Litovel (hanácky Létovel, ) je město v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Leží osmnáct kilometrů severozápadně od Olomouce na řece Moravě, jejíchž šest ramen dodává Litovli specifický ráz. Městu se proto také přezdívá Hanácké Benátky. Jedno z ramen Moravy, Nečíz, protéká přímo pod radniční věží a pod celým náměstím. Ve městě žije obyvatel, katastrální výměra Litovle činí 46,39 km². Litovel se rozkládá v nadmořské výšce 233 metrů na úpatí Bouzovské vrchoviny (geomorfologický podcelek Zábřežské vrchoviny).
Název Název města je spolehlivě poprvé doložen k roku 1391 v podobě L’utovel a snad pochází z předpokládaného mužského osobního jména L'utov („L'utův syn“). Podoba s hláskou i místo přehlásky ’u se ustálila v průběhu 15. století. Z morfologického hlediska je zajímavá zejména koncovka -el, v níž je souhláska l považována za epentetickou (vsuvnou) a mohla vzniknout z hypotetického předchozího spojení souhlásky v s přivlastňovací příponou -ja. Výraz *L'utovja vьsь by tak znamenal „L'utova ves“. Tomu by odpovídala latinská verze názvu města Luthouia vyskytující se v pramenech z let 1272, 1382 a 1465.
Epentetické l je typické pro východoslovanské a jihoslovanské jazyky, nicméně vzácně se zachovalo též v některých místních jménech v Čechách, jako například u názvů Davle nebo Třebovle, či v Polsku, jako například u Drogowle nebo Witowle. U těchto jmen se zakončení -vle vyvinulo z původního -vl. Podle této analogie by tedy současná podoba vznikla z nominativu L’utovle (či L’utovlě), jehož genitiv či lokativ by byly rovněž L’utovle (Litovle), z čehož by později vznikl nový nominativ L’utovel (Litovel). Trhlinou této teorie u názvu Litovel je ovšem fakt, že není doložena žádná jeho dřívější podoba zakončená -vle.
Název města je ve spisovné češtině ženského rodu, ovšem v moravských nářečích se užívá v rodě mužském. náhled|Rolnický lihovar... rok 1910
Historie thumb|Litovel (roku 1760) náhled|Mapa Litovle z roku 1834 náhled|Historický pohled na Uničovské předměstí Litovle Doba vzniku města se podle dendrochronologických výzkumů klade do let 1252–1256. Město založil Přemysl Otakar II. První písemná zmínka o Litovli pochází z let 1270–1272, kdy se v listinách kláštera Hradisko objevuje jméno Luthowl, ovšem první autentická písemná zmínka o založení města pochází až z roku 1287, jde o listinu uloženou v archivu města.
Roku 1291 král Václav II. udělil Litovli právo várečné a právo mílové, a Litovel byla povýšena na trhovou ves. V roce 1327 král Jan Lucemburský povolil městu stavbu hradeb. O devatenáct let později město vstoupilo do trojspolku s městy Uničov a Olomouc a o rok později, dne 1. listopadu 1437 byla Litovel přepadena husitskými vojsky.
Roku 1572 byla postavena typická radniční věž. Na památku morové epidemie pak byl v roce 1724 na náměstí postaven mariánský morový sloup od sochaře Václava Rendera (též autor sloupu Nejsvětější Trojice v Olomouci).
Zajímavostí je nález základů pranýře na náměstí Přemysla Otakara druhého, podle výzkumu byl tento nález zařazen do období novověku.
V souvislosti s obecní reformou se v roce 1850 Litovel stala okresním městem, roku 1869 zde vznikla rolnická záložna a roku 1899 Čechové vyhráli obecní volby, čímž se Litovel dostala pod českou správu. O čtyři roky později došlo k založení Rolnického pivovaru v Litovli. V roce 1910 existoval v Litovli i „Rolnický lihovar s drožďárnou“.viz obrázek Pýchou české správy města se roku 1901 stala reálka, jejíž novorenesanční budova se tyčí nad hladinou rybníka ve Smetanových sadech (dnes Gymnázium Jana Opletala).
Dne 7. července 1997 přišla tisíciletá voda, město bylo zasaženo katastrofální povodní a bylo prakticky celé pod vodou, mnoho domů bylo zničeno (hned nebo z důvodů porušené statiky). V roce 2017 starosta města Zdeněk Potužák prohlásil, že kvůli problému s výkupem pozemků budou protipovodňová opatření dokončena nejdříve za 10 let. Dne 9. června 2004 pak město bylo poničeno tornádem (stupeň F3).Vichrice v Litovli 9.6.2004, fotografie
Při stavebních pracích odkryli v létě roku 2014 archeologové na náměstí Přemysla Otakara II. nejstarší zachovalý funkční kamenný most na Moravě. Most stojí nad Nečízem, jedním z ramen řeky Moravy, které teče pod náměstím. Dochovala se na něm i původní dlažba. Je dlouhý 8,5 metru a široký 7 metrů. Archeologové datují vznik mostu do přelomu čtrnáctého a patnáctého století.
V březnu 2020 byl v Litovli spolu s obcí Červenka a městem Uničov dva týdny omezen pohyb osob z důvodu vysokého počtu nakažených během pandemie covidu-19.
Dne 15. září 2024 zasáhla město povodeň.
Přírodní poměry náhled|Národní přírodní rezervace Vrapač V okolí města se rozprostírá Chráněná krajinná oblast Litovelské pomoraví. Chráněnou krajinnou oblastí byla prohlášena v roce 1990.
V CHKO se nacházejí významné lužní a bažinné lesy. Většina území CHKO se rozkládá v údolní nivě řeky Moravy s lužními lesy, loukami, mokřady, tůněmi a zatopenými pískovnami. Dalšími biotopy na území CHKO jsou teplomilné chlumní doubravy v severní části a dubohabrové a bukové lesy. V lesích převažuje přirozená druhová skladba. Nadregionální význam má hlavně nezregulovaný přírodní meandrující tok řeky Moravy.
Biocentra a přírodní rezervace Nadregionální biocentrum „Vrapač – Doubrava“ (1 100 ha) Nadregionální biocentrum „Ramena řeky Moravy“ nazývané také „Litovelské Pomoraví – luh“ (1600 ha). Regionální biocentra: „Pňovický luh“ (80 ha), Třesín (120 ha). Celkem 25 maloplošných zvláště chráněných území (ZCHÚ): 2 NPR, 1 NPP, 13 PR, 11 PP.
Obyvatelstvo Struktura Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za její jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení. Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 20112021 Počet obyvatel část Litovel 6 254 7 403 7 743 8 127 8 189 8 240 8 041 7 438 8 489 9 019 10 123 10 184 10 030 9 719 9 459 Počet domů část Litovel 878 977 1 025 1 083 1 124 1 205 1 385 1 592 1 601 1 700 1 725 1 902 1 932 2 065 2 225
Městská správa Místní části náhled|Katastrální mapa Litovle Litovel se dělí na 11 částí (údaje k roku 2011): Březové (v k. ú. Unčovic; připojena 1980; 60 domů, 191 obyvatel) Chudobín (připojena 1980; 80 domů, 226 obyvatel) Litovel (1 120 domů, 7241 obyvatel) a historická osada Chořelice (připojena 1975; 78 domů, 307 obyvatel) Myslechovice (připojena 1980; 115 domů, 375 obyvatel) Nasobůrky (připojena 1980; 152 domů, 458 obyvatel) Nová Ves (připojena 1980; 82 domů, 229 obyvatel) Rozvadovice (připojena 1980; 64 domů, 220 obyvatel) Savín (připojena 2001; 63 domů, 141 obyvatel) Tři Dvory (připojena 1976; 92 domů, 247 obyvatel) Unčovice (připojena 1980; 124 domů, 408 obyvatel) Víska (připojena 1980; 35 domů, 39 obyvatel)
V letech 1976–1990 byla součástí města také obec Červenka a v letech 1980–1990 také obce Haňovice a Pňovice.Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. . S. 83, 140 a 403.
Městské symboly Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 12. května 1997.
Doprava V Litovli se nachází autobusové nádraží, umístěné v těsné blízkosti železniční zastávky Litovel město. Jezdí z něj autobusy do okolních měst a obcí i do vzdálenějších destinací. Autobusovou dopravu zajišťuje dopravce Arriva Morava. V návaznosti na modernizaci železniční stanice proběhla i rekonstrukce autobusového nádraží, která byla dokončena v roce 2024. železniční stanice a zastávky: Litovel předměstí (trať: 307, 308), Litovel město (trať: 307), Litovel (trať: 307) silnice druhé třídy v Litovli: 449 (spojuje Litovel s Mohelnicí a dále s Šumperkem), 447 (spojuje Litovel se Šternberkem), 635 (spojuje Litovel s Uničovem a dále s Olomoucí) D35 směr Olomouc a Mohelnice kde úsek D35 v okolí Litovle je dlouhý 26,2 km a začíná na exitu 28 (Litovel) a končí na exitu 54 (Mohelnice)
Průmysl V Litovli se vaří stejnojmenné pivo.pivo Litovel Papcel, a.s. Litovel vyrábí stroje a technologická zařízení pro papírenský průmysl. V roce 2019 Papcel, a.s. přebrala společnost Bellmer Czech s.r.o. V místní části Tři Dvory se nachází výrobna těstovin značky Adriana a sýrárna Brazzale Moravia (největší světový producent sýru parmezán). V místní části Nasobůrky se vyrábějí minerální vody (např. Saguaro) a plastové výrobky (EKT CZ k.). SEV Litovel s.r.o. následník bývalé Tesly Litovel, proslulý světový výrobce gramofonů cukrovar Kimberly-clark, výrobce hygienických prostředků HTM Sport, výrobce lyžařského vybavení značek Head Alibona, výrobce konzervárenských výrobků JAD FOOD Litovel, výrobce zmrzlin (např. Ruská zmrzlina, zmrzlina Kubík)
Společenský život náhled|Pravoslavný kostel v Chudobíně Samospráva města od roku 2010 pravidelně 5. července vyvěšuje zlato-červenou moravskou vlajku. https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10153800775245661&id=224337820660
Kulturní akce Výstavy, koncerty, festivaly a další společenské akce organizuje Městský Klub Litovel.
Festivaly V Litovli se každoročně každou druhou červnovou sobotu pořádá celoměstský hudební a kulturní festival Hanácké Benátky.
Pivovar Litovel každoročně v srpnu pořádá festival hudby a piva Litovelský otvírák, na který tradičně zavítá rekordní počet návštěvníků. U příležitosti slavností probíhá i Den otevřených dveří pivovaru.
Na podzim se ve městě koná akce Litovelské slavnosti. V současné době je akce sloučena se Dny Evropského Dědictví.
Advent V období adventu se ve městě konají vánoční trhy, koncerty, tematická divadelní představení a další kulturní akce. O vánoční výzdobu města se starají Technické služby Litovel. Vánoční strom na náměstí Přemysla Otakara byl v roce 2016 zvolen jako nejkrásnější vánoční strom olomouckého kraje.
Sportovní vyžití V Litovli se nachází krytý bazén, otevřené koupaliště, moderní sportovní hala, areál sokolovny, vodácký areál s lezeckou stěnou, řada venkovních hřišť, sauna, bowling, petanque a minigolf.
V Litovli se tradičně pořádá extrémní štafetový závod BOBR CUP. Každoročně v Litovli také probíhá závod Spartan Race.
Tatran Litovel Tatran Litovel je tělovýchovná jednota, která pracuje ve 13 sportovních oddílech. V roce 2010 sdružovalo celkem 660 členů.
Házenkáři Tatranu Litovel hráli v sezónách v letech 2014–2017 v nejvyšší házenkářské lize České republiky.
Vodácký oddíl Litovlí protéká šest ramen řeky Moravy, a tak je Litovelsko centrem vodáctví.
Litovelská vodácká tělovýchovná jednota čítá celkem tři oddíly: Oddíl sjezdu a slalomu Oddíl rychlostní kanoistiky Oddíl vodní turistiky
Starostové 1900–1914: první český starosta v Litovli Vácslav Socha 1914-1919: úřadující náměstek MUDr. Jan Smyčka 1919-1923: MUDr. Jan Smyčka 1923-1928: Alois Knajbl 1928-1938: Ing. Otakar Ledvinka 1938-1940: Msgre. Vincent Horák 1940-1945: Fritz Mekiska, vládní komisař 1945-1946: Otakar Vašek 1946-1946: Msgre. Vincent Horák 1946-1948: Ing. Jan Cucla 1948-1953: Josef Skopec 1953-1963: Václav Müler 1963-1971: Josef Veis 1971-1976: Antonín Vlček 1976-1988: Zdeněk Janků 1988-1990: RSDr. Lubomír Vymětal
1990–1994: Mgr. František Geschwinder 1994–2010: MVDr. Vojtěch Grézl 2010–2018: Ing. Zdeněk PotužákInfo dle zákona číslo 106/1999 Sb. od 2018: Viktor Kohout
Školství a kulturní instituce náhled|Historický pohled na město
Mateřské školy Mateřská škola Gemerská Mateřská škola Gemerská – pobočka MŠ Kollárova Mateřská škola G. Frištenského Mateřská škola G. Frištenského – pobočka MŠ Čihadlo Mateřská škola G. Frištenského – pobočka MŠ Unčovice Církevní mateřská škola Svatojánek Mateřská škola Nasobůrky
Základní školy ZŠ Jungmannova, Litovel ZŠ Vítězná 1250, Litovel ZŠ Nasobůrky ZŠ, dětský domov a jídelna Litovel
Střední školy a gymázia Gymnázium Jana Opletala Litovel Střední odborná škola Litovel
Ostatní školská zařízení Domov mládeže SOŠ Litovel Dům dětí a mládeže Základní umělecká škola