Ferdinand Josef Jan Nepomuk kníže z Lobkowicz, také z Lobkovic (německy Ferdinand Joseph Johann Nepomuk 8. Fürst von Lobkowitz; 12. dubna nebo 13. dubna 1797 Hollabrunn – 18. prosince 1868 Vídeň) byl český šlechtic, 8. kníže z Lobkovic, 2. vévoda roudnický a zakladatel roudnické linie primogenitury na Roudnici.
Životopis Pocházel z knížecí roudnické linie starého českého rodu Lobkoviců, narodil se jako nejstarší ze šesti synů knížete Josefa Františka Maxmiliána (1772–1816) a Marie Karolíny, rozené princezny ze Schwarzenbergu (1775–1816). Ferdinand studoval práva na univerzitě ve Vídni a krátce sloužil v armádě, z níž odešel do výslužby v roce 1826 s hodností nadporučíka. Mezitím po otci zdědil knížecí titul, majetek v Čechách a Rakousku a po dosažení zletilosti převzal osobně správu statků (1822).Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984; s. 410 Z čestných hodností dosáhl již v mládí titulu c. k. komořího, později byl jmenován c. k. tajným radou a v roce 1836 obdržel Řád zlatého rouna.LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk ze zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 274 V letech 1832–1833 byl prezidentem Společnosti přátel hudby ve Vídni. Politicky se angažoval v letech 1860–1863, kdy byl členem Českého zemského sněmu a od roku 1861 byl dědičným členem vídeňské Panské sněmovny.
Majetek náhled|vlevo|Zámek Roudnice nad Labem Vlastnil majorátní fideikomis Roudnice nad Labem, Jezeří a Bílina. Dále v Česku držel Vysoký Chlumec, Jistebnice, Lobkovice, Nelahozeves, Encovany, Brozany, Libčeves, Střekov, Skrýšov, Dolní Beřkovice, Jetřichovice a Želeč. V době, kdy přebíral majetek do správy, měly tyto velkostatky hodnotu přes pět miliónů zlatých.Přehled majetku roudnické větve Lobkowiczů in: PROCHÁZKA, Johann: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen, Praha, 1891; s. 357–366 dostupné online Ve Štýrsku vlastnil Pfannberg, Weyher, Stattenberg. Ze zděděného majetku předal panství Želeč a Dolní Beřkovice mladším bratrům, kteří založili nové rodové linie. Kvůli nákladnému společenskému životu a stavebním aktivitám svého otce převzal Ferdinand rodové dědictví značně zadlužené, což vedlo k prodeji několika panství. V roce 1829 prodal panství a zámek Lobkovice, podle kterého se rod psal, pražskému advokátovi Janu Měchurovi (1774–1852). Téhož roku byly prodány i další majetky, Jetřichovice získal právník a rektor Karlovy univerzity Jan Nepomuk Kaňka.Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985; s. 118 Jihočeské panství Jistebnice koupil v roce 1829 bohatý pražský rod Nádherných. Ferdinand Lobkowicz se na svých statcích věnoval mimo jiné věnoval podnikání, zaváděl průmysl a zaměřil se hlavně na výrobu cukru. V roce 1835 založil cukrovar v Bílině s kapacitou zpracování 40 000 metrických centů řepy. Tento cukrovar patřil k největším nejen v Čechách, ale v celé monarchii. Díky zlepšeným finančním poměrům koupil v roce 1838 panství Liběšice, které bylo ale po jeho smrti v roce 1871 prodáno průmyslnické rodině Schrollů. Naopak později se v roce 1897 vrátilo do rodového majetku nejstarší sídlo v Lobkovicích. Hlavním rodovým sídlem byl zámek Roudnice nad Labem, cemtrální správa velkostatků ale sídlila na zámku v Bílině. V Praze rodině patřil Lobkovický palác na Pražském hradě. Ve Vídni byl sídlem Lobkovický palác v ulici Lobkowitzplatz. Tento palác byl od poloviny 19. století pronajímán a po Ferdinandově smrti zde dlouhodobě sídlilo francouzské velvyslanectví.
Od roku 1837 byl řádným členem c. k. vlastenecko-hospodářské společnosti. Roku 1851 dal rozhlásit, že vlastenecko-hospodářská společnost má v Roudnici uložen dar 14 měřic kukuřice pro propagaci setí.VOLF, Miloslav a Československé zemědělské muzeum (Praha, Česko). Významní členové a spolupracovníci Vlastenecko-hospodářské společnosti v království Českém: (k 200. jubileu založení VHS). Praha: Ústav vědeckotechnických informací, 1967. s. 90. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:069060cd-c8fa-4403-9279-8903dded6ec4
Rodina Oženil se ve Vídni 9. září 1826 s princeznou Marií z Lichtenštejna (3. prosinec 1808 – 24. květen 1871), dámou Řádu hvězdového kříže a dcerou vojevůdce napoleonských válek prince Mořice z Lichtenštejna. Z jejich manželství se narodily čtyři děti.
1. Maxmilián (5. 8. 1827 – 6. 7. 1849 Bony, zámek u Györu) 2. Mořic Alois (2. 6. 1831 Inzendorf bei Wien – 4. 2. 1903 Roudnice nad Labem), později 9. kníže z Lobkovic 3. Leopoldina Luisa (22. 3. 1835 Vídeň – 10. 5. 1892 Sacco u Rovereta), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, manž. 1863 Friedrich Anton Maria hrabě Bossi-Federigotti (1834–1902), c. k. komoří, poručík, rytíř Maltézského řádu 4. Marie Leopoldina Aloisie (18. 7. 1841 Jezeří – 7. 10. 1870 Řím), manž. 1860 Gebhard Leberecht kníže Blücher z Wahlstattu (1836–1916), plukovník pruské armády, dědičný člen pruské panské sněmovny, rytíř Maltézského řádu, majitel velkostatků Raduň a Studénka
Vývod z předků
Odkazy Reference
Literatura
http://www.biographien.ac.at/oebl_5/258.pdf/ v: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 5. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1972, S. 258.
Externí odkazy
Rodokmen na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek) Kníže Ferdinand Lobkowicz na webu rakouského parlamentu dostupné online
Ferdinand Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Nositelé Královského řádu svatého Štěpána Kategorie:Mecenáši Kategorie:Narození 13. dubna Kategorie:Narození v roce 1797 Kategorie:Narození v Hollabrunnu Kategorie:Úmrtí 18. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1868 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži Kategorie:Členové c. k. vlastenecko-hospodářské společnosti