura Sin-chua) se alternativně používají oba dva způsoby zápisu jména této kosmické lodi a tedy i oba významy.
Lety programu Šen-čou
Uskutečněné mise (Zeleně vyznačen probíhající let) MiseStartDélka letuPřistáníPosádkaPoznámkaŠen-čou 119. listopadu 199921 hodin, 11 minut20. listopadu 1999(let bez posádky)automatický zkušební let bez plné výbavyŠen-čou 29. ledna 20017 dní, 10 hodin, 22 minut16. ledna 2001(let bez posádky)automatický let s prověrkou systémů podpory života (na palubě opice, pes a králík)Šen-čou 325. března 20026 dní, 18 hodin, 51 minut1. dubna 2002(let bez posádky)automatický let s prověrkou systémů podpory života (na palubě figurína kosmonauta)Šen-čou 429. prosince 20026 dní, 18 hodin, 36 minut5. ledna 2003(let bez posádky)závěrečný automatický zkušební let (na palubě dvě figuríny)Šen-čou 515. října 200321 hodin, 22 minut15. října 2003 Jang Li-wejprvní čínský pilotovaný let s jednočlennou posádkou (první čínský kosmonaut)Šen-čou 612. října 20054 dny, 19 hodin, 33 minut16. října 2005 Fej Ťün-lung Nie Chaj-šengpilotovaný let s dvoučlennou posádkouŠen-čou 725. září 20082 dny, 20 hodin, 27 minut28. září 2008 Čaj Č’-kang Liou Po-ming Ťing Chaj-pchengpilotovaný let s trojčlennou posádkou, první výstup jednoho člověka do otevřeného kosmického prostoruŠen-čou 831. října 201116 dní, 13 hodin, 34 minut17. listopadu 2011(let bez posádky)bezpilotní let, automatické spojení se stanicí Tchien-kung 1Šen-čou 916. června 201212 dní, 15 hodin, 25 minut29. června 2012 Ťing Chaj-pcheng Liou Wang Liou Jang pilotovaný let s trojčlennou posádkou ke stanici Tchien-kung 1, první Číňanka ve vesmíruŠen-čou 1011. června 201314 dní, 14 hodin, 29 minut26. června 2013 Nie Chaj-šeng Čang Siao-kuang Wang Ja-pching pilotovaný let s trojčlennou posádkou ke stanici Tchien-kung 1Šen-čou 1116. října 201632 dní, 6 hodin, 29 minut18. listopadu 2016 Ťing Chaj-pcheng Čchen Tungpilotovaný let s dvoučlennou posádkou ke stanici Tchien-kung 2Šen-čou 1217. června 202192 dní, 4 hodiny, 12 minut17. září 2021 Nie Chaj-šeng Liou Po-ming Tchang Chung-poprvní mise k Vesmírné stanici Tchien-kung (TSS), zahájení výstavby stanice kolem hlavního modulu Tchien-cheŠen-čou 1315. října 2021182 dní, 9 hodin, 33 minut16. dubna 2022 Čaj Č'-kang Wang Ja-pching Jie Kuang-fudruhá mise k TSS, pokračování výstavby stanice; Wang jako první žena na TSSŠen-čou 145. června 2022182 dní, 9 hodin, 25 minut4. prosince 2022 Čchen Tung Liou Jang Cchaj Sü-četřetí mise k TSS, pokračování výstavby staniceŠen-čou 1529. listopadu 2022186 dní, 7 hodin, 25 minut3. června 2023 Fej Ťün-lung Teng Čching-ming Čang Lučtvrtá mise k TSS, dokončení výstavby staniceŠen-čou 1630. května 2023153 dní, 22 hodin, 40 minut31. října 2023 Ťing Chaj-pcheng Ču Jang-ču Kuej Chaj-čchao5. dlouhodobá posádka TSS, první let modernizované řady Šen-čouŠen-čou 1726. října 2023187 dní, 6 hodin, 32 minut30. dubna 2024 Tchang Chung-po Tchang Šeng-ťie Ťiang Sin-lin6. dlouhodobá posádka TSSŠen-čou 1825. dubna 2024192 dní, 4 hodiny, 25 minut3. listopadu 2024 Jie Kuang-fu Li Cchung Li Kuang-su7. dlouhodobá posádka TSSŠen-čou 1929. října 2024 182 dní, 8 hodin, 41 minut30. dubna 2025 Cchaj Sü-če Sung Ling-tung Wang Chao-ce8. dlouhodobá posádka TSSŠen-čou 2024. dubna 2025 269 dní, 16 hodin, 16 minut19. ledna 2026 Čchen Tung Čchen Čung-žuej Wang Ťie9. dlouhodobá posádka TSS (pouze při startu); loď nebyla použita pro návrat posádky na Zemi a později přistála neobsazenaŠen-čou 2131. října 2025 13 dní, 16 hodin, 55 minut25. listopadu 2025 Čang Lu Wu Fej Čang Chung-čang10. dlouhodobá posádka TSS (k návratu loď využila 9. dlouhodobá posádka)Šen-čou 2225. listopadu 2025 185 dní, 7 hodin, 59 minut29. května 2026start bez posádkyv lodi přistála posádka, která k TSS odletěla v Šen-čou 21; první let další modernizace lodiŠen-čou 2324. května 2026 dosud dníjaro 2025 (plánováno) Ču Jang-ču Čang Č'-jüan Laj Kcha-jing11. dlouhodobá posádka TSS; jeden člen posádky bude pokračovat v letu až do jara 2027 a stane se tak prvním čínským kosmonautem, který podstoupí let o trvání celého roku
Plánované mise MiseStartDélka letuPřistáníPosádkaPoznámkaŠen-čou 24podzim 20266 měsícůjaro 202712. dlouhodobá posádka TSS; jeden člen posádky, první pakistánský kosmonaut, přistane po zhruba týdnu v Šen-čou 23
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Popis lodi v malé encyklopedii kosmonautiky Podrobné informace o lodi na portálu www.astronautix.com (anglicky)
Související články
Seznam aktuálních a plánovaných kosmických letů s posádkou a podpůrných letů Kosmonauti Číny Vesmírná stanice Tchien-kung
Kategorie:Program Šen-čou Kategorie:Kosmonautika Čínské lidové republiky Kategorie:Pilotované kosmické lodě Šen-čou Kategorie:Program Tchien-kung