náhled|150px|Standardní splétaná tkanička (z roku 2005) thumb|150px|Bota s tkaničkou z arménské jeskyně Areni-1, stáří asi 5500 let Tkaničky jsou textilní nebo umělohmotné šňůrky (případně kožené pásky) používané k zajištění bot proti vyzutí. Tkaničky se používaly v minulosti také jako příslušenství spodního prádla, k technickým účelům aj.

Rozsah aktuálního použití naznačuje celosvětový výnos z prodeje tkaniček do bot, který se odhadoval za rok 2024 na 1,15 miliardu USD.

Původ tkaniček Začátek používání tkaniček není známý. Nejstarší dochovaná tkanička pochází z období před cca 5500 lety. Patří k archeologickému nálezu boty a tkaničky z hovězí kůže z roku 2010 v Arménii. (viz snímek vpravo). Asi o 200 let mladší je nález části boty tyrolského Ötziho, ze kterého byly odvozeny různé pokusy o rekonstrukci. Podle jedné z nich se jednalo o botu se svršky z jelenice ovázané šňůrkou z trávy (viz nákres v Galerii). Dobře zachovalý je kožený výrobek boty s navlečenou šňůrkou ze 13. století v Muzeu Londýna.

Výraz tkaničky do bot, v anglické verzi shoelaces, je známý asi od posledního desítiletí 19. století. Pro český výraz tkanička se v hovorové řeči často používá synonym šňůrka. Český název tohoto výrobku však neuvádějí jazykové slovníky ještě ani ve 30. letech 20. století.Ottův slovník naučný dvacátý pátý díl, J. Otto 1906, str. 486Masarykův slovník naučný díl VII, Tiskařská a vydav. akc. spol. 1933, str. 282

Druhy tkaniček, konstrukce a způsob výroby Materiál Běžně se používají tkaničky z textilních vláken jako: bavlna, polyamid, polyester, elastická vlákna, pro zvláštní účely z kůže.

Provedení K běžině používaným tkaničkám patří kulaté – plné, duté a elastické, které se vyrábějí na splétacích strojích ploché – plné nebo krajkové, obvykle zhotovené na stuhařských tkacích strojích kožené – vyráběné z ručně nařezaných pásků kůže nebo jako luxusní zboží, např. z polyamidových pásků zašitých do koženého obalu.

Šířka resp. tloušťka se pohybuje od 2 do 8 mm. (šířka krajkové tkaničky je asi14 mm)

Délka tkaniček se doporučuje v závislosti na druhu obuvi a počtu dírek na šněrování, např.: Délka tkaničekPočet dírekDruh obuvi90 cm3–4nízká obuv, tenisky120 cm5–7vyšší obuv, kotníkové boty140 cm7–8vysoká obuv150–160 cm9–10 velké boty a pohorky thumb|left|150px|Měděná, plastiková a mosazná návlečka thumb|150px|Schéma babského uzlu thumb|150px|Schéma dvojitého uzlu

Surové šňůrky se v neomezené délce barví a výrobky určené pro reklamní účely většinou potiskují sitotransferem nebo sublimací. Bavlněné tkaničky pro vzláštní účely (např. šněrování bruslařských bot) se obvykle impregnují voskem.

Po stříhání na požadovanou délku (obvykle 90–160 cm) se konce tkaniček zpevňují obalem / „návlečkou“ (4–20 mm) – viz snímek vlevo.

Šněrování a zavazování Šněrování tkaniček je možné v mnoha kombinacích. V roce 2002 sestavil australský matematik Polster vzorec, podle kterého vypočítal, že například boty se 12 dírkami se dají šněrovat ve 43 200 variantách.

K zavazování tkaniček se obvykle používá tzv babský nebo (trochu složitější) „dvojitý“ uzel – viz snímky vpravo

Varianta tkaniček bez šněrování a zavazování jsou pružné silikonové proužky, které se navlékají do dírek (určitých druhů) bot.

Fotogalerie

Odkazy Reference

Literatura Polster: The Shoelace Book: A Mathematical Guide to the Best (And Worst) Ways to Lace Your Shoes, Americal Mathematical Society 2006, ISBN 9780821839331 Fieggen: Laces: 100s of Ways to Pimp Your Kicks – Softcover, Union Square & Co. 2007, ISBN 9781402752018 Sternke: Alles über Herrenschuhe, Nicolai Verlag 2011, ISBN 9783894792527

Kategorie:Obuv Kategorie:Vázací technika Kategorie:Délkové textilie