Město Albrechtice (německy Olbersdorf) je město v okrese Bruntál, ležící asi 13 km severozápadně od Krnova. Žije zde obyvatel.
Poloha Město sousedí na severu s Petrovicemi, Janovem, Jindřichovem, Třemešnou a Slezskými Rudolticemi, na východě s Polskem (gmina Hlubčice), na jihu s Krnovem a Hošťálkovy a na západě s Holčovicemi a Heřmanovicemi. Od okresního města Bruntálu je vzdáleno 21 km a od krajského města Ostravy 63 km.
Geomorfologicky patří Město Albrechtice k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské). Severně od Opavice se jedná o geomorfologický celek Zlatohorská vrchovina, podcelky Hynčická hornatina na západě a Jindřichovská pahorkatina na východě, jižně od Opavice se jedná o geomorfologický celek Nízký Jeseník, podcelek Brantická vrchovina. Nejvyšších poloh dosahuje území města na severozápadní hranici (Kutný vrch 869/866 m n. m., Solná hora 868/867 m n. m.), na katastru Dlouhé Vody. Z dalších vrcholů lze jmenovat Kotel (777 m n. m.), Jindřichovu vyhlídku (794 m n. m.), Milíře (755 m n. m.), Na Valštejně (751 m n. m.), Měsíční horu (631/630 m n. m.), Obecní horu (673/672 m n. m.), Karlovu horu (717 m n. m.), Poutní horu (709 m n. m.).
Území Města Albrechtic patří z největší části do povodí Odry, resp. Opavy. Hlavním tokem města je ve velkém záhybech ze západu na jihovýchod směřující řeka Opavice. Do ní se vlévá několik menších toků, např. zleva Komorský potok (odvodňující nejzápadnější část katastru), Solný potok, Valštejnský potok a bezejmenný potok, který na východ od města napájí Celní rybník (Celňák) a do Opavice se vlévá už na polském území. Zprava přijímá Opavice Burkvízský potok. Malá plocha na severu území Města Albrechtic spadá do povodí Osoblahy (rovněž přítoku Odry), zejména části Biskupice a Piskořov, které odvodňuje potok Trója (levý přítok Hrozové).
Území města pokrývá z 44,5 % zemědělská půda (17 % orná půda, 26 % louky a pastviny), z 49,5 % les a ze 7 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy. Části města Město Albrechtice (k. ú. Město Albrechtice) Burkvíz (k. ú. Burkvíz) Česká Ves (k. ú. Česká Ves u Města Albrechtic) Dlouhá Voda (k. ú. Dlouhá Voda) Hynčice (k. ú. Hynčice u Krnova) Linhartovy (k. ú. Linhartovy) Opavice (k. ú. Opavice) Piskořov (k. ú. Piskořov) Valštejn (k. ú. Valštejn a Ztracená Voda) Žáry (k. ú. Město Albrechtice)
Názvy existujících a zaniklých částí Česky Město Albrechtice (do 1869 Albrechtice), německy Albirchtisdorf (1377), Albrechtdorf (1474), Olbersdorf (1583), Stadt Olbersdorf (1846–1945), latinsky Albrechtisdorf (1414), Olbrechticz, Albrechtovicz (1425–1435), polsky Miasto Albrechcice, Miasto Olbrachcice. Název Město Albrechtice (Olbersdorf Stadt) vznikl v roce 1854, kdy došlo k rozdělení na Město a Ves Albrechtice. Toto dělení se udrželo až do r. 1955, kdy Ves Albrechtice zanikla sloučením s Městem Albrechticemi. Ves Albrechtice, německy Olbersdorf Dorf. Česky Biskupice, německy Bischofswalde, polsky Biskupice. Česky Burkvíz (1869 Burgviz, 1880 Burgvíz), německy Burgwiese, polsky Burkwiz. Česky Česká Ves (1869-1970 Nová Ves), německy Neudörfel, polsky Czeska Wieś (Nowa Wieś). Česky Dlouhá Voda, německy Langwasser, polsky Długa Woda. Česky Nová Dlouhá Voda, německy Neulangwasser (1890 Neu-Langwasser), polsky Nowa Długa Woda. Česky Stará Dlouhá Voda, německy Altlangwasser (1890 ALt-Langwasser), polsky Stara Długa Woda. Česky Hynčice, německy Heinzendorf, polsky Hynczyce. Česky Láč, německy Latsch, polsky Lacz. Česky Linhartovy (1869-1880 Lénhartovy, 1890 Lenhartovy), německy Geppersdorf, polsky Lenarcice (Lenartowice, 1945 Linhartowice , Linhartowy). Česky Opavice, německy Tropplowitz, polsky Opawica (1945 Opawice), slezsky Troplowice. Česky Město Opavice (1869-1880 Opavice Město), německy Tropplowitz Stadt, polsky Miasto Opawica. Česky Ves Opavice (1869-1880 Opavice Ves), německy Tropplowitz Dorf, polsky Opawica Wieś. Česky Piskořov, německy Peischdorf, polsky Piskorzów. Česky Valštejn (1869 Waldstein, 1880 Walštein), německy Wallstein (1869 Waldstein), polsky Walsztejn. Česky Malý Valštejn (1869 Malý Waldstein, 1880 Malý Walštein), německy Kleinwallstein, Klein Wallstein (1890 Klein-Wallstein), polsky Mały Walsztejn. Česky Velký Valštejn (1869 Velký Waldstein), německy Grosswallstein, Groß Wallstein, Groß-Wallstein (1890 Gross-Waldstein), polsky Wielki Walsztejn. Česky Ztracená Voda, německy Verlorenwasser, polsky Stracona Woda. Česky Žáry (1869 Obršár), německy Oberschaar, polsky Żary.
Historie První písemná zmínka o existenci Albrechtic (Albirchtisdorf) pochází z roku 1377 o dělení opavského knížectví mezi syny významného Přemyslovce Mikuláše II. Opavského. Do roku 1390 tvrz Albrechtice vlastnil Linhart z Rovna. Od roku 1390 do roku 1420 je ve vlastnictví markrabě Jošta. Následně se majitelem panství stal slezský rytířský rod Stošové z Kounic. Od roku 1450 vlastnil Albrechtice Jiří Stoš z Kounic, který byl přívržencem českého krále Jiřího z Poděbrad a účastnil se vojenských akcí. V roce 1469 byl přítomen vyjednávání v Olomouci mezi českým krále a uherským králem Matyášem Korvínem. V roce 1474 koncem vpadl Matyáš Korvín do Slezska, kde se rozhodl zničit sídla pánů, kteří zůstali věrni českému králi. Koncem srpna po dobu dvou dnů oblehal tvrz Albrechtice, kterou pobořil a posádku pobil. Jiří Stoš z Kounic byl na přímluvu vratislavského biskupa ušetřen, avšak byl vypovězen ze svých statků. Vlastníkem panství se stal Matyáš Korvín. V roce 1492 získal panství Adolf Mrakota ze Studnice. Adolf Mrakota ze Studnice požádal o povýšení na městečko, český král Vladislav Jagellonský vyhověl žádosti a udělil městečku privilegia. V roce 1503 koupil Albrechtice Jan Jiří Sup z Fulštejna, který byl zetěm Jiřího Stoše. Koncem první poloviny 16. století došlo k stavbě nového renesančního zámku, který vznikl na místě původní tvrze. Dne 4. srpna 1563 udělil městu Ferdinand I. Habsburský znak. V roce 1582 zdědila panství Albrechtice Alžběta Supová z Fulštejna, která byla provdána za Jana mladšího z Valdštejna, později se podruhé provdala za Bartoloměje ze Šlevic, který byl zemský sudí Krnovského knížectví. Dědicem panství se stal syn z prvního manželství Jan Kryštof z Valštejna, který byl protestantského vyznání a podporovatel Fridricha Falckého. Po porážce stavovského povstání držel krátce panství bratr císaře Ferdinanda II., arcivévoda Karel, který byl velmistrem Řádu německých rytířů a vratislavský biskup. V roce 1623 bylo panství císařem Ferdinandem II. předáno jezuitům z Nisy. Roku 1716 byly Albrechtice povýšeny na svobodné město. V roce 1742 přenechali jezuité z Nisy panství Albrechtice jezuitům z Opavy. V roce 1773 došlo povýšení na municipální město. Následně byly vlastněny do zrušení rádu v 18. století Studijního fondem nadačním. V roce 1824 panství odkoupil Karel Traugott Skrbenský z Hříště. V následujícím roce koupili panství opavští podnikatelé Vincent Tlach a Vincent Keil. V roce 1837 byla na okraji města byla postavena válcovna plechu, která o 60 let později byla přesunuta do Bohumína. V roce 1945 došlo k odsunu původního německého obyvatelstva.
V roce 2002 byl obci navrácen status města. Město Albrechtice je spolu s Městem Touškov a Městem Libavá jednou ze tří obcí v Česku, které svůj status uvádějí v názvu jako první slovo.
Vývoj počtu obyvatel Počet obyvatel celého Města Albrechtic podle sčítání nebo jiných úředních záznamů: Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Počet obyvatel 6335 6371 6230 5404 5219 5125 5268z toho: 231 Čechoslováků, 4808 Němců; 4660 řím. kat., 554 evang., 14 čsl., 12 izrael, 25 bez vyzn. 3344 3497 3237 3407 3580 3626z toho: 3 277 Čechů, 67 Moravanů, 27 Slezanů, 157 Slováků, 12 Němců, 9 Poláků; 917 řím. kat., 13 čsl. hus., 14 evang., 24 pravosl., 2 380 bez vyzn.
V celém Městě Albrechticích je evidováno 1 263 adres: 1 124 čísel popisných (trvalé objekty) a 139 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty). Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 976 domů, z toho 750 trvale obydlených.
Počet obyvatel samotného Města Albrechtic (včetně Vsi Albrechtic a Biskupic) podle sčítání nebo jiných úředních záznamů: Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Počet obyvatel 2361 2512 2723 2344 2415 2324 2409z toho: Město Albrechtice 1239, Ves Albrechtice 1119, Biskupice 51z toho: 146 Čechoslováků (96 Město a 50 Ves), 2141 Němců (1068 Město, 1023 Ves, 50 Biskupice); 2175 řím. kat. (1129 Město, 1000 Ves, 46 Biskupice), 208 evang. (92 Město, 111 Ves, 5 Biskupice), 4 čsl. (Ves), 12 izrael. (Město), 9 bez vyzn. (5 Město, 4 Ves) 1836 1996 2030 2449 2717 2700
V samotném Městě Albrechticích je evidováno 697 adres: 661 čísel popisných a 36 čísel evidenčních. Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 566 domů, z toho 505 trvale obydlených.
Doprava Peážní železniční trať Šumperk–Krnov se stanicí Město Albrechtice a zastávkou Linhartovy. Silnice I/57
Pamětihodnosti
Nový zámek Starý zámek Rozhledna Hraniční vrch Kostel Navštívení P. Marie na náměstí ČSA Kaple při silnici do Piskořova Měšťanský dům, náměstí ČSA čp. 21 Sloup se sochou svaté Anny Samotřetí Pivovar Město Albrechtice – technická památka Památník padlým v Opavici Kaplička na rozcestí u Biskupic Hrobka rodu Keil von Eichenthurn (pod kopcem Dubí) Evangelický hřbitov v České Vsi
Osobnosti Albert Adam (1824–1894), malíř, narozen v Hynčicích Lola Chludová (1905–2000), německá herečka Alois Fietz (1890–1968), německý archeobotanik František Gel (1901–1972), novinář, rozhlasový zpravodaj, spisovatel literatury faktu a překladatel Emil Polke (1858–1930), rakouský soc. dem. politik Gottfried Rieger (1764–1855), hudební skladatel, narozen v Opavici Leopold II. Sedlnický (1787–1871), slezský šlechtic, vratislavský biskup, narozen v Linhartovech Leo Schubert (1885–1968), sudetoněmecký politik Dietfried Krömer (1938-2003), německý filolog Miloslav Gajdoš (1948–2026), kontrabasista, skladatel, profesor hudby Tomáš Tuhý (* 1972), policista, od dubna 2014 prezident Policie ČR Loukas Vyntra (* 1981), řecký fotbalista Gustav Santarius (* 1978), rozhodčí první fotbalové ligy Jaroslav Zápalka (* 1958), brankář Československé reprezentace ve fotbale
Partnerská města Biała, Poland Hlubčice, Poland Komprachcice, Poland Precenicco, Italy
Galerie
Odkazy
Reference
Literatura BALLA, Jaromír. Město Albrechtice a okolí. Krnov : Advertis, 2010.
Související články FK Město Albrechtice Obsazení Města Albrechtic (1938)
Externí odkazy
Oficiální webové stránky
Město Albrechtice na YouTube Wallstein/Valštejn v sudetoněmeckém domovském okrese Jägerndorf/Krnov Krnovsko-info Regionální web Ohrožená hrobka rodiny Keil von Eichenthurn
Kategorie:Města na pomezí Moravy a Slezska Kategorie:Obce v okrese Bruntál Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Sídla ve Zlatohorské vrchovině Kategorie:Sídla v Nízkém Jeseníku Kategorie:Mikroregion Krnovsko Kategorie:Města v okrese Bruntál Kategorie:Sídla na česko-polské státní hranici