Arneštovice (dříve také Arnoštovice, Ottův slovník naučný, díl 2, s. 761, heslo Arneštovice, č. 1.) jsou obec v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 543 hektarů.
Ve vzdálenosti čtrnáct kilometrů leží jižně město Pelhřimov, sedmnáct kilometrů jihovýchodně město Humpolec, 25 kilometrů severovýchodně město Světlá nad Sázavou, 26 kilometrů západně město Vlašim, 38 kilometrů severozápadně od Jihlavy a 80 kilometrů jihozápadně od Prahy. Leží v údolí menšího levostranného přítoku řeky Trnavy. Náves se dvěma rybníky je protáhlá.
Název Název se vyvíjel od varianty in Arnosstowiczich (1403), Arnestowicz (1406), Arno stowicze (1654), Arneschtowicz a Arnesstowicze (1790), Arneštovice (1854), od roku 1886 se používá název Arneštovice. Místní jméno znamenalo ves lidí Arneštových. Pojmenování je rodu ženského, čísla pomnožného, genitiv zní Arneštovic.
Historie Ves byla založena pravděpodobně podle názvu v době středověké kolonizace lokátorem Arnoštem, existují spekulace, že mohlo jít o samotného prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. K tomu kromě doby, kdy působil na pražském arcibiskupství (1344–1364) přispívá i blízkost Červené Řečice, která patřila právě pražskému arcibiskupství. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1403, kdy ji koupili vikáři vyšehradské kapituly od Ondřeje Šafrána z Bělé. Do roku 1886 se používal název Arnoštovice.
Obyvatelstvo V roce 1880 tu žilo 245 českých obyvatel v 37 domech.
Obecní správa Mezi lety 1850–1976 byly Arneštovice obcí v okrese Pelhřimov (1850–1930), posléze v okrese Pacov (1950) a později opět v okrese Pelhřimov. Od 1. dubna 1976 do 30. června 1990 patřily jako část obce ke Košeticím a od 1. července 1990 jsou opět samostatnou obcí.
Doprava Prochází tudy silnice III. třídy č. 12920a do Košetic a jižní částí vede silnice II. třídy č. 129. Dopravní obslužnost zajišťuje dopravce ICOM transport. Autobusy jezdí ve směrech Pelhřimov, Košetice, Křešín, Lukavec, Pacov, Tábor a Praha.
Pamětihodnosti Arneštovický mlýn se původně nazýval Měřičkův. Stojí na řece Trnavě 1,5 kilometru jihovýchodně. Písemně je připomínán v roce 1654, kdy byl označen jako pustý. Svou činnost ukončil v padesátých letech 20. století. V roce 1967 jej k rekreačním účelům koupil podnik Jawa Týnec nad Sázavou. V sedmdesátých letech tu vznikl dětský tábor. Kaple Panny Marie – stojí na návsi před domem čp. 5. Kaple ve stylu lidového baroka pochází z roku 1848. Kříž – z roku 1875, tyčí se před kapličkou. Kříž pochází z roku 1875. Kříž na cestě k Hořepníku z roku 1865 „Kohoutova“ kaplička na cestě k Hořepníku. Byla postavena z červených cihel v roce 1927. Kaplička na cestě k Jiřičkám Boží muka a kříž „Na drnovkách“ Kříž na cestě ke Křelovicům z roku 1902 Pomník padlým z první světové války Kamenný rozcestník na křižovatce silnic se nazývá lumpus, pochází z 19. století. Uvádí vzdálenosti do větších měst v okolí. Nechvátalova usedlost čp. 7 je nejstarším a nejlépe dochovaným zdejším statkem.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Pelhřimov Kategorie:Dobrovolný svazek obcí Hořepnický region Kategorie:Obce v okrese Pelhřimov Kategorie:Sídla v Křemešnické vrchovině