Linka B pražského metra vede centrem ve směru jihozápad-severovýchod, na obou koncích (jihozápadním i severovýchodním) se stáčí do východo-západního směru. Je označována žlutou barvou. Má 24 stanic a délku 25 704 m; jízdní doba činí 42 minut. Přepravní kapacita činí ve špičce cca 21 000 osob za hodinu a v sedle polovinu. B je nejdelší a zatím nejmladší linka v síti metra. V jízdních řádech je označována jako linka č. 992.

Hlasatelkou linky je Eva Jurinová.

Historie

Úsek I.B Výstavba prvního úseku I.B byla zahájena v roce 1979, otevřen byl 2. listopadu 1985. Tento úsek obsahuje sedm stanic od Smíchovského nádraží po Florenc, délka úseku je 4,9 km. Vzhledem k složitému geologickému podloží byl náročný na výstavbu (okolí Můstku a úsek Anděl–Karlovo náměstí, který podchází Vltavu).

Architektonické provedení linky I.B není tak nákladné jako na lince I.A, resp. I.C. Nicméně bylo provedeno ve vkusném estetickém souladu. Hlavním slučujícím prvkem trasy B byly originální závěsné sdružené nosiče osvětlení. Pak to byl způsob nasvícení prostoru – dolů svítilo bílé zářivkové světlo a klenby stanic osvětlovaly tmavě oranžové (teplé) sodíkové výbojky. Stanice Náměstí Republiky a Národní třída byly obloženy sklem Connex. Stanice Karlovo náměstí byla obložena obklady ze skleněných válcovitých dílů, u přestupních Florence a Můstku byly použity obklady z keramiky a Smíchovského nádraží nosné sloupy obložené leštěným hliníkem. Ve stanici Anděl jsou vzhledem k tematickému zaměření obklady z mramoru (imitace stanic metra v Moskvě).

náhled|žádné|Vestibul stanice Anděl (do roku 1990 Moskevská) s netypickou výzdobou napodobující metro v Moskvě

Úsek III.B Úsek III.B o délce 4,9 km a mezi Smíchovským nádražím a Novými Butovicemi byl otevřen 26. října 1988. Nachází se na něm 3 stanice – Radlická, Jinonice (dříve Švermova) a Nové Butovice (dříve Dukelská). Stanice Radlická a Nové Butovice jsou hloubené, stanice Jinonice je ražená. První dvě stanice se velmi málo využívají – stanice Radlická je dokonce druhá nejméně využívaná v celé síti pražského metra. Na konci 80. let zde bylo totiž plánováno sídliště, které se ale po pádu socialismu nevystavělo.

náhled|žádné|Stanice Smíchovské nádraží, otevřená roku 1985

Úsek II.B Dne 22. listopadu 1990 byl otevřen úsek II.B, který k trase přidal 4,4 km trati a 4 nové stanice za Florencí po Českomoravskou. K jeho dokončení byly také odstraněny všechny ideologické názvy stanic v síti metra (na tomto úseku Zápotockého změnena na Českomoravská a Hakenova změněna na Invalidovna). Vzhledem k úsporným opatřením zavedeným po pádu socialismu nebyly důsledně dokončeny prvky pro ochranu podzemní části trati při jejím ohrožení, což se projevilo při povodních v srpnu 2002.

náhled|žádné|Vestibul stanice Českomoravská (v původním projektu pojmenována Antonína Zápotockého)

Úsek V.B Úsek V.B mezi Novými Butovicemi a Zličínem (5 stanic – Hůrka, Lužiny, Luka, Stodůlky a Zličín, délka 5,1 km + Depo Zličín), jehož část je vedena, jako jedna z mála v síti pražského metra, jako nadzemní, byl otevřen 11. listopadu 1994.

náhled|žádné|Tubus metra překračující Nepomucký rybník ve Stodůlkách

Úsek IV.B Poslední část IV.B, se zprovoznila 8. listopadu 1998, má 6,3 km a vede z Českomoravské na Černý Most. Tento úsek obsahuje 5 stanic, v roce 1998 však zůstávaly nedostavěny stanice Hloubětín a Kolbenova, které byly otevřeny až v letech 1999, resp. 2001. Bylo tomu tak z finančních důvodů; kvůli zpoždění výstavby dvou stanic se náklady na celý úsek snížily o dvě miliardy Kč. Celá akce s neotevřenými stanicemi byla rychle zpolitizovaná, neboť tehdejší kandidát na primátora Martin Bursík (za KDU-ČSL v rámci Čtyřkoalice) začal veřejnou kritikou tehdejšího primátora Koukala (ODS).

náhled|žádné|Rajská zahrada, atypická povrchová stanice, kde jsou koleje uspořádány nad sebou

Uvažovaná prodloužení

Větev Stodůlky – Západní Město V 80. letech existovaly předběžné záměry například vybudování větve ve směru Stodůlky–Horky, které počítaly s výstavbou panelových sídlišť.

V souvislosti s plánovanou výstavbou Západního Města se tato odbočka objevila v konceptu územního plánu zveřejněném v listopadu 2009 jako podmínka výstavby tohoto nového sídelního celku. Odbočka o délce 2,0 km má mít jedinou stanici, která je pracovně nazývaná Západní Město, alternativně Horka. Větev má využít již založenou odbočku za stanicí metra Stodůlky. U konečné stanice má být terminál veřejné dopravy s vazbou na Pražský okruh.6. Koncept Územního plánu hl. m. Prahy (listopad 2009), Odůvodnění. Koncepce dopravní infrastruktury , kap. 6.2 Veřejná doprava osob, str. 183–184 Návrh Metropolitního plánu hlavního města Prahy s odbočkou počítal v režimu územní rezervy, finální verze schválená v květnu 2026 ale tuto větev neobsahuje.

Stanice Depo Zličín V roce 2020 byla zpracována studie o prodloužení metra do stanice Depo Zličín, přičemž by došlo k výstavbě parkovacího domu pro 600 automobilů a rekonstrukci depa, která je, jak uvedl generální ředitel DPP Petr Witowski, potřebná pro budoucí zkrácení intervalů na lince a také pro testy autonomních souprav pro metro D. Dle informací z října 2020 byly náklady odhadovány na 1,4 miliardy korun a stavba měla začít v létě 2023. V létě 2024 byly přípravy zastaveny, na podzim 2025 bylo rozhodnuto, že se má dokončit alespoň projektová dokumentace. Metropolitní plán hlavního města Prahy z května 2026 tuto stanici obsahuje.

Prodloužení na východním konci Na východním konci trati se bývalá starostka městské části Horní Počernice Hana Moravcová snažila prosadit prodloužení metra B přímým směrem do Horních Počernic. Tento návrh byl opět oživen v roce 2026, s úvahami o prodloužení až do osady Sychrov, kde by vznikl přestup na železnici do Nehvizd k plánovanému VRT terminálu. Metropolitní plán hlavního města Prahy z května 2026 zahrnuje na východním konci s žádným prodloužením nepočítá.

Stanice Linka B pražského metra vede centrem ve směru jihozápad-severovýchod, na obou koncích (jihozápadním i severovýchodním) se stáčí do východo-západního směru. Je označována žlutou barvou. Má 24 stanic a délku 25 704 m; jízdní doba činí 42 minut. Přepravní kapacita činí ve špičce cca 21 000 osob za hodinu, v sedle polovic. B je nejdelší a zatím nejmladší linka v síti metra. V jízdních řádech je označována jako linka č. 992.

Stanice Černý Most

náhled|Stanice Černý Most Stanice je povrchová, jelikož trať je do ní vedena nadzemním tubusem. Stanice má boční nástupiště, která jsou spojena nadchodem. Za stanicí je možno v odstavných 1kolejích provádět jednoduché opravy vlaků. Stanice je obložena bílými dlaždicemi. Stanice nemá vestibuly, odjezdové nástupiště přiléhá k výstupní hraně autobusového terminálu, příjezdové nástupiště navazuje na jižní straně stanice na soustavu schodišť ke dvěma odjezdových hran autobusového stanoviště umístěného o úroveň níže a lávek směřujících do sídliště a k obchodnímu centru CČM. Pravá odjezdová hrana (blíže stanici metra) je určena pro dálkovou dopravu převážně do severovýchodních Čech a pro neintegrovanou příměstskou dopravu, levá hrana slouží městským a příměstským linkám Pražské integrované dopravy a speciálním městským linkám k obchodním centrům (dříve k CČM, později k OD IKEA).

Stanice Rajská zahrada

náhled|Stanice Rajská zahrada Rajská zahrada je atypická stanice. Není ražená či hloubená, nýbrž povrchová. Jednotlivé koleje jsou umístěny nad sebou, směrem do sídliště je velká prosklená a klenutá stěna. Celá stavba má pak tvar válce zasazeného jednou polovinou šikmo do země. Kostra konstrukce této stanice je v tmavomodré barvě. Architekty stanice jsou Ing. arch. Patrik Kotas a Ing. Jaroslav Kácovský. Rajská zahrada byla díky svému unikátnímu architektonickému ztvárnění vyhlášena stavbou roku 1999. Mezi ní a stanicí Černý Most je dlouhý tubus, který je zároveň přístupný z vrchu pro pěší. Návazná doprava jsou autobusy v Cíglerově ulici. Od dubna 2024 je stanice lávkami pro pěší spojena s železniční zastávkou Praha-Rajská zahrada.

Stanice Hloubětín

náhled|Stanice Hloubětín Stanice je ražená, trojlodní se zkrácenou střední lodí a sedmi páry prostupů na nástupiště, které se nacházejí 26 m pod povrchem. Obklady stěn za kolejištěm jsou řešeny smaltovanými plechy s kombinací barev: bíle, žluté, zelené a dvou odstínů modré. Tato barevná kombinace však provází stanici nejen na stěnách za kolejištěm, ale i v eskalátorovém tunelu, ve vestibulu a výstupech na povrch. Stanice Hloubětín má jeden výstup s jedním eskalátorovým tunelem a jedním vestibulem, napojeným do podchodu pod Poděbradskou ulicí. Umožněn je také vstup handicapovaným osobám pomocí výtahu. Stanice se stavěla mezi lety 1991−1999, v období 1998−1999 za provozu, kvůli nedostatku financí pražského magistrátu byla dokončena dodatečně. Zastávka tramvaje nad stanicí se do roku 1999 jmenovala Havana.

Stanice Kolbenova

náhled|Stanice Kolbenova Stanice je podzemní (26 m hluboko), ražená, trojlodní se zkrácenou střední lodí (46 m dlouhá), jedním eskalátorovým tunelm vedeným do povrchového vestibulu. Jedná se o klasickou stanici pražského typu. Ve stanici je výtah pro osoby se sníženou pohyblivostí a pro vozíčkáře. Obklady stanice tvoří: bílé, modré a žluté smaltované plechy. Stanice Kolbenova je však jednou z nejméně frekventovaných stanic pražského metra.

Původně zamýšlený (pracovní) název byl ČKD.

Stanice Vysočanská

náhled|Stanice Vysočanská Vysočanská je ražená trojlodní stanice pražského typu se zkrácenou délkou střední lodi. Nástupiště je 31 m hluboko. Má dva výstupy; první je východní, který je po eskalátorovém tunelu s tříramennými eskalátory vyveden do podpovrchového mělko založeného vestibulu s výstupy k autobusovým stanovištím. Druhý je západní, který vychází z druhého konce střední lodě a po několika metrech se lomí – navazující eskalátorový tunel vede kolmo k ose stanice a ústí v povrchovém vestibulu u ulice Sokolovská a sídla DP, kde je návaznost na tramvajovou dopravu a železniční stanici Praha-Vysočany (nádraží), která je důležitým pražským nádražím ve směru Hradec Králové, Turnov a konečnou stanicí vlaků od Chebu, Plzně a Mnichova. Výstup byl otevřen dodatečně (28. června 2000), vzhledem k tomu, že na celou stavbu IV. B chyběl dostatek finančních prostředků.

Stanice Českomoravská

náhled|Stanice Českomoravská Stanice je ražená, pilířová s trojlodní konstrukcí se zkrácenou střední lodí, celková její délka činí 184 m. Z toho nástupiště tvoří zhruba 100 m, široké je 18,6 m. Českomoravská je založena 25,8 m pod povrchem Drahobejlovy ulice ve Vysočanech a má jeden výstup s jedním povrchovým vestibulem. Ten je železobetonový a prosklený, dvoupodlažní konstrukce. S nástupištěm jej spojuje tříramenný hlubinný eskalátor. Součástí povrchového vestibulu je také napojující se terminál autobusové dopravy, konkrétně dvou městských linek obsluhujících severovýchod Prahy a jedné příměstské linky do Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi. Do prodloužení linky B na Černý Most (1998) a zejména linky C do Letňan (2008) zde bylo ukončeno mnohem více linek. Obkladem stanice jsou bílé glazované dlaždičky, na stěnách za nástupišti je pak pod nápisem stanice umístěn podklad ve višňově červené barvě. Dlaždičky jsou zde rozděleny do velkých polí oddělených spárami také s višňově červenou barvou. Stanice je kvůli rekonstrukci uzavřena.

Stanice Palmovka

náhled|Stanice Palmovka