1991 (MCMXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Události
Československo
1. ledna – Byla zavedena vnitřní směnitelnost Československé koruny. Současně se liberalizoval zahraniční i vnitřní obchod – byla zavedena volná cenotvorba. 26.–27. ledna – Prvními veřejnými aukcemi byla zahájena malá privatizace. 23. února – Zaniklo Občanské fórum. 3. března – proběhlo československé Sčítání lidu, domů a bytů 1991. Poprvé od sčítání v roce 1950 obsahovalo také otázky týkající se náboženského vyznání občanů. Akci provedl Federální statistický úřad ČSFR. Na území ČR bylo zjištěno 10 302 215 obyvatel, na území SR 5 274 335 obyvatel, celkem v ČSFR tedy 15 576 550 obyvatel. 14. března – Při oslavách 52. výročí vzniku fašistického Slovenského státu byl napaden prezident Václav Havel. 1. dubna – Proběhla premiéra závěrečné části Troškovy trilogie Slunce, seno, erotika. 5. dubna – Podnikatel Aleš Katovský byl zavražděn gangem Orlických vrahů. 20.–21. dubna – V Praze byla na ustavujícím kongresu založena Občanská demokratická strana s předsedou Václavem Klausem. 27. dubna – Bylo založeno Občanské hnutí s předsedou Jiřím Dienstbierem. 1. května – Byly vyhlášeny Chráněné krajinné oblasti Broumovsko, Poodří a Železné hory. 8. května – V noci na Benešovsku spadl tzv. Benešovský bolid s jasností −19,5 magnitudy. Jeho část byla nalezena v dubnu 2011. 10. května – Byly vyhlášeny Národní park Šumava a Národní park Podyjí. 15. května – 28. října proběhla na pražském Výstavišti Všeobecná československá výstava v Praze a na Letné byl instalován Pražský metronom. 6. června – Společnost AHOLD Czech Republic, a.s otevřela v Jihlavě první supermarket Mana v České republice. 21. června – Byl zahájen poslední transport sovětských okupačních vojsk z Československa. 1. července V Černínském paláci v Praze podepsali zástupci Sovětského svazu, Polska, Maďarska, Rumunska, Bulharska a Československa protokol o zániku Varšavské smlouvy. Byl vyhlášen Národní park Podyjí. zákon Slovenské národní rady zřídil Slovenskou televizi jako samostatnou instituci vysílající souběžně s federální Československou televizí. 13. srpna – Byla založena Union banka. 28. září – Byla založena Ostravská univerzita 28. září – Byla založena Západočeská univerzita v Plzni sloučením Vysoké školy strojní a elektrotechnické a Pedagogické fakulty. 4. října – Federální shromáždění přijalo tzv. „velký lustrační zákon“, který upravoval morální způsobilost osob k výkonu určitých rozhodujících veřejných funkcí. 23. listopadu – Nejbrutálnější akce vězňů v historii Československa: ve věznici Leopoldov sedmičlenná skupina odsouzených recidivistů zabila pět dozorců a uprchla; všichni byli chyceni během necelých dvou dní.
Svět 16. ledna – V Iráku zahájena válka v Zálivu 17. ledna – Norským králem se stal Harald V. 15. února – Maďarský premiér a československý a polský prezident založili tzv. Visegrádskou skupinu. 17. března – V Sovětském svazu se občané v referendu vyslovili pro zachování státu. Referendum bylo bojkotováno v šesti republikách. 31. března – začala válka v Jugoslávii. 4. dubna – Ukončena výroba Trabantu 1.1 a 601 30. dubna – sjel z pásu poslední Trabanthttps://udalosti.signaly.cz/1111/trabant-auto-za-vsechny-prachy Duben–prosinec – Některé republiky Sovětského svazu postupně vyhlásily nezávislost. 17. května – Leopold Sulovský jako první Čech vystoupil na Mount Everest. 18. května – Severozápadní část Somálska vyhlásila nezávislost jako Somaliland. 23.–25. května – Během izraelské operace Šalamoun bylo převezeno 14 325 Židů z Etiopie do Izraele. 26. května – Při havárii Boeingu 767 na lince z Bangkoku do Vídně zahynulo všech 223 lidí na palubě. 15. června – Při erupci filipínské sopky Pinatubo zahynulo přes 870 lidí a šlo o jednu z největších erupcí ve 20. století. 23. června – V severní Americe vydala společnost Sega první hru s postavou ježka jménem Sonic. 10. srpna – 15. srpna proběhly Světové dny mládeže v Čenstochové 19. srpna – 21. srpna – V Sovětském svazu proběhl tzv. Srpnový puč. 24. srpna – Ukrajina vyhlásila nezávislost na Sovětském svazu. 9. září – Tádžikistán získal nezávislost na Sovětském svazu. 15. září – Makedonie vyhlásila nezávislost na Jugoslávii. 14. listopadu – Kambodžský princ Norodom Sihanuk se po 13 letech exilu vrací do Phnompenhu. prosinec – V KLDR otevřena po vzoru Číny tzv. Zvláštní ekonomická zóna. 8. prosince – Prezidenti Ruska, Ukrajiny a předseda Nejvyšší rady Běloruska uzavřeli Bělověžskou dohodu o zániku Sovětského svazu. 26. prosince – Zanikl Svaz sovětských socialistických republik. Jeho nástupnickou organizací se stalo Společenství nezávislých států (SNS).
Bez přesného data Počátkem roku vypukla v Jugoslávii aféra Špegelj. V České republice se začal šířit plzák španělský. Byly vyrobeny dva prototypy elektrické jednotky 470 používané v provozu Českých drah. Míra inflace v České republice dosáhla 56,6 %. Společnost AHOLD Czech Republic, a.s, začala provozovat supermarkety Mana (nyní Albert).
Vědy a umění 24. září – Grungeová skupina Nirvana vydala své nejslavnější album Nevermind, obsahující píseň Smells Like Teen Spirit 7. listopadu – Premiéra filmového komediálního muzikálu Discopříběh 2 režiséra Jaroslava Soukupa. 8. listopadu – Premiéra The Carol Burnette Show má premiéru na americké televizní stanici CBS 22. listopadu – Michael Jackson vydal album Dangerous. 23. listopadu – Freddie Mercury, zpěvák kapely Queen, veřejně oznámil, že má AIDS. Den poté zemřel.
Sport 14. dubna – Americké ragbistky se na prvním mistrovství světa v Cardiffu staly celkovými vítězkami, když ve finále porazily Angličanky 19:6. 7. listopadu – Basketbalista Magic Johnson oznámil, že má pozitivní výsledek testu na HIV, a ukončil kariéru.
Nobelova cena Nobelova cena za fyziku – Pierre-Gilles de Gennes Nobelova cena za chemii – Richard R. Ernst Nobelova cena za fyziologii a lékařství – Erwin Neher, Bert Sakmann Nobelova cena za literaturu – Nadine Gordimerová Nobelova cena za mír – Aun Schan Su Ťij Nobelova pamětní cena za ekonomii – Ronald H. Coase
Narození
Česko 7. ledna – Zdeněk Folprecht, fotbalový záložník 15. února – Berenika Kohoutová, herečka a zpěvačka 21. února – Pavel Maslák, atlet 24. února – Michaela Dihlová, modelka 25. ledna – David Farmačka, fotbalový záložník 2. března – Michael Špaček (motocyklový závodník), motokrosový jezdec († 12. října 2009) 14. března – Milan Sáblík, rychlobruslař 21. březen – Yzomandias, český rapper 26. března – Lenka Frühbauerová, sportovní lezkyně 28. března – Ondřej Palát, lední hokejista 4. dubna – Tereza Vanžurová, volejbalistka 26. května – Martin Donutil, herec 13. června – Tomáš Staněk, vrhač koule 20. června – Stanislav Dostál, fotbalový brankář 10. července – Ondřej Karlovský, vodní slalomář 15. července – Vlastimil Daníček, fotbalový záložník 6. srpna – Martin Čermák, televizní moderátor 7. srpna – Lukáš Žejdl, hokejový útočník 12. srpna – Michal Bulíř, hokejový útočník 24. srpna – Václav Tomeček, fotbalový záložník 27. září – Lenka Antošová, veslařka 1. října – Miroslav Dubovický, model, kickboxer a trenér 18. listopadu – Pavel Bušta, básník a žurnalista
Svět thumb|upright|Emma Roberts (* 10. února) náhled|upright|Ed Sheeran (* 17. února) náhled|upright|Javier Fernández López (* 15. dubna) thumb|upright|Anastasija Pavljučenkovová (* 3. července) thumb|upright|Simona Halepová (* 27. září) 4. ledna – Səlahət Ağayev, ázerbájdžánský fotbalový brankář 7. ledna Michelangelo Albertazzi, italský fotbalista Eden Hazard, belgický fotbalista 14. ledna – Marco De Vito, italský fotbalista 15. ledna – Marc Bartra, španělský fotbalista 19. ledna – Petra Martićová, chorvatská tenistka 20. ledna – Polona Hercogová, slovinská tenistka 24. ledna Andrej Šťastný, slovenský lední hokejista Rodrigo Corrales, španělský házenkář 31. ledna – Ťü Wen-ťün, čínský šachistka 7. února – Francesca Lollobrigidová, italská rychlobruslařka 8. února – Genzebe Dibabaová, etiopská běžkyně na 1500 metrů 10. února – Emma Robertsová, americká herečka 11. února – Takahito Mura, japonský krasobruslař 12. února Casey Abrams, americký hudebník Ragnhild Hagaová, norská běžkyně na lyžích Martine Graelová, brazilská jachtařka Earvin Ngapeth, francouzský volejbalista Bart Swings, belgický rychlobruslař a inline bruslař 14. února – Andrius Gudžius, litevský atlet v hodu diskem 16. února – Alexandra Lucemburská, lucemburská princezna 17. února – Ed Sheeran, anglický zpěvák a textař 20. února – Hidilyn Diazová, filipínská vzpěračka 21. února – Rijád Mahriz, alžírský fotbalista 22. února Richard Landström, švédský hráč Counter-Strike Lenka Kršáková, slovenská atletka 24. února – Henrik Ingebrigtsen, norský běžec na 1500 metrů 14. března – Frans Malherbe, jihoafrický ragbista 22. března – Alexander Wieczerzak, německý judista 29. března N'Golo Kanté, francouzský fotbalista Matías Moroni, argentinský ragbista 31. března – Codie Taylor, novozélandský ragbista 5. dubna – Nora Mørk, norská házenkářka 6. dubna – Alexandra Poppová, německá fotbalistka 9. dubna – Liam Williams, velšský ragbista 11. dubna Thiago Alcântara, španělský fotbalista James Magnussen, australský plavec 12. dubna – Magnus Pääjärvi-Svensson, švédský lední hokejista 14. dubna – Martín Montoya, španělský fotbalista 15. dubna – Javier Fernández López, španělsky krasobruslař 18. dubna – Vladimer Chinčegašvili, gruzínský zápasník 21. dubna – Hadži Alijev, ázerbájdžánský zápasník, volnostylař 26. dubna – Jørgen Graabak, norský sdruženář 27. dubna Isaac Cuenca, španělský fotbalista Lara Gutová-Behramiová, švýcarská alpská lyžařka 29. dubna – Steven Luatua, samojský ragbista 30. dubna – Travis Scott, americký rapper a hudební producent 1. května – Stefan Scarperi, italský sportovní lezec 2. května – Ilja Zacharov, ruský skokan do vody 5. května – Ofir Davidzada, izraelský fotbalista 9. května – Majlinda Kelmendiová, kosovská judistka 11. května – Semjon Pavličenko, ruský sáňkař 16. května – Grigor Dimitrov, bulharský tenista 18. května – Manu Tuilagi, anglický ragbista 23. května – Lena Meyer-Landrut, německá zpěvačka 27. května Xenija Pervaková, ruská tenistka Beauden Barrett, novozélandský ragbista 29. května – Brecht Dejaegere, belgický fotbalový záložník 30. května – Klaudia Buczek, polská sportovní lezkyně 31. května – Brodie Retallick, novozélandský ragbista 11. června – Seydouba Soumah, guinejský fotbalista 13. června Katie Nageotteová, americká skokanka o tyč Will Claye, americký atlet 14. června – Anne-Marie Rindomová, dánská jachtařka 15. června – Zlatan Alomerović, německý fotbalový brankář srbského původu 16. června Siya Kolisi, jihoafrický ragbista Tyler Ardron, kanadský ragbista 18. června Willa Hollandová, americká herečka a modelka Zurab Datunašvili, srbský zápasník 20. června – Kalidou Koulibaly, senegalský fotbalista 25. června – Mário Almaský, slovenský fotbalista 28. června Kevin De Bruyne, belgický fotbalista Anželika Sidorovová ruská skokanka o tyč 29. června – Jason Davidson, australský fotbalista 3. července James Davis, anglický sportovní šermíř Anastasija Pavljučenkovová, ruská tenistka 8. července – Virgil van Dijk, nizozemský fotbalista 9. července Ladislav Kovács, slovenský hráč Counter-Strike Mitchel Musso, americký herec 12. července James Rodríguez, kolumbijský fotbalista Portia Woodmanová, novozélandská ragbistka 15. července – Jérémy Bonder, francouzský sportovní lezec 19. července – Viljormur Davidsen, faerský fotbalový obránce 23. července – Kamil Syprzak, polský házenkář 24. července – Robin Lehner, švédský lední hokejista 28. července – Lukáš Štetina, slovenský fotbalista 31. července – Haitam Aleesami, norský fotbalista 3. srpna – Mayra Aguiarová, brazilská judistka 11. srpna – Cristian Tello, španělský fotbalista 16. srpna – Anna Gasserová, rakouská snowboardistka