Jiří Černický (* 1. srpna 1966 Ústí nad Labem) je český vizuální umělec, který je znám jako tvůrce experimentálních, intermediálních projektů. V roce 1996 získal Sorosovu cenu a v roce 1998 Cenu Jindřicha Chalupeckého. V roce 2012 se nominoval jako finalista na cenu Alice Award v kategorii interdisciplinárního umění. V letech 2010–2023 působil jako vedoucí pedagog Ateliéru malby (Ateliér volného umění II) na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.
Životopis Jiří Černický se narodil a prožil dětství ve Všebořicích v Ústí nad Labem. Narodil se jako nejstarší ze tří dětí. Záhy již na základní škole projevil výtvarné nadání. Překresloval komiksy. V letech 1982 až 1986 vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Jablonci nad Nisou. Po maturitě v roce 1986 začal studovat výtvarnou výchovu a ruský jazyk na Vysoké škole pedagogické v Ústí nad Labem ( od roku 1991 – Univerzita J. E. Purkyně). V rámci Sametové revoluce se zapojil do dění v Ústí nad Labem tvorbou plakátů a letáků. Se spolužáky malovali hesla a velkoplošné propagace na paneláky nebo vlaky s uhlím. V roce 1990 ukončil studium na Vysoké škole pedagogické.
V letech 1990 – 1993 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v atelieru Adély Matasové. V roce 1997 absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Miloše Šejna a Jiřího Davida.
V roce 1996 získal Sorosovu cenu a v roce1998 Cenu Jindřicha Chalupeckého. V roce 2012 se nominoval jako finalista na cenu Alice Award v kategorii interdisciplinárního umění.
Od roku 1977 patří mezi členy rockové skupiny Finský barok. Spolu s Petrem Niklem byl zakládajícím členem autorského divadla Zoom.
Příležitostně se věnuje kurátorské činnosti. V roce 2013 byl kurátorem výstavy „Guštar” v Centru současného umění DOX a prezentace prací studentů UMPRUM v Pekingu „Vystřelený šrapnel uklidní pozorovatele”. Byl také kurátorem výstavy Milana Guštara „Pro Le Cainea (Z technických důvodů zavřeno)” v galerii Školská 28.
V roce 2015 byl jmenován docentem na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
V červnu 2023 napsal emotivní otevřený dopis, v němž oznámil svůj odchod z postu vedoucího pedagoga Ateliéru malby na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.
V roce 2026 vydal knihu Archiv nenapsaných knih.
Tvorba Zaměření Jiřího Černického je velmi široké a neomezuje se na konkrétní médium. Pracuje s klasickými médii (malba), ale využívá i další formy současného umění (objekty, instalace, performance, konceptuální umění atd.). Osobní angažovanost v konkrétním díle není výjimkou. Základem jeho práce je vytváření fiktivních scénářů. Kombinováním a propojením s různými médii (klasický obraz, objekt, video či fotografie) vznikají finální výstavní projekty. Společným jmenovatelem prací jsou silné emoce, ironický humor nebo sociální kritika.
Koncem devadesátých let dvacátého století se zapsal do povědomí veřejnosti projektem „První sériově vyráběná schizofrenie“ (1998). V multimediální instalaci „SONY Garden z roku 2002“ vytvořil parafrázi japonské zenové zahrady, kde místo písku a kamenů použil drť ze spotřební elektroniky i počítačů, tedy symbolů informačního věku.
V roce 2010, při znovuotevření, se Galerie Václava Špály prezentovala výstavou „Gagarinova věc a věci, kterých mi není líto“. Projekt „Gagarinova věc“ (2006) ukázal zájem umělce o spojení fyzikálních zákonů s lidskou psychikou a představil jeho „badatelskou stránku“. Tímto projektem ukázal jak lze manipulovat veřejnost zdánlivě seriózními fakty. „Věci, kterých mi není líto“ představují videozáznamy z pražského metra, kde autor požaduje na cestujících libovolnou věc, na které jim nezáleží.
Reakcí na některé utopistické myšlenky avantgardy byla výstava „Den, kdy sníh padal na hořící pole“ (2014). Výstava představila nejnovější umělcovi práce, které spolu vytvořily celek spojený mnoha asociacemi na dobu, kdy společnost usilovala o totální proměnu pomocí vědeckých, uměleckých a sociálních experimentů.
Multimediální projekt „Divoký sny“(2016) vychází z padesáti kreseb, které vznikaly během posledních pětadvaceti let. Kombinují utopické představy o zlepšení světa, excentrické architektonické vize atd. Tyto projekty byly na výstavě také ztvárněny jako modely nebo prototypy. Svoji koncepci vysvětlil umělec:
Značnou část autorovy tvorby tvoří nikdy nerealizované utopické projekty. I když zůstávají nerealizovány, zabývají se aktuálními sociálními či ekologickými problémy.
Jiří Černický se věnuje také knižní ilustraci a hudební tvorbě. náhled|Photoflash (paparazziovská socha) (1998), Photoflash – 1998; polyuretan, silikon, sklo, procesuální přístroje, voda, čisticí prostředky, světlo; 500×200×120 cm náhled|Schizofrenie (1998); laminát, akrylový lak, textil; 23×23×23 cm náhled|Nikdo čitelný (2005), performance náhled|Sopl (2006), kombinovaná technika, 250×100×50 cm náhled|Krvavá vazba (2006), kombinovaná technika
Studijní pobyty 1998 – Headlands, San Francisco, USA 2001 – Tent Gallery and MAMA Gallery, Rotterdam, Nizozemsko 2004 – Akademie der Künste, Berlín, Německo 2005 – Vivid Centre for Media Arts, Birmingham, Velká Británie 2007 – Futura Gallery, zámek Třebešice, Česko 2008 – Spaces Gallery, Cleveland, USA 2004 – Galerie Futura, Zámek Třebešice 2019 – CCC muzeum Peking
Výstavy
Samostatné výstavy – výběr
2025 – Normal position, Kalina Gallery, Brno 2022 – Sebevdech, Ateliér Jozefa Sudka. Praha
2022 – Kontemplace aktivistů, Galerie Cifra, České Švýcarsko 2022 – Magické aktuality (Vzpoura lenochodů), Severočeská galerie výtvarných umění v Litoměřicích 2021 – Kinetická architektura, Galerie Luxfer, Česká Skalice 2021 – Dharmanautica 4300 n. l., (s Pavlem Peppersteinem), DSC Gallery, Praha 2020 – Budoucnost sněhu, Galerie Via Art, Praha 2019 – Obrazoborec, Galerie J. Koniarka, Trnava, Slovensko
2019 – Nobody Redable, CCC muzeum umění, Peking, Čína 2019 – Jiří Černický, Galerie Masna, Slavonice 2018 – Salm Modern #1: Možnosti dialogu / Dimensions of Dialogue / Möglichkeiten des 2018 – S drakem v zádech, Galerie Futura, Praha 2018 – Trump kontra Godzilla (Skok kobylky z cedulky na tabulku), DSC Gallery, Praha 2018 – Spiritistická Science, Galeria Arsenał, Białystok, Polsko 2018 – Voliéra pro Aircraft, Muzej moderne i suvremene umjetnosti, Rijeka, Chorvatsko 2014 – Minimálně intenzívnější, Galerie města Blanska ABS, Muzeum Jed(y)nygo obiektu 2014 – Toruń, Polsko náhled|Opona (2014); textil, odrazová skla; 400×400 cm 2008 – ABS Video, Space Gallery, Cleveland, USA 2007 – ABS Video, Galerie Futura, Praha 2007 – You, Artsdepot Gallery, Londýn, Velká Británie (s Terezou Severovou) 2007 – ABS Video, Galleria Traghetto, Benátky, Itálie 2006 – Jehelníčky, Galerie Steinek, Vídeň, Rakousko 2005 – The Gagarin Thing, Vivid Centre for Media Arts, Birmingham, Velká Británie 2002 – Brand New Rubbish, Galerie Jiří Švestka, Praha 2002 – Bin Laden’s Lamp, Noname Gallery,Rotterdam, Nizozemsko 2002 – Au-Pair Medusa’s Room, Galerie Lara Vincy, Paříž, Francie 2001 – META Pop, Galerija Miroslav Kraljević, Záhřeb, Chorvatsko 2001 – Hard Pop Expo, MAMA Gallery, Rotterdam, Nizozemsko 2000 – Czech Front Gallery, Los Angeles, USA 2000 – The Luxury of Grief, Post Gallery, Los Angeles, USA 1999 – Barock, Alergic, Galerie hl. m. Prahy 1998 – Gentleman’s Room, Centrum Rzeźby Polskiej, Orońsko, Polsko; Akademie der 1998 – Künste, Berlín, Německo
Výběr skupinových výstav 2019 – Boudník a Fraser Brocklehust: Pillow Talk, Moravská galerie, Brno 2019 – Moc bezmocných. Kunsthalle Bratislava, Slovensko 2019 – Dialogs, OBJEKTívne, Kunsthalle Bratislava, Slovensko 2019 – Národní galerie v Praze – Salmovský palác, Praha 2019 – Orient V, GHMP, Praha 2019 – Retina, Možnosti malby, Galerie 8mička, Humpolec. 2019 – Nová Galerie, Jiná malba, Praha 2019 – Sametová výstava, Galerie E. Filly, Ústí nad Labem 2018 – Pohled z V4, Art Thema Gallery, Brusel, Belgie 2018 – Prodloužená malba – současná pražská malba, Galerija Bačva, Záhřeb, Chorvatsko 2014 – Reálný minimalismus, O židli, Bienále fotografie a současného umění Liege 2014, Belgie 2013 – Arts under Influences, La Maison Rouge, Paříž, Francie 2012 – AVIFF Cannes, Francie AVIFF Mezinárodní filmový festival v Marrákeši, Maroko 2012 – AVIFF South Africa — Grahamstown — National Arts Festival, Jihoafrická republika 2010 – To, co chybí, GUM Studio, Carrara, Itálie 2010 – Minimal Difference, White Box Gallery, New York, USA 2010 – Format of Transformations 89–09, MUSA Museum auf Abruf, Vídeň, Rakousko 2010 – A Part of No-Part, Parallelisms between Then and Now, Chelsea Art Museum, NewYork, USA 2009 – Czech Photography of the 20 th Century, Kunst- und Ausstellungshalle der Bundesrepublik Deutschland, Bonn, Německo 2009 – Hell of Things, Kronika Gallery, Bytom, Polsko 2008 – Performance — Nobody Readable, Zen buddhistický chrám v Čchang-čchun, Čína 2008 – Social Dialogue, Motorenhalle, Drážďany, Německo 2008 – Place in the Heart, Arsenal Gallery, Bialystok, Polsko 2008 – What do you do for a living?, <rotor>, Graz, Rakousko 2008 – Rebus sic stantibus, Aboa Vetus a Ars Nova Museum, Turku, Finsko 2008 – Central Europe Revisited, Schloss Esterházy, Eisenstadt, Rakousko 2008 – Loophole to the Universe, Divus Unit 30, Londýn, Velká Británie 2007 – Art & Criticism, ICA, Dunaujvaros, Maďarsko Demolition, The Israeli Center for Digital Art, Holon, Izrael 2007 – Micro-Narratives, 48. October Salon, Bělehrad, Srbsko Fragment.cz, Castello Di Rivara, Itálie 2007 – Close Encounters of the Third Kind, Urania National Movie Theater, Budapešť, Maďarsko 2007 – Forma následuje risk, Galerie Futura, Praha; Slovenská národná galéria, Bratislava, Slovensko 2006 – Frisbee, Galerie Sokolská, Ostrava Hotel Chalupecký, Motorenhalle, Drážďany, Německo 2006 – Après Dada?, Galerie Lara Vincy, Paříž, Francie 2006 – Places for Small Stories, Palazzo delle Arti di Napoli, Neapol, Itálie Hot / Cold? – 2006 – Summer Loving, Zachęta Narodowa Galeria Sztuki, Varšava, Polsko 2006 – Shadows of Humour, Avantgarde galerie, Wroclaw, Polsko 2005 – Cultural Domestication / Instinctual Desire, Center for the Visual Arts Gallery, Toledo, USA 2005 – PragueBiennale 2: Expanded Painting, Karlín Hall, Praha 2005 – Nature’s Mirror, Otowa, Tokio, Japonsko 2005 – Domicile, Musee d’Art Moderne, Saint Etienne, Francie 2005 – The Giving Person, Palazzo delle Arti Napoli, Neapol, Itálie 2004 – I Grandi Magazzini dell’Arte, Palazzo delle Papesse, Centro Arte Contemporanea,Siena, Itálie 2004 – E.U. Positive, Akademie der Künste, Berlín, Německo 2004 – Dialogue Los Angeles / Prague, Barnsdall Municipal Art Gallery, Los Angeles, USA 2004 – Turning the Page, Kogart, Budapešť, Maďarsko 2004 – Passage d’Europe, Musée d’Art Moderne, Saint Etienne, Francie 2004 – Suit Yourself!, Museum for Communication, Haag, Nizozemsko 2003 – Balkan Konsulat, <rotor>, Graz, Rakousko 2003 – Aus Liebe, Die Generation der neuziger Jahre aus Prag, Landesmuseum Bonn,Německo 2003 – Prague Biennale 1, Národní galerie v Praze, Veletržní palác, Praha 2003 – Exhibition on the Body of Nehad Bogdanović, Man Gallery, Srbsko 2002 – Centrum Beeldende Kunst, Rotterdam, Nizozemsko 2002 – Corps et traces, Musee des Beaux-Arts, Nancy, Francie 2002 – 40 Jahre: Fluxus und die Folgen, Kunstsommer Wiesbaden, Karstadt, Wiesbaden,Německo 2002 – Art Dans la Ville, Hotel Colcombet, Saint-Etienne, Francie Werkstatt Junge 2002 – Akademie, Akademie der Künste Berlín, Německo 2001 – Triennial of Small-Scale Sculpture, Fellbach, Německo 2000 – East of Eden, Wyspa Gallery, Gdaňsk, Polsko 2000 – Bohemian Birds – Positions of Czech Contemporary Art, Kunst Haus, Drážďany, Německo 2000 – Place and Between, Bergen, Norsko All You Need is Love, Laznia Center of Polish Art, Gdaňsk, Polsko 1999 – After the Wall, Moderna Museet, Stockholm, Švédsko; Ludwig Museum, Budapešť, Maďarsko; Hamburger Bahnhof, Berlín, Německo