Ostrava (, ) je statutární, krajské a univerzitní město v okrese Ostrava-město na severovýchodě Česka v Moravskoslezském kraji, poblíž hranice s Polskem. Nachází se na soutoku řek Odry, Opavy, Ostravice a Lučiny. Ostrava je počtem obyvatel i rozlohou třetím největším městem v Česku, druhým největším městem na Moravě a největším městem v Českém Slezsku (leží na hranici těchto dvou historických zemí). Ve městě žije obyvatel, v aglomeraci pak téměř 1 milion obyvatel, která je tak po pražské druhou největší aglomerací v Česku. Společně s polskými Katovicemi tvoří Slezskou metropolitní oblast s 5,3 miliony obyvatel.
Ostrava vyrostla jako průmyslové středisko černouhelné pánve. Pro svůj hornický a hutnický průmysl v minulosti zvaná „ocelové srdce republiky“, prošla výraznými změnami po roce 1989. V důsledku restrukturalizace průmyslu byla utlumena důlní činnost a poslední uhlí se na území města vytěžilo v roce 1994. Svědkem hornické minulosti je Dolní oblast Vítkovice, bývalý průmyslový areál s unikátním souborem industriální architektury aspirující na zápis do seznamu Světového dědictví UNESCO.
V Ostravě se nachází řada divadel, galerií a kulturních domů. Mezi nejznámější kulturní akce pořádané ve městě patří hudební festivaly Colours of Ostrava a Beats for Love, Folklor bez hranic Ostrava, festivaly vážné hudby Leoše Janáčka a Svatováclavský hudební festival či Shakespearovské slavnosti. Vysoké školství je v Ostravě zastoupeno Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava a všeobecněji zaměřenou Ostravskou univerzitou. Mezi špičková výzkumná centra patří superpočítač IT4Innovations či biotechnologické centrum LERCO.
Název Jméno (Moravské a Slezské) Ostravy bylo převzato od řeky Ostravy, což bylo středověké jméno dolního toku Ostravice.
Historie
Nejstarší doklady lidské přítomnosti na území Ostravy pocházejí z paleolitu. Na Landeku v Petřkovicích je doloženo gravettské sídliště, z něhož pochází také známá Petřkovická venuše. Ze stejné doby jsou nálezy i z Hladového vrchu v Hošťákovicích.
První písemná zmínka o Slezské Ostravě pochází z roku 1229, kdy je zmiňována jako osada, zatímco Moravská Ostrava je zmiňována v roce 1267 a mluví se o ní jako o městečku.
Původně malá osada vznikla nad řekou Ostrá (dnes Ostravice), která jí dala jméno a dodnes ji dělí na dvě základní části, Moravskou Ostravu a Slezskou Ostravu. Poloha na zemské hranici v místě, kudy procházela jantarová stezka, vedla ve středověku k rozvoji města; po třicetileté válce, kdy byla v rozmezí let 1631 až 1645 několikrát obsazena Švédy, však význam Ostravy upadl. V roce 1763 bylo ve slezské části Ostravy objeveno bohaté ložisko kvalitního černého uhlí, což předznamenalo výraznou proměnu města. V roce 1828 založil majitel panství, olomoucký arcibiskup Rudolf Jan, hutě nazvané po něm Rudolfovy. Později tyto hutě přešly do majetku rodiny Rothschildů a získaly název Vítkovice. Staly se jádrem rozsáhlého průmyslového rozmachu města, jehož odrazem byla i (ve druhé polovině 20. století) přezdívka města: ocelové srdce republiky. Po druhé světové válce, kdy byla Ostrava osvobozena Rudou armádou, zde došlo k největšímu stavebnímu rozmachu v obytné výstavbě, nejprve menší zástavba jen na území Poruby (dnešní památkově chráněné domy ve slohu socialistického realismu), později masívní urbanizace méně kvalitních budov v Porubě i na Jihu.
Po rozsáhlém útlumu hutního a chemického průmyslu v kombinaci se zavíráním dolů (na území města se od 30. června 1994 netěží) a rozsáhlými investicemi do nápravy škod na životním prostředí se Ostrava výrazně pročistila. Více na důrazu nabírá strojírenská aktivita a další obory. Zároveň se stává výchozím bodem pro turistické regiony Jeseníky a Beskydy. Vedle stovky hektarů rekultivovaných ploch má město celou řadu původních přírodních lokalit, z nichž je celá řada udržovaných jako chráněná území. Jedná se např. o oblasti Polanský les a Polanská niva, které jsou součástí chráněné krajinné oblasti Poodří. K přírodním raritám na území města patří také bludné balvany ze švédské žuly (původem ze Skandinávie). Dalšími unikáty jsou zdejší haldy, např. halda Ema ve Slezské Ostravě, halda Hrabůvka v Ostravě – Hrabůvce.
Na další dnes už neexistující haldě na území dnešní Černé louky vznikla v roce 1928 horská dráha pojmenovaná Tivoli (patrně první československá horská dráha v pražském zábavním parku Eden vznikla v roce 1922), po ní se jmenoval celý zábavní prostor. Zhruba po dvou letech ale tento zábavní prostor zanikl a od září 1935 se začalo s likvidací vlastních hald.
Významné historické události v datech náhled|Ostrava v roce 1728, tehdy Moravská Ostrava 1229: zmíněna ves (Slezská) Ostrawa v listině papeže Řehoře IX. 1267 (29. listopadu): zmíněna osada (Moravská) Ostrava v závěti olomouckého biskupa BrunaPrzybylová, s. 26 před 1279: povýšení Moravské Ostravy na město, první písemné doklady o kostele svatého Václava 1297: poprvé se písemně připomíná slezskoostravský knížecí hradPrzybylová, s. 108 1753: první zmínka o nálezu uhlí (nález nebyl přesně lokalizován a upadl v zapomnění) 1763: první přesně lokalizovaný objev uhlí v údolí Burňa Przybylová, s. 8 1782: zahájena těžba uhlí na Ostravsku 1828: založení železáren (Rudolfova huť, pozdější Vítkovické železárny) Przybylová, s. 272 1835: majitelem Rudolfovy hutě se stalo konsorcium několika vídeňských bankéřů, které kapitálově ovládal Salomon Mayer Rothschild 1840: postavena první koksovací pec v Ostravě 1889: dokončena stavba kostela Božského Spasitele 1894: zahájen provoz moderní městské dopravy (17.července), otevřen Český národní dům (16. a 17. června) 1898: otevřena první banka v Moravské Ostravě a otevřena Veřejná knihovna a čítárna 1919: založeno Národní divadlo moravskoslezské a SK Slavoj Vítkovice 1922: založen SK Slezská Ostrava 1924 (29. ledna): vzniká Velká Ostrava (k původnímu městskému jádru připojeno 7 sousedních obcí), v srpnu oficiální návštěva prezidenta T. G. Masaryka ve městě 1926: otevřen Dům uměníPrzybylová, s. 440 1928: založen SSK Vítkovice 1930: otevřena Nová radnice 1941 (1. července): pokračování integračního procesu města – připojení 8 slezských a 4 moravských obcí k Moravské OstravěVládní nařízen í236/1941 Sb. náhled|Pomník osvobození Rudou armádou během Ostravské operace v roce 1945 1945: 30. duben den osvobození Ostravy Rudou armádou, z Příbrami do Ostravy přesídlena Vysoká škola báňská, začátek výstavby Nové huti 1946 (28. června): Moravská Ostrava se výnosem ministerstva vnitra číslo 1522/1946 Ú. l. I přejmenovává na Ostravu, později potvrzeno vyhláškou č. 123/1947 Sb.Vyhláška ministra vnitra č. 123/1947 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1946. Dostupné online. 1951: zřízena Státní vědecká knihovna v Ostravě 1952: zahájena trolejbusová dopravaPrzybylová, s. 532 1952: tým ZSJ Sokol VŽKG získal historicky 1. titul mistra republiky v Československé hokejové lize v sezoně 1951/1952. 1953: založena Vyšší hudebně pedagogická škola v Ostravě, od roku 1959 konzervatoř, roku 1996 propůjčen název Janáčkova konzervatoř 1954: vznik Janáčkovy filharmonie Ostrava z rozhlasového orchestru 1955: ostravské studio Československé televize vstupuje do vysílání jako druhé televizní studio na území Československa (i dnešního Česka) 1959: vznik Pedagogického institutu, ze kterého se v roce 1964 stává samostatná Pedagogická fakulta, od roku 1991 Ostravská univerzita; otevřeno letiště Ostrava-Mošnov 1961: otevřen Dům kultury Vítkovice 1981: tým TJ Vítkovice získal historicky 2. titul mistra republiky v Československé hokejové lize v sezoně 1980/1981. 1986: otevřen Palác kultury a sportu (nyní Ostravar Aréna) 1991: 89 % obyvatel se přihlásilo k české národnosti, Ostrava jedna z mála měst na Moravě, kde se naprostá většina obyvatel v devadesátých letech považovala za Čechy., založena Ostravská univerzita 28. září 1994: poslední vytěžené uhlí na území města OstravyPrzybylová, s. 584 1995: Vznik týmu Amerického fotbalu Ostrava Steelers 1995: zahájena příprava na vybudování obchodně-podnikatelského areálu Ostrava-Mošnov 1996: vznik ostravsko-opavské diecéze bulou Ad Christifidelium spirituali 1997: stopadesátiletá povodeň na Odře, Opavě a Ostravici, zaplavena většina níže položených částí Ostravy, město Ostrava s partnery založilo Vědecko-Technologický park Ostrava 1998: ukončení provozu vysokých pecí a výroby surového železa ve Vítkovicích 2000: vznik Ostravského (od roku 2001 Moravskoslezského) kraje se sídlem v Ostravě 2004: město ve spolupráci se společností CTP Invest začíná budovat průmyslovou zónu Ostrava-Hrabová, pořádání Mistrovství světa v ledním hokeji 2007: okres Ostrava-město rozšířen o některé okolní obce 2009: Ostrava napojena na dálniční síť 2012: dokončení I. fáze revitalizace Dolní oblasti Vítkovic a nového centra města 2014: otevření památkového objektu Trojhalí po rekonstrukci, kolejové napojení letiště Leoše Janáčka 2015: Ostrava pořádá Mistrovství světa v ledním hokeji, byla postavená nadstavba na vysoké peci č. 1, pojmenovaná Bolt Tower 2017: Ostrava slaví 750 let od první písemné zmínky a pořádá Mistrovství Evropy v krasobruslení
Zemské hranice náhled|Rozdělení katastrálních území Ostravy mezi Moravu (žlutá) a Slezsko (zelená) Zemské hranice zde tvoří řeky Odra a Ostravice. Mezi těmito řekami se nachází Morava, zbytek pak představuje území spadající pod České Slezsko. Rozlohou větší část města leží ve Slezsku, avšak většina důležitých částí města včetně centra leží na Moravě.
V rámci Slezska spadala Ostrava do Těšínského knížectví (pravý břeh Ostravice) a Opavského knížectví (levý břeh Odry). Některé slezské části Ostravy (jmenovitě Antošovice, Koblov, Petřkovice, Lhotka a Hošťálkovice) byly v letech 1742–1920 součástí Pruského Slezska resp. Německého císařství.
Některé severomoravské čtvrti – jmenovitě Moravská Ostrava (centrum města), Mariánské Hory, Přívoz a Vítkovice – spadaly do Hukvaldského panství, které bylo i se svými úřady pod suverénní vládou olomouckého (arci)biskupa, jenž zde byl leníkem českých králů. Toto panství zaniklo v roce 1852, kdy bylo přeměněno na velkostatek.
Městské symboly
Znak Městský znak je blasonován takto: „V modrém štítě na zeleném trávníku stříbrný kůň v poskoku se zlatým sedlem a červenou pokrývkou, provázený vpravo nahoře zlatou růží se zelenými kališními lístky a tmavým červeným semeníkem”. Kůň ve znaku nemá uzdu. Nejstarší vyobrazení znaku je na pečeti z roku 1426, barevný znak je doložen až v roce 1728. Kůň bývá vykládán jako symbol tranzitní polohy města nebo jako figura z erbu prvního fojta v Moravské Ostravě, zlatá růže zřejmě pochází z rodového erbu olomouckého biskupa Stanislava Thurza (k této verzi se současná historická literatura přiklání nejvíce). Dle jiné teorie udělil biskup Ostravským koně do znaku za pomoc Hukvaldským; jejich pomoc byla tak rychlá, že nepřátelé nestihli svým koním dát ani uzdu. Lze se také setkat s pověstí, podle které Ostravští vypustili během obléhání města koně bez uzdy branou, čím zmátli obléhající natolik, že se tito dali na útěk.Ostravská radnice, květen 2010, strana 13
Vlajka
Ostravská vlajka je tvořena modrým listem o poměru stran 2:3 s bílým, osedlaným koněm bez uzdy, v poskoku, s červenou pokrývkou pod žlutým sedlem. Za hlavou je žlutá, pětilistá růže s červeným semeníkem a zelenými kališními lístky.Vlajka Ostravy na Flags of the WorldZpravodaj Vexilologie č. 32–33 (V/1979)
Pečeť Nejstarší zmínka o pečeti města Ostravy (v té době Moravská Ostrava) prochází z 11. listopadu 1426. Je na ní vyobrazen znak města v podobě gotického štítu, v němž je doleva kráčející osedlaný kůň se třmeny, uzdou i ohlávkou.Nejstarší dochovaná městská pečeť Moravské Ostravy
Logo