Fakt (z latinského factum, to, co je udělané, hotové, česky skutečnost) je pojem pro jednotlivou poznanou a ověřenou dílčí skutečnost, událost, výsledek.https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/fakt-faktum
Wittgensteinova metoda Podle Wittgensteina je fakt „to, čemu tak jest“Wittgenstein, Ludwig. Was der Fall ist, Tractatus logico-philosophicus, 2., „svět je celkem faktů a nikoli věcí“ a „rozpadá se na fakty“.Wittgenstein. Tractatus logico-philosophicus, 1.1, 1.2 Pojem faktu tak zdůrazňuje několik důležitých přesvědčení: Svět je jednoznačně dělitelný na určité části, fakta, která se příliš nemění. Tyto části jsou samy o sobě a jednotlivě poznatelné. Skutečné poznání je poznání jednotlivých faktů. Jejich situace, souvislosti a vztahy lze zanedbat.Wittgenstein. Tractatus logico-philosophicus, 2.01.2.1 Poznáním faktu (Tatsache) se stav věcí (Sachverhalt) nemění.
Tato metoda poznávání byla poprvé navržena Descartem v „Rozpravě o metodě“ a stala se základem mechanistické vědy. U Wittgensteina vychází z logiky, kterou lze formalizovat tak, aby tyto předpoklady splňovala. Síla této metody spočívá v tom, že umožňuje bezpečné poznání jednoduchých věcí, jehož mohou používat všichni další vědci. Jednotlivý a správně poznaný fakt lze kdykoli znovu ověřit a lze se na něj spolehnout. Díky tomu je moderní věda kumulativní, založená na hromadění zajištěných faktů, k nimž lze přidávat další a budovat z nich libovolně složité systémy.
Jisté omezení tkví ovšem v tom, že metoda předpokládá, že rozložením zkoumaného předmětu na jednotlivá fakta a jejich opětovným složením se předmět podstatně nezměnil. To více či méně platí pro mechanismy a stroje, proto je důsledkem této metody mechanismus. Při zkoumání složitějších – například živých – předmětů tomu tak často není a navíc zde chybí ještě časový rozměr zkoumaného. Fakt je ryze přítomný, to, co je zde a nyní, kdežto u živých a vůbec podstatně proměnlivých předmětů hraje roli i jejich minulost a budoucnost.
Pojem faktu obvykle také vyjadřuje objektivní jistotu příslušného poznání, jeho nezávislost na zkoumajícím subjektu. Paradoxně však etymologie pojmu v latině, v němčině i v češtině naznačuje souvislost s lidským konáním: latinské factum je od facere, dělat; německé Tatsache je od die Tat, čin, a české skutečnost je od „skutiti“ nebo „kutiti“.V. Machek, Etymologický slovník jazyka českého. Praha 1971, str. 550.
Související fakta Jakékoliv netriviální konečné prohlášení o realitě je nezbytná či nutná abstrakce sestavená dohromady z objektů, vlastností a vztahů, představujících Související fakta (anglicky compound facts). Např. ze skutečnosti prohlašující, že "Paříž je hlavní město Francie" vyplývá, že existuje místo jako Paříž, že existuje takové místo jako Francie, že existují takové věci jako hlavní města, že existuje něco jako vláda, konkrétně francouzská vláda, která má moc určit hlavní město, a že tato vláda zvolila Paříž jako hlavní město. Všechna tato tvrzení musí navíc platit ve stejnou dobu, aby dovolila tvrdit, že Paříž je hlavní město Francie.
Fakta a vědecký postup Vědecká fakta jsou nezávislá na pozorovateli: bez ohledu na to, kdo provede vědecký experiment, všichni pozorovatelé se shodnou na výsledku. S tvrzením je v souladu následující citáty:
Odkazy Reference
Související články Fact-checking Verifikace
Externí odkazy
Kategorie:Skutečnost Kategorie:Kritické myšlení