Strašnice () jsou od roku 1922 městská čtvrť a katastrální území Prahy. Jsou z převážné části součástí městského obvodu a městské části Praha 10, malá část Strašnic u hranic se Žižkovem (průmyslové a skladové areály Tesla Strašnice a Pramen Praha a tenisové dvorce v oblasti Třebešína) patří do obvodu a městské části Praha 3. Strašnice sousedí na západě s Vršovicemi a Vinohrady, na severozápadě s Žižkovem, na severovýchodě s Malešicemi, na východě s Hostivaří, na jihu se Záběhlicemi a na jihozápadě Michlí.
Dne 30. října 2014 byla otevřena naučná stezka ve Strašnicích, která měří 3,5 km, má 11 zastavení a seznamuje návštěvníky s mnoha zajímavostmi z historie čtvrti. Na začátku stezky u stanice metra Strašnická je umístěn automatický výdejník letáků s informacemi o zajímavých místech na trase. Toto zařízení, které je napájeno sluneční energií, je prvním přístrojem tohoto druhu.
Historie
Původ názvu K roku 1185 doloženo spojení „de Strasnic“. Původně Strašnice znamenalo „ves lidí Strašnových“ – od osobního jména Strašen (toto jméno mělo od nositele odhánět – „odstrašovat“ – zlé démony).
Samostatné Strašnice Strašnice jsou zmiňovány v letech 1185 (kdy patřily vyšehradské královské kapitule) a 1222. Ve čtrnáctém století zde byly tři dvory (Názův, Štukův a Elingův). Staroměstský občan Jindřich Náz byl též majitelem vinice v místě dnešního krematoria. V 15. století jsou uváděny dvě tvrze (při Štukově a Elingově dvoře). Tvrz v Elingově dvoře zpustla a posléze sloužila jako terč pro nově ulitá děla. Mezi majiteli se vystřídala královská komora, Staré i Nové Město i soukromí majitelé. Při rakousko-pruské bitvě u Štěrbohol (6. května 1757) byly Strašnice zpustošeny.
V roce 1781 byly Staré Strašnice obnoveny a vznikly vedle nich také Nové Strašnice, ty však nikdy nebyly samostatnou obcí. Zhruba od roku 1898 se v matrikách používal sloučený název Strašnice. Strašnicím vedla církevní matriku v letech 1676–1784 farnost Prosek, v letech 1673–1775 též farnost svatého Ignáce, v letech 1784–1920 žižkovská (olšanská) farnost svatého Rocha.
Strašnice byly do 19. století známé pěstováním zelí. Ke konci 19. století měly Staré Strašnice 50 domů a Nové Strašnice 14, Strašnice celkem měly 650 obyvatel (rok neuveden). V obci byly dvě cihelny, Vackova a Kosova, jejichž majitelé ve velkém budovali činžovní i rodinné domy. Začátkem 20. století Strašnice získaly poštovní a telegrafní úřad, četnickou stanici, vodovod, v roce 1912 elektrické veřejné osvětlení. V roce 1900 byly Staré Strašnice s 1075 obyvateli a Nové Strašnice se 133 obyvateli vesnicemi žižkovského okresu. Roku 1910 měly již 4 060 obyvatel, roku 1934 již 20 000.
Součástí Prahy Při sloučení s Prahou 1. ledna 1922 měly celkem 4 800 obyvatel. Od 17. ledna 1923 byly součástí samosprávného obvodu Praha XIII se sídlem ve Vršovicích, do obvodu patřily ještě Záběhlice a Hostivař. Od 21. října 1947 se rozdělením Prahy XIII staly Strašnice sídlem nového obvodu Praha XX-Strašnice, do nějž byla zařazena ještě Hostivař a část Záběhlic zvaná Zahradní Město. Od 1. dubna 1949 byly Strašnice přičleněny do obvodu Praha 10 (s Hostivaří, Malešicemi a Zahradním Městem). Od 11. dubna 1960 jsou Strašnice z převážně součástí obvodu Praha 10 se sídlem ve Vršovicích a z malé části součástí obvodu Praha 3, tvořeného především Žižkovem. Od 24. listopadu 1990 jsou Strašnice součástí městských částí Praha 10 a Praha 3, které jsou jádrem stejnojmenných městských obvodů.
Po vzniku Velké Prahy vznikly ve Strašnicích Masarykova kolonie (1920), Zborov (1920), Kolonie strojvůdců (1922), kolonie Klínek (1923), Rybníčky (1923), Skalka (30. léta).
Území náhled|vlevo|Strašnice, typický nájemní dům (Věšínova ulice) Staré Strašnice je území v okolí ulic Starostrašnické, Průběžné a Dubečské, tedy v okolí stanice metra Strašnická. Navzdory názvu zde téměř žádné historické objekty nejsou, převažuje zástavba z počátku dvacátého století doplněná menšími sídlišti. U Průběžné ulice je objekt někdejší Chirany Strašnice. Hagibor – klín území mezi ulicemi Vinohradská a Izraelská, u hranice s Vinohrady nedaleko stanice metra Želivského. Sportovní areál DP Praha a Bohemians Praha, budova České námořní plavby. Uvažovalo se zde o výstavbě hokejového stadionu (jako alternativa k Sazka Aréně) nebo jednoho z olympijských stadionů. Zatím žádný z takových návrhů neuspěl. V roce 2008 zde byla dokončena výstavba budovy Svobodné Evropy. Od roku 2020 se realizuje developerský projekt nové čtvrti. Třebešín – vilová čtvrť sousedící se Žižkovem a Malešicemi, na východě ohraničená zhruba úrovní ulice Hostýnské, do území Strašnic zasahuje i okraj sídliště Malešice. Je zde odborné učiliště a průmyslová škola. V části Strašnic spadající do Prahy tři jsou tenisové kurty, areál Tesly Strašnice a Pramenu Praha. Na severu jsou zde Strašnice ohraničeny nákladovým nádražím a železniční tratí, která již patří k Žižkovu. Oblast u železničních tratí. Do Strašnic patři úzký pás nákladového nádraží až ke stadionu Slavie, vklíněný mezi Vršovice na severu a Michli na jihu. Přímo pod Bohdalcem patří do Strašnic i ulice Nad Slavií s okolní zástavbou, jižně od nákladového nádraží Strašnice i pás kolonie Na Slatinách. V prostoru uzavřeném mezi nákladovým nádražím a bývalou osobní železniční tratí je obytná kolonie kolem ulice U trati, která v letech 1925–1947 nesla název Kolonie strojvůdců – domy v této oblasti budovalo ve dvacátých letech stavební družstvo Strojvůdce. S ní sousedí sportovní areál Union Praha a zanedbané průmyslové a skladové oblasti. Území kolmo protíná ulice V Korytech. Východně od ní je někdejší továrna na motocykly Jawa. Někdejší Masarykova kolonie z dvacátých let je kolem dnešní ulice Bylanské, za nacismu (1940) a později znovu za socialismu (1955) však o svůj název přišla.
alt=|náhled|Bečvářův statek
Sídliště Solidarita a Zborov – východní část Strašnic v okolí Černokostelecké ulice. Na severu sousedí ulicí V úžlabině s Malešicemi. Někdejší kolonie Zborov v oblasti dnešních ulic Rostoklatská a Tuklatská byla zrušena a na její místo zasahuje sídliště. Skalka, sídliště Skalka, vilové Rybníčky, sídliště Rybníčky – sídliště Skalka se rozkládá východně od stanice metra Skalka, mezi ulicemi Na Padesátém a Přetlucká. Na jihu k němu přiléhá Jižní spojka, jejíž architektonicky zajímavý zavěšený most šikmo přecházející železniční trať a nákladové nádraží patří rovněž do Strašnic. Jižně od Průběžné ulice v oblasti Skalky je hasičská stanice, automobilové opravny, Akuma a další průmyslové objekty, jižně od jihozápadní části Přetlucké ulice nouzová kolonie domků (u ul. Dolínecké). Severně od stanice metra Skalka je moderní sídlo Českého statistického úřadu a hypermarket Tesco. Kolonie Za dráhou (nověji nazývaná i V rybníčkách) je za odbočující nákladovou železniční tratí do Malešic, v okolí Mokřanské ulice. Základ kolonie pochází z dvacátých let 20. století, v roce 1962 přestala být považována za nouzovou a byly zde pojmenovány ulice. Nové Strašnice – zbytky původní vsi (několik domků, polorozpadlý statek, štít datovaný 1812 a kaplička) podél východní části Novostrašnické ulice, mezi Úvalskou ulicí a stanicí metra Depo Hostivař. Hostivařsko-malešická průmyslová oblast – část území Strašnic východně od někdejších Nových Strašnic je od zbytku území oddělena nákladovou železniční tratí. V této odlehlé části je stanice metra Depo Hostivař, stejnojmenné depo, větší část opravárenské základny metra (jejíž velmi malá část leží již skutečně na území Hostivaře, podle níž je pojmenována) a přilehlý lesík patřící Dopravnímu podniku a obydlený bezdomovci, s několika manipulačními kolejemi a skládkou materiálu vytěženého při stavbě metra. Do území Strašnic spadají ještě areály někdejších firem Druchema a Výtvarná řemesla. Několik průmyslových objektů je i na druhé straně železnice, severně od tramvajové smyčky Černokostelecká.
Na území Strašnic není žádné náměstí, přesněji řečeno žádné místo pojmenované jako náměstí. Přirozeným centrem Strašnic je dnes Starostrašnická ulice a okolí stanice metra Strašnická, významnými osami jsou také Průběžná a Černokostelecká ulice a lokálním dopravním a obchodním centrem je též okolí stanice metra Skalka.
Pamětihodnosti
Doprava
Silnice Ve Strašnicích je 156 pojmenovaných ulic. Hlavními tepnami jsou ulice Vinohradská a na ni navazující Černokostelecká, z Vinohradské do Malešic odbočuje Počernická, souběžně od Vršovic vede ulice V Olšinách (kolem stanice metra Strašnická), z ní odbočuje Průběžná směrem k Zahradnímu Městu, severojižním směrem Strašnice propojuje ulice Na Padesátém (kolem stanice metra Skalka) a na ni navazující Úvalská. Osou Starých Strašnic v severojižním směru bývala ulice Starostrašnická, která je dnes přerušená a jejíž jižní část se nyní jmenuje Ke Strašnické. Od ní pokračuje po křižovatce s Průběžnou ulice V korytech (dříve Vkorytách) do starých Záběhlic v trase prastaré obchodní cesty z Libně do Posázaví.
Černokostelecká ulice je výpadovkou nejen směrem do Říčan a ke Kostelci nad Černými lesy, podle nějž je pojmenovaná, ale i do Kutnohorska a do okolí města Sázavy.
Autobus Zastávka Černokostelecká byla po mnoho desetiletí významnou zastávkou příměstských a meziměstských autobusových linek do těchto směrů, například v dobách, kdy tato doprava byla (zhruba od konce roku 1980) ukončena u stanice metra Želivského, i v dobách, kdy byla od 24. září 2000 zařazena do Pražské integrované dopravy a přitom přeložena ke stanici metra Skalka. Od 28. května 2006 byly městské i příměstské linky do těchto směrů zkráceny k nové stanici metra Depo Hostivař.
Metro náhled|Interiér stanice metra Strašnická Na území Strašnic jsou tři stanice metra: Strašnická, Skalka a nejnověji také Depo Hostivař. U stanic metra jsou významné terminály veřejné dopravy, zejména městské autobusové. Po zprovoznění stanice metra Skalka v roce 1990 byl několik měsíců v provozu zastřešený autobusový terminál Limuzská v sousedství tramvajové smyčky Černokostelecká. Uváděným důvodem jeho vybudování byl odpor obyvatel okolí stanice metra Skalka z přílišného provozu. Vzhledem k nevhodnému umístění a špatným přestupním vazbám byl terminál Limuzská zrušen a nyní slouží jako parkoviště, autobusové linky pak byly zakončeny na Skalce podle původních plánů.
Tramvaj Roku 1908 byla prodloužena elektrická dráha (tramvaj) od Flory do Starých Strašnic k nové vozovně, 8. října 1908 byl zahájen i provoz vozovny, v roce 1929 – 1932 byla vozovna rozšířena. 6. ledna 1935 byla tato trať propojena do Vršovic ulicí V Olšinách, 18. října 1936 byla zprovozněna trať na Zahradní Město (3. listopadu 1952 byla zprovozněna, jako mezilehlá, tramvajová smyčka u železniční zastávky, objíždějící blok s parkem a domem ulicí Radošovickou). V roce 1937 byla tramvajová trať od vozovny prodloužena do blízkosti dnešní zastávky Nové Strašnice, 24. července 1952 do smyčky Černokostelecká (v roce 2002 zrekonstruované), v roce 1952 byla trať prodloužena za hranice Strašnic k ústředním dílnám DP.
V červenci a srpnu 2014 došlo k rekonstrukci a modernizaci tramvajové tratě po celé délce ulice Průběžné (od křižovatky s ulicí V Olšinách), přes ulici Švehlovu a dále až do zastávky Nádraží Hostivař. Staré koleje s panelovými podložkami byly nahrazeny kolejemi novými s izolačním podložím, pokrytými trávníky. Také vznikly nové ostrůvky pro cestující. Modernizací došlo ke snížení hlučnosti provozu tramvají a současně ke zvýšení průjezdové rychlosti.
V srpnu 2025 začala výstavba nové tramvajové tratě v Počernické ulici se šesti páry zastávek.
Železnice