Třídění z hlediska stability je termín navržený evolučním biologem Jaroslavem Flegrem pro proces hromadění stabilních struktur v čase: Entity, které se mění, přicházejí a odcházejí, zatímco entity, které jsou stabilní nebo neustále vznikají, se hromadí a převažují. Třídění z hlediska stability se týká všech živých i neživých systémů, které procházejí evolucí v širším slova smyslu (tj. systémů s pamětí hromadících změny a procházejících tak historickým vývojem), a podléhají mu materiální i nemateriální entity.
Nejznámější popis tohoto procesu pochází z knihy Richarda Dawkinse Sobecký gen. Tento všeobjímající fenomén však zmiňují i další autořiOkasha, S. (2006). Evolution and the levels of selection. USA: Oxford University Press.Godfrey-Smith, B. (2009). Darwinian populations and natural selection. USA: Oxford University Press.Maynard Smith, J., & Szathmáry, E. (2010). The major transitions in evolution (Vol. 2). New York: Oxford University Press Inc. a jeho konkrétních manifestací si povšimla řada badatelů z biologických i nebiologických oborůSlobodkin, L., & Rapoport, A. (1974). An Optimal Strategy of Evolution. The Quarterly Review of Biology, 49(3), 181-200.Bouchard, F. (2008). Causal Processes, Fitness, and the Differential Persistence of Lineages. Philosophy of Science, 75(5), 560-570.Slotine, J., & Lohmiller, W. (2001). Modularity, evolution, and the binding problem: a view from stability theory. Neural Networks, 14(2), 137-145Bouchard, F. (2011). Darwinism without populations: a more inclusive understanding of the "Survival of the Fittest". Studies in History and Philosophy of Science Part C: Studies in History and Philosophy of Biological and Biomedical Sciences, 42(1), 106-114.Shcherbakov, V. (2012). Stasis is an Inevitable Consequence of Every Successful Evolution. [Review]. Biosemiotics, 5(2), 227-245.Bourrat, P. (2014). From survivors to replicators: evolution by natural selection revisited. [Article]. Biology & Philosophy, 29(4), 517-538.Doolittle, W. (2014). Natural selection through survival alone, and the possibility of Gaia. [Article]. Biology & Philosophy, 29(3), 415-423.Bardeen, M., & Cerpa, N. (2015). Editorial: Technological Evolution in Society - The Evolution of Mobile Devices. Journal of Theoretical and Applied Electronic Commerce Research, 10(1), 1-7.. V různých oborech a u různých badatelů byl však doposud popisován pod různými jmény.
Třídění z hlediska stability je možné rozdělit na dva fenomény. Třídění z hlediska statické stability jednoduše preferuje znaky, které zvyšují persistenci svých nositelů. Tříděné entity mohou vznikat nezávisle jedna na druhé, nemusí se množit a nemusí vykazovat žádnou dědivost. Třídění z hlediska dynamické stability je speciálním případem třídění z hlediska stability, který vyžaduje existenci nějaké formy dědičnosti a jehož základem je kompetice o co největší rozdíl mezi rychlostí vytváření vlastních kopií a rychlostí jejich zanikání. Jinými slovy, jedná se o přirozený výběr. V biologické evoluci se na různých úrovních uplatňují oba typy třídění z hlediska stability.
Většina badatelů, kteří se fenoménem třídění z hlediska statické stability zabývala ve větší šíři, jej nepovažuje za evolučně zajímavý a nepokládá za možné, že by jeho prostřednictvím mohly vzniknout zajímavé biologické adaptace. Opačný názor vyjádřili např. Bouchard, Bourrat nebo Doolittle, konceptuálně jej však rozvedl a na důležitost jeho role v biologické evoluci poukázal až Flegr. Podle Flegra může být třídění zodpovědné za celou řadu mikroevolučních a zejména makroevolučních jevů, např. široké rozšíření a persistenci sexuality či altruistického chování, patrnost evoluční stáze či planetární homeostáze (viz teorie Gaia) nebo univerzálně rozšířený pokles disparity v rámci jednotlivých evolučních linií (viz hromadění nevratně "zamrzlých" znaků popisované teorií zamrzlé evoluce). Kromě toho může třídění z hlediska statické stability stát také za řadou fenoménů kulturní evoluce. Na rozdíl od selekce, která je oportunistická, dokáže třídění z hlediska statické stability hromadit i znaky, které jsou momentálně nevýhodné, ale jsou výhodné z hlediska dlouhodobé persistence tříděných entit. Třídění z hlediska statické stability postrádá efekt amplifikace spočívající v přednostním namnožení výhodných variant. Proto pracuje pomaleji než selekce a obvykle nedokáže vytvořit složité adaptace; tříděny jsou v jeho průběhu různé preadaptace a spandrely. Z dlouhodobého hlediska však má v evoluci a zejména v makroevoluci konečné slovo.
Třídění z hlediska stability může být simulováno např. v celulárních automatech jako je model Life.
Jaroslav Flegr také navrhuje, že by mohl být koncept použit k vysvětlení, proč časem převládla ve státech světa demokracie či možnosti existence boha/bohů:
Odkazy Reference
Kategorie:Biologické teorie Kategorie:Evoluce Kategorie:Filozofie