Karl Reinhold (Kai) Donner (1. duben 1888 Helsinky – 12. únor 1935 Helsinky) byl finský jazykovědec, etnograf a politik. Zároveň představoval klíčovou postavu pravicového politického hnutí Lapuan liike a proslavil se zejména svými dvěma cestami do oblasti Sibiře.

Život Narodil se v Helsinkách. Po dokončení střední školy v roce 1906 začal studovat ugrofinskou filologii na Helsinské univerzitě. Nějakou dobu také studoval v zahraničí. V roce 1908 započal studovat na univerzitě v Budapešti, od roku 1911 pak společně s Bronisławem Malinowskim studoval na Cambridgeské univerzitě.

V letech 1911–1914 podnikl dvě významné expedice do oblasti Sibiře, avšak první světová válka přerušila jeho vědeckou práci a Donner začal být aktivní ve finském hnutí za nezávislost. Hnutí posílalo mladé muže do Německa k vojenskému výcviku a připravovalo je na ozbrojený boj za nezávislost na carském Rusku. Mezi léty 1916–1917 pobýval v exilu ve Stockholmu. V letech 1917–1918 na stejném místě působil jako vojenský atašé. Během finské občanské války Donner sloužil jako pobočník generála Gustafa Mannerheima.

Od roku 1918 byl členem představenstva Ugrofinského spolku (finsky Suomalais-Ugrilaisen seura). V roce 1920 obhájil disertační práci. V roce 1921 obdržel licenciát filozofie a o dva roky později se stal doktorem filozofie. Od roku 1924 působil jako docent uralských jazyků na Helsinské univerzitě. Rovněž byl v letech 1920–1922 hlavní redaktor politických novin Suunta. Ve dvacátých a třicátých letech byl také jedním z nejvlivnějších vůdců pravicového hnutí z Lapua (finsky Lapuan liike). Přestože je jedním z průkopníků moderních antropologických metod prací v terénu, jeho práce jsou velmi málo známé.

YLE Elävä arkisto: Samojedien tutkija ja itsenäisyysmies Kai Donner

Rodina Pocházel z akademické rodiny. Jeho otcem byl senátor Otto Donner, jenž byl rovněž prvním profesorem srovnávací lingvistiky a profesorem sanskrtu, který v roce 1883 založil Ugrofinský spolek. Jeho starší bratr Ossian byl senátor a diplomat. Jeho synovec Patrick Donner vedl jako první finskou diplomatickou misi v Londýně 1919–1925.

Měl šest dětí. Tři dcery a tři syny. Je otcem finského politika a filmového producenta Jörna Donnera a geologa Joakima Donnera. Nejmladší syn Jörn v současnosti publikuje otcovy výzkumy a napomáhá tomu, aby se otcovy práce dostaly k širšímu okruhu čtenářů, než tomu bylo doposud.

Cesty náhled|vpravo|Expedice do oblasti Sibiře, 1913.|250x250pixelů Své cesty podnikal za účelem pozorování samojedských jazyků a zvyků. U samojedských národů si získal důvěru, dokázal se přizpůsobit jejich způsobu života a podařilo se mu sesbírat materiál především dvou samojedských jazyků – selkupštiny a kamasinštiny. Popisoval i tamní náboženské rituály a publikoval významné fotografie.

První cesta První cesta mu trvala přes 20 měsíců. Podnikl ji v letech 1911–1913 kolem horního toku řeky Ob a kolem řeky Jenisej. Cestu započal v Petrohradě, odtud cestoval vlakem na Sibiř. Dále pokračoval přes Tomsk a Narym. Kvůli problémům se zuby se musel vrátit v srpnu 1912 zpět do Tomsku. V prosinci 1912 se dostal do Dudinky a v červnu 1913 se opět vrátil přes Tomsk, Perm a Petrohrad do Helsinek. Pro mladého badatele nebyla cesta vůbec snadná, často mu ji komplikovala nepřízeň počasí a sibiřské klima mu nejednou zasáhlo do jeho plánů.

Druhá cesta Jeho druhá cesta proběhla v létě roku 1914 po dokončení jeho magisterského studia a vedla kolem řeky Ob, řeky Irtyš a kolem horního toku řeky Jenisej. Cestu opět započal v Helsinkách, posléze pokračoval přes Petrohrad do Narymu. Navštívil kupříkladu i Tobolsk. Donner se ze své druhé cesty vrátil v říjnu roku 1914. Během cesty nashromáždil 2363 slov v kamasinštině.

Díla Napsal čtyři etnografické práce. Donnerův živý, holistický přístup k terénnímu výzkumu se dá srovnat s přístupem Matthiase Alexandera Castréna. Jeho díla jsou nejčastěji překládána do němčiny a francouzštiny.

Seznam etnografických prací Sibiriska noveller (1919) Siperian samojedien keskuudessa 1911–1913 ja 1914 (1923) Kniha Siperian samojedien keskuudessa 1911–1913 ja 1914 (Mezi Samojedy na Sibiři) je o Donnerově expedici na severní Sibiř v letech 1911–1913, při které se zabýval studiem jazyka i kultury samojedských národů. Detailně zapisoval své zkušenosti a podrobnosti do deníku. V díle popisuje těžký život těchto národů, nutnost zvládat život v extrémních podmínkách a kromě jiného se zmiňuje i o početné skupině především Finů a Rusů, kteří z různých důvodů byli vykázání do této nehostinné oblasti. Kniha byla přeložena i do angličtiny s názvem Among the Samoyed in Siberia. Česky kniha vyšla pod názvem Na Sibiři mezi Samojedy v překladu Anežky Melounové (Dauphin, 2018). Sibirien: folk och forntid (1933) Ethnological notes about the Yenisey-Ostyak (in the Turukhansk region) (1933)

Další díla Über die anlautenden labialen Spiranten und Verschlusslaute im Samojedischen und Uralischen (1920) H. Paasonens Ostjakisches Wörterbuch nach den Dialekten an der Konda und am Jugan (1926) Samojedische Worterverzeichnisse (1932) Sotamarsalkka, vapaaherra Mannerheim (1934) Kamassisches Wörterbuch nebst Sprachproben und Hauptzügen der Grammatik (1944)

Reference

Externí odkazy

YLE Elävä arkisto: Samojedien tutkija ja itsenäisyysmies Kai Donner

Kategorie:Muži Kategorie:Finští lingvisté Kategorie:Ugrofinisté Kategorie:Narození 1. dubna Kategorie:Narození v roce 1888 Kategorie:Narození v Helsinkách Kategorie:Úmrtí 12. února Kategorie:Úmrtí v roce 1935 Kategorie:Úmrtí v Helsinkách Kategorie:Pedagogové na Helsinské univerzitě Kategorie:Pohřbení na hřbitově Hietaniemi