Registrované partnerství je úředně nebo jinak zaznamenané partnerství, se kterým je spojen určitý okruh práv a povinností v oblasti rodinného a majetkového práva. Od 90. let 20. století se sousloví v češtině užívá jako ustálený termín pro označení úředně uzavřeného svazku dvou spolužijících osob podobného manželství. S účinností od roku 2006 je takto oficiálně nazván veřejnoprávně institucionalizovaný svazek dvojic stejného pohlaví podle českého práva, které tento institut klade na roveň obdobným institutům v dalších zemích. Od roku 2025 je pro stejnopohlavní páry namísto registrovaného partnerství otevřena možnost uzavírat partnerství podle občanského zákoníku.
Slovo partner se do češtiny dostalo přes francouzštinu a angličtinu a jeho kořen pochází z latinského slova pars (část); v obecném významu znamená účastník, společník, podílník.
Právní obsah a formy Obdobné právní instituty existují v řadě zemí; přestože se názvy a detaily právní úpravy v jednotlivých zemích liší, uzavření takového svazku v jednom státě je zpravidla právní překážkou pro uzavření obdobného svazku nejen v tomtéž, ale i v jiném státě, stejně jako pro uzavření manželství. Registrovaná partnerství lze dělit primárně dle toho, zda se jedná o funkční obdobu manželství, jen s jiným pojmenováním (Belgie, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko, Norsko, Portugalsko; Česko od r. 2025), anebo se jedná o úžeji pojatý svazek (Česko v letech 2006–2024)
Ve Francii mají právo uzavřít registrované partnerství (nazývané občanský pakt solidarity) i dvojice osob opačného pohlaví (které tvoří 95 % uzavřených svazků), v letech 2000–2003 platila podobná úprava i v Belgii a snahy o rovnoprávnost heterosexuálních svazků s homosexuálními se objevují i v dalších zemích. Jako historickou analogii tohoto moderního institutu zmínil John Boswell speciální obřad, který ve středověku existoval ve východních církvích pro citově sblížené dvojice, nazývaný adelfopoiésis či bratotvorenije (do češtiny překládaný jako „svátost sbratření“), se silným důrazem na duchovní stránku vztahu („tito dva služebníci Tvoji zamilovali si jeden druhého láskou duchovní“).Svátost sbratření (Molitva na bratotvorenije – Euché eis adelfopoiésin, Souvislosti 14, 2003, č. 4, s. 18-19.
Zavedením institutu registrovaného partnerství není dotčeno právo uzavírat libovolná neregistrovaná partnerství či žít ve zvolené formě soužití (konkubinát, společná domácnost, vzájemná či jednostranná péče, postavení druha či družky atd.). Úřední registrace svazku je spojena s přijetím speciálního zákonem určeného okruhu povinností, omezení, práv či výhod, činí soužití průkaznějším a je považována i za známku toho, že stát uznává význam a hodnotu takového svazku. Registrované partnerství odvozuje své poslání především z funkce rodiny a vztahu mezi manželi, zejména z hlediska vzájemné péče a domácího soužití, zatímco s obchodními, zájmovými, náboženskými, politickými či přátelskými formami vztahů a soužití obvykle institut spojován nebývá. Ve francouzském modelu je však hojně využíváno jako nižší, méně závazná obdoba manželství a bývá zmiňováno i využití pro soužití a vzájemnou péči osob bez sexuálního vztahu.
Registrované partnerství v Česku
V Česku byl zákon o registrovaném partnerství v parlamentu navrhován v různých podobách od 90. let 20. století. V roce 1998 Poslanecká sněmovna zamítla v prvním čtení první ucelený poslanecký návrh zákona o registrovaném partnerství osob téhož pohlaví. V roce 1999 sněmovna zamítla další poslanecký návrh zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví.Historie homosexuality , web Zvláštní duše, text nedatován, autor webu a textu neuveden V roce 2001 vláda Miloše Zemana předložila parlamentu vlastní návrh zákona o partnerském soužití osob stejného pohlaví,Sněmovní tisk 1075: Vl. zák. o partnerském soužití osob téhož pohlaví, archiv Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky avšak Poslanecká sněmovna jej vrátila vládě k dopracování, k čemuž pak už kvůli parlamentním volbám nedošlo. Nový návrh zákona o registrovaném partnerství připravila až v roce 2004 vláda Vladimíra Špidly, ale k projednání do parlamentu jej nepředložila. Mírně upravenou verzi vládního návrhu, připravenou ve spolupráci se zástupci Gay a lesbické ligy, předložila 20. dubna 2004 skupina 9 poslanců, ten však byl v únoru 2005 sněmovnou zamítnut.
Až další poslanecký návrh z dubna 2005 byl schválen Poslaneckou sněmovnou 16. prosince 2005 a pak Senátem 26. ledna 2006. Prezident Václav Klaus však zákon vetoval. Veto bylo nakonec přehlasováno poslaneckou sněmovnou dne 15. března 2006.
Zákon o registrovaném partnerství
Registrovaná partnerství bylo v Česku možné uzavírat od 1. července 2006, kdy nabyl účinnosti zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů. Registrované partnerství mohly uzavřít dvě dospělé osoby stejného pohlaví, z nichž aspoň jedna měla české státní občanství. Uzavíralo se před matričním úřadem prohlášením, jež mohlo proběhnout veřejným a slavnostním způsobem. Úřad pak provedl zápis do knihy registrovaného partnerství a vydal doklad o registrovaném partnerství. Tento stav se partnerům zapisuje i do občanského průkazu. Od ledna 2024 bylo umožněno registrované partnerství uzavřít na jakémkoliv matričním úřadu, což bylo dříve omezeno jen na úřady v krajských městech.
Podle českého práva trvající registrované partnerství bránilo až do roku 2016 tomu, aby se některý z partnerů stal osvojitelem dítěte. V roce 2015 se tato právní překážka stala na návrh Městského soudu v Praze předmětem přezkumu Ústavního soudu, který v červnu 2016 zrušil § 13 odst. 2 zákona o registrovaném partnerství, jenž osvojení bránil, neboť jej shledal rozporným s právem na lidskou důstojnost, s právem na soukromý život a se zákazem diskriminace. Nově tak bylo umožněno osobě žijící v registrovaném partnerství adoptovat dítě, občanský zákoník ale i nadále vylučoval společnou adopci (joint adoption).§ 800 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dostupné online.
Do konce roku 2010, za 4,5 roku platnosti zákona se v Česku registrovalo 1 111 párů, z toho více než 2/3 mužských. 26 partnerství bylo uzavřeno v zahraničí. 66 svazků bylo právně ukončeno.Jan Jiřička: Registrované partnerství slaví pět let, na matriku zašlo přes tisíc párů, iDnes.cz 1. 7. 2011 K 31. 12. 2019 vstoupilo v ČR do RP 3 625 párů, z toho 2 207 mužských a 1 418 ženských. Za tu dobu jich také již 915 zaniklo. Do roku 2011 počet párů vstupujících do RP klesal, od té doby mírně rostl s výraznějším skokovým nárůstem v roce 2016, kdy začalo vstupovat i výrazněji více ženských párů než do té doby. To mohlo souviset mimo jiné se snahou o právní změny (např. prosazení tzv. přiosvojení předloženého Poslanecké sněmovně již roku 2013). Násobně více párů uzavíralo partnerství v Praze, dlouhodobě více mužských než ženských párů. Od roku 2018 vstupovalo do RP prakticky ve všech krajích vyjma Prahy více ženských párů.
náhled|Prohlášení o uzavření registrovaného partnerství
Práva a povinnosti Registrované partnerství zakládá partnerům řadu práv i povinností a promítá se do mnoha oblastí života. Jde zejména o:
společné záležitosti partnerství (partneři jsou zavázáni řešit společně věci týkající se jejich soužití) zastupování (partneři se mohou zastupovat v běžných záležitostech, např. převzít dopis, půjčit knihu, zrušit rezervaci hotelu apod. a jednáním jednoho partnera jsou zavázání oba) vyživovací povinnost (oba partneři by měli dle zákona sdílet stejnou životní úroveň a jsou povinni se k tomu vzájemně podporovat; rovněž po skončení partnerství může jeden z partnerů za určitých okolností požadovat výživné) majetkové vztahy (partnerům nevzniká společné jmění a věci pořízené během partnerství nabývají buď do individuálního vlastnictví, nebo do podílového spoluvlastnictví rovným dílem) nájem bytu (automaticky nevzniká ani společný nájem bytu a partneři jsou odkázáni na dohodu s pronajímatelem, partner však má právo užívat bytu druhého partnera a po úmrtí dojde k přechodu nájmu na pozůstalého partnera) dědění a právo domáhat se ochrany osobnosti (pozůstalý partner dědí ze zákona v první dědické skupině stejným dílem spolu s dětmi zesnulého, v případě bezdětnosti dědí ve druhé dědické skupině spolu s rodiči zesnulého, a to nejméně polovinu dědictví; může také uplatňovat právo na ochranu osobnosti zemřelého partnera) informace o zdravotním stavu (lékaři mohou partnera informovat o povaze onemocnění a potřebných lékařských výkonech) institut osoby blízké (partneři jsou automaticky ze zákona chápáni jako osoby blízké, což se promítá do řady dalších oblastí) zaměstnanost a hledání zaměstnání (místo výkonu a povahu zaměstnání partnera musí brát úřad práce v úvahu při hledání zaměstnání) společně posuzované osoby (pro účely poskytování některých sociálních dávek se partneři považují za společně posuzované osoby) živnost (partner může pokračovat v živnosti zesnulého partnera, je-li dědicem živnosti anebo spoluvlastníkem majetku užívaného k provozování živnosti) trestní právo a daňové řízení (partner může zvolit svému partneru obhájce, podat odvolání proti odsuzujícímu rozsudku, odepřít svědeckou výpověď proti svému partneru; dopustí-li se trestného činu na svém partnerovi, může být stíhán jen s jeho souhlasem) vztah k dětem (partnerství nemůže být důvodem k odnětí dětí biologickému rodiči, druhý partner je povinen chránit zájem dítěte a podílet se na výchově, žijí-li ve společné domácnosti; jednomu z partnerů může být dítě svěřeno do pěstounské péče, může se stát poručníkem a od roku 2016 může také individuálně osvojit dítě (např. z ústavní péče); není možné tzv. přiosvojení, tedy adopce dítěte partnerem/partnerkou biologického rodiče žijícího v RP, který/která se zapíše buď na volné místo v rodném listě (má-li tam dítě jen jenoho rodiče), nebo nahradí jednoho z biologických rodičů (po jeho úmrtí či souhlasu) stejně, jak je to možné v manželství); v RP není možná společná adopce ani pěstounství oběma partnery; přístup k umělému oplodnění je možný u lesbických párů, pokud zatají svůj vztah a jedna z partnerek předstírá s nějakým mužem neplodný heterosexuální pár)
Partnerství podle občanského zákoníku
Od roku 2025 je součástí českého občanského zákoníku institu partnerství jakožto trvalý svazek dvou lidí stejného pohlaví, který je obdobou manželství muže a ženy. Partnerům vznikají obdobná práva a povinnosti jako manželům, s výjimkou možnosti společného osvojení.
Partnerství nahradilo možnost uzavírat nová registrovaná partnerství podle zákona o registrovaném partnerství. Dosavadní registrovaná partnerství trvají, přičemž partneři mají možnost uzavřít místo něj partnerství podle občanského zákoníku; v takovém případě jejich původní registrované partnerství zaniká.
Registrované partnerství v Evropě Evropský soud pro lidská práva v roce 2010 v případu Schalk a Kopf proti Rakousku konstatoval, že smluvní státy Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod nemají povinnost umožňovat uzavření manželství páry stejného pohlaví. Jedná se u věc svobodného uvážení konkrétních států.Strasbourg court rules that states are not obliged to allow gay marriagePrávo osob stejného pohlaví na uzavření manželství v dnešním rozhodnutí ESLP
Roku 2015 však ESLP ve věci Oliari proti Itálii dovodil porušení čl. 8 Úmluvy, pokud smluvní stát párům stejného pohlaví nenabízel žádnou formu právního uznání. Toto bylo v roce 2023 potvrzeno rozsudkem velkého senátu ve věci Fedotova proti Rusku, jakož i rozsudky ve věcech Buhuceanu proti Rumunsku a Maymulakhin a Markiv proti Ukrajině.
Registrované partnerství je uzákoněno v následujících zemích:Sňatek homosexuálů umožňuje zatím jen pět zemí v Evropě. 004.cz, ČTK, 30. 12. 2009
(1989, od roku 2012 stejnopohlavní manželství, též adopce dětí) (1993, od roku 2009 stejnopohlavní manželství, též adopce dětí) (1994, od roku 2009 stejnopohlavní manželství, též adopce dětí) (1996, od roku 2010 stejnopohlavní manželství, též adopce dětí)