Kuang-tung () je provincie Čínské lidové republiky ve středojižní Číně. Od roku 2005 je to nejlidnatější čínská provincie, v roce 2019 v ní žilo téměř 115 miliónů obyvatel. Provinční hlavní město Kanton a ekonomické centrum Šen-čen patří mezi nejlidnatější a nejvýznamnější města v Číně.
Dějiny Oblast delty Perlové řeky byla osídlena již v době neolitu. O raném období zde lze hovořit v rozmezí let 5050 až 3050 př. n. l., o pozdním následně v rozmezí 3050 až 1550 př. n. l. Do pobřežních oblastí Kuang-tungu byl neolit pravděpodobně rozšířen z oblastí středního toku řeky Jang-c'. Do vnitrozemí provincie se neolit rozšířil přibližně 2600 let př. n. l.. Na severu vnitrozemí Kuang-tungu se v rozmezí let 2650-2250 př. n. l. vyskytovala Kultura Š'-sia (石峽文化).
Původně bylo území Kuang-tungu obýváno kmenovými populacemi Paj-jüe, součástí Číny se stalo za dynastie Čchin. V době mezi pádem dynastie Čchin a vládou císaře Wu-ti byl v regionu zformován nezávislý stát Nan-jüe. Během období tří říší byla ve státě Východní Wu roku 226 př. n. l. vytvořena samostatná provincie Kuang. Město Kanton se stalo prosperujícím obchodním přístavem v tropickém hraničním regionu, často sužovaném nemocemi a divokými zvířaty, ale bohatém na pomeranče, banány, banyány a liči. Obchodovalo se také s hedvábím, porcelánem a otroky. Význam přístavu upadl po arabsko-perském nájezdu roku 758. Oblast byla postupně chanizována (osídlována etnickými Chany), přičemž tento proces se ještě urychlil migracemi ze severních oblastí po pádu dynastie Chan. Například po povstání An Lu-šana se populace Kuang-tungu mezi lety 740-750 a 800-810 zvýšila o 75%.
V době mongolské dynastie Jüan byly velké části Kuang-tungu součástí provincie Ťiang-si. Své nynější jméno provincie obdržela za dynastie Ming.
Od 16. století rostl význam Kuang-tungu jako provincie s rozsáhlými obchodními styky s evropskými obchodníky, především s Portugalci a Brity. V roce 1557 se začali Portugalci usazovat v Macau na jihu provincie. V 19. století vyvolal v Kuang-tungu rozšířený obchod s opiem první opiovou válku a následně další intervence v oblasti. Kromě Macaa, v té době portugalské kolonie, byl podstoupen také Hongkong Britům a Kuang-čou-wan Francouzům. Vzhledem k přímému kontaktu se Západem se z Kuang-tungu stalo centrum tehdejších protimandžuských a proticísařských aktivit. Kuang-tung byl také rodištěm Chung Siou-čchüana, vůdce povstání tchaj-pchingů. Pocházel odtud také Sunjatsen, revolucionář a zakladatel moderní Číny.
Na počátku 20. let 20. století byl Kuang-tung výchozím bodem kuomintangského Severního pochodu a poblíž Kantonu byla založena Vojenská akademie Čínské republiky, historicky také známá jako akademie Whampoa či Chuang-pchu.
V roce 1952 byla část kuang-tungského pobřeží (Čchin-čou, Pej-chaj) přesunuta pod správu Kuang-si, v roce 1955 následně zpět pod Kuang-tung a nakonec znovu pod Kuang-si v roce 1965. V roce 1988 byl od provincie oddělen ostrov Chaj-nan, který nyní tvoří samostatnou provincii. V posledních dekádách zaznamenala provincie Kuang-tung extrémně rychlý hospodářský růst, mimo jiné i díky úzkým obchodním vazbám s Hongkongem.
Geografie
Poloha Kuang-tung se nachází na jihu Číny na pobřeží Jihočínského moře, regionálně spadá do středojižní Číny. Na východě hraničí s provincií Fu-ťien, na severu s provinciemi Ťiang-si a Chu-nan, na západě s autonomní oblastí Kuang-si a na jihu se zvláštními administrativními oblastmi Hongkongem a Macaem. Na jih od Lejčouského poloostrova, nacházejícího se na jihozápadě provincie, leží ostrovní provincie Chaj-nan, od Kuang-tungu oddělená Chajnanským průlivem.
Povrch Provincie Kuang-tung se rozkládá v pásmu Jihočínské hornatiny. Její hlavní horský systém, Nan-ling odděluje povodí Perlové řeky a Jang-c'-ťiang a tvoří přirozenou hranici Kuang-tungu se severnějšími provinciemi Ťiang-si a Chu-nan. Nan-ling v Kuang-tungu dále zahrnuje pohoří Chua-š, Ta-jü, Čching-jün, Ťiou-lien a Luo-fu. Na východě provincie se dále rozkládá pobřežní pohoří Lien-chua, táhnoucí se od Hongkongu směrem na severovýchod. Západ Kuang-tungu zasahuje do nejvýchodnějších částí Jihočínské krasové oblasti, konkrétně v oblastech pohoří Jün-kchaj, Jün-wu a Tchinen-lu. Nejvyšší horou provincie je Š'-kcheng-kchung, dosahující výšky 1902 m n. m.
Značnou část pobřežní oblasti Kuang-tungu zaujímá delta Perlové řeky, v níž se nachází stovky malých ostrovů a ostrůvků.
Podnebí Kuang-tung má vlhké subtropické podnebí (typ Cfa ve vnitrozemí a typ Cwa podél pobřeží). Zimy bývají krátké, mírné a poměrně suché, zatímco léta bývají dlouhá, horká a velmi vlhká. V létě bývá pocitová teplota umocňována vysokou mírou vlhkosti.
Vodstvo Provincií Kuang-tung protéká jedna z nejvýznamnějších řek Číny, Perlová řeka. Vzniká soutokem tří řek: Si-ťiang („Západní řeka“), Pej-ťiang („Severní řeka“) a Tung-ťiang („Východní řeka“). Téměř celá provincie (výjimkou jsou menší oblasti na severu) patří do úmoří Jihočínského moře, především skrze povodí Perlové řeky, nicméně západní oblasti provincie jsou odvodňovány menšími samostatnými pobřežními řekami, a řeky na poloostrově Lej-čou a v nejzápadnějších částech Kuang-tungu ústí do Tonkinského zálivu.
Administrativní dělení Mapa provincieNázev (čínsky)Sídelní městský obvodčeský přepisznakypchin-jin </div>Subprovinční městoKuang-čou廣州市Guǎngzhōu ShìJüe-siouŠen-čen深圳市Shēnzhèn ShìFu-tchienMěstská prefekturaČching-jüan清遠市Qīngyuǎn ShìČching-čchengŠao-kuan韶關市Sháoguān ShìČen-ťiangChe-jüan河源市Héyuán ShìJüan-čchengMej-čou梅州市Méizhōu ShìMej-ťiangČchao-čou潮州市Cháozhōu ShìFeng-siČao-čching肇慶市Zhàoqìng ShìTuan-čouJün-fu雲浮市Yúnfú ShìJün-čchengFo-šan佛山市Fóshān ShìČchan-čchengTung-kuan東莞市Dōngguǎn ShìNan-čchengChuej-čou惠州市Hùizhōu ShìChuej-čchengŠan-wej汕尾市Shànwěi ShìČcheng-čchüŤie-jang揭陽市Jiēyáng ShìŽung-čchengŠan-tchou汕頭市Shàntóu ShìŤin-pchingČan-ťiang湛江市Zhànjiāng ShìČch’-kchanMao-ming茂名市Màomíng ShìMao-nanJang-ťiang陽江市Yángjiāng ShìŤiang-čchengŤiang-men江門市Jiāngmén ShìPcheng-ťiangČung-šan中山市Zhōngshān ShìTung-čchüČu-chaj珠海市Zhūhǎi ShìSiang-čou
Politika
Politický systém provincie je de facto strukturován jako systém vlády jedné strany, Komunistické strany Číny, podobně jako tomu je na celostátní úrovni.
Vrcholným výkonným orgánem provincie je Lidová vláda provincie Kuang-tung, v jejímž čele stojí guvernér, nominálně nejvýše postavený představitel provincie. Guvernér zpravidla bývá zástupcem tajemníka provinčního výboru Komunistické strany Číny, tedy až druhým nejvýše postaveným stranickým hodnostářem v provincii. Guvernér je tak fakticky podřízen stranickému tajemníkovi.
Provinčním zákonodárným sborem je Shromáždění lidových zástupců provincie Kuang-tung, v jehož čele stojí předseda.
Guvernéři provincie Kuang-tung Jie Ťien-jing (listopad 1948 – září 1953) Tchao Ču (září 1953 – srpen 1957) Čchen Jü (srpen 1957 – listopad 1967) Chuang Jung-šeng (listopad 1967 – červen 1969) Liou Sing-jüan (červen 1969 – duben 1972) Ting Šeng (duben 1972 – duben 1974) Čao C'-jang (duben 1974 – říjen 1975) Wej Kuo-čching (říjen 1975 – leden 1979) Si Čung-sün (leden 1979 – únor 1981) Liou Tchien-fu (únor 1981 – březen 1983) Liang Ling-kuang (březen 1983 – srpen 1985) Jie Süan-pching (srpen 1985 – květen 1991) Ču Sen-lin (květen 1991 – únor 1996) Lu Žuej-chua (únor 1996 – leden 2003) Chuang Chua-chua (leden 2003 – listopad 2011) Ču Siao-tan (listopad 2011 – prosinec 2016) Ma Sing-žuej (prosinec 2016 – prosinec 2021) Wang Wej-čung (prosinec 2021 – úřadující)
Tajemníci výboru Komunistické strany Číny provincie Kuang-tung Jie Ťien-jing (srpen 1949 – červen 1955) Tchao Ču (červen 1955 – únor 1965) Čao C'-jang (únor 1965 – březen 1967) Chuang Jung-šeng (listopad 1967 – listopad 1969) Liou Sing-jüan (listopad 1969 – prosinec 1972) Ting Šeng (prosinec 1972 – prosinec 1973) Čao C'-jang (duben 1974 – říjen 1975) Wej Kuo-čching (říjen 1975 – prosinec 1978) Si Čung-sün (prosinec 1978 – listopad 1980) Žen Čung-i (listopad 1980 – červenec 1985) Lin Žuo (červenec 1985 – leden 1991) Sie Fej (leden 1991 – březen 1998) Li Čchang-čchun (březen 1998 – prosinec 2002) Čang Te-ťiang (prosinec 2002 – prosinec 2007) Wang Jang (prosinec 2007 – prosinec 2012) Chu Čchun-chua (prosinec 2012 – říjen 2017) Li Si (říjen 2017 – úřadující)
Doprava Provincie Kuang-tung má velmi rozvinutou dopravní síť. Zejména její dálniční síť patří k nejlepším v celé Číně. Především historický význam měl říční systém Perlové řeky, který ekonomicky a kulturně propojoval jednotlivé regiony Kuang-tungu. Spojení s ostatními provinciemi, jak v minulosti, tak dnes, spoléhá především na pozemní dopravu. Většina dálnic i železničních tratí je vedena v severojižním směru, přičemž nižší priorita pro trasy vedené v západním či východním směru byla indikována nejprve absencí, respektive poté relativně pozdější výstavbou železnice vedoucí podél Perlové řeky. Kuang-tung je také klíčovou součástí čínské vnitrostátní i mezinárodní letecké dopravy.
Silniční V provincii Kuang-tung se nachází jedna z nejrozvinutějších dálničních sítí v celé Číně. Dálnice vedou primárně podél říčních údolí.
20x20pixelů Dálnice G4 Peking – Hongkong a Macao 25x25pixelů Dálnice G15 Šen-jang – Chaj-kchou 25x25pixelů Dálnice G25 Čchang-čchun – Šen-čen 25x25pixelů Dálnice G35 Ťi-nan – Kanton 25x25pixelů Dálnice G45 Ta-čching – Kanton 25x25pixelů Dálnice G55 Eren chot – Kanton 25x25pixelů Dálnice G65 Pao-tchou – Mao-ming 25x25pixelů Dálnice G75 Lan-čou – Chaj-kchou 25x25pixelů Dálnice G78 Šan-tchou – Kchun-ming 25x25pixelů Dálnice G80 Kanton – Kchun-ming 25x25pixelů Dálnice G94 Okruh regionu delty Perlové řeky 34x34pixelů Dálnice G0421 Sü-čchang – Kanton 34x34pixelů Dálnice G0422 Wu-chan – Šen-čen 34x34pixelů Dálnice G0423 Le-čchang – Kanton 34x34pixelů Dálnice G0425 Kanton – Macao 34x34pixelů Dálnice G1523 Ning-po – Tung-kuan 34x34pixelů Dálnice G4511 Lung-nan – Che-jüan 34x34pixelů Dálnice G6011 Nan-čchang – Šao-kuan 34x34pixelů Dálnice G9411 Tung-kuan – Fo-šan
Letecká náhled|300x300pixelů|Terminál 2 mezinárodního letiště Kanton Paj-jün Největším letištěm v provincii je mezinárodní letiště Kanton Paj-jün. Letiště obsluhující megalopoli Kanton bylo otevřeno v roce 2004 a nahradilo starší letiště stejného jména. V současnosti patří mezi nejvýznamnější letiště v Číně a v roce 2019 patřilo mezi desítku největších světových letišť. Během pandemie covidu-19 v roce 2020 bylo podle počtu pasažérů nejvytíženějším letištěm na světě.
Druhým mezinárodním letištěm v provincii je mezinárodní letiště Šen-čen Pao-an, které je páté nejrušnější letiště v Číně. Letiště se nachází na východním břehu Perlové řeky, 32 km severozápadně od centra Šen-čenu, rychle rostoucího subprovinčního města a speciální ekonomické zóny na hranici s Hongkongem. Letiště je významným dopravím uzlem celé aglomerace v deltě Perlové řeky.
Dalším mezinárodním letištěm v Kuang-tungu je mezinárodní letiště Ťie-jang Čchao-šan. Letiště se nachází na východě provincie a obsluhuje především oblasti měst Ťie-jang, Šan-tchou a Čchao-čou. Otevřeno bylo v roce 2011. Kromě domácích letů také zajišťuje spojení s významnými asijskými metropolemi.
Plánováno je také nové mezinárodní letiště v deltě Perlové řeky, které by mělo obsluhovat zejména oblast Kantonu a Fo-šanu. Stavba letiště by měla být zahájena v roce 2022.
V Kuang-tungu se dále nachází letiště Fo-šan Ša-ti, letiště Chuej-čou Pching-tchan, letiště Mej-čou Mej-sien, letiště Šan-tchou Waj-ša, letiště Šao-kuan Tan-sia, letiště Čan-ťiang Wu-čchuan a letiště Ču-chaj Ťin-wan.
Železniční
Vysokorychlostní tratě náhled|300x300pixelů|Železniční stanice Kanton jih Kuang-tungem prochází šest ze 16 vysokorychlostních železničních koridorů budovaných v rámci čínské vysokorychlostní sítě „Osm vertikál a osm horizontál“. Jedná se o pět koridorů v severojižním směru (tzv. vertikály) a jeden (koridor Kanton – Kchun-ming) ve směru východozápadním (tzv. horizontála).