Alexander svobodný pán von Koller (3. června 1813 Praha – 29. května 1890 Baden) byl rakousko-uherský generál a politik. V rakouské armádě sloužil od roku 1829 a zúčastnil se několika válečných tažení, poté byl posádkovým velitelem na různých místech monarchie. V letech 1868–1870 a 1871–1874 byl místodržitelem v Čechách, kde tvrdě vystupoval proti české národní opozici. V armádě dosáhl v roce 1873 hodnosti generála jezdectva a nakonec byl v letech 1874–1876 rakousko-uherským ministrem války.
Biografie náhled|vlevo|Generál Alexander von Koller Narodil se jako nejmladší ze čtyř dětí generála a diplomata napoleonských válek Františka Kollera (1767–1826) a jeho manželky Johanny, rozené Grätzlerové z Gräzensteinu (1787–1866). Studoval na Vojenské ženijní akademii a v roce 1829 vstoupil do armády jako kadet k 9. husarskému pluku. O dva roky později byl povýšen na poručíka a v roce 1835 na nadporučíka. Později sloužil v Itálii, kde byl od roku 1845 v hodnosti rytmistra ordonančním důstojníkem u 1. armádního sboru.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1848; Vídeň, 1848; s. 358 dostupné online V revolučních letech 1848–1849 se zúčastnil bojů v Itálii, bojoval mimo jiné v bitvě u Custozzy). Rychle postupoval v hodnostech (major 1849, podplukovník 1850) a od roku 1851 byl jako plukovník velitelem 12. husarského pluku.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1852; Vídeň, 1852; s. 99 dostupné online, v roce 1854 převzal velení 5. husarského pluku hraběte Radeckého.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1856; Vídeň, 1856; s. 487 dostupné online
K datu 5. ledna 1859 byl povýšen do hodnosti generálmajora a u 5. armádního sboru byl velitelem pěší brigády.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1859; Vídeň, 1859; s. 61 dostupné online Zapojil se do války se Sardinií (1859) a byl účastníkem bitev u Magenty a Solferina. V letech 1860–1866 byl velitelem brigády v PrešpurkuMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1861–1862; Vídeň, 1861; s. 94 dostupné online a v květnu 1866 byl jmenován pobočníkem velitele 10. armádního sboru. Zúčastnil se prusko-rakouské války a bojoval v bitvě u Trutnova. K datu 16. července 1866 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála a převzal velení 9. divize v Praze.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1867; Vídeň, 1867; s. 124 dostupné online
V období let 1868–1870 a 1871–1874 zastával funkci místodržitele v Čechách (nejvyšší představitel státní správy v této korunní zemi). Politicky byl centralisticky orientován (odpůrce autonomistických a státoprávních aspirací neněmeckých národností). Do místodržitelské funkce usedl poprvé roku 1868 v době, kdy po rakousko-uherském vyrovnání v českých zemích gradovalo táborové hnutí a projevy občanské neposlušnosti. Po nástupu vlády Alfreda Potockiho byl z Prahy odvolán a přeložen jako velitel 14. divize v PrešpurkuKais. Königl. Militär Schematismus 1871; Vídeň, 1871; s. 113 dostupné onlinePodruhé se místodržícím stal roku 1871, kdy zase mezi českou populací vrcholila frustrace z nenaplněného projektu česko-rakouského vyrovnání (takzvané fundamentální články), které chystala neúspěšně Hohenwartova vláda. V obou případech byla jeho rolí pacifikace Čech. Vláda Adolfa von Auersperga (liberálně, centralisticky a německorakousky zaměřená), která vystřídala Hohenwartův kabinet, provedla jmenování Kollera do Prahy roku 1871 jako svůj první krok. Současně převzal funkci zemského velitele v Českém královstvíKolektiv: Od knížecí družiny k posádkovému městu. Praha vojenská od nejstarších dob po současnost; Vojenský historický ústav Praha, Ministerstvo obrany České republiky; Praha, 2006; s. 30 ISBN 80-7278-347-5 dostupné onlineSeznam zemských velitelů v Čechách na webu valka.cz dostupné onlineKais. Königl. Militär Schematismus 1872; Vídeň, 1872; s. 86, 103 dostupné online a dne 23. dubna 1873 byl povýšen do hodnosti generála jezdectva.Seznam generálů rakouské a rakousko-uherské armády 1859–1889 na webu austro-hungarian army dostupné onlineSlužební postup Alexandra Kollera in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 90 dostupné online I ve svém druhém funkčním období českého místodržitele pokračoval v perzekuci české opozice, s pomocí korupce ovlivnil výsledky zemské volby v roce 1872, za své aktivity byl podroben kritice i na půdě říšské rady.
Od 14. června 1874 do 21. června 1876 zastával post ministra války Rakouska-Uherska (jedno ze tří společných ministerstev Rakouska-Uherska, zřízených po rakousko-uherském vyrovnání).Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1876; Vídeň, 1876; s. 213 dostupné online V tomto úřadu se zasloužil o modernizaci dělostřelectva, prosadil zavedení ocelových děl s příměsí bronzu. Po odvolání z funkce ministra byl v roce 1876 byl jmenován doživotním členem v Panské sněmovny (horní jmenovaná komora Říšské rady), kde se připojil k Ústavní straně. Od roku 1876 až do smrti zastával čestnou funkci kapitána jedné z císařských gard (Capitän des k. und k. Erste Arcieren-Leibgarde).Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1890; Vídeň, 1889; s. 72, 132 dostupné online
Tituly a ocenění Od narození užíval šlechtický titul svobodného pána, který jeho otec získal v roce 1810.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1877; Gotha, 1877; s. 437–438 dostupné onlineRod Kollerů na webu novanobilitas.eu dostupné online Ve funkci místodržitele v Čechách obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence (1869). Během svého působení v Čechách získal čestné občanství v několika českých městech (Žatec, Liberec,Seznam čestných občanů města Liberce dostupné online Litomyšl, Jáchymov), v řadě měst byl čestným hejtmanem střeleckých spolků. Za vojenskou službu získal několik vysokých vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Přehled řádů a vyznamenání Alexandra Kollera in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1890; Vídeň, 1890; s. 18 dostupné online Od roku 1875 byl čestný majitelem 8. husarského pluku.Přehled majitelů 8. husarského pluku in: Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 708 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1859) 60x60pixelů Řád železné koruny II. třídy s válečnou dekorací (1866) 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy (1869) 60x60pixelů velkokříž Leopoldova řádu (1872) 60x60pixelů velkokříž Královského uherského řádu svatého Štěpána (1876)
Zahraničí 60x60pixelů rytíř Řádu černé orlice (Německo) 60x60pixelů velkokříž Řádu červené orlice (Německo) 60x60pixelů Řád svaté Anny II. třídy (Rusko) 60x60pixelů Řád svatého Vladimíra II. třídy (Rusko) 60x60pixelů Řád sv. Stanislava III. třídy (Rusko) 60x60pixelů Řád lva a slunce I. třídy (Persie) 60x60pixelů velkokříž Řádu sv. Mořice a Lazara (Itálie) 60x60pixelů velkokříž Řádu Jindřicha Lva (Brunšvicko)
Rodina Oženil se v Praze v roce 1846 s Augustou von Raymann (1815–1900). Z manželství se narodily tři děti.Katalog archivu hlavního města Prahy Starší syn August (1850–1915) byl státním úředníkem, mladší August (1856–1908) sloužil v armádě, z níž byl propuštěn kvůli užívání morfia. Dcera Johanna se provdala za kontradmirála barona Friedricha von Haan.
Alexander měl tři starší sourozence. Nejstarší bratr August (1805–1883) působil v diplomacii a nakonec byl státním podsekretářem na ministerstvu zahraničí, další bratr Wilhelm (1811–1866) dosáhl v armádě hodnosti generálmajora. Jejich sestra Johanna (1809–1891) byla manželkou generála hraběte Karla Thun-Hohensteina.
Odkazy
Reference
Literatura KLEČACKÝ, Martin a kolektiv: Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849–1918; Národní archiv, Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, Praha, 2020; s. 333–334 (heslo Alexander Koller) ISBN 978-80-88304-18-0 MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl I. A-M. Praha : Argo, 2010. 664 stran; cit.s. 479. VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2024; Praha, 2015; s. 216–218 (heslo Koller) ISBN 978-80-905324-6-5
Externí odkazy Alexander von Koller in: Österreichisches Biographisches Lexikon Alexander von Koller na webu Rakouského parlamentu
Kategorie:Ministři války Rakouska-Uherska Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Členové Ústavní strany Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakouští válečníci Kategorie:Čeští místodržitelé Kategorie:Čestní občané města Liberec Kategorie:Čestní občané města Litomyšl Kategorie:Čestní občané města Žatce Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Královského řádu svatého Štěpána Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Nositelé Řádu svatého Stanislava Kategorie:Nositelé Řádu svatého Vladimíra Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Rytíři Řádu černé orlice Kategorie:Nositelé Řádu Jindřicha Lva Kategorie:Nositelé Řádu slunce a lva Kategorie:Nositelé Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara Kategorie:Narození v roce 1813 Kategorie:Narození 3. června Kategorie:Úmrtí v roce 1890 Kategorie:Úmrtí 29. května Kategorie:Úmrtí v Badenu (Dolní Rakousy) Kategorie:Muži