1973 (MCMLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Události Automatický abecedně řazený seznam viz :Kategorie:Události roku 1973
Československo
Papež Pavel VI. zveřejnil jmenování biskupa Trochty kardinálem. 1. ledna – Československá pošta zavedla poštovní směrovací čísla, která slouží pro strojovou identifikaci dodací pošty, a která zjednodušila a urychlila poštovní služby. 16. ledna – Na Ministerstvu spravedlnosti Slovenské socialistické republiky v Bratislavě spáchal invalidní důchodce Ondrej Chámovský bombový útok. Po vstupu do budovy se pachatel dožadoval jednání s ministrem spravedlnosti ohledně průtahů při soudním jednání o výši odškodného za utrpěný pracovní úraz. Pracovník sekretariátu ministerstva se s pachatelem snažil vyjednávat, avšak po neprofesionálním zásahu Veřejné bezpečnosti a samotného ministra spravedlnosti vyjednávání selhalo a Chámovský odpálil s sebou přinesenou výbušninu. Na místě zahynul pachatel a pracovník sekretariátu, další pracovník ministerstva spravedlnosti byl těžce zraněn. 19. února – Na letišti v Praze – Ruzyni havarovalo ruské letadlo Tupolev Tu-154 na lince Moskva–Praha. Po dopadu na dohled od haly letiště se stroj vzňal. Katastrofu nepřežilo 66 lidí vč. několika členů doprovodné kapely zpěvačky Evy Pilarové. 22. února – Jako součást dokončované Severojižní magistrály v Praze byl uveden do provozu Nuselský most, tehdy pod názvem Most Klementa Gottwalda. Jeho dokončení výrazně usnadnilo spojení oblasti Krče a Pankráce s centrem města, odlehčilo přetížené dopravě v Nuselské ulici a zároveň do Prahy zaústilo šestiproudovou kapacitní komunikaci pokračující od Spořilova jako dálnice D1. V tubusu mostu pod vozovkou je vedena trasa metra C. 28. února – Při letecké havárii u Štětína v Polsku zahynul federální ministr vnitra Radko Kaska. 16.–18. března – V Sokolově se pod patronací Socialistického svazu mládeže konal první ročník festivalu Politická píseň – nesoutěžní přehlídka interpretů angažovaných písní uspořádaná při příležitosti 25. výročí Vítězného února. 22. března – Federální shromáždění zvolilo podruhé prezidentem republiky Ludvíka Svobodu. 9. května – Československá televize zahájila pravidelné barevné vysílání ze studia Jezerka v Nuslích. 10. července – Psychicky narušená dvaadvacetiletá Olga Hepnarová úmyslně najela nákladním vozem Praga RN do skupiny osob čekajících na tramvajovém ostrůvku v Praze 7 na Strossmayerově náměstí (přesněji na chodníku ve stanici Kamenická na třídě dr. Milady Horákové). Následkům zranění podlehlo celkem 8 osob. Jako motiv svého činu uvedla Hepnarová touhu po pomstě společnosti. V roce 1974 byla Městským soudem v Praze odsouzena k trestu smrti a v roce 1975 popravena. 23. července – Ozbrojený vojín základní služby Antonín Daněk zběhl v nočních hodinách ve značně podnapilém stavu z kasáren v Kroměříži a ukradeným vojenským transportérem vyrazil značnou rychlostí směrem na Zdounky, Střílky, Bučovice a Rousínov. V obcích způsobil materiální škody. Z Rousínova, kde vykradl trafiku, pokračoval ve směru Vyškov, Bohdalice a Bučovice. V zatáčce u Bohatých Málkovic se transportér převrátil. Ozbrojený vojín se vydal pěšky směrem k obci. Po cestě se střetl s vozidlem Útvaru civilní obrany Bučovice, jehož posádku pod pohrůžkou zastřelením přinutil vystoupit. Na křižovatce u obce Kojátky ho dostihla další vozidla bučovické posádky s nedostatečně vyzbrojenými a informovanými vojáky. Daněk zahájil proti vozidlům ostrou palbu, při níž usmrtil 3 osoby. Poté pod pohrůžkou zastřelení přinutil vystoupit osádku okolo projíždějícího osobního auta, které uloupil a vrátil se domů, do Cvrčovic u Zdounek. Za spáchané činy byl dne 13. září 1973 Vyšším vojenským soudem v Táboře na veřejném líčení v Brně odsouzen (opětovně potvrzeno dne 26. října 1973) k trestu smrti a dne 21. prosince 1973 popraven. 21. září – Na vrcholu Ještědu nad Libercem byl slavnostně otevřen televizní vysílač a hotel s restaurací ve tvaru rotačního hyperboloidu, dílo libereckého architekta Karla Hubáčka. Stavba je od roku 2005 Národní kulturní památkou. 25. září – V reakci na vojenský puč a nástup k moci fašistického diktátora Augusta Pinocheta přerušilo Československo diplomatické styky s Chile. 28. září – V katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha sloužil tehdejší světící biskup pražský František Tomášek a světící biskup litoměřický kardinál Štěpán Trochta za účasti více než desetitisíc věřících jubilejní mši k tisícímu výročí založení pražského biskupství. 1. října – Byl ukončen provoz na poslední úzkorozchodné trati na Ostravsku. 16. listopadu – V československých kinech měla premiéru filmová pohádka Tři oříšky pro Popelku režiséra Václava Vorlíčka natočená v koprodukci s NDR. V hlavních rolích vystoupili Libuše Šafránková a Pavel Trávníček. 24. listopadu – V prostoru železniční stanice Kolín vybuchla odstavená cisterna Spolany Neratovice uchovávající pravděpodobně kapalný chlór (nicméně druh plynu není dodnes zcela zřejmý, existují i domněnky, že se jednalo o některý z bojových plynů). Přibližně 3 tuny plynu unikly do ovzduší a zamořily i přilehlý objekt nádraží. 138 osob se přiotrávilo, 8 lidí následkům otravy podlehlo.http://www.ipoint.cz/zpravy/4913335-jak-to-vlastne-bylo-s-uniky-chloru-ve-spolane-unipetrol-komentuje-vysledky-hloubkove-proverky/ K nehodě došlo okolo 18. hodiny, kdy se v prostoru nádraží pohybovalo již menší množství lidí. 11. prosince – V Praze byla podepsána Smlouva o vzájemných vztazích mezi ČSSR a NSR. Nejvýznamnějším bodem jejího obsahu bylo uznání Mnichovské dohody z roku 1938 za neplatnou. Smlouva přispěla alespoň k částečnému zlepšení vztahů obou států, byly obnoveny diplomatické styky. 13. prosince – V ubytovně n. p. Plastimat na sídlišti Východ v Tachově došlo v nočních hodinách k výbuchu svítiplynu a k rozsáhlému požáru, kterému podlehlo 47 lidí.
Svět 1. ledna – Evropské hospodářské společenství (EHS) se rozšířilo o Velkou Británii, Irsko a Dánsko. 27. ledna – Vietnamská válka: Byly podepsány mírové Pařížské dohody. 23. ledna – Vybuchla sopka Eldfell na islandském ostrově Heimaey. 29. března – Vietnamská válka: USA stáhly svá vojska z Vietnamu. 4. dubna – Bylo otevřeno Světové obchodní centrum na Dolním Manhattanu v New Yorku. 18. června – Americký prezident Richard Nixon se v Bílém domě setkal s Leonidem Iljičem Brežněvem. 10. července – Byla vyhlášena nezávislost Bahamských ostrovů na Spojeném království. 17. srpna – Záplavy v Pákistánu. 11. září – Generál Augusto Pinochet převzal vojenským převratem moc v Chile. 15. září – Karel XVI. Gustav korunován švédským králem. 6. října – Začala Jomkipurská válka. Koalice Egypta a Sýrie za podpory dalších arabských zemí zahájila o nejvýznamnějším židovském svátku Jom kipur překvapivý útok na Izrael v oblasti Suezského průplavu a na Golanských výšinách. 20. října – Královna Alžběta II. oficiálně otevřela operu v Sydney. První divadelní představení bylo odehráno již 28. září 1973. 22. října – Jomkipurská válka: Ve večerních hodinách vyjádřila Sýrie souhlas s podmínkami příměří přednesenými RB OSN. 23./28. října – Byl proveden pokus o loupež v bance Kreditbank na stockholmském náměstí Norrmalmstorg – později popsán tzv. stockholmský syndrom. 25. října – Jomkipurská válka: V platnost definitivně vstoupilo příměří a válka na sinajské frontě skončila. 4. listopadu – První větší ropný šok po letech poválečného hospodářského rozkvětu. 8. listopadu – Tresčí války: Velká Británie se zavázala omezit rybolov jen na některé oblasti u Islandu a snížit objem úlovků. 12. prosince – Ve Francii byl do veřejně sítě poprvé zapojen rychlý množivý reaktor Phénix s výkonem 250 MW chlazený sodíkem. 15. prosince – Americká psychiatrická společnost (APA) odstranila homosexualitu ze svého seznamu DSM-II. Norsko odmítlo členství v EU (referendum). Byla spuštěna Eurodicautom – databáze obsahující terminologii EU. Vznikla World Taekwondo Federation (WTF). Muhammad Dáúd Chán zahájil nekrvavý puč v Afghánistánu. Ekvádor členem Organizace zemí vyvážejících ropu. Nový Zéland členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
Vědy a umění James Gordon Farrell dostal Man Bookerova cenu za Obléhání Krišnapuru. 7. března – Byla poprvé pozorována Kohoutkova kometa. 6. dubna – NASA vypustila vesmírnou sondu Pioneer 11. 14. května – NASA vypustila svoji první družicovou stanici – Skylab. 23. května – Po necelých pěti letech skončil Calhounův experiment, kterým americký sociální psycholog John B. Calhoun testoval život myší v absolutním dostatku. Populace zcela vymřela na neochotu se množit. 1. listopadu – Premiéra česko-německého filmu Tři oříšky pro Popelku režiséra Václava Vorlíčka. Pro počítače vytvořeno grafické uživatelské rozhraní WIMP v laboratořích firmy Xerox. Zdeněk Podskalský natáčí filmový muzikál Noc na Karlštejně. Světovou módu mezi mládeží již po několik let ovládají džínsy a džínové komplety. V Praze se uskutečňuje mezinárodní módní přehlídka zemí RVHP.
Nobelova cena Nobelova cena za fyziku – Leo Esaki, Ivar Giaever, Brian David Josephson Nobelova cena za chemii – Ernst Otto Fischer, Geoffrey Wilkinson Nobelova cena za fyziologii a lékařství – Karl von Frisch, Konrad Lorenz, Nikolaas Tinbergen Nobelova cena za literaturu – Patrick White Nobelova cena za mír – Henry Kissinger, Lê Ðức Thọ (cenu odmítl) Nobelova pamětní cena za ekonomii – Wassily Leontief
Narození
Česko náhled|upright|Kateřina Neumannová (* 15. února) náhled|upright|Jitka Schneiderová (* 23. března) náhled|upright|Filip Blažek (* 21. srpna) 15. ledna – Tomáš Galásek, fotbalista 30. ledna – Libor Capalini, moderní pětibojař 31. ledna – Jaroslav Plesl, novinář 4. února – Lenka Chalupová, spisovatelka 6. února – Aleš Valenta, sportovec 7. února – Andrej Anastasov, redaktor 13. února – Bohuslav Pixa, fotbalista 14. února – Hynek Čermák, herec 15. února Kateřina Neumannová, běžkyně na lyžích Milan Šimáček, dětský herec 18. února – Václav Šálek, český fotograf 19. února – Simona Krainová, topmodelka a moderátorka 21. února – Simona Babčáková, herečka 27. února – Eva Leinweberová, herečka 5. března – Simona Luftová, učitelka a politička 10. března – Eva Herzigová, modelka, herečka 17. března – Radůza, zpěvačka 24. března – David Moravec, lední hokejista 30. března – Jan Koller, fotbalista 11. dubna – Libor Kotačka, fyzikální inženýr v oblasti hologramů 19. dubna – Radim Kalvoda, herec 25. dubna – Pavel Šporcl, houslista 26. dubna – Miroslav Adámek, politik 29. dubna – Stanislav Řezáč, běžec na lyžích, specialista na dlouhé vzdálenosti 30. dubna – Hana Dariusová, reprezentantka ve veslování 6. května – Aleš Háma, herec 7. května – Petra Čumplová, házenkářka 9. května – Marek Taclík, herec 10. května – Zuzana Koubková, spisovatelka 17. května – Petr Gabriel, fotbalista 24. května – Vladimír Šmicer, fotbalista 26. května – Magdalena Kožená, operní pěvkyně 7. června – Robert Sedláček, režisér 11. června – Daniel Reisiegel, politik 13. června – Roman Zach, herec 14. června – Martin Preiss, herec a dabér 16. června – Vít Kolář, novinář, diplomat a manažer 20. června – Petr Blažek, historik 23. června – Lenka Zbranková, herečka 25. června – Milan Hnilička, hokejový brankář 27. června – Sabina Slonková, novinářka 3. července – Lumír Olšovský, herec 12. července – Jaroslav Poříz, ekonom 24. července – Zuzana Stivínová, herečka 25. července – René Decastelo, spisovatel 29. července – František Babka, basketbalista 2. srpna – Jiří Zídek, basketbalista 10. srpna – Kryštof Nohýnek, herec 12. srpna – Ladislav Nosek, horolezec († 22. ledna 2017) 19. srpna Adéla Gondíková, herečka Antonín Šimčík, historik, muzeolog a pedagog 21. srpna Filip Blažek, herec a dabér Josef Kotásek, právník a vysokoškolský pedagog 28. srpna – Marek Ošťádal, politik, grafik a hudebník 5. září – Jan Dlask, vysokoškolský učitel, literární teoretik a překladatel († 21. prosince 2023)