Knížecí Pláně () jsou bývalá obec na Šumavě, část obce Borová Lada v okrese Prachatice v Jihočeském kraji. Místo se nachází v Národním parku Šumava na holé planině v nadmořské výšce 1021 metrů těsně u hranic s Německem. V roce 2011 zde trvale nikdo nežil.
Historie náhled|250px|vlevo|Fürstenhut podle A. Lewého (1845–1897) Nutnost zpracovat dřevo v pohraničních lesích vedla k tomu, že byl na místě, které se tehdy nazývalo německy „Schöne Ebene“ – Pěkná vyhlídka, v roce 1792 založen dřevařský revír později nazvaný Fürstenhut, na kterém byla postavená hájovna s myslivnou. V roce 1799 zde vznikla osada a v roce 1800 dal kníže Josef II. ze Schwarzenbergu souhlas k tomu, aby si zde 48 dřevařských rodin postavilo své domky. Nová vesnice byla postavena mezi lety 1800 až 1801 a dostala německý název Fürstenhut, který později (v roce 1877) český ekvivalent v pojmenování obce Knížecí Pláně. Obyvatelé osady docházeli do Nového Světa, vzdáleného deset kilometrů, na bohoslužby a do školy, než zde byla v roce 1821 zřízena škola a o tři roky později postavena dřevěná kaple. V roce 1827 zde byla zřízena expozitura, v roce 1849 lokálie povýšená roku 1856 na samostatnou farnost.
Nejstarší písemná zpráva o počtu domů a obyvatel je z roku 1840. Tehdy zde stálo již 59 domů, ve kterých bydlelo celkem 521 osadníků. Tehdy (1840) zde také stála myslivna, lesní hájovna, mlýn, pila, škola, obecní úřad, čtyři ubytovací hostince a nacházelo se tu i stanoviště hraniční stráže. V roce 1861 byl položen základní kámen nového kamenného kostela svatého Jana Křtitele. Ten byl za účasti široké veřejnosti slavnostně vysvěcen dne 27. ledna 1864. Rok poté (1865) byla v Knížecích Pláních postavena fara. V té době (1865) zde již žilo v 60 domech na 725 osob. V pozdějších letech se počet domů sice zvyšoval, zatímco počet obyvatel mírně klesal. Část vsi včetně kostela v roce 1912 vyhořela. Nový kostel byl v pseudogotickém slohu vystavěn v roce 1915. Až do roku 1913 měli místní dřevaři poddanské postavení závislé na knížecím velkostatku. Po vzniku ČSR v roce 1918 a zestátnění schwarzenberských lesů na základě pozemkové reformy došlo k definitivnímu zrovnoprávnění obyvatelstva. Knížecí Pláně se potýkaly velmi silnou nezaměstnaností v důsledku velké hospodářské krize ve 30. letech 20. století.
Teprve v roce 1902 zde byl zřízen samostatný obecní úřad. Poštovní úřad na Knížecích Pláních byl otevřen o jedenáct let později – v roce 1913. V 1. světové válce padlo 30 místních obyvatel. V roce 1930 žilo v obci celkem 458 osob, přičemž převážná část obyvatelstva byla německé národnosti (jen 8 osob bylo české národnosti). Na konci 30. let 20. století zde žilo v téměř 80 domech 450 obyvatel (z toho jen 9 české národnosti). V letech 1938 až 1945 bylo území obce v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu. Po skončení druhé světové války značná část obyvatelstva uprchla do Německa. Řádným odsunem obyvatelstva německé národnosti tak úředně prošlo jen 58 osob. Státní statistický úřad v Praze uvádí, že k 22. květnu 1947 bylo v obci Knížecí Pláně sečteno 53 přítomných obyvatel. Obec Knížecí Pláně byla 16. února 1952 úředně připojena k obci Nový Svět. Ještě v roce 1957 tady bydlelo 53 osob, ale vznik zakázaného příhraničního pásma zapříčinil definitivní zánik obce Knížecí Pláně. Kostel nechala odstřelit Československá lidová armáda v roce 1956. Současně s kostelem byl zlikvidován i přilehlý hřbitov. Do současnosti (2019) se nezachoval ani jeden z původních domů obce. Na místě, kde nyní (2019) stojí budova Knížecí Pláně – Hájenka, stávala kdysi hájovna.
Současnost V současné době zbyl z obce jen hřbitov, který byl v roce 1992 ze zbytků náhrobních kamenů bývalými místními německými obyvateli obnoven a oplocen. Na místě kostela byl vztyčen 13 m vysoký dřevěný kříž, který byl po vichřici v lednu 2007 nahrazen menším křížem. Je zde obnovený pomník padlým v 1. a 2. světové válce. Kromě nepatrných pozůstatků zlikvidovaných domů je v terénu dobře patrný především systém polí, ohraničených mezními pásy z mohutných balvanů.
Nově zde byla postavena (v roce 1999, na místě bývalé hájovny) farma s chovem ovcí a skotu, v níž je restaurace a ubytování.
Obyvatelstvo
Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1899 Knížecí Pláně byly osadou městyse Strážný v okrese Prachatice. V letech 1900–1952 byly samostatnou obcí v okrese Prachatice. V následujícím období byla osada úředně zrušena a jako část obce Borová Lada byla obnovena 11. října 2005.
Okolí a zajímavosti Křižovatka turistických značených tras do Bučiny, Borových Lad, Horní Vltavice a Strážného Výhled na Luzný, do vnitřní Šumavy a za jasného počasí i na Alpy (Dachstein) Nádrže na plavení dřeva: nádrž U Tokaniště, Polecká nádrž, Žďárecké jezírko Rašeliniště: Buková slať, Knížecí slať, Žďárecká slať Přes Knížecí Pláně přechází hlavní evropské rozvodí. Červený potok jižně od osady teče do Černého moře, zatímco Malá Vltava na severu teče do Severního moře.
Odkazy Poznámky
Reference Informační popis podrobné historie Knížecích Plání vyvěšený na vnější stěně budovy hostince a penzionu Knížecí Pláně – Hájenka.
Externí odkazy
Knížecí Pláně na webu Zaniklé obce
Níže nežli lovecký pes - kdo byli obyvatelé Knížecích Plání?
Kategorie:Zaniklá sídla na Šumavě Kategorie:Zaniklá sídla v okrese Prachatice Kategorie:Zaniklá sídla na česko-německé státní hranici Kategorie:Sídla na česko-německé státní hranici Kategorie:Zaniklá sídla v Národním parku Šumava Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Borová Lada