Valdíkov (dříve Vladykov, , starší názvy Aldicovici, Waldijkow, Waldikow) je obec v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Leží asi 6 km severovýchodně od města Třebíče. Žije zde obyvatel.
Název Základem jména vesnice bylo osobní jméno Valdík, domácká podoba některého osobního jména obsahujícího -wald-, např. Oswald, Walter, Waldbert a podobně. Zdá se (z falza zakládací listiny třebíčského kláštera z přelomu 12. a 13. století), že za jméno vesnice zprvu sloužilo původní pojmenování jejích obyvatel Valdíkovici, které znamenalo "Valdíkovi lidé" (v listině zaznamenaný tvar Aldíkovici patrně vznikl mylným rozkladem v Aldíkovicích < Valdíkovicích). Změna přípony by nebyla ojedinělá (podobně Prostějov < Prostějovici, Holešov < Holešovici atd.). V některých novověkých písemných záznamech se vyskytuje také tvar Vladíkov.
Geografie Ze severu k jihu vede přes území obce silnice z Náramče do Hostákova, ze zastavěného území obce východně vede silnice do Smrku. Podél východní hranice území obce vede ze severu k jihu silnice z Budišova přes Kojatín do Smrku. Přes severní okraj území obce vede užitková silnice ze západu k východu přes osadu Doubrava a dále k osadě Spálený Dvůr. Ze zastavěného území obce východně vede užitková silnice ke křížku a dále do Náramče. Jižně ze spojky mezi Valdíkovem a Smrkem vede užitková silnice k Opatskému mlýnu a do chatové oblasti, severně pak vede užitková silnice k užitkové silnici vedoucí k ranči u Kojatína. Přes území obce vedou cyklostezky 5206, 5207, 5208 a přes severní okraj území obce i cyklostezka 5106.
Většina území obce je využívána zemědělsky, primárně západní část obce, severní část obce nedaleko osady Doubrava je také využívána zemědělsky, ale je zaplněna remízky. Jižně od osady Doubrava se však až k zastavěnému území obce nachází kompaktní les s názvem Doubrava. Lesy pak pokračují i dále na východní část území obce, kde se nachází velká lesní školka. Dále se pak nachází pokračování lesů směrem ke Kojatínu. Na jižním okraji území obce se nachází další izolovaný les. Lesy se nachází i v chatové oblasti u Opatského rybníka. Jižně od zastavěného území obce se nachází velká drůbežárna s fotovoltaickou elektrárnou. Na východním okraji území obce se nachází rozlehlá lesní školka.
Asi 10 km severozápadně od území obce pramení Mlýnský potok, ten přitéká ze severozápadního okraje území obce, následně tvoří rybník Podhájek, přes rybník se do Mlýnského potoka vlévá nepojmenovaný potok, který pramení na východním okraji území obce, protéká kolem osady Doubrava a následně tvoří rybníky Mrňák a Doubrava a pak vtéká do Mlýnského potoka. Mlýnský potok pak pokračuje dál jižně a tvoří rozlehlý Valdíkovský rybník, který obklopuje zastavěné území obce. Do něj se vlévá nepojmenovaný potok, který pramení východně od území obce a tvoří pak u hranice obce rybník Mrhovec a následně ústí do Valdíkovského rybníka. Z Valdíkovského rybníka vytéká Mlýnský potok a následně tvoří další rozlehlý Opatský rybník. Mlýnský potok pak teče dál na jih údolím s chatovou oblastí a asi po 5 km ústí u Vladislavi do Jihlavy. Do rybníka Doubrava ústí několik nepojmenovaných potoků, které odvoďnují les Doubrava. Na okraji lesní školky se nachází další prameniště, z kterého vytéká nepojmenovaný přítok Mlýnského potoka.
Nadmořská výška obce se pohybuje okolo 450–485 metry nad mořem, nejvyšší bod je na západním okraji území obce, zbytek území se nachází většinou kolem 450 metry nad mořem.
Zastavěné území obce se nachází přibližně uprostřed území obce, o několik set metrů jižně se nachází drůbežárna, u Opatského rybníka se nachází chatová oblast, kde jsou chaty různě rozložené po blízkých lesích. V údolí Mlýnského potoka se nachází další chatová oblast. Na severním okraji území obce se nachází osada Doubrava.
Východní část území obce se nachází v Přírodním parku Třebíčsko.Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 28. 9. 2025
Historie náhled|Opatský mlýn náhled|Doubrava První písemná zmínka o obci se objevily již v roce 1101 v zakládacích listinách třebíčského kláštera (Valdíkov je jmenován jako Aldikovici). Později, v roce 1104 byla uvedena rovněž osada pojmenována jako Dobrutoys či Dobrutowicz, což měla být nejsevernější část území třebíčského kláštera. Po roce 1115 je opět zmíněna osada Dobrutowicz v Kosmově kronice české a to jako vypořádání s místem dnešní osady Doubrava. Později Valdíkov patřil v roce 1399 Anně z Valdíkova, od roku 1418 patřil Zbyňkovi z Tikovic. V roce 1436 se stali majiteli obce opět páni z Valdíkova. V roce 1556 byly v obci tři velké rolnické farmy, snad patřil pod Hostákov a spolu s ním po oddělení z klášterního majetku patřil Valdíkov pod Třebíč, po bitvě na Bílé Hoře získal vesnici rod Valdštejnů, ti zůstali majiteli obce až do roku 1948.
V roce 1850 žilo ve Valdíkově 107 obyvatel, v roce 1890 pak 141 obyvatel. V roce 1874 byla ve vsi postavena kaple Nejsvětější Trojice a v roce 1920 pomník padlých v první světové válce. Po roce 1992, kdy se obec osamostatnila, byla postavena budova obecního úřadu, knihovna a hasičská zbrojnice. Bylo také postaveno nové veřejné osvětlení, v obci byl rozveden telefon a byly asfaltovány silnice ve vsi. V roce 1995 byl připraven územní plán obce.
Od roku 1850 do roku 1867 byl Valdíkov územím Vladislavi, územím Hostákova v letech 1867–1901. K obci také patří Opatský mlýn a osada Doubrava, na jejímž místě stávala ve středověku stejnojmenná vesnice, která zanikla.
Obyvatelstvo
Obecní správa Do roku 1849 patřil Valdíkov do třebíčského panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1901 patřil Valdíkov pod Hostákov a mezi lety 1960 a 1991 byla obec začleněna pod Nárameč, následně se obec osamostatnila.
Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. června 2001.
Politika Volby do Poslanecké sněmovny +Volby do PSP ČR v obci Valdíkov 1. 2. 3. účast 2002 ČSSD (48,93 %) KSČM (23,4 %) Koalice KDU-ČSL, US-DEU (19,14 %) 61,84 % ( z ) 2006 ČSSD (33,96 %) KSČM (18,86 %) ODS (15,09 %) 69,74 % ( z ) 2010 ČSSD (22,64 %) SPOZ (20,75 %) TOP 09 (16,98 %) 62,07 % ( z ) 2013 ČSSD (39,21 %) KSČM (19,6 %) KDU-ČSL (13,72 %) 56,67 % ( z ) 2017 ANO (24,52 %) ČSSD (16,98 %) STAN (13,2 %) 61,36 % ( z ) 2021 ANO (30 %) SPOLU (22 %) Piráti+STAN (16 %) 62,5 % ( z ) 2025 ANO (51,38 %) SPOLU (12,5 %) AUTO (9,72 %) 80,43 % ( z )
Volby do krajského zastupitelstva +Volby do krajského zastupitelstva v obci Valdíkov 1. 2. 3. účast 2000 SNK (29,16 %) KSČM (29,16 %) 4KOALICE (16,66 %) 32,06 % ( z ) 2004 KSČM (26,47 %) ČSSD (20,58 %) SNK (14,7 %) 44,73 % ( z ) 2008 ČSSD (42 %) SNK ED (14 %) ODS (12 %) 61,73 % ( z ) 2012 ČSSD (32,35 %) Pro Vysočinu (20,58 %) KSČM (14,7 %) 39,08 % ( z ) 2016 ČSSD (35,71 %) KDU-ČSL (17,85 %) STAN+SNK ED (14,28 %) 30,77 % ( z ) 2020 ANO (32,25 %) STAN+SNK ED (19,35 %) ODS+STO (12,9 %) 34,83 % ( z ) 2024 ANO (45,45 %) ODS+TOP 09+STO (15,15 %) SPD+Trikolora+PRO (12,12 %) 37,93 % ( z )
Prezidentské volby V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Jan Fischer (23 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (20 hlasů) a třetí místo obsadil Vladimír Franz (6 hlasů). Volební účast byla 71,11 %, tj. 64 ze 90 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (44 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (18 hlasů). Volební účast byla 69,66 %, tj. 62 ze 89 oprávněných voličů.
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (21 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (16 hlasů) a třetí místo obsadil Michal Horáček (13 hlasů). Volební účast byla 69,88 %, tj. 58 ze 83 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (38 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (25 hlasů). Volební účast byla 76,83 %, tj. 63 ze 82 oprávněných voličů.
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (34 hlasů), druhé místo obsadila Danuše Nerudová (21 hlasů) a třetí místo obsadil Petr Pavel (12 hlasů). Volební účast byla 85,23 %, tj. 75 ze 88 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (37 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (33 hlasů). Volební účast byla 78,65 %, tj. 70 ze 89 oprávněných voličů.
Zajímavosti a pamětihodnosti Kaplička z roku 1874 Památník obětem první světové války z roku 1920 Cihelna uváděná v letech 1924–1930
Osobnosti Stanislav Němec (1897–1945), legionář, policejní kapitán Antonín Trávníček (1892–1968), kněz ve Vladislavi
Odkazy Reference
Reference sekce politika
Související články Římskokatolická farnost Vladislav
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Třebíč Kategorie:Mikroregion Horácko Kategorie:Obce v okrese Třebíč Kategorie:Sídla v Jevišovické pahorkatině