Ústí nad Orlicí (v místním nářečí Oustí, ) je město ve stejnojmenném okresu a je pátým největším městem Pardubického kraje. Leží na východě Čech v podhůří Orlických hor na soutoku Tiché Orlice a Třebovky, asi deset kilometrů severoseverozápadně od České Třebové. Průměrná nadmořská výška se pohybuje kolem 340 metrů. Žije zde obyvatel. Ústím nad Orlicí prochází první a třetí tranzitní železniční koridor a silnice I/14.
Město se nachází v geomorfologickém okrsku Ústecká brázda, který spadá do Českotřebovské vrchoviny. Nad městem, na Andrlově chlumu (560 metrů), se tyčí rozhledna Stříbrná krasavice.
V Ústí nad Orlicí je městská památková zóna. K významným stavbám ve městě patří zejména Roškotovo divadlo, Hernychova vila a kostel Nanebevzetí Panny Marie. Nachází se zde také nejrůznější sportoviště, například krytý plavecký bazén, skatepark, aquapark, fotbalový stadion, tenisové kurty, a hustá síť cyklostezek, cyklotras a turistických cest.
Název V nejstarších písemných zmínkách se město objevuje pod dvěma názvy, které nejsou významově totožné. Vedle českého Ústí (odkaz na soutok Třebovky a Tiché Orlice, v jehož blízkosti se zřejmě rozkládalo první historické sídliště) bylo užíváno také německého názvu Wilhelmsuerde, resp. Wilhelmswerd nebo Wilhelmswert, který měl význam „Vilémův ostroh“ (tj. vyvýšenina, vybíhající k západu z pláně mezi Tichou Orlicí a Třebovkou, na níž se rozkládalo historické jádro města) a odkazovalo k zakladateli, kterým mohl být Vilém z Drnholce. Německý název Wildenschwert (doslova „divoký meč“, „meč divochů“), užívaný v novověku a v moderní době, vznikl zkomolením původního Wilhelmswerd a nemá vzhledem k historii města žádný logický význam.MUSIL, František. Kapitoly z dějin města Ústí. 2. díl. In: Oustecké střípky 1 (2011), s. 9–12.
Polský název města zní Uście nad Orlicą.
Historie náhled|vlevo|Ústí nad Orlicí, kresba Johanna Venuta z roku 1815 náhled|Ústí nad Orlicí a vstup do údolí Tiché Orlice v roce 1845. K založení města došlo ve druhé polovině 13. století v průběhu vrcholné kolonizace, kterou na území mezi Třebovkou, masivem Suchého vrchu a severní částí Zábřežské vrchoviny vykonávali z pověření krále Přemysla Otakara II. páni z Drnholce. První spolehlivá zpráva o městě pochází z roku 1292, kdy se villa forensis Wilhelmswerd (tj. trhová ves Wilhelmswerd; současně je zde uveden i český název Ústí) objevuje na donační listině, kterou král Václav II. potvrzuje nadání cisterciáckého kláštera na Zbraslavi částí lanšperského panství. V roce 1304 je civitas Wilhelmswerd (obec, město Wilhelmswerd) uvedeno na listině, která potvrzuje a upravuje předchozí nadání. V obou případech je Ústí označeno jako jedno ze správních center lanšperského panství, ve stejné funkci je v obou listinách zmíněna i Česká Třebová.Musil 2011, s. 8–10. Užívání dvou názvů města, českého a německého, souvisí podle některých historiků s existencí o něco málo staršího osídlení v prostoru soutoku Třebovky a Tiché Orlice, zvaného Ústí, přičemž označení Wilhelmswerd se mělo vztahovat na nové sídliště založené na pravidelném půdorysu na nedalekém ostrohu.MUSIL, František. Kapitoly z dějin města Ústí. 1. díl. In: Oustecké střípky, 2010, s. 22-23. V 15.–16. století patřilo město postupně k panství Pernštejnů a Kostků z Postupic.
V době reformace zdejší farní chrám převzali utrakvisté, od konce 15. století zde působil, stejně jako v Kunvaldu, sbor Jednoty bratrské, jehož zděná budova byla postavena v letech 1553–1555; poslední bratrský kazatel odešel do exilu roku 1626. Dále zde bylo činné literátské bratrstvo, které si objednalo dodnes dochovaný iluminovaný kancionál od Jiříka Sezemského ze Sezemic. Roku 1498 město zachvátil první velký požár, při kterém shořela většina budov a došlo ke zničení nejstarších písemností města. V době pobělohorské až do roku 1786 město a panství vlastnili Lichtenštejnové. Většina obyvatel se v minulosti živila hlavně zemědělstvím a domácím tkalcovstvím.
K rozmachu textilního průmyslu a strojírenské výroby došlo v polovině 19. století v souvislosti se stavbou železnice Olomouc–Praha. První textilní továrnu založil v roce 1855 faktor Jan Hernych. Jeho syn Florián Henrych vybudoval mechanickou tkalcovnu, další budovy areálu přibyly na konci 19. století, budovu při Svatojánské ulici ve 20. letech 20. století upravil arch. Pavel Janák.Textilní továrna v Památkovém katalogu NPÚ Konkurenční závod vedl Václav Vincenc. V roce 1943 nacisté oba závody zabrali pro výrobu leteckých motorů, v roce 1946 byla firma znárodněna a stala se závodem 01 n.p. Perla.
Po Mnichovské dohodě bylo město ze tří stran (severu, východu a jihu) obklopeno územím anektovaným Německem. Roku 1945 bylo Ústí prohlášeno okresním městem.
V roce 1963 do městské části Kerhartice dopadl meteorit o velikosti 12x8 cm a váze 1280 gramů, je vystaven v Národním muzeu v Praze. V roce 1997 bylo město zasaženo povodňovou vlnou, nejvíce postižené oblasti byly Kerhartice, Hylváty a podměstí.náhled|Kostel Nanebevzetí Panny Marie alt=fotka z dronu|náhled|Nejstarší dům v Ústí nad Orlicí (1553-1555) náhled|Radnice a domy na Mírovém náměstí
Obyvatelstvo Demografický vývoj
Struktura populace
Městská správa Části města Ústí nad Orlicí (k. ú. Ústí nad Orlicí) Černovír (k. ú. Černovír u Ústí nad Orlicí) Dolní Houžovec (k. ú. Dolní Houžovec) Horní Houžovec (k. ú. Horní Houžovec) Hylváty (k. ú. Hylváty) Kerhartice (k. ú. Kerhartice nad Orlicí a Gerhartice) Knapovec (k. ú. Knapovec) Oldřichovice (k. ú. Oldřichovice u Ústí nad Orlicí)
Dříve byly součástí města také obce Dlouhá Třebová a Řetůvka.Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. . S. 96 a 461.
Městské symboly Znak města je historický, druhá vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 2. července 2024.
Průmysl V roce 1967 Výzkumný ústav bavlnářský ve spolupráci v národním podniku KOVOSTAV zahájil provoz první bezvřetenové přádelny na světě.http://www.vaclavklicka.org/images/Kniha.pdf Perla a.s. – bývalý výrobce bavlněných tkanin a bytového textilu Rieter CZ s.r.o. (původně Elitex) – výrobce strojů pro textilní průmysl VUB a.s. – textilní výzkum a strojírenská výroba FPOS a.s. – kovovýroba, vývoj a výroba motocyklů ACE Trade s.r.o. – distributor a dodavatel surovin pro chemický a potravinářský průmysl Intech s.r.o. – dodavatel tvářecích strojů pro strojírenství – obchodní zastoupení Skandinávských firem Schaltag CZ s.r.o. EWE s.r.o. Advantech Czech s.r.o. (původně Conel) – vývoj a výroba průmyslových LTE/5G routerů
Doprava Město leží na silnici první třídy I/14, dále městem prochází silnice druhých tříd II/315 a II/360. Město také leží na železničních tratích Praha – Česká Třebová a Ústí nad Orlicí – Mezilesí. Na území města leží železniční stanice Ústí nad Orlicí a železniční zastávky Ústí nad Orlicí město, Černovír.
Školství Mateřské školy Mateřská škola Ústí nad Orlicí, Pod Lesem 290 Mateřská škola Ústí nad Orlicí, Sokolská 165 Mateřská škola Ústí nad Orlicí, Černovír 96 Mateřská škola KLUBÍČKO Ústí nad Orlicí, Dělnická 67 Mateřská škola Ústí nad Orlicí, Na Výsluní 200 Mateřská škola Ústí nad Orlicí, Heranova 1348 Mateřská škola Ústí nad Orlicí, Knapovec 8 Mateřská škola Ústí nad Orlicí, Nerudova 136
Základní školy Základní škola Ústí nad Orlicí, Bratří Čapků 1332 Základní škola Ústí nad Orlicí, Komenského 11 Základní škola Ústí nad Orlicí, Třebovská 147 Základní škola Ústí nad Orlicí – Kerhartice, Školní 75 Speciální základní škola Ústí nad Orlicí, Lázeňská 206
Střední školy Střední škola uměleckoprůmyslová (dříve Střední průmyslová škola textilní Ústí nad Orlicí) Gymnázium Ústí nad Orlicí, T. G. Masaryka 106 Střední zdravotnická škola Střední odborná škola automobilní a Střední odborné učiliště automobilní
Základní umělecká škola Základní umělecká škola Jaroslava Kociana Ústí nad Orlicí, Smetanova 1500
Kultura V roce 1803 zde byla založena Cecilská hudební jednota, nejstarší dosud existující sbor v Evropě. Na podzim roku 2016 začala vysílat z Ústí nad Orlicí regionální rozhlasová stanice Rádio Orlicko. Kocianova houslová soutěž – od roku 1959 tradiční mezinárodní soutěž mladých houslistů Heranova violoncellová soutěž Městská akce „Město v pohybu“ (koná se každý rok) České vize – festival studentských a amatérských filmů se koná každoročně v Roškotově divadle od roku 2020 NADOTEK – filmový festival dokumentární tvorby se sociální tematikou Jeden Svět – filmový festival pořádaný zapsaným spolkem SPOUSTI z.s. ČESKÝ LVÍČEK – celostátní soutěž neprofesionální filmové tvorby Ústecká staročeská pouť Ústecké Vánoce Městská knihovna
Muzea Městské muzeum – ulice 17. listopadu 72; mj. expozice lidových betlémů.
Sport Ústecká „21“ – mezinárodní automobilová soutěž závodů do vrchu. Rieter Open – mezinárodní turnaj mužského okruhu ITF mužů v tenise. Skiinterkriterium – mezinárodní závod žákovských kategorií ve slalomu a obřím slalomu, který pořádá Ski klub Ústí nad Orlicí (koná se v Říčkách v Orlických Horách). Ústecký desetiboj – od roku 1945 na atletickém stadionu pořádán nejstarší závod desetibojařů v ČR. TFA – „Nejtvrdší hasič přežívá“, soutěž pro hasiče konaná na Andrlově chlumu. Roku 2017 se místní fotbalový klub poprvé v historii probojoval do třetí nejvyšší fotbalové soutěže v ČR.
Sportovní kluby Florbalový klub FBK OT Systema Ústí nad Orlicí Junior klub (letecké modelářství) Klub orientačního běhu Ústí nad Orlicí Aero klub TTC – stolní tenis SK Shotokan Karate Ústí nad Orlicí TJ Jiskra Ústí nad Orlicí – fotbal a atletika Tenisový klub Ústí nad Orlicí
Účastníci olympijských her z Ústí nad Orlicí Sportovci z Ústí nad Orlicí, kteří se zúčastnili olympijských her: Václav Čevona (* 1922), LOH 1948 a 1952 (atletika – 1 500 metrů) Luboš Adamec (* 1959), LOH 1988 a 1992 (střelba) Roman Dostál (* 1970), ZOH 2002, 2006 a 2010 (biatlon) David Egydy (* 1983), ZOH 2018 (boby) Petr Hladík (* 1948), LOH 1968 (cyklistika) Daniel Krčmář (* 1971), ZOH 1994 (biatlon) Milan Křen (* 1965), LOH 1988 (cyklistika) Tomáš Kučera (* 1977), LOH 2000 (fotbal) Jaroslav Kulhavý (* 1985), LOH 2004, 2008, 2012 a 2016 (cyklistika na horských kolech) Klára Moravcová (* 1983), ZOH 2014 (běh na lyžích) Ondřej Moravec (* 1984), ZOH 2006, 2010, 2014 a 2018 (biatlon) Michal Šlesingr (* 1983), ZOH 2006, 2010, 2014 a 2018 (biatlon) Denis Špička (* 1988), LOH 2008 a 2012 (cyklistika) Lubomír Sršeň (* 1954), LOH 1980 (vzpírání) Ondřej Valenta (* 1973), ZOH 1994 (běh na lyžích) Jaromír Vaňous (* 1955), LOH 1980 (atletika – 50 kilometrů chůze) Iveta Fořtová-Zelingerová (* 1972), ZOH 1992, 1994 a 1998 (běh na lyžích)
Sociální služby Domov důchodců Ústí nad Orlicí (disponuje rovněž oddělením pro uživatele s Alzheimerovou chorobou)
Zdravotnictví Nemocnice Pardubického kraje, a.s., Orlickoústecká nemocnice (dříve Okresní nemocnice Ústí nad Orlicí), byla otevřena v nové budově z roku 1939. Řadí se na druhé místo za Pardubickou krajskou nemocnici a spolu s ní tvoří páteř krajského zdravotnictví. Spádovost je až 140 000 obyvatel. V roce 2008 byl v budově nemocnice zřízen Babybox (v rámci ČR sedmý). O rok později byla do něho odložena holčička. Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje, výjezdové stanoviště Ústí nad Orlicí. (2× RZP, 1× RLP-RV).
Pamětihodnosti
Církevní památky Kostel Nanebevzetí Panny Marie – barokní jednolodní chrám z let 1770–1776, s márnicí; na místě zrušeného hřbitova byl roku 2018 otevřen meditační park. O vánočních svátcích jsou místní farností v kostele pořádána představení tzv. živého betléma. Děkanství – barokní budova u kostela Mariánský sloup Socha Bičování Krista Dům č. 53; Sbor Jednoty bratrské – z let 1553–1555; po roce 1990 rekonstruován a navrácen původnímu účelu; již kolem 1850 tam byl nalezen památný kalich, který byl zazděn roku 1626. Jedná se o nejstarší kamenný dům ve městě z roku 1555