Rudná, pro rozlišení někdy (podle názvu železniční stanice) označovaná jako Rudná u Prahy (), je město ve Středočeském kraji, okrese Praha-západ, asi 3 km od západní hranice Prahy a asi 7 km jižně od Hostivice. Rudná vznikla 1. ledna 1951 sloučením dosud samostatných obcí Dušníky a Hořelice.Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online. Městem je od roku 2000 a žije zde obyvatel. Město leží u dálničního tahu dálnice D5 z Prahy do Plzně, v jeho západní části vznikla rozsáhlá průmyslová a skladová zóna a kvůli blízkosti hlavního města je město atraktivní i k bydlení.

Místopis Město se nečlení na evidenční části. Podle původních obcí však dosud má dvě katastrální území, v jihozápadní části Hořelice a v severovýchodní Dušníky. Katastrální území Dušníky je územně totožné se základní sídelní jednotkou Rudná. Katastrální území Hořelice se člení na dvě základní sídelní jednotky: Hořelice (oblast původní vesnice) a Průmyslová zóna Rudná, zaujímající nejzápadnější část území města.

Z jihu k Rudné těsně přiléhají Nučice, na východě s ní sousedí Jinočany a Chrášťany, na severu až severozápadu Chýně, Úhonice a Drahelčice, krátkou hranici má Rudná za západě s lesnatým výběžkem obce Chrustenice.

Historie Širší okolí Rudné bylo osídleno již v době bronzové. Stopy osady z doby bronzové přímo na území Rudné byly objeveny v roce 1995 či 1996 při výstavbě skladu Delvity. Naleziště však bylo stavbaři zničeno, aniž stačil být proveden průzkum. Nejstarší zmínky o zdejších vesnicích jsou z 11. století. Od poloviny 19. století došlo k rozvoji zdejší oblasti v souvislosti s rozvojem dolování černého uhlí na Kladensku, železné rudy v okolí Nučic a vápence u Tachlovic. Roku 1857 byla otevřena Kladensko-nučická dráha, o něco později dráha z Prahy přes Nučice do Berouna. Dušníky s Hořelicí během tohoto rozvoje srůstaly v jeden celek, již po první světové válce byla zvažována možnost jejich administrativního spojení.

Obec Rudná vznikla 1. ledna 1951 sloučením obcí Dušníky a Hořelice. První známá zmínka o obci Dušníky se vztahuje k roku 1228, nejstarší známá zpráva o obci Hořelice pochází z roku 1052. Pro sloučenou obec prý byly navrhovány prapodivné názvy, název Rudná prý vzešel z dětských návrhů ze školy a vycházel ze zaměstnání mnoha zdejších mužů.

Dušníky i Hořelice byly povýšeny na městyse již v roce 1936.Historie Rudné , město Rudná, 5. 9. 2007 Proto se někde píše jako o městysi i o nově vzniklé obci Rudná, třebaže v té době se již tento titul nepoužíval. V letech 1960–1974 patřila obec k okresu Beroun, od 1. července 1974 přešla v souvislosti s rozšiřováním území hlavního města Prahy pod okres Praha-západ. Dne 27. října 2000 byla obec Rudná povýšena na město.

Obyvatelstvo Počet obyvatel na území Rudné se značně zvýšil 1886 a 1910 (zhruba z 1 tisíce na téměř 3 tisíce), kolem 3 tisíc obyvatel tu bylo po celé 20. století od 60. do 90. let docházelo k mírnému úbytku. Mezi lety 2001 a 2008 stoupl počet obyvatel v důsledku rozsáhlé bytové výstavby a s ní spojené migrace z 3075 na více než 4200.

Podle sčítání lidu 2001 se hlásilo 2957 obyvatel k české národnosti, 55 lidí národnost neuvedlo, z ostatních národností se nejvíce hlásilo ke slovenské (17 lidí), ruské (12), ukrajinské (6) a německé (5). Celkem 2152 lidí uvedlo, že je bez vyznání, 192 se nevyjádřilo, 731 se označilo za věřící, z toho 552 se hlásilo k římskokatolické církvi, 92 k československé husitské, 11 k českobratrské evangelické a 7 k pravoslavné.

K největšímu nárůstu počtu domů došlo v letech 1900 až 1910 (z 221 na 321), 1921 až 1930 (z 385 na 558), a pak po roce 1991 (v roce 1991 zde bylo 895 domů, v roce 2001 již 1052). V roce 2008 byla navrhovaná nová bytová výstavba pro dalších přibližně tisíc obyvatel. Počátkem roku 2015 zde žilo téměř 4 900 obyvatel, v roce 2010 jich bylo 4 571.

Územněsprávní začlenění náhled|vlevo|Městský úřad Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obcí Dušníky a Hořelice v roce, kdy ke změně došlo: 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres UnhošťSprávní uspořádání Předlitavska 1850-1918 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť 1893 země česká, politický okres Kladno, soudní okres UnhošťVyhláška ministeria věcí vnitřních č. 130/1893 Sb. 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres UnhošťAmtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres UnhošťNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. 1945 země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť 1949 Pražský kraj, okres Praha-západ 1960 Středočeský kraj, okres Beroun 1974 Středočeský kraj, okres Praha-západOznámení ministra vnitra č. 9/1976 Ú. v. 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Znak V roce 1995 Heraldická společnost v Praze navrhla pro Rudnou znak a prapor. Zlatá poštovská trubka připomíná postavení Rudné na nejstarších poštovních trasách v Čechách. Barevná pole znaku symbolizují církevní subjekty, pod jejichž správou v minulosti společně byly Dušníky i Hořelice. Horní červená polovina znaku a vlajky představuje klášter sv. Jiří na Pražském hradě, který měl ve znaku červený kříž na stříbrném štítě. Černá barva v dolním poli symbolizuje pražské arcibiskupství, které mělo ve znaku zlaté břevno na černém štítě.Historie Rudné , město Rudná, 5. 9. 2007

Charakteristika Rudná je přirozeným centrem širšího okolí, v 50. letech byla střediskovou obcí.Strategický plán rozvoje města Rudná , DHV CR, spol. s r. o., červenec 2008, vedoucí projektu Mgr. Ondřej Habr

Z celkové výměry 8,20 km² podle údajů z roku 2019 zaujímala 5,84 km² zemědělská půda, z toho 5,06 km² orná půda. 0,67 km² zastavěné plochy a 1,62 km² připadlo na ostatní plochy. Lesní půdy je na území města evidováno pouze 0,29 km². Tradičními zemědělskými plodinami zde jsou ječmen, cukrová řepa a brambory, v příměstských částech ovoce a zelenina, po roce 2000 se i zde rozmáhá pěstování řepky olejky jako energetické plodiny. Zemědělská půda je obhospodařována velkovýrobním způsobem.

Uvažována byla možnost zfunkčnění lokálního biokoridoru LBK 47 Rudná – Nučický háječek z Nučic. Jako významný krajinný prvek VKP 130 – Horka jsou evidovány mezní porosty podél cesty na hranici katastrů Chrášťany, Jinočany a Rudná, které dotvářejí horizont mělkého údolí severně od Nučického háječku.

Kolem centra Hořelic protéká od Úhonic Radotínský potok, přes území Rudné tečou ještě jeho přítoky Dušnický potok a Pižmovka, všechno malé toky s převážně upravenými koryty. Na území Rudné se nachází jeden rybník a jedna nádrž. Nařízením vlády č. 103/2003 bylo území města zařazeno jako zranitelná oblast, tj. území s ohroženými povrchovými nebo podzemními vodami v důsledku koncentrace dusičnanů.

Osou Rudné je Masarykova ulice, součást silnice II/605, občanská vybavenost je soustředěna kolem ní, zejména v okolí městského úřadu u křižovatky s Karlovotýnskou ulicí.

Stavby a památky náhled|Pomník obětem první světové války a německé okupace v letech 1939–1945 Stávající domovní zástavba Rudné je převážně nízkopodlažní.

Na území Hořelic jsou vyhlášeny tři kulturní památky: areál hořelického zámku (kde se nachází i kaple svatého Kříže, nyní – r. 2018 – v soukromém vlastnictví, nepřístupné), kostel Stětí svatého Jana Křitele a Husův sbor. Na hořelickém hřbitově se nachází kaple blahoslavené Panny Marie. V Dušníkách se nachází kostel svatého Jiří. Malá kaplička se nachází též na Havlíčkově náměstí v Dušníkách.

Od druhé poloviny 90. let 20. století vzniká v jihozápadní části města komerční zóna, do které dojíždějí za prací lidé z bližšího i širšího okolí, i z Prahy a severních Čech. V první fázi bylo vybudováno 107 tisíc m² skladových a výrobních ploch a 31 tisíc m² kancelářských ploch, dalších 60 tisíc m² mělo následovat ve druhé fázi. V roce 2008 v areálu sídlilo asi 20 výrobních, logistických a obchodních společností, nájemci se však kvůli fluktuaci v oboru logistiky obměňují. Součástí areálu je i celnice a odstavné parkoviště pro kamiony.

V roce 1995 zde došlo při stavbě velkoskladu společnosti Delvita k objevu neocenitelné památky, 3000 let starého sídliště z pozdní doby bronzové. Společnost Delvita přesto přes četné protesty z řad kulturní obce pokračovala ve stavbě a naleziště tak zničila. Hmotná škoda byla odhadnuta na 40 milionů, kulturní škoda je podle odborníků nevyčíslitelná. Delvita navíc na plánovanou výstavbu velkoskladu neměla stavební povolení. Trestní stíhání za stavbu odpovědné osoby bylo v roce 2000 zastaveno.Filip Fuchs: O hypermarketech trochu jinak, Econnect, 9. 10. 2003, zdroj platí pro celý odstavec , název, autor a datace zdroje neznámé, zdroj již není dostupný. Zdroj platí pro celý odstavec

Činnost obce, vybavenost, služby Rudná je členem Svazku obcí region Jihozápad.

Městský úřad v Rudné vykonává činnost matriky a stavebního úřadu v přenesené působnosti státu pro své území a dalších 8 obcí. Zastupitelstvo mělo v období od roku 2006 počet členů 15. Příspěvkovými organizacemi města byly dvě základní školy a jedna mateřská škola, zatímco městská knihovna je organizační složkou obce.

Ve městě jsou vybudovány základní sítě, tedy vodovod, elektřina, plynovod a splašková kanalizace. V roce 1992 byla zkolaudována hlavní kanalizační stoka, v roce 1994 byl dokončen vodovod, masivní plynofikace proběhla do roku 1996. Zdrojem vody pro obecní vodovod je vodovodní řad DN 600 Zadní Kopanina – Beroun, který je ve správě akciové společnosti Vodovody a kanalizace Beroun, a dálkový přivaděč Želivka. Vodovodní řad v Rudné vlastní a provozují Technické služby Rudná, a. s. Vodojem v k. ú. Hořelice zásobuje pitnou vodou kromě Rudné též Drahelčice a Nučice. Provozovatelem kanalizační sítě v Rudné a čistírny odpadních vod Rudná jsou rovněž Technické služby Rudná, a. s., vlastníkem ČOV je město. ČOV Rudná přijímá splaškové vody z Rudné, Drahelčic a části Chrášťan. Součástí kanalizačního řadu je i 8 přečerpávacích stanic. Město nemá oddílnou kanalizaci, tj. dešťové vody jsou odváděny do splaškové kanalizace. Místní plynovodní řad je napojen na vysokotlaký plynovod vedoucí severozápadně od města. Místní elektrická rozvodná síť 22 kV se na distribuční síť napojuje na dvou místech, v severovýchodní části (u železniční stanice) a na západní straně Rudné. Rozvod elektřiny je na řadě míst stále ještě řešen vzdušným vedením.

Odpadové hospodářství zajišťuje firma Technické služby Rudná, a. s. Zajišťují svoz směsného komunálního odpadu v Rudné, Nučicích, Úhonicích, Drahelčicích, Chrášťanech, Jinočanech a Tachlovicích a odvoz a likvidaci tříděného komunálního odpadu ze sběrného místa v Obchodní ulici v Rudné a ze sousedních obcí.

Technické služby Rudná a. s. zajišťují též údržbu místních komunikací a zeleně, úklid města, správu a údržbu obecních nemovitostí, provozují videopůjčovnu a personálně zajišťují provoz městské knihovny a podílejí se na organizaci kulturních akcí. Jejich dceřinou společností je i firma provozující squashové centrum. Jediným akcionářem Technických služeb Rudná a. s. je město Rudná.Obchodní rejstřík

Údržbu veřejného osvětlení provádí firma Eltodo-Citelum a.s.