Zdeněk Ondráček

Zdeněk Ondráček (* 28. července 1969 Žacléř) je český politik a bývalý policista. V letech 2013 až 2021 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, v letech 2012 až 2020 zastupitel Královéhradeckého kraje, v letech 2010 až 2022 zastupitel města Trutnova a člen KSČM (dříve člen KSČ). Jako člen Pohotovostního útvaru VB zasahoval proti demonstrantům během Palachova týdne v roce 1989.

Služba u VB a Policie ČR Zdeněk Ondráček, syn Jaroslava Ondráčka (bývalého horníka, funkcionáře KSČ a člena ÚV KSČ), pracoval nejprve od srpna 1987 do března 1988 jako dělník ve výrobě státního podniku Krkonošské papírny Hostinné, provoz Svoboda nad Úpou.180 let tradice výroby papíru v Hostinném 1835–2015, KRPA PAPER, a. s., 2015 Na základě podmínek stanovených zákonem č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků SNB pro přijetí do služebního poměru byl branec Zdeněk Ondráček před nástupem vojenské základní služby vybrán ke službě v Pohotovostním útvaru Veřejné bezpečnosti (PÚ VB, zřízen v letech 1970–1992).Ostatní vzdělávací instituce SNB a PS, Archiv bezpečnostních složek Nejprve vykonal 5 měsíců náhradní vojenské služby u útvaru vojsk ministerstva vnitra ve Frýdku-Místku (04/1988 – 08/1988),VMV kasárna ve Frýdku-Místku se dělila na tři prapory. První a druhý prapor sloužil k výcviku vojáků na zkrácenou vojenskou službu v délce pěti měsíců. Během této doby se vojáci zavazovali ke službě na zbývajících 19 měsíců v pohotovostním útvaru VB v Praze a následně ke službě u tehdejší veřejné bezpečnosti (VB). Kdo tak neučinil, musel absolvovat celých 24 měsíců u jiného VÚ. Služba u vojsk MV: Vojenský útvar Frýdek-Místek kam nastoupil 1. dubna 1988.

Po ukončení náhradní vojenské služby byl 09/1988 přijat do služebního poměru příslušníka Sboru národní bezpečnosti a zařazen na dobu 19 měsíců do pohotovostního útvaru, kde absolvoval praporčickou školu SNB a tím získal základní bezpečnostní vzdělání rozšířené o výcvik se speciální technikou a výcvik v řízení motorových vozidel včetně praxe. Před vyřazením z PÚ SNB (02/1990) byl na základě s ním provedeného rozhovoru zařazen k výkonu služby Veřejné bezpečnosti.Výběr branců organizovaly kádrové odbory krajských práv SNB a prováděly OS SNB, které poskytovaly potřebné informace o podmínkách zařazení do PÚ VB. O přijetí do PÚ VBV žádali branci v místě trvalého bydliště. Základním požadavkem na brance byla oddanost socialistickému zřízení, politická vyspělost a angažovanost v politickém a veřejném životě, dále pak bezúhonnost s potřebnými charakterovými vlastnostmi pro řádný a odpovědný výkon služby. Uchazeči museli dosáhnout požadovaného stupně vzdělání podle předpokládaného služebního zařazení. Samozřejmě oddanost k socialistickému společenskému zřízení a bezúhonnost se prokazovala i u blízkých příbuzných uchazeče (rodiče, sourozenci, manželka a děti uchazeče, rodiče a sourozenci manželky uchazeče). Ve vztahu k těmto osobám byly závadami, pro které nemohl být uchazeč přijat do služebního poměru příslušníka SNB, nebo vojáka z povolání vojsk MV, zejména: trestná činnost, emigrace a vystěhovatelství, osobní a jiný styk s cizinou a cizinci (z nesocialistických států), styky (nikoli náhodné) s kriminálně závadovými osobami a osobami nepřátelskými socialistickému společenskému zřízení, ztráta členství v KSČ. (Hlavní štáb Lidových milicí v ČSSR. Pouze pro vnitřní potřebu jednotek a štábů LM! Základní informace o výběru uchazečů pro službu v SNB a studiu ve školách MV, Praha 1989 ) Povinné absolvování půlroční nástupní policejní školy v Praze splnil Zdeněk Ondráček v rámci služby u pohotovostního útvaru, který jako vzdělávací instituce SNB nástupní policejní školu nahrazoval.Balabán, Miloš, Pernica, Bohuslav a kol.: Bezpečnostní systém ČR: problémy a výzvy, 2015

V této době také vstoupil do KSČ (08/1989).Petr Novosád: Resortní vzdělávání příslušníků Policie České republiky. Diplomová práce, Brno 2008, s. 20 Během těchto svých začátků, kdy vykonával službu u pohotovostního útvaru VB, zasahoval v lednu 1989 proti demonstrantům na akci tzv. Palachova týdne a jako mladý ideový agitátor čety byl vybrán, aby se k zásahu před televizí vyjádřil. Na základě dalšího služebního postupu si doplnil na gymnáziu v Trutnově (1990) úplné středoškolské vzdělání zakončené maturitou.Mimo pohotovostní útvary veřejné bezpečnosti se příslušníci SNB vzdělávali v celé řadě dalších výukových a školicích zařízení, doplňovali si středoškolské vzdělání, odborné znalosti a vědomosti v rámci nejrůznější zdokonalovacích kursů, zpravidla po samostatné přípravě či formou tzv. postgraduálního studia. Prakticky nedílnou součástí celkové přípravy byl rovněž marxismus-leninismus. Na základě rozkazu MV ČSSR č. 48 ze dne 30. března 1990, kterým bylo všem příslušníkům SNB nařízeno bezpodmínečné přerušení členství a činnosti v politických stranách a politických hnutích, vystoupil 02/1990 z KSČ. Po povýšení do funkce vyšetřovatele si musel Zdeněk Ondráček doplnit vzdělání na „Důstojnické škole Ministerstva vnitra ČR” v Jihlavě, kterou absolvoval od 03/1993 do 07/1993 (škola fungovala v letech 1964–1993).Důstojnická škola trvala většinou 10 měsíců. Na školu byli přijímání uchazeči s úplným středním vzděláním. Důstojnické školy absolvovaly zpravidla velitelské kádry na úrovni velitelů stanic VB a zpracovatelů trestních spisů. Systém vzdělávání na těchto školách se odvíjel od kariérního postupu a většina studentů v době studia již zastávala funkce, pro které bylo dosažené vzdělání určeno, nebo se s nimi pro tyto funkce počítalo. (Roman Trávníček: Vliv vzdělávání příslušníků Policie ČR na výkon služby, Olomouc 2012).

Po zřízení Policie ČR působil nadále u policie jako vyšetřovatel Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, vedl mimo jiné vyšetřování kauzy Opencard či záležitosti týkající se prezidenta NKÚ Františka Dohnala. Do roku 2015 měl prověrku Národního bezpečnostního úřadu pro stupeň utajení přísně tajné. Na základě zákona č. 186/1992 Sb. o služebním poměru příslušníků Policie České republiky absolvoval během své služby další rozšiřování nebo zvýšení vzdělání:Zákon č. 186/1992 Sb. o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, § 58 (Péče o policisty - dohoda o rozšiřování nebo zvýšení vzdělání): na www.epravo.cz

09/1994 – 12/1994 Jazykový institut MV ČR v Praze, německý jazyk 09/1997 – 05/2001 Policejní akademie ČR v Praze, bakalářské studium 12/2002 – 01/2003 Univerzita Hradec Králové – pedagogická fakulta, doplnění specializace 09/2003 – 05/2005 Univerzita Hradec Králové – pedagogická fakulta, magisterské studium 09/2004 – 06/2005 Akademie Policejního sboru v Bratislavě, magisterské studium 09/2005 – 02/2007 Akademie Policejního sboru v Bratislavě, rigorózní řízení 09/2005 – 11/2007 Univerzita Palackého v Olomouci, rigorózní řízení 09/2008 – 08/2011 Univerzita Palackého v Olomouci, doktorské studium

Po odchodu od Policie ČR 10/2011 vstoupil 02/2012 opětovně do komunistické strany (KSČM).Zdeněk Ondráček: www.nasipolitici.cz

Po odchodu od Policie ČR Od roku 2011 soukromě podniká, je veden jako jednatel firmy Confisio-CZ, s.r.o. se sídlem v Trutnově a od roku 2012 do roku 2013 byl zástupcem ředitelky Městského gymnázia a střední odborné školy Úpice.

Politické působení náhled|vpravo|Demonstrace proti zvolení Zdeňka Ondráčka předsedou komise pro kontrolu GIBS na Václavském náměstí v březnu 2018. Od srpna 1989 do února 1990 byl členem KSČ, v únoru 2012 pak vstoupil do KSČM.

Do politiky vstoupil, když byl v komunálních volbách v roce 2010 zvolen ještě jako nestraník za KSČM do Zastupitelstva města Trutnova. V komunálních volbách v roce 2014 mandát zastupitele města obhájil, když vedl kandidátku KSČM. Zastupitelem města byl zvolen také ve volbách v roce 2018. V komunálních volbách v roce 2022 kandidoval do zastupitelstva Trutnova jako lídr kandidátky KSČM. Mandát zastupitele města se mu však nepodařilo obhájit.

Do vyšší politiky se dostal, když byl v krajských volbách v roce 2012 zvolen za KSČM do Zastupitelstva Královéhradeckého kraje. Ve volbách v roce 2016 svůj mandát za KSČM obhájil. Na kandidátce byl původně na 5. místě, ale vlivem preferenčních hlasů skončil druhý.

V letech 2011 až 2013 působil jako poradce Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny PČR. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval na druhém místě kandidátky KSČM v Královéhradeckém kraji a byl zvolen poslancem. Ve volebním období 2017–2017 působil ve Stálé komisi pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl lídrem KSČM v Královéhradeckém kraji. Získal 1 948 preferenčních hlasů, a obhájil tak mandát poslance. Dne 2. března 2018 byl zvolen předsedou Komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Hlasovalo pro něj 79 poslanců (pro zvolení bylo potřeba minimálně 78 hlasů). O tři dny později oznámil premiér ČR v demisi Andrej Babiš, že navrhne Ondráčkovo odvolání z čela komise. Tuto výzvu následně přijal předseda ODS Petr Fiala, v 11 českých městech se zároveň proti Ondráčkovu zvolení uskutečnily dne 5. března 2018 demonstrace. Den po demonstracích na funkci předsedy Komise pro kontrolu činnosti GIBS rezignoval.

V červenci 2018 nepodpořil druhou vládu Andreje Babiše při hlasování o důvěře, KSČM se přitom zavázala tuto vládu tolerovat. Jako důvod později uvedl, že se neztotožnil s jejím programovým prohlášením v oblasti bezpečnosti. Předseda KSČM Vojtěch Filip jej kvůli tomu vyzval, aby zvážil působení ve výkonném orgánu strany. Sám Filip však později svá slova zlehčoval.

V říjnu 2018 mu Český svaz bojovníků za svobodu udělil pamětní medaili Za vlast a za svobodu. Dne 18. října mu ji osobně předal předseda spolku Jaroslav Vodička. Ocenění, které spolek nezdůvodnil, vzbudilo kritické ohlasy, např. spisovatel Jiří Padevět k němu uvedl: „Konfident Veřejné bezpečnosti a člen normalizační KSČ, zároveň předseda Svazu bojovníků za svobodu soudruh Vodička předal pamětní medaili Za svobodu bývalému příslušníkovi Pohotovostního pluku SNB, poslanci KSČM a podporovateli proruských teroristů soudruhovi Zdeňkovi Ondráčkovi. Připadá to členům spolku, který má v názvu slovo svoboda normální?“

Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 kandidoval na 18. místě kandidátky KSČM. Nebyl sice zvolen, ale získal 10 894 preferenčních hlasů, a celkově tak skončil na 2. místě (tudíž se stal prvním náhradníkem).

V krajských volbách v roce 2020 byl lídrem kandidátky KSČM v Královéhradeckém kraji. Mandát zastupitele se mu ale obhájit nepodařilo, strana se totiž do zastupitelstva vůbec nedostala.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 kandidoval jako lídr KSČM v Královéhradeckém kraji. Zvolen však nebyl, neboť KSČM nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny.

Kontroverze

Zákrok v lednu 1989 proti demonstrantům během tzv. Palachova týdne Po zásahu Pohotovostního útvaru VB v lednu 1989 proti demonstrantům během tzv. Palachova týdne se také vyjádřil v prosinci 1989 v rozhovoru pro časopis Mladý svět, kdy přiznal, že tehdy mlátil lidi a obuškem uhodil i dívku.

V listopadu 1989 poskytl také rozhovor Československé televizi, ve kterém popisoval, jak měli být demonstranti údajně vyzbrojeni. Úryvek z tohoto rozhovoru se pak objevil v roce 2012 v seriálu Vyprávěj.Seriál Vyprávěj, díl III/26 Palachův týden. Od 32. minuty. Dostupné online

Po jeho zvolení poslancem Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 vznikla i petice, která ho vzhledem k těmto okolnostem vyzvala k rezignaci na mandát poslance.