Běh na 400 metrů (lidově též čtvrtka, neboť jde o běh na jednu čtvrtinu anglické míle) je nejdelší atletický sprint, který se běží téměř maximálním úsilím od startu do cíle. Běžec musí spojit základní rychlost ze 100metrového sprintu s běžeckou technikou, která mu dovolí vypořádat se s odstředivými silami při běhu v zatáčce. Při této délce trati však musí běžec alespoň částečně šetřit vytrvalostní síly. Běžecká trať na 400 m se běhá v oddělených drahách širokých 122–125 cm. Start běhu na 400 m je umístěn na cílové pásce (standardní délka oválné dráhy stadiónu je 400 m). Závodník musí startovat z nízkého startu a ze startovních bloků. Startovní bloky jsou posunuty úměrně poloměru zatáček tak, že závodník, který běží po vnitřním oblouku je na startu opticky nejdál a všechny soupeře má před sebou. Při náběhu do cílové rovinky se všichni běžci dostanou na stejnou úroveň. Rychlost větru se neměří, neboť závodník běží celý okruh, a tedy v obou směrech větru.

Významné milníky a osobnosti Historicky nejúspěšnějším běžcem na 400 metrů je Američan Michael Johnson, který v této disciplíně získal 4 tituly mistra světa a od roku 1999 do roku 2016 byl držitelem světového rekordu. Jako jediný atlet dokázal tuto trať běžet více než dvacetkrát pod hranici 44 sekund. V letmém štafetovém úseku také jako zatím jediný člověk na světě dokázal tuto vzdálenost běžet i pod 43 sekund (42,94 s v roce 1995).

V prvním desetiletí 21. století vládli na 400metrové trati téměř výhradně Američané LaShawn Merritt a Jeremy Wariner. Američané této trati suverénně vévodí i co se týče historicky nejlepších časů. Také desetibojařský světový rekord na této trati, který má hodnotu 45,00 s., zaběhl v roce 2015 Američan Ashton Eaton.https://worldathletics.org/news/report/beijing-2015-decathlon-400m

V září roku 2016 se stal držitelem světového rekordu Jihoafričan Wayde van Niekerk, který 14. srpna 2016 na Letních olympijských hrách v Rio de Janeiru zaběhl časem 43,03 s nejrychlejší čas v historii (a to i přesto, že běžel v nevýhodné osmé dráze).

Světový rekord mezi ženami drží dlouhodobě Němka Marita Kochová, která v roce 1985 překonala československou závodnici Jarmilu Kratochvílovou časem 47,60 sekundy. Obě byly až do září roku 2025 jedinými ženami, které v historii běžely pod 48 sekund.https://www.usatf.org/news/2025/mclaughlin-levrone-breaks-american-record-in-400-a Další úspěšné ženy jsou Francouzka Marie-José Pérecová a Australanka Cathy Freemanová, které získaly dva tituly z mistrovství světa.

Historie Běh na 400 m vznikl metrickým zaokrouhlením z anglosaského běhu na čtvrt míle, což je 440 yardů neboli 402,34 m. Běžci musí mít dobrou základní rychlost, musí být schopní zkoordinovat rychlost a sprinterskou vytrvalost a musí se naučit ignorovat bolest, protože v důsledku kyslíkového dluhu se ve svalech tvoří kyselina mléčná. Někteří běžci tuto trať kombinovali zároveň s během na 200 metrů (např. Michael Johnson), jiní s během na 800 metrů (např. Jarmila Kratochvílová). Častá kombinace je také s tratí na 400 metrů překážek.

Fyziologická náročnost běhu na 400 metrů Běh na 400 metrů patří z hlediska sportovní fyziologie mezi vysoce intenzivní výkony, které významně zatěžují anaerobní energetické systémy organismu. Výkon je typicky vykonáván v blízkosti maximální intenzity, což znamená, že tělo není schopno plně pokrýt energetické nároky prostřednictvím aerobního metabolismu.

Na začátku závodu je hlavním zdrojem energie systém ATP–CP (adenosintrifosfát a kreatinfosfát), který umožňuje velmi rychlý, ale krátkodobý přísun energie. Tento systém se vyčerpává během prvních sekund maximálního výkonu.

Po jeho vyčerpání přechází organismus převážně na anaerobní glykolýzu, při které dochází ke štěpení svalového glykogenu za účelem získání energie. Vedle produkce ATP vznikají také metabolity, zejména vodíkové ionty, které přispívají ke snížení pH ve svalovém prostředí. Tento stav je spojován s omezením svalové kontrakce a postupným poklesem výkonu. Aerobní systém se na energetickém krytí podílí také, avšak jeho role je spíše podpůrná a stoupá zejména ve druhé polovině závodu, kdy dochází k postupnému zpomalování tempa.

Významným faktorem výkonu na 400 metrů je schopnost odolávat metabolické únavě. Ta se projevuje zhoršením koordinace pohybu, poklesem frekvence a délky kroku a celkovým snížením běžecké efektivity. Závěrečná část závodu je proto často rozhodující a klade vysoké nároky na kombinaci rychlosti, silové vytrvalosti a psychické odolnosti.

Z fyziologického hlediska je výkon na této trati úzce spojen s vysokým podílem rychlých svalových vláken typu IIa, která umožňují kombinaci vysoké síly a relativně lepší odolnosti vůči únavě ve srovnání s čistě rychlými vlákny typu IIx.

Tréninkové aspekty   Příprava běžců na 400 metrů zahrnuje rozvoj několika pohybových schopností současně. Vedle maximální rychlosti je důležitá také rychlostní vytrvalost, která umožňuje udržet vysokou intenzitu běhu i v závěrečné části závodu. Trénink proto často kombinuje krátké sprinty zaměřené na akceleraci s delšími úseky v délce přibližně 200 až 500 metrů. Součástí přípravy bývá rovněž silový trénink zaměřený především na dolní končetiny a střed těla, které se podílejí na efektivním přenosu síly během běhu.

Regenerace po výkonu   Po ukončení běhu na 400 metrů přetrvává zvýšená spotřeba kyslíku, označovaná jako kyslíkový dluh. Organismus v této fázi obnovuje zásoby kreatinfosfátu, doplňuje kyslík ve svalech a postupně odstraňuje metabolity vzniklé během intenzivního zatížení. Rychlost regenerace je ovlivněna úrovní trénovanosti sportovce, jeho aerobní kapacitou a celkovým stavem organismu. Efektivní regenerace je důležitou součástí přípravy, protože umožňuje zvládat opakované tréninkové zatížení a podporuje dlouhodobý sportovní výkon.

Zapojení svalových partií   Běh na 400 metrů výrazně zatěžuje především svaly dolních končetin, které zajišťují hlavní pohybovou složku běhu. Klíčovou roli hrají stehenní svaly, zejména kvadricepsy při odrazu a tlumení dopadu a hamstringy při švihové fázi kroku. Významně se zapojují také hýžďové svaly, které se podílejí na generování síly při odrazu a stabilizaci pánve.

Dále jsou aktivovány lýtkové svaly, které pomáhají při finální fázi odrazu a udržení frekvence kroků. Nezanedbatelnou roli hraje také svalstvo středu těla (core), které zajišťuje stabilitu trupu, efektivní přenos síly mezi horní a dolní částí těla a udržení běžecké techniky i při narůstající únavě. Při maximálním zatížení dochází ke zhoršení koordinace a aktivace svalů je méně ekonomická, což se projevuje poklesem délky a frekvence kroku v závěru závodu.

Současné rekordy – dráha

Muži Rekord Čas (s) Atlet Stát Město Datum rekorduSvětový rekord 43,03 Wayde van Niekerk Rio de Janeiro 14. 8. 2016 Olympijský rekord 43,03 Wayde van Niekerk Rio de Janeiro 14. 8. 2016Rekord MS 43,18 Michael Johnson Sevilla 26. 8. 1999Český rekord44,79 Pavel Maslák Dauhá 9. 5. 2014 Ženy Rekord Čas (s) Atletka Stát Město Datum rekordu Světový rekord 47,60 Marita Kochová Canberra 6. 9. 1985Olympijský rekord 48,17 Marileidy Paulinová Paříž 9. 8. 2024Rekord MS 47,78 Sydney McLaughlinová-Levroneová Tokio 18. 9. 2025 Český rekord 47,99 Jarmila Kratochvílová Helsinky 10. 8. 1983

Současní světoví rekordmani

Současné rekordy podle kontinentů Rekord Kategorie Výkon (s)AtletStátMěstoDatum Afrika Muži 43,03 20 px Wayde van Niekerk Rio de Janeiro 14. 8. 2016 Ženy 49,10 Falilat Ogunkoya Atlanta 29. 7. 1996 Asie Muži 43,93 Youssef Ahmed Masrahi Peking 23. 8. 2015 Ženy 48,14 Salvá Ajd Násirová Dauhá 3. 10. 2019 Evropa Muži 43,44 Matthew Hudson-Smith Paříž 7. 8. 2024 Ženy 47,60 20 px Marita Kochová Canberra 6. 9. 1985 Severní a střední Amerika Muži 43,18 Michael Johnson Sevilla 26. 8. 1999 Ženy 47,78 Sydney McLaughlinová-Levroneová Tokio 18. 9. 2025 Oceánie Muži 44,38 Darren Clark Soul 26. 9. 1988 Ženy 48,63 Cathy Freemanová Atlanta 29. 7. 1996 Jižní Amerika Muži 43,93 Anthony Zambrano Tokio 2. 8. 2021 Ženy 49,64 Ximena Restrepo Barcelona 5. 8. 1992 Muži na iaaf.orgŽeny na iaaf.org

Současné rekordy – hala

Muži Rekord Výkon (s) Atlet Stát Město Datum rekorduSvětový rekord 44,49 Morales Williams Fayetteville 24. 2. 2024Evropský rekord 45,05 Thomas Schönlebe Karsten Warholm Sindelfingen Glasgow 5. 2. 1988 2. 2. 2019Rekord MS 44,76 Christopher Morales Williams Toruň 2026 Český rekord 45,24 Pavel Maslák Sopoty 8. 3. 2014 Muži na iaaf.orgŽeny Rekord Výkon (s) Atletka Stát Město Datum rekorduSvětový rekord 49,17 Femke Bolová Glasgow 2. 3. 2024Evropský rekord 49,17 Femke Bolová Glasgow 2. 3. 2024Rekord MS 50,04 Olesja Forševová Moskva 12. 3. 2006 Český rekord 49,59 Jarmila Kratochvílová Milán 7. 3. 1982 Ženy na iaaf.org

Současní světoví rekordmani v hale

10 nejlepších mužů historie dle časů Pořadí Výkon (s) AtletNárodnostDatumMísto 1. 43,03 Wayde van Niekerk 14. srpna 2016 Rio de Janeiro 2. 43,18 Michael Johnson 26. srpna 1999 Sevilla 3. 43,29 Butch Reynolds 17. srpna 1988 Curych 4. 43,38 Samuel Ogazi 12. června 2026 Eugene5.43,40Quincy Hall7. srpna 2024Paříž6.43,44Matthew Hudson-Smith7. srpna 2024Paříž6.43,44Collen Kebinatshipi10. července 2026Monako 8.43,45 Jeremy Wariner 31. srpen 2007 Ósaka 8.43,45 Michael Norman 20. duben 2019Torrance 10. 43,48 Steven Gardiner 4. října 2019 Dauhá Muži na iaaf.org

10 nejlepších žen historie dle časů Pořadí Výkon (s) AtletkaNárodnostDatumMísto 1. 47,60 Marita Kochová 6. říjen 1985 Canberra2.47,78Sydney McLaughlinová-Levroneová18. září 2025Tokio3.47,98Marileidy Paulinová18. září 2025Tokio 4. 47,99 Jarmila Kratochvílová 10. srpen 1983 Helsinky 5. 48,14 Salvá Ajd Násirová 3. říjen 2019 Dauhá6.48,25Marie-José Pérecová29. července 1996Atlanta 7. 48,27 Olga Bryzginová 6. říjen 1985 Canberra 8. 48,36 Shaunae Millerová 6. srpen 2021 Tokio9.48,57Nickisha Pryceová20. červenec 2024Londýn 10. 48,59 Taťána Kocembová 10. srpen 1983 Helsinky Ženy na iaaf.org

Vývoj světového rekordu

Muži 47,8 Maxie Long (USA) New York 29. 9. 1900 47,7 Ted Meredith (USA) Cambridge,US 27. 5. 1916 47,0 Emerson Spencer (USA) Palo Alto 12. 5. 1928 46,4 Ben Eastman (USA) Palo Alto 26. 3. 1932 46,2 Bill Carr (USA) Los Angeles 05. 8. 1932 46,1 Archie Williams (USA) Chicago 19. 6. 1936 46,0 Rudolf Harbig (Německo) Frankfurt 12. 8. 1939 46,0 Grover Klemmer (USA) Filadelfie 29. 6. 1941 46,0 Herb McKenley (Jamajka) Berkeley, USA 5. 6. 1948 45,9 Herb McKenley (Jamajka) Milwaukee 2. 7. 1948 45,8 George Rhoden (Jamajka) Eskilstuna 22. 8. 1950 45,4 Lou Jones (USA) Ciudad de México 18. 3. 1955 45,2 Lou Jones (USA Los Angeles 30. 6. 1956 44,9 Otis Davis (USA) Řím 6. 9. 1960 44,9 Carl Kaufmann (Německo) Řím 6. 9. 1960 44,9 Adolph Plummer (USA) Tempe 25. 5. 1963 44,9 Mike Larrabee (USA) Los Angeles 12. 9. 1964 44,5 Tommie Smith (USA) San José 20. 5. 1967 44,1 Larry James (USA) Echo Summit 14. 9. 1968 43,8 Lee Evans (USA) Ciudad de México 18. 10. 1968 43,86 Lee Evans (USA) Ciudad de México 18. 10. 1968 43,29 Butch Reynolds (USA) Curych 17. 8. 1988 43,18 Michael Johnson (USA) Sevilla 26. 8. 1999 43,03 Wayde van Niekerk (Jihoafrická republika) Rio de Janeiro 14. 8. 2016https://www.flotrack.org/articles/5054535-wayde-van-niekerk-runs-4303-breaks-400m-world-record

Ženy 51,02 Marylin Neufvilleová (Jamajka) Edinburgh 23. 7. 1970 50,98 Jelica Pavličićová (Jugoslávie) 3. 8. 1974 50,78 Riitta Salinová (Finsko) 17. 8. 1974 50,14 Riitta Salinová (Finsko) Řím 4. 9. 1974 49,77 Christina Brehmerová (Německo) Drážďany 9. 5. 1976 49,75 Irena Szewińská (Polsko) Bydhošť 22. 6. 1976 49,28 Irena Szewińská (Polsko) Montréal 29. 7. 1976 49,19 Marita Kochová (NDR) Lipsko 2. 7. 1978 49,03 Marita Kochová (NDR) Postupim 19. 8. 1978 48,94 Marita Kochová (NDR) Praha 31. 8. 1978 48,89 Marita Kochová (NDR) Postupim 29. 7. 1979 48,60 Marita Kochová (NDR) Turín 4. 8. 1979 48,16 Marita Kochová (NDR) Athény 8. 9. 1982 47,99 Jarmila Kratochvílová (Československo) Helsinky 10. 8. 1983 47,60 Marita Kochová (NDR) Canberra 6. 10. 1985

Zajímavost