náhled|Hrob na Břevnovském hřbitově v Praze Aloys Skoumal (19. června 1904 Pačlavice, okres Kroměříž – 4. července 1988 Praha) byl český literární kritik, překladatel z němčiny a především z angličtiny, a ilustrátor.
Aloys Skoumal začal své jméno psát s grafémem „ypsilon“ zřejmě po studijní návštěvě Irska, kde jej údajně okouzlil svatý Aloysius z Gonzagy. Poprvé se tak podepsal v Katalogu posluchačů filosofické fakulty, zimní běh 1926–27
Biografie Rodiči Aloyse Skoumala byli Josef Skoumal (1866–1941) a Marie Skoumalová, rozená Hochová (1872–1923). Aloys Skoumal měl pět sourozenců, kteří se dožili dospělosti. Když se v roce 1904 narodil, pracoval jeho otec jako pojezdný velkostatku patřícího Milosrdným sestrám sv. Vincence de Paul. Jak se měnila otcova působiště, měnily se také školy, v nichž Aloys Skoumal získával základní vzdělání: zahájil sice školní docházku v rodných Pačlavicích, pokračoval však na německé škole v Lužicích u Šternberka a na maďarské škole v Rozvadzech u Trenčína.
Studoval Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži (1915–1922), filozofii a anglistiku na pražské univerzitě (1923–1928) a Vyšší knihovnickou školu (1928). Při pražských studiích ovlivnil jeho překladatelskou metodu Vilém Mathesius. V roce 1931 se Aloys Skoumal oženil s Hanou Duxovou, jež rovněž studovala na Univerzitě Karlově anglistiku.
Pracoval v nakladatelství Melantrich, v pražské Universitní knihovně, v olomoucké Studijní knihovně (1929–1933), ve Vojenském ústavu vědeckém (1933–1936), jako lektor a redaktor nakladatelství Vyšehrad (1936–1944). Na konci války byl internován, po návratu se stal literárním ředitelem nakladatelství Vyšehrad, poté kulturním přidělencem v Londýně (1947–1950), pracovníkem ministerstva informací a osvěty, Státní knihovny společenských věd,Knihovna vznikla pod tímto názvem v roce 1951. Později se stala součástí Národní (dříve Státní) knihovny pod názvem Ústřední ekonomická knihovna (do konce r. 1994). V roce 1995 se stala základem nově vzniklého Centra informačních a knihovnických služeb VŠE. Universitní knihovny.
Hodně cestoval, publikoval literární a divadelní kritiky, recenze, glosy, předmluvy a doslovy. Hlavní jeho přínos je v překladech založených na dokonalé znalosti překládaných autorů a stylistickém mistrovství.
Je pohřben na břevnovském hřbitově v Praze.
Doslovy a předmluvy Erik Adolf Saudek: Labuť a růže (1966) Johann Wolfgang Goethe: Utrpení mladého Werthera (1968, doslov o autorovi, překlad E. A. Saudek)
Překlady Joseph Conrad: Věrný Nostromo (1936); Gaspar Ruiz (1957, s úvodem); Náhoda (1973, se Slávkou Poberovou); „Výspa pokroku“ (1996, v knize Srdce temnoty, spolu s Janem Zábranou) Stephen Crane: „Otevřený člun“ (2001, v knize Modrý hotel a jiné prózy) Charles Dickens: Dombey a syn (1960, s Vladimírem Vařechou) Peter Fleming: Brazilské dobrodružství (1938, s Jaromírem Jedličkou) Margaret Friskeyová: Jak indiánek Cvoček našel koníčka (1965) Hugo von Hofmannsthal: Lucidor (1981) W. H. Hudson: El Ombú (1930) Henry James: Washingtonovo náměstí (1987) Beda Jarret: Karel IV. (1939) James Joyce: Odysseus (1976); Portrét umělce v jinošských letech (1983); Dubliňané (1988) Karl Kraus: Soudím živé i mrtvé (1974) Sinclair Lewis: Arrowsmith (1963) Katherine Mansfieldová: Duje vítr (1938, výbor povídek); Blaho a jiné povídky (1958); 2022 též uspoř. elektronické vydání Robert Musil: „Grigia“ (v knize Povídky; Pozůstalost za života, s Annou Siebenscheinovou, 1991) Edgar Allan Poe: Filosofie básnické skladby (1932) George Bernard Shaw: Major Barbara (1928, s Karlem Muškem a Miloslavou Davidovou); Majorka Barbara: hra o 3 dějstvích (1956 Dilia; 1960 Orbis, také doslov) William Shakespeare: Antická dramata (1983, většinu přeložil E. A. Saudek); „Hamlet“ (úryvek uveden v knize F. M. Dostojevského Zvláštní případy, 2002) Laurence Sterne: Život a názory blahorodého pana Tristrama Shandyho (1963, s doslovem) Robert Louis Stevenson: Olalla (1927); Ostrov pokladů (1967, s doslovem) Lytton Strachey: Konec generála Gordona (1934) Jonathan Swift: Gulliverovy cesty (1931); Výbor z díla (1953, se studií o autorovi); Zakletý duch (1967) William Makepeace Thackeray: Jarmark marnosti (1965) Edith Whartonová: Věk nevinnosti (1933) Werner Winter: „Nemožnosti překladu“ (1970, Odeon; ve sborníku Překlad literárního díla, s. 519–535)
Společné překlady s Hanou Skoumalovou Eva Bednářová, ed.: Orel z pobřeží: výbor anglických povídek (1969); A. Skoumal též výbor uspořádal a napsal úvod a medailóny Lewis Carroll: Alenčina dobrodružství a Za zrcadlem; Kočka Šklíba (1961) Thomas Hardy: Lesáci (1975) Henry James: Co všechno věděla Maisie (1971) Rudyard Kipling: Knihy džunglí (1965) Thomas Edward Lawrence: Bouře nad Asií (1935) Katherine Mansfieldová: Zahradní slavnost (1952); Aloe (1975) John Steinbeck: Ryzáček (1962)
Ilustrace Lewis Carroll: Alenka v kraji divů a za zrcadlem (1983), 33 ilustrací ©1970
Uspořádal antologii milostných novel a povídek Třicet podob lásky (1975), kterou přeložil kolektiv překladatelů. V jeho překladu Athertonové „Mlžný roh“, Musilova „Grigia“ a Wellsův „Kraj slepců“. (Čtyři z překladů Hana Skoumalová.)
Poznámky
Odkazy
Literatura ČERNÝ, František, ed. Theater = Divadlo: vzpomínky českých divadelníků na německou okupaci a druhou světovou válku. Praha: Orbis, 1965. 442 s., 132 s. fot. příloh. S. 70–73, 368–369. ORNEST, Ota a VALTROVÁ, Marie. Hraje váš tatínek ještě na housle?: rozhovor Marie Valtrové s Otou Ornestem. Praha: Primus, 1993. 388 s. ISBN 80-85625-19-9. S. 184. SKOUMAL, Aloys et al. Spiritus agens Aloys Skoumal: korespondence Aloyse Skoumala s Janem Čepem a Františkem Halasem. 1. vyd. Praha: Torst, 2015. 395 s. ISBN 978-80-7215-494-4.
Reference
Související články Hana Skoumalová Petr Skoumal Překlad
Externí odkazy
Profil Aloyse Skoumala v databázi Obce překladatelů Monografie o Skoumalovi s řadou dílčích informací
Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Čeští literární kritici Kategorie:Narození v roce 1904 Kategorie:Úmrtí v roce 1988 Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení na Břevnovském hřbitově Kategorie:Čeští překladatelé z angličtiny Kategorie:Čeští překladatelé z němčiny Kategorie:Překladatelé do češtiny Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Narození v Pačlavicích