1889

1889 (MDCCCLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Události

200px|náhled|Eiffelova věž v roce 1889 Česko březen – Založení České obce sokolské (první starosta JUDr. Jan Podlipný, starosta města Prahy) 11. května – Klub českých turistů vytyčil svou první českou turisticky značenou cestu ze Štěchovic ke Svatojánským proudům. O pět let dříve vyznačila první cesty Pohorská jednota Radhošť. 20. června – druhá stávka horníků v Kladně 2. července a 5. července – Zemské volby v Čechách 1889 V Adamovských strojírnách byl podle plánů inženýra Siegfrieda Marcuse vyroben první automobil se čtyřtaktním motorem v českých zemích. Vůz je dnes uložen v Technickém muzeu ve Vídni a je nejstarším dochovaným automobilem na světě. Karl Wittgenstein založil v Kladně Huť Poldi

Svět 30. ledna – Korunní princ Rudolf spáchal sebevraždu na zámku Mayerling. 7. února – V San Francisku byla založena Pacifická astronomická společnost 11. února – císař Meidži vyhlásil novou japonskou ústavu, takzvanou Ústavu Meidži. 6. května – Otevřením Eiffelovy věže byla v Paříži zahájena Světová výstava. Trvala do 31. října. 28. května – Ve Francii byla založena firma Michelin. 8. července – V USA vyšlo první číslo deníku The Wall Street Journal. 10. srpna – Ve Vídni bylo otevřeno Přírodovědné muzeum. 23. září – Byla založena japonská firma Nintendo pod původním jménem Marafuku, která vyráběla karty Hanafuda. 14. listopadu – Americká novinářka Nellie Blyová se vydává na cestu kolem světa, kterou chce uskutečnit za méně než 80 dní. 15. listopadu – V Brazílii byl vojenským převratem svržen císař Pedro II. Brazilský a vyhlášena republika. 14. července – V Paříži vznikla Druhá internacionála 20. prosince – Založena Britská Jihoafrická společnost 22. dubna – Založeno město Oklahoma City Severní Dakota, Jižní Dakota, Montana a Washington se staly plnoprávnými státy USA.

Vědy a umění 250px|náhled|Moulin Rouge 19. září – první zasedání Generální konference pro míry a váhy 6. říjen – V Paříži na Montmartre otevírá nejslavnější kabaret Moulin Rouge 20. listopadu – Premiéra 1. Symfonie D-dur (Titan) Gustava Mahlera v Budapešti V Paříži bylo založeno Národní muzeum asijského umění Richard Lydekker popsal dinosaura druhu Callovosaurus leedsi V anglickém Deptfordu je uvedena do provozu první elektrárna s generátorem na střídavý proud

Knihy Josef Svátek – Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze Lev Nikolajevič Tolstoj – Ďábel Lev Nikolajevič Tolstoj – Kreutzerova sonáta Mark Twain – Yankee z Connecticutu na dvoře krále Artuše Jules Verne – Bezejmenná rodina Jules Verne – Zmatek nad zmatek

Narození

Česko náhled|upright|Pavel Eisner (* 16. ledna) náhled|upright|Adolf Kramenič (* 25. února) náhled|upright|Josef Lukl Hromádka (* 8. června) náhled|upright|Vladimír Sís (* 30. června) náhled|upright|Otto Gutfreund (* 3. srpna) 2. ledna – Slavomír Kratochvíl, první oběť českého protirakouského odboje († 23. listopadu 1914) 11. ledna – Jan Kratochvíl, československý generál († 5. března 1975) 13. ledna – Vincenc Charvát, československý legionář a levicový politik († 25. ledna 1947) 15. ledna – Walter Serner, český, německy píšící, spisovatel († srpen 1942) 16. ledna – Pavel Eisner, básník, překladatel a literární vědec († 8. července 1958) 17. ledna Čeněk Hruška, československý komunistický politik († 12. prosince 1965) Josef Marek, architekt († 17. ledna 1965) 21. ledna – Karel Štipl, sochař, architekt a sklářský výtvarník († 22. srpna 1972) 31. ledna Antonín Matějček, historik umění († 11. srpna 1950) Jaroslav Radimský, překladatel z polštiny († 2. května 1946) 1. února Antonín Basl, geograf, historik, legionář a velitel Vojenského zeměpisného ústavu († 4. dubna 1937) Karel Ort, inženýr († 1. února 1920) 2. února – Emil Vachek, spisovatel († 1. května 1964) 7. února – Ludwig Winder, český, německy píšící, spisovatel, novinář a literární kritik († 16. června 1946) 8. února – Hugo Klement Mrázek, hudební skladatel († 28. prosince 1916) 11. února František Balátě, československý legionář, plukovník a stavební ředitel († 25. listopadu 1965) Jaroslav Brůha, sochař a medailér († 31. ledna 1969) Jindřich Bišický, válečný fotograf († 31. října 1949) 22. února – Berty Vojtěch Ženatý, novinář, spisovatel a architekt († ?) 25. února – Adolf Kramenič, varhaník, sbormistr a hudební skladatel († 19. prosince 1953) 2. března – František Horník-Lánský, malíř († 10. ledna 1955) 4. března – Anna Kantová, pedagožka († 23. října 1965) 5. března – Čeněk Musil, architekt a urbanista († 1. listopadu 1947) 6. března – Eduard Kohout, herec († 25. října 1976) 9. března – Ludmila Matiegková, učitelka a egyptoložka († 26. srpna 1960) 19. března – Josef Kaplický, malíř, sochař a sklářský výtvarník († 1. února 1962) 26. března – Václav Kaprál, klavírista, sbormistr, publicista a hudební skladatel († 6. dubna 1947) 31. března – Štefan Osuský, československý a slovenský politik a diplomat († 27. září 1973) 5. dubna – František Michálek Bartoš, historik, archivář a vysokoškolský pedagog († 12. května 1972) 6. dubna Vilém Rittershain, filmový architekt († 13. února 1963) Hugo Siebenschein, literární historik († 13. prosince 1971) 7. dubna – Jan Mikolášek, léčitel a znalec bylin († 29. prosince 1973) 13. dubna – Alexandr Berndorf, spisovatel a regionální historik († 9. září 1968) 22. dubna – Ladislav Daněk, československý právník a politik († 10. března 1961) 27. dubna – František Bílek, sochař a legionář († 5. ledna 1944) 30. dubna – Stanislav Adam, učitel, houslista a hudební skladatel († 6. července 1974) 1. května – Pravoslav Kotík, malíř († 14. ledna 1970) 2. května – Stanislav Bukovský, vedoucí činovník Sokola, nezávislý ministr Československa († 8. října 1942) 23. května – Zdeněk Rón, prozaik, dramatik, kulturní publicista a básník († 13. července 1948) 25. května Ferdinand Pujman, dramaturg, režisér opery Národního divadla v Praze a estetik († 17. prosince 1961) Hugo Sonnenschein, český, německy píšící básník a anarchista († 20. července 1953) 28. května František Mořic Nágl, malíř († říjen 1944) Richard Réti, československý šachista († 6. června 1929) 30. května – Edmond Konrád, dramatik († 9. května 1957) 8. června – Josef Lukl Hromádka, protestantský filozof († 26. prosince 1969) 20. června Alois Mezera, architekt († 26. září 1945) 27. prosince – František Polák, legionář, bojovník proti fašismu a komunismu († říjen 1971) Gustav Winter, novinář a publicista († 1943) 30. června – Vladimír Sís, novinář a spisovatel, účastník prvního i druhého odboje, oběť komunistického teroru († 2. července 1958) 7. července Ella Nollová, herečka († 27. července 1959) Anna Steimarová, divadelní, operetní a filmová herečka († 15. března 1962) 10. července – Miroslav Rutte, dramatik, prozaik, básník, filmový estetik, autor filmových scénářů († 24. listopadu 1954) 18. července – Fritz Lehmann, architekt německé národnosti († 26. října 1957) 2. srpna – Ignác Händl, varhaník a hudební skladatel († 17. března 1954) 3. srpna Otto Gutfreund, kubistický sochař († 2. června 1927) Augustin Kliment, československý voják a komunistický politik († 22. října 1953) Jindřich Vacek, hudebník a skladatel († 20. července 1946) Petr Fingal, spisovatel, novinář a dramatik († 5. srpna 1940) 4. srpna – Marie Kyzlinková, autorka řady ženských románů († 9. června 1969) 10. srpna – Zofia Kossaková-Szczucká, polská spisovatelka, novinářka a odbojářka († 9. dubna 1968) 31. srpna – František Melichar, československý legionář a prvorepublikový generál († 23. června 1975) 7. září – Václav Příhoda, pedagog († 18. listopadu 1979) 10. září Otakar Hůrka, akademický malíř († 21. července 1966) Vilém Petrželka, dirigent, hudební skladatel a pedagog († 10. ledna 1967) 20. září – Alois Kaderka, československý katolický politik a publicista († 9. března 1975) 6. října – Rudolf Dominik, univerzitní profesor, fašistický politik († 1950) 23. října – Antonín Bořek-Dohalský, český šlechtic, kněz, arcibiskupský kancléř a člen protinacistického odboje († 3. září 1942) 28. října – Josef Šíma, církevní právník, děkan bohoslovecké fakulty Karlovy univerzity v Praze († 16. listopadu 1970) 1. listopadu – Oldřich Hlavsa, malíř († 11. února 1936) 9. listopadu – Theodor Ježdík, profesor hydrologie, rektor ČVUT († 27. února 1967) 16. listopadu – Ján Bečko, československý politik, člen exilových vlád († 14. dubna 1972) 19. listopadu – Rudolf Kukač, profesor statiky pozemních staveb, rektor ČVUT († 1. července 1957) 2. prosince – Jan Goth, malíř († 27. dubna 1965) 7. prosince – Ferdinand Scheinost, sportovní funkcionář a novinář († 14. července 1941) 9. prosince – František Rasch, námořník, revolucionář († 11. února 1918) 10. prosince – Jan Vrba, lesník, učitel, básník a spisovatel († 28. května 1961) 12. prosince Rudolf Faukner, jeden z prvních českých autorů sci-fi († 11. června 1971) Václav Štěpán, muzikolog, estetik, klavírista, skladatel, publicista a pedagog († 24. listopadu 1944) 17. prosince – Karel Balling, hudební skladatel, textař a organizátor hudebního života († 17. března 1972) 23. prosince – Eugen Dostál, historik umění († 27. ledna 1943) 26. prosince – Alois Petr, československý politik, ministr dopravy († 14. prosince 1951)

Svět náhled|upright|Štefan Osuský (* 31. března) náhled|upright|Charlie Chaplin (* 16. dubna) náhled|upright|Adolf Hitler (* 20. dubna) náhled|upright|Ludwig Wittgenstein (* 26. dubna) náhled|upright|Richard Réti (* 28. května) náhled|upright|Jasunari Kawabata (* 14. června) náhled|upright|Jean Cocteau (* 5. července) náhled|upright|Džaváharlál Néhrú (* 14. listopadu) náhled|upright|Edgar Douglas Adrian (* 30. listopadu) 3. ledna – Desider Quastler, slovenský architekt a stavitel († ? 1944) 7. ledna – Philippe Henriot, francouzský proněmecký politik († 28. června 1944) 8. ledna – Erhard Raus, německý generál za druhé světové války († 3. dubna 1956) 13. ledna – Lev Zacharovič Mechlis, sovětský generál a politik († 13. února 1953) 15. ledna Alexandr Kazakov, nejúspěšnější ruský stíhací pilot první světové války († 1. srpna 1919) Wilhelm Mayer-Gross, německý psychiatr († ? 1961) 21. ledna – Pitirim Sorokin, rusko-americký sociolog a teoretik kultury († 11. února 1968) 22. ledna – Willi Baumeister, německý malíř, scénický výtvarník († 31. srpna 1955) 31. ledna – Wolf Gold, signatář izraelské deklarace nezávislosti († 8. dubna 1956) 1. února – Tadeusz Piskor, polský generál za druhé světové války († 22. března 1951) 3. února Carl Theodor Dreyer, dánský filmový režisér († 20. března 1968) Risto Ryti, finský premiér a prezident († 25. října 1956) 7. února – Harry Nyquist, americký informatik a fyzik švédského původu († 4. dubna 1976) 8. února – Siegfried Kracauer, americký filmový a kulturní teoretik, sociolog a spisovatel († 26. listopadu 1966) 11. února – Rudolf Bauer, německý malíř († 28. listopadu 1953) 18. února – Gerhard Marcks, německý sochař († 13. listopadu 1981) 19. února – Ernest Marsden, novozélandský fyzik († 15. prosince 1970) 22. února Olave Baden-Powellová, spoluzakladatelka Světového sdružení skautek († 25. června 1977) Robin George Collingwood, anglický filozof a historik († 9. ledna 1943) 25. února Gordon Dobson, britský fyzik († 11. března 1976) Albin Stenroos, finský olympijský vítěz v maratonu († 30. dubna 1971) 28. února – Pavel Dybenko, sovětský voják a politik († 29. července 1938) 10. března Taavi Tamminen, finský zápasník, mistr světa († 19. ledna 1967) Léopold Zborowski, polský spisovatel a básník († 1932) 12. března Vaslav Nijinsky, ruský tanečník a choreograf († 8. dubna 1950) Idris I., král Libye († 25. května 1983) 15. března – Hiroaki Abe, viceadmirál japonského námořnictva v průběhu druhé světové války († 6. února 1949) 16. března – Reggie Walker, jihoafrický sprinter, olympijský vítěz († 5. listopadu 1951)