náhled|Zvěrokruh, pás 12 znamení v geocentrickém pojetí náhled|upright=1.5|Znamení zvěrokruhu, 16. století náhled|Anatomie člověka, Přebohaté hodinky vévody z Berry, 1410 Zvěrokruh, zvířetník nebo zodiak (, ) je kruhový pás na nebeské sféře rozdělený na 12 znamení zvěrokruhu (zvířetníková znamení), která mají své symboly a převážně zvířecí názvy podle 12 zvířetníkových souhvězdí. V tomto pásu se při pohledu ze Země pohybuje Slunce, Měsíc i všechny planety. Zvěrokruh sloužil k určování polohy Slunce a dalších „planet“ v astronomii i astrologii.

Prostředkem zvěrokruhu probíhá zdánlivá dráha Slunce zvaná ekliptika. Přesněji je zvěrokruh vymezen jako myšlený pás ±8° od ekliptiky (šířka 16°) rozdělený na 12 obdélníkových dílů o shodné délce 30° a začíná znamením Berana v jarním bodě, kde se Slunce nachází při jarní rovnodennosti. Zvěrokruh tak byl již v antice definován nezávisle na skutečné poloze souhvězdí, která se od té doby v důsledku precese zemské osy posunula od zvířetníkových znamení téměř o jedno. Také hranice souhvězdí jsou vymezena nezávisle na znameních a Slunce jimi prochází v nestejných úsecích.

V moderní době bulvární astrologie na základě polohy Slunce ve znamení zvěrokruhu v době narození určuje domnělé osobnostní povahy a sestavuje horoskopy.

Druhy zvěrokruhu Rozlišuje se: zvěrokruh tropický, tvořený dvanácti znameními zvěrokruhu od jarního bodu, počínaje Beranem, s nimiž pracuje astrologie. Do zvěrokruhu patří ještě následující znamení: Býk, Blíženci, Rak, Lev, Panna, Váhy, Štír, Střelec, Kozoroh, Vodnář a Ryby. V antickém Řecku se tato znamení částečně kryla se stejnojmennými souhvězdími. Je to dvanáct sférických stejně velikých obdélníků, které jsou široké 18° a dlouhé 30°. Pás začíná jarním bodem, který se však vlivem precese posouvá. Jarní bod byl před dvěma tisíciletími v souhvězdí Berana, nyní je v souhvězdí Ryb a za několik set let se ocitne v souhvězdí Vodnáře. V moderní revizi by snad bylo možné přijmout, že existuje ještě 13. znamení, kterým je Hadonoš, viz bezprostředně níže.

zvěrokruh siderický, tvořený dvanácti souhvězdími, která mají stejná jména jako znamení zvěrokruhu, vůči nimž se posunují v důsledku precese zemské osy o jedno souhvězdí zhruba za 2 150 let a do původní polohy se vrátí asi za 25 800 let. Vlivem precese se v současnosti do ekliptiky dostalo též souhvězdí Hadonoše, které však nebývá považováno za jeho součást.

Zvířetníková souhvězdí

Je nutné rozlišovat zvířetníková (zodiakální) znamení a souhvězdí. Lze rozlišit zvířetníková souhvězdí: 12 souhvězdí, která byla starověkými astronomy přiřazena k dvanácti třicetistupňovým úsekům ekliptiky, které odpovídají dvanácti stejně dlouhým obdobím roku (nekryjícím se s kalendářními měsíci) 13 souhvězdí, která se nacházejí v 16° širokém pásu kolem ekliptiky; kromě výše zmíněných 12 souhvězdí sem patří ještě Hadonoš.

O souhvězdích, která byla dříve vymezena na obloze jen nejasně, rozhodl v roce 1930 Mezinárodní astronomický kongres, jenž přesně rozparceloval oblohu na 88 souhvězdí, jejichž definice je stále používána (každá hvězda na obloze tedy nyní patří do určitého souhvězdí). Z toho důvodu dnes souhvězdí, jimiž prochází Slunce, nemají z pohledu astronomie stejné velikosti, a tedy Slunce v nich setrvává nestejnou dobu (na rozdíl od představy astrologie). Zatímco souhvězdím Panny projde Slunce dnes téměř celým, souhvězdí Štíra se jen letmo dotkne.

Historie Zodiak je původem velmi starý. Klasický zvěrokruh je zřejmě modifikací babylonského zvěrokruhu známého z katalogu MUL.APIN, který vznikl kolem roku 1000 př. n. l. Mnoho souhvězdí lze vystopovat až do starobabylonské říše (počátek 2. tisíciletí př. n. l.). Počet znamení kolísal zřejmě pod vlivem kalendářů používaných k zemědělským účelům. V antice pak rozčlenění zodiaku souviselo i s tehdejší klasifikací větrů (s rozdělením světa podle větrů pracovala i antická a středověká geografie. Asi kolem roku 400 př. n. l. (někdy je udáván rok 700 př. n. l.) byl počet znamení omezen na dvanáct. Každé z nich pokrývalo 30° nebeského pásu. Prvním znamením byl Beran přidružený počátečnímu měsíci roku (babylonský rok začínal jarní rovnodenností).

Samotné označení „zvěrokruh“ je nesprávným překladem řecko-latinského zodiakus. To nesouvisí se slovním základem zōon — tvor, ale spíše zoé — oduševnělá bytost. Původ slova se váže k představě, že nebeská tělesa jsou obdařena vlastní duší.

Přehled znamení zvěrokruhu Tradiční astrologický zvěrokruh Rozdělení zodiakálního pásu na 12 stejných dílů. č. symbol délka tropický zvěrokruhhttp://ona.idnes.cz/horoskopy.aspx dnů latinský název česky řecký název sanskrtský název sumero-babylonský názevMUL.APIN; Peter Whitfield, History of Astrology (2001); W. Muss-Arnolt, The Names of the Assyro-Babylonian Months and Their Regents, Journal of Biblical Literature (1892).1 0° 21. 3. – 20. 4. 31 Aries Beran Meṣa (मेष) „rolník“, Dumuzi2 30°21. 4. – 21. 5. 31 Taurus Býk Vṛṣabha (वृषभ) „nebeský kormidelník“3 60°22. 5. – 21. 6. 31 Gemini Blíženci Mithuna (मिथुन) „velká dvojčata“ (hvězdy Castor a Pollux)4 90°22. 6. – 22. 7. 31 Cancer Rak Karkaṭa (कर्कट) „rak“5 120°23. 7. – 22. 8. 31 Leo Lev Siṃha (सिंह) „lev“6 150° 23. 8. – 22. 9. 31 Virgo Panna Kanyā (कन्या) „brázda“; „brázda, klas bohyně Šaly“7 180° 23. 9. – 23. 10. 31 Libra Váhy Tulā (तुला) „váhy“8 210° 24. 10. – 22. 11. 30 Scorpius Štír Vṛścika (वृश्चिक) „štír“9 240° 23. 11. – 21. 12. 29 Sagittarius Střelec Dhanuṣa (धनुष), Nedu „voják“10 270° 22. 12. – 20. 1. 30 Capricornus Kozoroh Makara (मकर) „parmice“11 300° 21. 1. – 20. 2. 31 Aquarius Vodnář Kumbha (कुम्भ) „veliký“, později „džbán“12 330° 21. 2. – 20. 3. 28/29 Pisces Ryby Mīna (मीन) „ocas vlaštovky“, později DU.NU.NU „vlasec“

Dráha Slunce souhvězdími Kvůli precesi zemské osy a dalším vlivům se sluneční kotouč při cestě ekliptikou promítá na pozadí hvězdného nebe poněkud jinak než v antice. Pokud bereme v úvahu také moderní hranice souhvězdí, zdržuje se v nich takto:Kremlík, Vítězslav; Prosinec 2012 – Velké galaktické seřazení?, astro.cz, Česká astronomická společnost, zveřejněno 2012.11.09 19:05 č. souhvězdí od do dnů 1 Beran 18. duben 13. květen 25 2 Býk 13. květen 21. červen 39 3 Blíženci 21. červen 20. červenec 29 4 Rak 20. červenec 10. srpen 21 5 Lev 10. srpen 16. září 37 6 Panna 16. září 30. říjen 44 7 Váhy 30. říjen 23. listopad 24 8 Štír 23. listopad 29. listopad 6 Hadonoš 29. listopad 17. prosinec 18 9 Střelec 17. prosinec 20. leden 34 10 Kozoroh 20. leden 16. únor 27 11 Vodnář 16. únor 11. březen 23/24 12 Ryby 11. březen 18. duben 38

Ostatní tělesa Na pozadí zvěrokruhu se pohybují některá nebeská tělesa jinak než běžné hvězdy. Jsou to hvězdy-poutníci, jak se jim říkalo, neboli planety. Mezi hvězdami se proplétají každá svým vlastním pohybem, ale od ekliptiky určené právě dráhou Slunce se nikdy příliš nevzdalují. Maximální úhlová vzdálenost od ekliptiky činí u Měsíce přibližně 5°, u Merkuru asi 7°, u Jupiteru jen kolem 1° a u ostatních planet nanejvýš 4°. V antickém geocentrickém systému se Měsíc nebo i Slunce často přiřazovaly k planetám. Znalost pozic hvězd v oblasti zvěrokruhu je klíčová pro určování drah planet.

Ve sluneční soustavě se kromě planet pohybuje i množství dalších menších těles, ale pro jejich malou velikost jsou pouhým okem nerozeznatelná. Protože se ale v rovině zvířetníku vyskytuje nesmírné množství prachových zrn, jejich odražené světlo se skládá a je za jasné noci viditelné v podobě zvířetníkového světla.

Ostatní měsíčníky Zvěrokruh byl též název měsíčníku soudobého umění vydávaného Ústředním studentským knihkupectvím a nakladatelstvím v Praze v roce 1930. Redigoval jej Vítězslav Nezval. Vyšla ovšem pouze 2 čísla. V prvním čísle vyšla ukázka připravovaného románu Markéta Lazarová, tehdy ještě pod jménem Margareta.

Odkazy Poznámky

Reference

Související články precese zemské osy ekliptika / galaktická rovina zvířetníková souhvězdí západní astrologie sideralistická astrologie zvířetníkové světlo

Externí odkazy

Kategorie:Astrologická znamení Kategorie:Souhvězdí Kategorie:Astrologie Kategorie:Astronomické souřadnice Kategorie:Narozeniny Kategorie:Pozorování vesmíru