Neuss , (v regionálním dialektu Nüss, v latině Novaesium, psáno do roku 1968 jako Neuß) je město v Severním Porýní-Vestfálsku, na levém břehu dolního Rýna, naproti Düsseldorfu. Žije zde obyvatel. Je největším městem zemského okresu Zemský okres Rýn-Neuss a je známo především díky své římské minulosti, přístavu na Rýnu a střelecké slavnosti Neusser Bürger. V zemském plánu je zařazeno jako středně velké centrum. Počet obyvatel města překročil v roce 1963 hranici 100 000 lidí, čímž se přiblížilo k velkoměstu. Na počet obyvatel je největším okresním městem v Německu. V roce 1984 oslavilo své 2000. výročí. Proto se rozdělilo s Trevírem, který rovněž v tom roce roku oslavil 2000. výročí, o titul "Nejstarší město Německa".
Geografie Neuss leží na levém břehu dolního Rýna, na jeho dolní terase, naproti Düsseldorfu, u soutoku řeky Erft s Rýnem. Nejvyšší nadmořská výška na správním území města je v blízkosti městské čtvrtě Holzheim a činí 67,5 m n. m., nejnižší místo se nalézá v oblasti vjezdu do přístavu a dosahuje 30 m n. m. V severojižním směru měří město 13,2 km, v západovýchodním 12,8 km. I když v podstatě leží na východním okraji zemského okresu Zemský okres Rýn-Neuss, leží uvnitř správního obvodu města geografický střed okresu (u statku Hombroich).
Sousední obce V sousedství jsou následující města a obce (ve směru pohybu hodinových ručiček, počínaje východem): Düsseldorf (krajské město), dále Dormagen, Grevenbroich, Korschenbroich, Kaarst a Meerbusch (všechno Rhein-Kreis Neuss)
Členění města Město není členěno na obvody, jako je to v jiných okresních městech Severního Porýní-Vestfálska. Správní území města je rozděleno na 29 statistických okrsků. Tyto jsou číslovány v nepřetržité řadě a mají také každý zvláštní jméno: 1 Innenstadt, 2 Dreikönigenviertel , 3 Hafengebiet, 4 Hammfeld, 5 Augustinusviertel, 6 Gnadental, 7 Grimlinghausen, 8 Uedesheim, 9 Weckhoven, 10 Erfttal, 11 Selikum, 12 Reuschenberg, 13 Pomona, 14 Stadionviertel, 15 Westfeld, 16 Morgensternsheide, 17 Furth-Süd, 18 Furth-Mitte, 19 Furth-Nord, 20 Weissenberg, 21 Vogelsang, 22 Barbaraviertel, 23 Holzheim, 24 Grefrath, 25 Hoisten, 26 Speck/Wehl/Helpenstein, 27 Norf, 28 Rosellen. K několika okrskům patří odděleně ležící obytná místa, která mají zčásti shodné jméno se statistickým okrskem: Allerheiligen, Bettikum, Derikum, Dirkes, Elvekum , Erfttal Ost, Erfttal West, Gier, Grefrath, Gruissem, Helpenstein, Holzheim, Am Kreitz, Kuckhof, Lanzerath, Löveling, Minkel, Norf, Rheinpark-Center, Röckrath, Rosellen, Rosellerheide /Neuenbaum, Schlicherum, Speck, Stüttgen, Uedesheim, Wehl a Rott.http://www.neuss.de/wirtschaft/statistiken/downloads/nzswplz-2008.pdf , abgefragt am 21. August 2010
Historie
Doba Říma
Novaesium náhled|diorama římského tábora Neuss Neuss je jedno z nejstarších německých měst. Již okolo roku 16 př. n. l. vybudovali římští vojáci u ústí řeky Erft do Rýna, asi 2,5 km jihovýchodně dnešního Altstadtu, opevnění za pomocí dřeva a hlíny. Místo, na kterém se pravděpodobně již dříve nalézalo keltsko-germánské sídliště, bylo strategicky zvoleno, leželo jednak u koncového bodu dálkové silnice, vedoucí z Lyonu přes Trevír a Zülpich až k Rýnu, po které dobyl Galii Gaius Iulius Caesar, jednak nabídlo přístup k vodním cestám, vhodným pro dopravu, na řekách Rýn, Erft, Lippe, Ruhr a Wupper. Dalším využitím byl zřejmě jen sezónní vojenský sklad, který byl součástí systému vzájemně podporovaných míst (tak zvaný „sklad A do F"). Mezi jinými by tu mohly být občas umístěny XIX Legie a XX Legie Valeria Victrix. V polovině 1. století vystavěli římští vojáci, mezi jinými VI. legie, poblíž ústí řeky Erft v Neuss-Grimlingahusenu poprvé kamenný legionářský sklad, který se též někdy označuje po svém objeviteli, archeologovi Constantinu Koenenovi, také jako „Koenen-Lager". Během druhé poloviny 1. století byla v táboře trvale umístěna celá legie s téměř 6 500 vojáky (Novaesium) v rámci ochrany dolnogermánské hranice Římské říše. Velké diorama tábora i okolních civilních sídel, které vytvořil H.-J. Graul na základě vědeckých poznatků, se nalézá v současnosti ve skansenu na statku Roscheider. Gustav Müller: Die militärischen Anlagen und die Siedlungen von Novaesium. In: Stadt Neuss (Hrsg.), Das römische Neuss. Stuttgart 1984, S. 53-94. – Heinz Günter Horn (Hrsg.): Die Römer in Nordrhein-Westfalen. Theiss, Stuttgart 1987, S. 580-591. Když byla po Xantenu do Koenenova tábora naposledy umístěna VI. legie, což bylo asi roku 100, byl na počátku 2. století vybudován kamenný tábor Auxiliar, který umožnil umístit posádku o síle asi 600 mužů. Na konci 3. století jako reakce na vzrůstající útoky franckých vojsk na římské území musela být nově organizována římská obrana hranic a tábor byl přemístěn k ústí řeky Erft.
Civilní sídliště U vojenského tábora vznikla rozsáhlá nekropole a táborová periferie (canabae legionis), ve které žily rodiny vojáků, ale též tu pracovali obchodníci, hospodští a vojenští řemeslníci. Z této periferie a nekropole se vyvinulo civilní sídliště („vicus"), z kterého v průběhu staletí vyrostlo dnešní město Neuss. Heinrich Härke: Die Grabung des Jahres 1976 auf dem Münsterplatz in Neuss. Bonner Jahrbücher 180, 1980, 493-587. – Michael Kaiser, Sabine Sauer, Ein spätantikes Soldatengrab aus der Neusser Innenstadt. Archäologie im Rheinland 1989, 118-119.
Raný středověk Při vykopávkách na St. Quirinu a jeho okolí objevil Hugo Borger roku 1963 také tři francké hroby z doby kolem roku 500. Dosvědčují bezprostřední návaznost raného středověkého osídlení na antickou dobu.Hugo Borger: Die Ausgrabungen an St. Quirin zu Neuss in den Jahren 1959–1964. Rheinische Ausgrabungen 1. Köln 1968, S. 170-240. – Frank Siegmund: Merowingerzeit am Niederrhein. Rheinische Ausgrabungen 34. Rheinland-Verlag, Köln 1989, 332-334. Nálezy pocházející z přelomu 8. – 9. století byly odkryty u brány Obertor a v kostele Panny Marie.Siegmund a.a.O. S. 332. Pravděpodobně v druhé polovině 10. století vznikl vedle kostela klášter benediktinů, zřízen nějakou vysoce postavenou šlechtickou rodinou. V této době byly pravděpodobně také převezeny do Neuss ostatky Sv. Quirina z Říma, který je patronem chrámu.
Dějiny středověku a novověku
Vznik města Roku 1190 byl Neuss poprvé oficiálně označen jako město, když Heinrich VI. císařským výnosem potvrdil městu osvobození od cla. Kolem roku 1200 byly vybudovány velké městské hradby s pěti branami.náhled|obléhání Neussu Roku 1209 položil řemeslný mistr Wolbero s použitím předchozí stavby základní kámen ke katedrále Sv. Quirina. V letech 1474–1475 čelilo město skoro jednoročnímu obléhání Karlem Smělým. Za odměnu propůjčil císař Friedrich III. privilegia, a to mincovní, právo pečetit červeným voskem, právo hanzovního města a též nový znak. Tato privilegia pomohla městu k značnému blahobytu, který pozbylo při "kolínských válkách" a po požáru v roce 1586.
19. století Během let 1794–1814, kdy bylo město okupováno napoleonskými vojsky, byl budován Nordkanal, který měl vytvořit splavné spojení řek Rýn a Máza. Tím by došlo k obejití říčních cel, vybíraných dole na Rýnu. Kanál však nebyl dokončen. V roce 1816 bylo město okresním sídlem v Prusku. V 19. století zažilo nový hospodářský rozvoj, o který se výrazně zasloužilo železniční stavitelství (připojení železničním mostem přes Rýn na železniční síť u Düsseldorf-Bilku) a vybudování přístavu na Rýnu.
Nezávislé město Roku 1913 byl Neuss vyčleněn z okresu Neuß a stal se nezávislým městem. Roku 1929 byly zbývající části okresu Neuß a Grevenbroich připojeny k novému okresu Grevenbroich-Neuß (pozdější okres Grevenbroich). Během druhé světové války byla ve městě, tak jako v mnoha jiných městech na Rýnu, zničena velká část starého města při britských náletech v rámci "morálního bombardování". Od roku 1968 se název nově píše Neuss namísto původního Neuß.
Okres Neuss Při správní reformě roku 1975 byly připojeny některé obce a osady v okolí (např. Holzheim, Norf a Rosellen) a nezávislé město Neuss se spojilo s okresem Grevenboich do nového okresu Neuss (od roku 2003 rýnský okres Neuss). Neuss obdržel dle komunálního práva status velkého okresního města a stal se sídlem okresu, ačkoli větší část okresu byla původně ve správě Grevenbroichu. V roce 1984 slavilo město 2000 jubileum a k této příležitosti byl se souhlasem francouzského vlastníka práv vydán zvláštní svazek komiksu "Asterix in Novaesium".
Připojení obcí V průběhu dějin byly k městu připojeny následující obce či jejich části: na začátku 20. století část obcí Heerdt, Büderich a Kaarst, roku 1929 Grimlinghausen, Uedesheim a Weckhoven, 1975 pak Grefrath, Holzheim, Hoisten, Norf, Rosellen a Speck stejně jako další části obcí Kaarst a Meerbusch.
Vývoj počtu obyvatel V roce 1963 překročil počet obyvatel města hranici 100 000, čímž se řadí k velkoměstům. K 1. lednu 1975 stoupl počet obyvatel díky připojení několika obcí s 30.000 obyvateli a dosáhl počtu 148.000. Na konci prosince 2005 žilo v Neussu podle aktualizace zemského úřadu pro zpracování dat a statistiku Severního Porýní-Vestfálska 152.633 trvale bydlících a trend počtu obyvatel má stále stoupající tendenci. Podíl cizinců je přibližně 13,1 %. Následující přehled ukazuje počet obyvatel po oblastech. Do roku 1833 se jedná o odhad, dále jsou zahrnuty výsledky sčítání lidu nebo úřední aktualizace příslušného statistického úřadu, popřípadě městské správy. Data od roku 1843 se vztahují na „místně přítomné obyvatelstvo", od 1925 na stálé obyvatelstvo a od 1987 na „obyvatelstvo v místě hlavního pobytu". Před rokem 1843 byl počet obyvatel určován různými postupy. Rok Počet obyvatel 1771 3.555 1798 4.423 1810 6.400 1831 7.888 1. prosinec 1840 9.057 3. prosinec 1855 9.690 3. prosinec 1861 10.300 3. prosinec 1864 10.700 3. prosinec 1867 12.600 1. prosinec 1871 13.996 1. prosinec 1875 15.564 1. prosinec 1880 17.500 1. prosinec 1885 20.074 1. prosinec 1890 22.635 Rok Počet obyvatel 2. prosinec 1895 25.026 1. prosinec 1900 28.472 1. prosinec 1905 30.440 1. prosinec 1910 37.224 1. prosinec 1916 35.463 5. prosinec 1917 35.483 8. říjen 1919 39.819 16. červen 1925 44.958 16. červen 1933 55.771 17. květen 1939 59.654 31. prosinec 1945 51.624 29. říjen 1946 54.961 13. září 1950 63.478 25. září 1956 79.903 Rok Počet obyvatel 6. červen 1961 92.916 31. prosinec 1965 111.104 27. květen 1970 114.613 31. prosinec 1975 148.198 31. prosinec 1980 149.334 31. prosinec 1985 143.512 25. květen 1987 142.178 31. prosinec 1990 147.019 31. prosinec 1995 148.796 31. prosinec 2000 150.013 31. prosinec 2004 152.777 31. prosinec 2005 152.633 31. prosinec 2006 152.625 31. prosinec 2009 153.664
Náboženství Neuss patřil na počátku k arcibiskupství Kolín nad Rýnem a byl nejdříve podřízen církevní jurisdikci proboštství, později jako archidiakonát děkanství. Příslušnost města ke kolínskému kurfiřtství byla příčinou, že tu v podstatě neproběhla reformace. Přesto vznikla v letech 1560–1570 tajná reformační společenství, která náležela k největším sborům pod kolínskou správou. Obrat nastal po roce 1586, ale ještě do roku 1620 existovaly jednotlivé "reformační" rodiny. Za vlády kurfiřta Ernsta byly tyto rodiny nuceny se vystěhovat. Teprve v 19. století opět roste počet protestantů. Katolické obce patřily do roku 1802 ještě k arcibiskupství Kolín. Po jeho zrušení přešly pod správu biskupství v Cáchách, které však bylo též v letech 1821–25 zrušeno. Proto v roce 1828 náležely opět arcibiskupství Kolín. Neuss byl sídlem děkanství, které bylo později rozděleno na děkanství Sever a Jih, která vytvořila městské děkanství Neuss. K 1. lednu 2005 pak bylo toto sloučeno se stávajícím okresním děkanstvím Neuss a obě děkanství od té doby tvoří okresní děkanství rýnského okresu Neuss. náhled|relikviár sv. Quirina