Franz svobodný pán von John ( Franz Xaver Freiherr von John) (20. listopadu 1815 Bruck an der Leitha – 25. května 1876 Vídeň) byl rakousko-uherský generál a politik. Jako absolvent vojenské akademie sloužil v rakouské armádě od roku 1835 a vyznamenal se účastí v několika válkách. Byl nositelem prestižního Řádu Marie Terezie a v roce 1857 získal šlechtický titul barona. V letech 1866–1868 zastával funkci ministra války Rakouského císařství (od roku 1867 oficiálně ministr války Rakouska-Uherska). V armádě dosáhl v roce 1873 druhé nejvyšší hodnosti polního zbrojmistra a nakonec byl náčelníkem generálního štábu (1874–1876).Ottův slovník naučný, díl XIII.; Praha, 1898 (reprint 1998); s. 589
Biografie náhled|vlevo|Polní podmaršál Franz von John (litografie, Josef Kriehuber, 1866) Byl synem c. k. kapitána Franze Xavera Johna, velitele posádky na Bratislavském hradě. V letech 1827–1835 vystudoval Tereziánskou vojenskou akademii. Vyřazen byl v hodnosti poručíka a přidělen k pěchotnímu pluku 52 příslušnému do severní Itálie.Militärschematismus des österreichischen Kaiserthums 1836; Vídeň, 1836; s. 208 dostupné online Roku 1845 byl povýšen na nadporučíka a jako nižší důstojník byl povolán k císařské gardě v Hofburgu.Militär Schematismus der österreichischen Kaiserthums 1847; Vídeň, 1847; s. 96 dostupné online Během revoluce 1848-1849 v Rakouském císařství se účastnil tažení polního maršála Radeckého v severní Itálii (první italská válka za nezávislost). Bojoval v bitvě u Custozzy (1848) a vyznamenal se i v dalších akcích (bitva u Volta Mantovana). Během tohoto tažení absolvoval rychlý služební postup (kapitán 1848, major 1849) a získal také několik ocenění včetně rytířského kříže Vojenského řádu Marie Terezie. Po porážce italské revoluce byl v roce 1849 jmenován zástupcem náčelníka štábu 6. armádního sboru ve Florencii.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1850; Vídeň, 1850; s. 491 dostupné online Od roku 1852 zastával post náčelníka štábu 8. armádního sboru v Bologni generála Degenfeld-Schonburga.Přehled velení armádních sborů rakouské armády v letech 1848–1866 na webu austro-hungarian-army.co.uk dostupné online Mezitím byl v roce 1854 povýšen na podplukovníkaMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1855; Vídeň, 1855; s. 610 dostupné online a v roce 1857 se jako plukovník stal velitelem 1. pěšího pluku příslušného do Opavy. Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1858; Vídeň, 1858; s. 141 dostupné online
Za války se Sardinií v roce 1859 (druhá italská válka za nezávislost) byl znovu povolán na italské bojiště a jako náčelník štábu 6. armádního sboruPřehled velení armádních sborů rakouské armády 1848–1866 na webu austro-hungarian.army.co.uk dostupné online organizoval mobilizaci v jižním Tyrolsku. Po prohrané válce a značných územních ztrátách zůstalo součástí Rakouska Lombardsko-benátské království, kde Franz John vykonával funkci náčelníka štábu 2. armády se sídlem ve Veroně.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1860–1861; Vídeň, 1860; s. 94 dostupné online Byla pojmenována nová pevnost Fort John a k datu 19. února 1861 byl povýšen do hodnosti generálmajora. Jeho kompetence náčelníka štábu byly rozšířeny také pro oblast Korutanska, Kraňska a Přímoří.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1863; Vídeň, 1863; s. 79, 97 dostupné online
náhled|vlevo|Hrobka Franze Johna na Centrálním hřbitově ve Vídni Znovu se vyznamenal během prusko-rakouské války v roce 1866, respektive dalších bojů v Itálii (třetí italská válka za nezávislost). Působil jako náčelník štábu jižní armády arcivévody AlbrechtaVelení jižní armády rakouského vojska v roce 1866 na webu austro-hungarian-army.co.uk dostupné online a byl vyznamenán za své aktivity v bitvě u Custozy opět řádem Marie Terezie.
Ke dni 3. července 1866 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála a po konci války se stal v září 1866 náčelníkem generálního štábu. Zároveň byl od 6. září 1866 do 15. prosince 1867 ministrem války Rakouského císařství, přičemž pak v souvislosti s rakousko-uherským vyrovnáním zastával až do 18. ledna 1868 post ministra války Rakouska-Uherska.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1867; Vídeň, 1867; s. 77 dostupné online Politické funkce byl na vlastní žádost zproštěn. Vypracoval plán reformy ozbrojených sil počítající s všeobecnou brannou povinností. Důvodem pro rezignaci byly neshody s Uherskem ohledně nového branného zákona, stejně jako s vládami obou částí monarchie ohledně armádního rozpočtu.
Po odchodu z vlády se stal velícím generálem ve Štýrském Hradci,Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1870; Gotha, 1870; s. 405 dostupné online respektive zemským velitelem pro Štýrsko, Korutansko a Kraňsko.Kais. Königl. Militär Schematismus 1869–1870; Vídeň, 1869; s. 103 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1874; Vídeň, 1874; s. 199 dostupné online V této funkci byl k datu 26. dubna 1873 povýšen do hodnosti polního zbrojmistra (Feldzeugmeister).SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 80 dostupné online V letech 1874–1876 opětovně zastával funkci náčelníka generálního štábu. Jeho bydlištěm v té době byla prestižní adresa na náměstí Rathausplatz2 v nově vystavěném bloku luxusních nájemních domů.Náměstí Rathausplatz ve Vídni na webu austria-forum.org. dostupné onlineAdolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien 1875; Vídeň, 1875; s. 316 dostupné online
Zemřel náhle ve Vídni 25. května 1876 ve věku šedesáti let.Nekrolog Franze von Johna in: Wiener Salonblatt 1876; Vídeň, 3. června 1876; s. 2–3 dostupné online Pochován byl v hrobce na vídeňském Centrálním hřbitově (skupina 14A).
Rodina Byl dvakrát ženat. Poprvé se oženil v Krakově v roce 1849 s Antonií Margaretou von Weiße (1827–1871), dcerou profesora astronomie na Jagellonské univerzitě Maximiliana von Weiße. Z manželství se narodilo pět dětí, jedním ze synů byl viceadmirál c. k. námořnictva Friedrich Albert von John (1854–1917).SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl II. 1896–1914; Biblio Verlag Osnabrück, 2000; s. 282–286 (heslo Friedrich Albert Freiherr von John) ISBN 3-7648-2519-7 Po ovdovění se Franz oženil znovu v roce 1873, jeho druhou manželkou byla Anna hraběnka von Orsini-Rosenberg (1841–1917) ze staré šlechtické rodiny.Rodokmen rodu Orsini-Rosenberg dostupné online Z tohoto manželství se narodila dcera Ida (1874–1940), provdaná za uherského šlechtice hraběte Samuela Festeticse (1876–1927), důstojníka c. k. armády a papežského tajného komořího.Rodokmen Festeteticsů dostupné onlineGothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1917; Gotha, 1917; s. 113 dostupné online
Franzova druhá manželka Marie Anna, rozená Orsini-Rosenberg, strávila jako vdova čtyřicet let ve Štýrském Hradci, kde zemřela v roce 1917 ve věku 76 a byla pochována na hřbitově St Leonhard.Pohřebiště rodu Orsini-Rosenberg v 19. století na webu royaltyguide.nl dostupné online Jejími bratry byli hrabě Karl Dominik von Orsini-Rosenberg (1840–1918), komtur Řádu německých rytířů pro rakouské zeměGothaischer genealogischer Hofkalender 1894; Gotha, 1894; s. 197–198 dostupné online a Maximilian Orsini-Rosenberg (1846–1922), c. k. generál jezdectva. Jejich švagr Rudolf Czernin-Morzin (1855–1927) byl potomkem staré šlechtické rodiny Černínů a majitelem rozsáhlých velkostatků v Čechách.
Tituly a ocenění Během služby v armádě získal vysoká vyznamenání v Rakousku-UherskuKais. Königl. Militär Schematismus 1876; Vídeň, 1875; s. 79 dostupné online i v zahraničí.Oesterreichisch-ungarischer Ordens-Almanach, Svazek 1; Vídeň, 1876; s. 206 dostupné online Především byl nositelem dvou stupňů prestižního Vojenského řádu Marie TereziePřehled nositelů Vojenského řádu Marie Terezie na webu austro-hungarian-army.co.uk dostupné onlineMĚŘIČKA, Václav: Řád Marie Terezie; Klub pro českou heraldiku a genealogii, Praha, 1990; s. 115 a jako držitel rytířského kříže tohoto ocenění mohl požádat o povýšení do šlechtického stavu. V roce 1851 byl nobilitován s šlechtickým titulem rytíř a v roce 1857 byl povýšen na svobodného pána.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1864; Gotha, 1864; s. 399–400 dostupné online Ve funkci ministra války obdržel v roce 1866 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence a o rok později byl jmenován doživotním členem Panské sněmovny.Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1868; Vídeň, 1868; s. 125, 188 dostupné online Od roku 1866 byl také čestným majitelem 76. pěšího pluku dislokovaného ve Vídni.Přehled majitelů 76. pěšího pluku in: Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 530 dostupné online
Rakousko 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž s válečnou dekorací (1848) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy s válečnou dekorací (1848) 60x60pixelů rytíř Vojenského řádu Marie Terezie (1850) 60x60pixelů komandérský kříž Řádu Marie Terezie (1866) 60x60pixelů velkokříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1868)
Zahraničí 60x60pixelů velkokříž Řádu sv. Mořice a sv. Lazara (Itálie) 60x60pixelů velkokříž Řádu Albrechtova s válečnou dekorací (Sasko) 60x60pixelů komandér Řádu sv. Řehoře Velikého (Papežský stát) 60x60pixelů komandér Řádu sv. Silvestra (Papežský stát)
Odkazy
Externí odkazy
Franz von John na webu Rakouského parlamentu
Reference
Kategorie:Ministři války Rakouska-Uherska Kategorie:Ministři války Rakouského císařství Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Náčelníci generálního štábu armády Rakouského císařství Kategorie:Náčelníci generálního štábu rakousko-uherské armády Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Rakousko-uherští politici německé národnosti Kategorie:Tajní radové Kategorie:Absolventi Tereziánské vojenské akademie Kategorie:Nositelé Vojenského řádu Marie Terezie Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara Kategorie:Nositelé Řádu svatého Řehoře Velikého Kategorie:Nositelé Řádu svatého Silvestra Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Narození v roce 1815 Kategorie:Narození 20. listopadu Kategorie:Narození v Bruck an der Leitha Kategorie:Úmrtí v roce 1876 Kategorie:Úmrtí 25. května Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení na vídeňském centrálním hřbitově Kategorie:Muži