náhled|Rekonstrukce tratě mezi Hradcem Králové a Pardubicemi v červenci 2015.

Železniční trať Pardubice–Liberec je jednokolejná (s výjimkou dvoukolejného úseku Pardubice – Opatovice nad Labem-Pohřebačka) železniční trať celostátní dráhy. Vychází z rovinatého Polabí a směřuje nejdříve touto rovinou přes kopcovité Podkrkonoší a předhůří Jizerských hor (s výjimkou úseku trati, který v Jizerských horách leží a nachází se zde i nejvýše položená zastávka na trati), kde je i několik tunelů, do Liberce.

V jízdním řádu pro cestující je jízdní řád vlaků osobní dopravy v úseku Jaroměř–Liberec uveden v tabulce 030, úsek Pardubice–Jaroměř je uveden v tabulce 031.

Historie Listem povolení Františka Josefa I. ze dne 15. června 1856 byla vydána koncese pro podnikatele Liebiega, Lannu a bratry Kleinovy na výstavbu a provoz železnice z Pardubic do Liberce a rovněž odbočnou trať z Josefova do Malých Svatoňovic. Trať stavěla a zprovozňovala po etapách společnost Jihoseveroněmecká spojovací dráha (SNDVB). Byly to úsek Pardubice–Josefov v roce 1857, úsek Josefov–Turnov v roce 1858 a úsek Turnov–Liberec v roce 1859.

Původně trať na svých prvních několika kilometrech vedla jinou trasou než dnes, i most přes Labe u Pardubic stál na jiném místě. V roce 1871 byly položeny přeložky trati v Rosicích nad Labem v souvislosti se stavbou navazující trati společnosti Rakouské severozápadní dráhy od Havlíčkova Brodu. Od té doby vede trať v této části v současné trase. V roce 1909 byla SNDVB zestátněna a trať přešla do vlastnictví Císařsko-královských státních drah (kk StB), po vzniku Československé republiky pak k nástupnickým ČSD. Po zabrání Sudet německou Třetí říší byla trať na několika místech přerušena státní hranicí. Tento stav trval až do konce 2. světové války. V roce 1965 byla část z Pardubic do Hradce Králové elektrizována. V roce 1993 byl elektrizován úsek z Hradce Králové do Jaroměře.

V letech 2009 a 2010 byla provedena ve dvou etapách racionalizace trati v úseku Jaroměř – Železný Brod.

Druhá etapa této racionalizace zvítězila v soutěži Česká dopravní stavba a technologie 2010 v kategorii Dopravní technologie.

Rekonstrukce úseků trati V roce 2012 byl rekonstruován železniční uzel Stará Paka. V rámci této modernizace zde bylo zřízeno regionální dispečerské pracoviště ovládající úsek Jaroměř (mimo) – Malá Skála (včetně).

Od února 2014 do prosince 2015 probíhalo zdvoukolejnění a modernizace úseku Stéblová – Opatovice nad Labem. V prosinci 2014 byla stanice Opatovice nad Labem přejmenována na Opatovice nad Labem-Pohřebačka; dosavadní název se tím uvolnil pro novou zastávku blíže obci. Po jejím vzniku od prosince 2015 přestaly vlaky osobní přepravy ve stanici Opatovice nad Labem-Pohřebačka pravidelně zastavovat pro výstup a nástup cestujících. Především na požadavek obyvatel Březhradu bylo od 4. dubna 2016 obnoveno zastavování zhruba každého druhého vlaku. Tento modernizovaný úsek je ovládán ze stanice Opatovice nad Labem-Pohřebačka, což znamenalo ukončení služby výpravčího a signalistů ve Stéblové a hláskaře v Čeperce.

Na jaře roku 2016 proběhla revitalizace trati Hradec Králové – Trutnov. Především se jednalo o rekonstrukce částí tratě (mosty, železniční stanice, přejezdy, kolejové křížení, kolejové oblouky apod.), kde vlakové soupravy při průjezdu původně musely výrazně snížit rychlost. Díky tomu bylo možné dosáhnout zkrácení cestovní doby Hradec Králové – Svoboda nad Úpou z původních 120 minut na systémových 90 minut.Pačesná, s. 32 Nejvyšší traťová rychlost po revitalizaci je 120 km/h. Vlakové soupravy ji mohou využívat na úseku mezi Předměřicemi nad Labem a Smiřicemi.

V roce 2021 začala rekonstrukce v úseku Pardubice-Rosice nad Labem – Stéblová, v rámci které byl úsek zdvojkolejněn v celém úseku s cílem dosažení traťové rychlosti 160 km/h a zvýšení kapacity dráhy. Ve stanici Pardubice-Rosice nad Labem bylo vybudováno jedno vnější jazykové nástupiště a jedno ostrovní nástupiště přístupné podchodem. Rekonstrukcí prošla zastávka Pardubice-Semtín a došlo k výstavbě nové zastávky Stéblová obec, která zkrátila docházkovou vzdálenost na vlak. V rámci stavby byl rekonstruován a zdvojkolejněn most přes Labe. V listopadu 2022 začal dvojkolejný provoz a od dubna 2025 je v provozu ETCS, poté má být využita maximální rychlost 160 km/h.

O dalších záměrech modernizace a zvýšení kapacity trati pojednává článek Východočeský diametr.

V roce 2025 byla dokončena komplexní rekonstrukce stanice Malá Skála. Zároveň byla zapojena do dálkového řízení ze Staré Paky.

V letech 2029–2032 má proběhnout modernizace úseku mezi Hradcem Králové a Jaroměří. Ačkoliv je tento úsek označen jako Rychlé spojení 5, maximální traťová rychlost nebude vyšší než 160 km/h. Součástí stavby je zdvojkolejnění, narovnání trati v některých místech a vybavení zabezpečovačem ETCS.

Železniční nehody 14. listopadu 1960 se osobní vlak č. 608 z Hradce Králové do Pardubic srazil s osobním vlakem č. 653. Neštěstí si vyžádalo 118 mrtvých a 110 těžce zraněných.

4. dubna 2003 krátce před šestou hodinou ranní se v Březhradě (na přejezdu v obvodu železniční stanice Opatovice nad Labem) srazil osobní vlak s linkovým autobusem městské hromadné dopravy. Signalizační zařízení přejezdu podle výroku soudu fungovalo, i když někteří svědci tvrdili opak.http://hradec.idnes.cz/za-smrt-v-autobusu-hradecke-mhd-prirkl-soud-pozustalym-600-tisic-psf-/hradec-zpravy.aspx?c=A120106_110621_hradec-zpravy_klu Řidič autobusu linky 12 patrně přehlédl, že se k přejezdu blíží vlak rychlostí 85 kilometrů v hodině. Při nehodě přišli o život tři cestující a řidič autobusu, čtyři osoby utrpěly vážnou újmu na zdraví. Z cestujících ve vlaku byl lehce zraněn strojvedoucí a jeden cestující.

Co vypovídají staré jízdní řády o trati 030 V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice:

Josefov-Jaroměř, Kuks, Žírec, Králové Dvůr, Bílá-Třemešná, Mostek, Borovnice, Horka, Stará Paka, Libštát, Semily, Železný Brod, Malá Skála, Turnov, Sychrov, Hodkovice, Rychnov v Č., Radlo, Dlouhý Most, Helnersdorf, Liberec

+ Dopravní zatížení tratě v pracovní dnyrokprovozovaná traťpočet vlaků v úseku190064 Josefov–Liberec–Seidenberg5 Os Josefov–Železný Brod,7 Os Železný Brod–Liberec1921 léto158 Josefov-Jaroměř–Turnov6 Os Josefov–Stará Paka,7 Os Stará Paka–Turnov142 Praha–Liberec–Seidenberg2 R + 8 Os Turnov–Liberec1928/1929 zima149 Pardubice–Rosice n. Lab.–Liberec2 R + 10 Os Josefov-Jaroměř–Dvůr Králové n. Lab.,2 R + 7 Os Dvůr Králové n. Lab.–Turnov,2 R + 9 Os Turnov–Liberec1937/1938 zima130 Německý Brod–Pardubice–Liberec2 R + 11 Os Josefov-Jaroměř–Dvůr Králové n. Lab.,2 R + 5 Os Dvůr Králové n. Lab.–Stará Paka,3 R + 9 Os Stará Paka–Turnov,4 R + 9 Os Turnov–Liberec1944/1945503 Pardubice–Turnov8 Os Josefov–Dvůr Králové n. Lab.,4 Os Dvůr Králové n. Lab.–Stará Paka,7 Os Stará Paka–Turnov160m Liberec–Turnov2 R + 10 Os1945/19463 Pardubice–Liberec2 R + 9 Os Josefov-Jaroměř–Dvůr Králové n. Lab.2 R + 5 Os Dvůr Králové n. Lab.–Stará Paka3 R + 9 Os Stará Paka–Turnov4 R + 7 Os Turnov–Liberec1959/19603 Pardubice–Turnov2 R + 12 Os Jaroměř–Dvůr Králové n. Lab. 2 R + 9 Os Dvůr Králové n. Lab.–Stará Paka3 R + 11 Os Stará Paka–Turnov6 (Praha)–Všetaty–Turnov–Liberec4 R + 8 Os Turnov–Liberec1988/1989030 Pardubice–Turnov4 R + 10 Os Jaroměř–Turnov070 (Praha)–Všetaty–Turnov–Liberec7 R + 9 Os Turnov–Liberec2002/2003030 Jaroměř–Liberec3 R + 8 Os Jaroměř–Stará Paka3 R + 10 Os Stará Paka–Železný Brod4 R + 13 Os Železný Brod–Turnov5 R + 11 Os Turnov–Liberec2012/2013030 Jaroměř–Liberec9 R + 5 Os Jaroměř–Stará Paka9 R + 10 Os Stará Paka–Železný Brod10 R + 10 Os Železný Brod–Turnov9 R + 10 Os Turnov–LiberecVysvětlivky R – rychlík nebo expres, Os – osobní nebo spěšný vlak

Co vypovídají staré jízdní řády o trati 031

V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice:

Pardubice, Rosice, Stéblová, Opatovice, Králové Hradec, Předměřice, Smiřice, Černožice, Josefov-Jaroměř

+ Dopravní zatížení tratě v pracovní dnyrokprovozovaná traťpočet vlaků v úseku190062 Německý Brod–Pardubice–Libava5 Os Pardubice–Hradec Králové,6 Os Hradec Králové–Jaroměř1921 léto157 Německý Brod–Libava7 Os Pardubice–Josefov-Jaroměř1928/1929 zima149 Pardubice–Rosice n. Lab.–Liberec2 R + 10 Os Pardubice–Josefov-Jaroměř1937/1938 zima130 Německý Brod–Pardubice–Liberec4 R + 9 Os Pardubice–Hradec Králové,2 R + 11 Os Hradec Králové–Josefov-Jaroměř1944/1945503 Pardubice–Turnov11 Os Pardubice–Hradec Králové,1 R + 9 Os Hradec Králové–Josefov-Jaroměř1945/19463 Pardubice–Liberec2 R + 10 Os Pardubice–Hradec Králové3 R + 12 Os Hradec Králové–Josefov-Jaroměř1959/19603 Pardubice–Turnov3 R + 16 Os Pardubice–Hradec Králové2 R + 12 Os Hradec Králové–Jaroměř1988/1989030 Pardubice–Turnov6 R + 20 Os Pardubice–Hradec Králové4 R + 16 Os Hradec Králové–Jaroměř2002/2003031 Pardubice–Hradec Králové–Jaroměř5 R + 27 Os Pardubice–Hradec Králové7 R + 20 Os Hradec Králové–Jaroměř2012/2013031 Pardubice–Hradec Králové–Jaroměř9 R + 31 Os Pardubice–Hradec Králové15 R + 23 Os Hradec Králové–Jaroměř2016/2017031 Pardubice–Hradec Králové–Jaroměř1 Rx + 18 R + 14 Sp + 42 Os Pardubice–Hradec Králové hl.n. 33 R + 27 Sp + 16 Os Hradec Králové hl.n.–JaroměřVysvětlivky Rx – rychlík vyšší kvality, R – rychlík, Sp – spěšný vlak, Os – osobní vlak

Provoz V části mezi Pardubicemi a Jaroměří je trať silně vytížena osobní dopravou, zvláště pak úsek z Pardubic do Hradce Králové. Ve zbývající části je už osobní doprava slabší. Kromě regionálních vlaků po trati jezdí i rychlíky z Pardubic do Liberce a v části trati mezi Hradcem Králové a Jaroměří pak rychlíky z Prahy do Trutnova. Většina vlaků jezdí v pravidelných taktech.Knižní jízdní řád trati 030; SŽDCKnižní jízdní řád trati 031; SŽDC

Osobní vlaky na elektrizované části trati jsou vedeny motorovými jednotkami 814, motorovými vozy 810 nebo elektrickými jednotkami 440. V úseku z Jaroměře do Staré Paky jsou osobní vlaky obvykle motorové vozy 810. V úseku ze Staré Paky do Liberce provozuje osobní vlaky od 15. 12. 2019 společnost ARRIVA vlaky s jednotkami Siemens Desiro Classic nebo řady 845. Rychlíky byly sestaveny z motorových vozů řady 843 a přípojných vozů Btn753 a motorovými jednotkami 814. Od 13. 12. 2020 provozuje na této trati rychlíky linky R14 společnost ARRIVA vlaky se svými motorovými jednotkami řady 845 (převážně řada 845.3).

Navazující tratě Pardubice hlavní nádraží Železniční trať Praha – Česká Třebová

Pardubice-Rosice nad Labem Železniční trať Pardubice – Havlíčkův Brod

Hradec Králové hlavní nádraží Železniční trať Velký Osek – Choceň Železniční trať Hradec Králové – Turnov

Smiřice Železniční trať Hněvčeves–Smiřice

Jaroměř Železniční trať Jaroměř–Trutnov

Stará Paka Železniční trať Chlumec nad Cidlinou – Trutnov Železniční trať Mladá Boleslav – Stará Paka

Železný Brod Železniční trať Železný Brod – Tanvald

Turnov Železniční trať Hradec Králové – Turnov Železniční trať Praha–Turnov

Liberec Železniční trať Liberec–Tanvald–Harrachov Železniční trať Liberec–Zawidów Železniční trať Liberec – Česká Lípa Železniční trať Liberec–Zittau

Stanice a zastávky

Odkazy Reference

Literatura

Související články Seznam železničních tratí v Česku Železniční doprava v Česku Historie železniční dopravy v Česku

Externí odkazy

Trať 031 na zelpage.cz Trať 030 na zelpage.cz Lokostránky.net – fotografie z rozsáhlé nehody ve Staré Pace v roce 1972 Historie železničních tratí Sbírka starých jízdních řádů ČSD, kompilace ŽelPage 2007 Elektronický archív vlakových jízdních řádů ČD a ČSD (ČD od prosince 2002 + české tratě ČSD 1981/1982)

Kategorie:Železniční doprava v Pardubickém kraji Kategorie:Železniční doprava v Královéhradeckém kraji Kategorie:Železniční doprava v Libereckém kraji Kategorie:Železniční doprava v okrese Pardubice Kategorie:Dopravní stavby v okrese Pardubice Kategorie:Železniční doprava v okrese Hradec Králové Kategorie:Dopravní stavby v okrese Hradec Králové Kategorie:Doprava v Jaroměři Kategorie:Železniční doprava v okrese Náchod