Lukasova lípa je jednou z nejmohutnějších lip na území České republiky. Nachází se v katastru obce Telecí v okrese Svitavy. Lípa je chráněna jako památný strom a v posledních letech se jí dostává řady ocenění a pozornosti. Historie většiny podobně starých stromů bývá opředena pověstmi a ani lípa Lukasova není výjimkou.

Základní údaje název: Lukasova lípa, Zpívající lípa druh: lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) drusop.nature.cz výška: 18 m (1978), 24,5 m, 25 m (1997), 26,5 m,vývěska správy CHKO Žďárské vrchy foto.mapy.cz 18 m (2001) výška koruny: 23 m výška kmenu: 5 m obvod: 962 cm (1899), 1100 cm (1978),Hodnocení vybraných památných stromů mzp.cz 1130 cm (1997), 1150 cm, 1161 cm, 1170 cm (2001) věk: 500-600 let (1899), 600-700 let, 700 let památný strom ČR: od 21. listopadu 1995 titul Strom Žďárských vrchů 2008aktuality zpivajici-lipa.webnode.cz finalista soutěže Strom roku 2002 (4. místo) titul Strom roku 2021 v České republice sanace: 1982, 1986-87, nyní ve dvouletých intervalech (2008, 2010)Záchrana dalším generacím zpivajici-lipa.webnode.cz souřadnice: 49°42'8.769"N, 16°10'31.051"E

Lípa roste u stavení č. 102, 100 m od hlavní silnice.

Stav stromu a údržba thumb|left|Lukasova zpívající lípakolem roku 1925|alt=Lukasova zpívající lípa K roku 2010 je strom plně vitální, s původní korunou i kmenem. Kmen je dutý, s otvorem na úrovni země (ten je částečně zarostlý a donedávna byl zakrytý mříží). Původně byla dutina přístupná otvorem na úrovni střechy sousedícího domu (podle pamětníků již koncem 19. století).

První ošetření vzešlo z iniciativy vyvinuté majiteli přilehlého stavení: Ořez odumřelých větví a zakrytí otvorů bylo provedeno v srpnu 1982 horolezeckým oddílem tělovýchovné jednoty Moravská Třebová. 22. října 1983 došlo na znalecký posudek fytopatologa doc. Ing. Aloise Černého, CSc. z vysoké školy zemědělské v Brně. Doc. Černý diagnostikoval napadení dřevomorem kořenovým (Hypoxylon deustum) před 380-420 lety (tzn. v období 1560–1600). Napadené mrtvé dřevo znemožňovalo regeneraci stromu, a proto bylo doporučeno jeho odstranění.

K tomu došlo až v období podzim-zima 1986–1987, kdy se strom dočkal své první celkové sanace. Pod vedením arboristy Martina Němce bylo z lípy vyvezeno 15 m³ odumřelé hmoty (dřevo, listí), která strom zaplňovala do výše 1,5 metru. Mimo jiné v lípě byly nalezeny i staré pálené nádoby, některé z období středověku (historicky zajímavé předměty skončily v Městském muzeu v Bystřici nad Pernštejnem). Odhalené otvory, kde hrozilo zatékání, byly zakryty; ostatní ponechány otevřené pro zajištění ventilace. Krom toho došlo k prořezání suchých větví a na ochranný nátěr vnitřku dutiny. Celkově si tento zákrok vyžádal 540 hodin práce zhruba ve 13 lidech.

16. srpna 1991 Martin Němec odstranil 50 cm silnou větev, která postupně odumírala po zásahu bleskem 19. června 1986.

O lípu se od roku 1986 až po současnost stále stará pan Martin Němec,Jak se léčí stromy (rozhovor s arboristou M. Němcem) zdarskevrchy.cz pouze v období jeho nepřítomnosti 1. až 2. října 2008 provedl konzervaci z pověření CHKO Žďárské vrchy pan Milan Antoš z Pardubic (ořez suchých větví, utěsnění otvoru směrem k chalupě). Od poloviny devadesátých let jsou každý sudý podzim prováděny preventivní prohlídky s ořezem suchých a odumřelých větví. Strom regeneruje a otvory do dutiny se postupně zacelují.

V roce 2021 se strom účastní soutěže Strom roku. V září roku 2021 bylo oznámeno, že zpívající lípa se stala Stromem roku.

Historie a pověsti Nejznámější je pověst o stařečku Jirouškovi, který v duté lípě za doby temna přepisoval Nový zákon a žalmy. Při přepisu si žalmy zpíval a zpěv, který se mísil s šuměním listí, se nesl krajem a dal údajně vzniknout přízvisku lípy.

Variací na pověst existuje celá řada. Liší se jak ústřední postava (30letý muž, mnich, řádoví bratři, stařeček), tak i závěr příběhu. Mezi spisovatele, kteří tuto pověst zahrnuli do svého díla, patří Alois Jirásek, Teréza Nováková, J.Orebský (vl. jm. Josef Koblížek), Adolf Wenig, Miloslav Bureš, Jan Alois Cupal, Leontina Mašínová, František Páral a Marie Hrušková.

thumb|Lukasova zpívající lípakolem roku 1935|alt=Lukasova zpívající lípa Podle výzkumu Mgr. Veroniky Dvořáčkové nelze příběh s jistotou potvrdit ani vyvrátit, ale ve své nejrozšířenější verzi se jeví jako méně pravděpodobný, resp. problematicky realizovatelný.Přehled pověstí zpivajici-lipa.webnode.cz

Výrazněji odlišná verze pověsti datovaná do 2. poloviny 18. století byla otištěna roku 1891 v časopisu Háj. Místní hospodář, český bratr, očekával návštěvu evangelického faráře ze Slezska. Vyhlížel ho z lípy, propadl se ale do dutiny a následkem pádu ohluchl. V lípě pak trávil čas a prozpěvoval si žalmy.

Druhé přízvisko lípy se odvíjí od rodu Lukasů (či Lukásů, případně Lukášů), kterým statek patřil do roku 1915, kdy poslední z rodu, Josef Lukas, padl na italské frontě.Historie a současnost zpívající lípy zpivajici-lipa.webnode.cz

Alois Jirásek na lípu vzpomněl ve svých pamětech (úryvek):

Další zajímavosti thumb|left|110px|Znak obce s lípou Pokud bychom počítali pouze živé stromy, je Lukasova zpívající lípa s obvodem přes 1170 centimetrů třetím nejmohutnějším památným stromem České republiky – jen několikacentimetrový náskok proti ní má Sudslavická lípa (1180 cm aktuálně). Největší obvod z našich stromů má Vejdova lípa s 1225 cm. Do roku 1951 byla snad ještě mohutnější Běleňská lípa s 1250 cm – dnes je ale vinou zásahu bleskem (1950) na 540 cm, podobně skončila i lípa ve Lhotce. Často je také uváděna Tatrovická lípa s původním obvodem 1650 cm. Ta ale vznikla srůstem výmladků původního, dnes již neexistujícího, kmene. Poškozením při vichřici (1997) klesl obvod na 1122 cm.

Lukasova lípa se roku 2003 dostala do znaku obce Telecí, v roce 2004 pak na poštovní známky v hodnotě 6,50 Kč. Autory grafické podoby byli Petr Dvořáček, grafik RNDr. Adolf Absolon a rytec Martin Srb.Lípa v novém tisíciletí zpivajici-lipa.webnode.cz Ve 20. letech 19. století byla často k vidění na pohlednicích. Lípě byl věnován prostor v televizním pořadu Paměť stromů, konkrétně v dílu číslo 14, Stromy pohádek a tajemných sil.

Do dnešní doby byla v České republice vysázena řada potomků lípy, například 29. května 2010 ke 430. výročí povýšení Bystřice nad Pernštejnem na město, nebo vysazení 14leté lípy k 600. výročí obce Telecí slaveném 6.-8. července 2003.Nejnovější události zpivajici-lipa.webnode.cz

Památné a významné stromy v okolí Pajkrův dub v Telecí Vopařilova jedle † Drašarova lípa Lípa v Pusté Rybné †

Odkazy Reference

Literatura Pověsti

Odborná literatura

Související články Telecí Památný strom v Česku Lípa velkolistá Seznam památných stromů v okrese Svitavy

Externí odkazy

Oficiální stránky Lukasovy zpívající lípy zpivajici-lipa.webnode.cz Fotogalerie: Lukasova lípa wiki.mapy.cz

Kategorie:Památné lípy v okrese Svitavy Kategorie:Památné lípy velkolisté v Pardubickém kraji Kategorie:Památné stromy v Hornosvratecké vrchovině Kategorie:Stromy poškozené bleskem Kategorie:Rodové stromy Kategorie:Stromy s legendou či pověstí Kategorie:Památné stromy v CHKO Žďárské vrchy Kategorie:Paměť stromů Kategorie:Telecí Kategorie:Strom roku