1918

1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Události

Československo 6. ledna – Čeští poslanci říšské rady vyhlásili Tříkrálovou deklaraci, ve které požadovali společnou autonomii Čechů a Slováků v rámci Rakouska-Uherska. 21. května – V Rumburku vypukla vzpoura asi 700 vojáků. 14. října Prohlášení Prozatímní česko-slovenské vlády v čele s předsedou Tomášem Garriguem Masarykem. Generální stávka v českých zemích na protest proti vývozu potravin z českých zemí do Rakouska. 28. října – Národní výbor československý vyhlásil vznik Československa. Tento den je dnem vzniku samostatného československého státu a uznán státním svátkem. 3. listopadu – Na Staroměstském náměstí v Praze byl stržen mariánský sloup. 14. listopadu – Revoluční národní shromáždění zvolilo v Rudolfinu Tomáše Garrigue Masaryka prvním československým prezidentem. 29. listopadu – Československá armáda začala obsazovat Sudety. 12. prosince – V Brně byla zřízena československá státní Vysoká škola zvěrolékařská, první vysoká škola založená nově vzniklou Československou republikou. 21. prosince – Prezident Tomáš Garrigue Masaryk se vrátil z exilu do Prahy.

Svět 8. ledna – Americký prezident Woodrow Wilson vyhlásil v Kongresu program Čtrnáct bodů, týkající se mezinárodního uspořádání světa po první světové válce z hlediska postoje Spojených států. 27. ledna – 15. května – Finská občanská válka únor – V Římě proběhl Kongres utlačovaných národností. 1.–3. února – Asi 3 000–4 000 námořníků rakousko-uherského námořnictva se účastnilo Vzpoury v boce Kotorské. 5. února – Německá ponorka potopila v Severním průlivu u skotského ostrova Islay loď SS Tuscania, převážející americké vojáky do Evropy. Zahynulo 210 lidí. 6. února – V Spojeném království byl upraven volební systém a volební právo získaly některé ženy starší 30 let. Voleb se tak mohlo účastnit asi 8,4 milionu žen. 14. února – Rusko přijalo Gregoriánský kalendář a z 1. února Juliánského kalendáře přešlo na 14. únor. 16. února – Litva vyhlásila nezávislost. 24. února Estonsko vyhlásilo nezávislost. Gruzie, Arménie a Ázerbájdžán vyhlásili nezávislost na Rusku v rámci Zakavkazské demokratické federativní republiky. Ta zanikla 28. května. 1. března – Německá ponorka potopila u severoirského ostrova Rathlin obchodní loď HMS Calgarian, na které zahynulo 49 lidí. 3. března – Ruská vláda uzavřela s ústředními mocnostmi brestlitevský mír. 6. března – V USA byl odzkoušen první bezpilotní letoun Hewitt-Sperry Automatic Airplane. 8.–13. března – Při Bitvě u Bachmače na Ukrajině zahynulo 145 československých legionářů. 12. března – Moskva se stala hlavním městem Ruska. 19. března – Kongres USA zavedl časová pásma a letní čas. Letní čas platil i v následujícím roce a pak byl zrušen. 21. března – Začala neúspěšná Ludendorffova ofenzíva, při níž do začátku dubna na obou stranách zahynuly stovky tisíc vojáků. 23. března – Německá armáda začala ostřelovat Paříž dalekonosným tzv. Pařížským dělem 25. března – Běloruská lidová republika vyhlásila nezávislost. 29. března – Pařížské dělo německé armády zasáhlo Kostel svatého Gervásia a Protásia během velkopáteční mše. Zahynulo 91 lidí a 68 jich bylo zraněno. Událost se stala inspirací Romaina Rollanda pro román Petr a Lucie. 30. března – Při potlačování vzpoury muslimů v Baku bylo zabito okolo 30 000 lidí. 11. května – Na Kavkaze byla vyhlášena Horská republika. 14. května – Čeljabinský incident mezi československými legionáři a bolševiky 27. května – Na západní frontě začala Třetí bitva na Aisně při níž do 6. června zahynulo okolo 257 000 vojáků. 29. května – V Bitvě o Penzu zvítězily Československé legie nad Rudou armádou. 2. června – vzpoura slovenských vojáků v Kragujevaci. 4. června – V Povolží proběhla Bitva u Lipjag mezi Československými legiemi a Rudou armádou. 10. června – Bitevní loď SMS Szent István rakousko-uherského námořnictva byla potopena v Jaderském moři dvěma italskými torpédovými čluny. 89 členů posádky zahynulo. 15. června – Začala druhá osmidenní fáze Bitvy na Piavě v severní Itálii, v níž padlo okolo 140 000 vojáků a skončila vítězstvím Itálie nad Rakouskem-Uherskem. Na italské straně bojovaly i Československé legie. červenec – V Rusku začala Bitva o Caricyn. 4. července – Mehmed VI. se stal posledním sultánem Osmanské říše. 9. července – Při srážce dvou vlaků v americkém Nashville zahynulo 101 lidí. 15. července – Začala Druhá bitva na Marně při níž do 6. srpna zahynulo okolo 259 000 vojáků. 17. července Tajná policie Čeka zavraždila v Jekatěrinburgu cara Mikuláše II. s manželkou a pěti dětmi. Monako se stalo smluvním protektorátem Francie. Smlouva byla 28. června 1919 stvrzena Versailleskou smlouvou. Německá ponorka potopila v Atlantském oceánu zaoceánský parník RMS Carpathia. 25. července – Max Hussarek von Heinlein byl jmenován předsedou předlitavské vlády. srpen – začátek sibiřské intervence amerických, japonských, francouzských a britských jednotek v Rusku 8. srpna – Začala Bitva u Amiens, při níž během čtyř dnů padlo okolo 119 000 vojáků. 15. srpna – V Bitvě na Bajkalském jezeře zvítězily Československé legie nad Rudou armádou. 5. září – Pětidenní Bitva o Kazaň během Ruské občanské války. Rudá armáda v ní zvítězila nad bělogvardějci a Československými legiemi. 15. září – V Bitvě u Dobrého Pole na Soluňské frontě porazila srbská a francouzská armáda armády bulharskou a německou. padlo okolo 5 000 vojáků. 21. září – V Bitvě u Doss Alto v Itálii padlo 7 československých legionářů. 2. října – Při útoku na přístav Drač zvítězila rakousko-uherská armáda nad armádami Itálie a Velké Británie. 3. října Maxmilián Bádenský byl jmenován německým kancléřem. Na bulharský trůn nastoupil car Boris III. 9. října – Princ Fridrich Karel Hesenský se stal finským králem. Abdikoval 14. prosince. 11. října – Při zemětřesení na Portoriku o síle 7,1 stupňů Richterovy stupnice zahynulo 76–116 lidí. 18. října V Paříži byla vydána Washingtonská deklarace, ve které členové exilové vlády Tomáš Garrigue Masaryk, Milan Rastislav Štefánik a Edvard Beneš prohlásili nezávislost československého národa. Začala čtyřdenní bitva u Terronu ve Francii, při které českoslovenští legionáři zvítězili nad německou armádou. 21. října – Poprvé zasedalo Provizorní národní shromáždění Německého Rakouska. 25. října – Asi 50 km od Juneau na Aljašce ztroskotal parník SS Princess Sophia. Zahynulo nejméně 343 lidí a jde o největší námořní nehodu v severovýchodní Pacifiku. 26. října – Tomáš Garrigue Masaryk a Grigorij Žatkovič podepsali Filadelfskou dohodu o případném připojení Podkarpatské Rusi k Československu. 27. října Heinrich Lammasch byl jmenován posledním předsedou předlitavské vlády. Rakousko-uherský ministr zahraničí Gyula Andrássy zaslal tzv. Andrássyho nótu, ve které souhlasí se Čtrnácti body prezidenta Wilsona. Zveřejnění nóty vedlo druhý den ke vzniku Československa. 30. října Martinskou deklarací se zástupci Slovenska vyslovili pro vznik Československa. Předlitavská vláda fakticky ztratila moc, oficiálně zbaveni úřadu až 11. listopadu spolu s abdikací císaře. Jemenské království vyhlásilo nezávislost na Osmanské říši. 31. října – Na východním Slovensku proběhla Prešovská vzpoura, kdy vojáci rabovali vojenské sklady a obchody. Druhý den bylo 40 vojáků a 2 civilisté popraveni. Rozpadlo se Rakousko-Uhersko. 1. listopadu V bitvě o Lvov zvítězili Poláci nad Ukrajinci. Západoukrajinská lidová republika vyhlásila nezávislost. Začala Polsko-ukrajinská válka. U italské Padovy byla zahájena jednání mezi zmocněnci Dohody a Rakousko-Uherska o příměří. Byla potlačena Prešovská vzpoura a bez soudu popraveno 42 jejích účastníků. Srbsko-francouzské jednotky osvobodily Bělehrad. Byl založen Związek Harcerstwa Polskiego, největší polská harcerská organizace. 3. listopadu – Bylo podepsáno příměří mezi Dohody a Rakousko-Uherska. 7. listopadu – Poslední bavorský král Ludvík III. odešel ze země 8. listopadu – Moc v Sasku převzaly dělnicko-vojenské rady. 9. listopadu Německý císař Vilém II. abdikoval a rozhodl se žít v exilu v Holandsku. Philipp Scheidemann vyhlásil v Berlíně Německou republiku. Kurt Eisner vyhlásil Bavorskou republiku. Německá ponorka potopila u Gibraltaru britskou bitevní loď HMS Britannia. Zahynulo okolo 50 členů posádky. 10. listopadu – vyhlášena Saskou republiku 11. listopadu První světová válka byla ukončena příměřím ve francouzském Compiègne Císař Karel I. podepsal abdikační listinu, Rakousko-Uhersko se rozpadlo. Vznikla Rakouská republika. obnovení samostatnosti Polska (státní svátek Polska) 12. listopadu – Byla vyhlášena Rakouská republika. 13. listopadu – Poslední král z rodu Wettinů Friedrich August III. abdikoval na zámku Guteborn u Ruhlandu v Sasku. 14. listopadu – Náčelníkem nezávislého Polska se stal Józef Piłsudski. 16. listopadu – Byla vyhlášena Maďarská republika. 17. listopadu – Lotyšsko vyhlásilo nezávislost na Rusku. 21. – 23. listopadu – Při pogromu ve Lvově bylo polskými vojáky zabito několik desítek Židů. 22. listopadu – Abdikoval bádenský velkovévoda Fridrich II. 28. listopadu Černohorské království bylo sloučeno se Srbskem. V Bitvě o Joalu zvítězilo Estonsko s Německem nad Ruskem. V Bitvě o Narvu zvítězilo Estonsko s Německem nad Ruskem. 30. listopadu – Lotyšsko vyhlásilo nezávislost 1. prosince Island vyhlásil nezávislost na Dánsku a zůstal s ním v personální unii. vyhlášení sjednocení Království Srbska – vznik Jugoslávie 5. prosince – vyhlášena nezávislost Lemků 15. prosince – V Bitvě o Rägavere bylo Estonsko poraženo Ruskou armádou a východní Estonsko bylo obsazeno Ruskem. 27. prosince – Na území Velkopolska začalo Velkopolské povstání proti Německu. Halič připadla Polsku

Probíhající události První světová válka (1914–1918) Ruská občanská válka (1917–1922) Listopadová revoluce v Německu (1918–1919) Maďarsko-československá válka (1918–1919) Polsko-ukrajinská válka (1918–1919) Španělská chřipka (1918–1920)

Vědy a umění 14. říjen – Spisovatel Franz Kafka se v Praze nakazil španělskou chřipkou. Již tak je jeho tělo oslabeno TBC, nakonec dostal i zápal plic. 19. říjen – založen American National Standards Institute Ernest Rutherford objevil proton

Sport 22. listopadu – V Americe se rozpadla National Hockey Association, předchůdce dnešní NHL

Knihy Tomáš Garrigue Masaryk – Nová Evropa: Stanovisko slovanské Eduard Štorch – Lovci mamutů James Joyce – Vyhnanci Karel a Josef Čapkové – Krakonošova zahrada

Nobelova cena Nobelova cena za fyziku – Max Planck – kvantová teorie Nobelova cena za fyziologii a lékařství – nebyla v tomto roce udělena Nobelova cena za chemii – Fritz Haber Nobelova cena za literaturu – nebyla v tomto roce udělena Nobelova cena za mír – nebyla v tomto roce udělena

Narození

Česko náhled|upright|Svatopluk Beneš (* 24. února) náhled|upright|Felix le Breux (* 5. dubna) 8. ledna – Tomáš Sedláček, armádní generál, odbojář, politický vězeň komunistického režimu († 27. srpna 2012) 16. ledna – Robert Matula, voják a příslušník výsadku Wolfram († 12. června 2012) 27. ledna – Antonín Mrkos, astronom († 29. května 1996) 29. ledna – Gustav Schorsch, herec, divadelní režisér a překladatel († leden 1945) 30. ledna – Jaroslav Krombholc, dirigent a hudební skladatel († 16. července 1983) 2. února – Jindřich Čoupek, voják a příslušník výsadku Bivouac († 22. září 1942) 10. února – Imrich Erös, voják a příslušník výsadku Courier-5 († 30. listopadu 1993) 24. února – Svatopluk Beneš, herec († 27. dubna 2007) 26. února – Karel Horák, fotbalista († 5. února 1988) 2. března – Jaromír Šotola, voják, letec († 25. října 1938) 7. března Otto Špaček, stíhací pilot († 24. září 2007) Miroslav Knoz, herec († 14. února 2010) 8. března – Vladimír Rajnoch, oběť komunistického teroru († 10. září 1951) 16. března Jaromír Rubeš, psychoterapeut a psychiatr († 9. února 2000) Josef Trousílek, hokejista († 5. října 1990)