Zalužany () jsou obec v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Leží asi sedmnáct kilometrů jihovýchodně od Příbrami. Žije zde obyvatel.

Obec se rozkládá převážně v zemědělské krajině nedaleko vodní nádrže Orlík. Obec je členem mikroregionu Povltaví.

Vesnice má protáhlou náves se zachovalým historickým jádrem a řadou objektů lidové architektury. V katastrálním území obce, k němuž patří celkem 685 hektarů zemědělské půdy a 167 hektarů lesů, se nachází řada různě velkých vodních nádrží.

Název Název vesnice je odvozen z označení jejích obyvatel, které vycházelo z polohy vsi v místech za luhem, tj. zalužanů. V historických pramenech se název vsi objevuje ve tvarech: in Zaluzan (1291, 1313, 1382), „in v. Zaluzanech“ (1414), de Zaluzan (1437), na Zalužanech (1472), Zaliczany (1543), Zaluzany (1547), w Zialužianech (1654), Zalužan a Zalužany (1786), Zalužany (1848), úředně Záluží (1854) a Zalužany (1886).

Historie Při archeologickém průzkumu zdejší oblasti byly nalezeny pozůstatky osídlení z doby kolem 10. století př. n. l. Soudě podle stříbrného denáru římského císaře Hadriána, jenž byl v obci nalezen v roce 1922, existovala zde osada ještě ve 2. století. V době kolem 8. století zde již sídlilo slovanské obyvatelstvo.

V 13. století patřily Zalužany pod správu královského hradu Kamýk nad Vltavou. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1291, kdy ji král Václav II. daroval benediktinskému klášteru svatého Jana Křtitele na Ostrově u Davle. V následujícím století byla ves rozdělena na dvě části, z nichž menší patřila královskému hradu Orlík, a větší střídavě vlastnily různé panské rody. Tak tomu bylo i v následujících stoletích.

V souvislosti se Zákonem o obecním zřízení vydaném na jaře 1848 získaly i Zalužany úplnou samosprávu a byly začleněny do nově zřízeného mirovického okresu.

Roku 1881 došlo v obci k založení sboru dobrovolných hasičů.

V roce 1932 byly v Zalužanech (722 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katolický kostel, synagoga, chudobinec) evidovány tyto živnosti a obchody: autodoprava, drogerie, holič, tři hostince, dvě kamenictví, kapelník, kolář, dva kováři, dva krejčí, lihovar, obuvník, dva pekaři, dva obchody s lahvovým pivem, dvě pojišťovací jednatelství, porodní asistentka, osmnáct rolníků, tři řezníci, šest obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Zalužany, dvě švadleny, dvě trafiky, čtyři truhláři a velkostatek.

Obyvatelstvo

Obecní správa Součástí obce je základní sídelní jednotka Sázka a k obci patří také Nová Vachanka a Závist.

V letech 1850–1900 k obci patřily Boješice, v letech 1850–1923 Touškov a od 1. ledna 1986 do 30. června 1990 také Bukovany, Holušice, Kozárovice, Sedlečko a Vystrkov.

Územněsprávní začlenění Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: 1850 země česká, kraj Plzeň, politický okres Březnice, soudní okres MiroviceSprávní uspořádání Předlitavska 1850-1918 1855 země česká, kraj Písek, soudní okres Mirovice 1868 země česká, politický okres Písek, soudní okres Mirovice 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Písek, soudní okres MiroviceAmtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren 1942 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický okres Písek, soudní okres MiroviceNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. 1945 země česká, správní okres Písek, soudní okres Mirovice 1949 Českobudějovický kraj, okres Písek 1960 Středočeský kraj, okres Příbram 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 6. ledna 2021.

Doprava Do obce vedou silnice III. třídy. Okolo obce vede silnice I/4 Praha – Strakonice – Vimperk – Strážný (nově budovaná dálnice D4). Železniční trať ani stanice či zastávka na území obce nejsou.

Autobusovou dopravu v roce 2024 zajišťovaly společnosti Arriva Střední Čechy a ČSAD AUTOBUSY České Budějovice. Obec je součástí Pražské integrované dopravy (PID). V obci se nacházejí zastávky Zalužany a Zalužany,ObÚ. U silnici I/4, u čerpací stanice, se nachází zastávka Zalužany,čerpací stanice. Obcí procházejí tři autobusové linky: 407, 488 a 380904. Linka 407 spojuje Prahu s Milínem, Chraštičkami, Zalužany, Lety, Čimelicemi a Pískem. Linka 488 začíná v Příbrami a pokračuje přes Milín, Chraštice, Mirovice, Čimelice a Mirotice až do Písku, přičemž obsluhuje i další obce a vesnice na své trase. Autobusová linka 380904 spojuje Prahu s Vodňany a na své trase obsluhuje také Chraštičky, Zalužany, Čimelice, Písek a Protivín.

Obcí vede červeně značená turistická trasa Březnice – Zalužany – Orlík nad Vltavou.

Pamětihodnosti náhled|Zámek Zalužany

Na západním okraji vesnice stojí zalužanský zámek, který vznikl přestavbami středověké tvrze. Po roce 1727, kdy se zpustlé sídlo ocitlo v majetku rodu Koců z Dobrše, došlo k zásadní barokní přestavbě. V letech 1804–1922 vlastnili zámek Schwarzenbergové. Roku 1924 se zámek stal majetkem rodiny Václava Biskupa ze Žbonína, jehož potomci zámek zrestituovali.

V roce 1869 požádaly Zalužany o povýšení na městys. Žádost však byla zamítnuta, protože obec v té době neměla vlastní kostel. Z podnětu občanů byl tedy v letech 1872–1874 postaven klasicistní kostel svatého Karla Boromejského. V současné době je kostel pro veřejnost uzavřen. K památkově chráněným patří mobiliář kostela a sochy svatého Jana Nepomuckého a svaté Anny před vchodem.

Zalužany mají svůj samostatný hřbitov zřízený nákladem obce v roce 1880. Jeho výstavba byla dokončena roku 1882. V prostoru nad zámkem, na severním okraji obce, je situován židovský hřbitov.

Odkazy Reference

Literatura Alexandr Debnar: K otázce vyobrazení čtyřkřídlé tvrze v Zalužanech, in: Podbrdsko, sborník SokA Příbram a Okresního muzea v Příbrami, roč. XIII./2006. Jan Toman: Kronika Zalužany. K příležitosti 700. výročí založení obce 1291–1991. Zalužany 1991. František Růžička: Mirovice na prahu století. . Vyšlo vlastním nákladem v roce 2003. Dokument o historickém, společenském, kulturním, stavebním a politickém vývoji města na konci XX. století. (Včetně okolních obcí Zalužany, Horosedly, Pohoří a dalších).

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Příbram Kategorie:Sídla v Benešovské pahorkatině Kategorie:Obce v okrese Příbram