Kunžak, dříve také Kumžak (), je obec v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Leží po obou stranách historické zemské hranice Čech a Moravy. Vlastní ves Kunžak leží v Javořické vrchovině, v oblasti Česká Kanada, na soutoku potoků Struha a Chlum, v nadmořské výšce 575 metrů. V Kunžaku žije cca 1 200 lidí, s šesticí připojených vesnic coby místních částí čítá populace obyvatel.

Historie První písemná zmínka o Kunžaku pochází z roku 1288. Původní částí dnešní obce Kunžak je Podolí, které je dnes součástí obce. Samotný Kunžak začali u české vsi Podolí budovat až němečtí osídlenci, kteří mu také dali název Königseck, což znamená Králův újezd. Německá část obce postupně převážila. Stala se trhovou vsí, kterou získali do své držby páni z Hradce. Oldřich II. z Hradce povýšil trhovou ves na městečko,Königreich Böhmen: Band 2 von Königreich Böhmen, K.k. Hof- u. Staatsdr., 1864, Seite 61. jež se za Jindřicha IV. z Hradce stalo součástí jindřicho-hradeckého dominia. Na přímluvu Jindřicha IV. z Hradce udělil král Vladislav Jagellonský tržnímu městečku právo výročního trhu a právo várečné. Panství se po smrti otce ujal Jáchym z Hradce. V roce 1550 uzavřel s mladším bratrem Zachariášem rodovou smlouvu, podle níž mu připadla moravská část dominia s českým Strmilovem a Kunžakem, hlavní rezidencí zámek v Telči. Za Zachariáše z Hradce byla v městečku zřízena rychta a obdrželo právo hrdelní. Posledním telčským majitelem pánů z Hradce byl Jáchym Oldřich z Hradce. Po něm držela panství Lucie Otýlie z Hradce se svým manželem Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka.BŮŽEK Václav: Poslední páni z Hradce, In: Opera historica, Svazek 6 (1998), Historický ústav Filozofické fakulty JU České Budějovice. Na pány z Hradce upomíná také městský znak se zlatou pětilistou růží na modrém poli. Po zkáze, kterou přinesla třicetiletá válka, se Kunžak postupně vzpamatovával a k plné obnově došlo až v 70. letech 17. století. Na konci století došlo ke změně vrchnosti, když panství koupil rod Podstatských z Prusinovic.

Roku 1808 bylo téměř celé městečko zničeno požárem. V průběhu 19. století se rozvíjela zejména tkalcovská výroba a Kunžak zažil velký demografický růst. Roku 1880 měl 2415 obyvatel bez později připojených obcí, městečko bylo z více než 99 % české.

Na frontách 1. světové války padlo 53 kunžackých mužů.

V letech 1938 až 1945 procházela územím obce hranice s nacistickým Německem. Osada Jitra, která měla v roce 1930 68 obyvatel, byla tehdy přičleněna (v důsledku uzavření Mnichovské dohody) k Německu.

Přírodní poměry Vysoký kámen (738 metrů) je nejvyšším bodem okolí a zároveň nejvyšším místem okresu Jindřichův Hradec. Bývá nazýván Velký kámen, Mezní kámen, Hraniční kámen, ale nejčastěji Markův kámen, což je odvozeno z německého Markstein – hraniční kámen. Ještě v 16. století zde vedla hranice tří diecézí: pražské, olomoucké a pasovské. Roku 1842 zde byl zřízen triangulační bod. Západně od vesnice leží přírodní památka Jalovce u Kunžaku.

Obyvatelstvo

Obecní správa Části obce Obec Kunžak se skládá ze sedmi částí na pěti katastrálních územích. Kunžak (i název k. ú.) Kaproun (i název k. ú.) Mosty (i název k. ú.) Suchdol (k. ú. Suchdol u Kunžaku) Terezín (leží v k. ú. Mosty) Valtínov (i název k. ú.) Zvůle (leží v k. ú. Mosty)

Od 1. ledna 1980 do 30. června 1990 k obci patřily i Budkov, Člunek, Střížovice a Vlčice a od 1. ledna 1989 do 30. června 1990 také Kunějov a Lomy.

Vyjma Valtínova, který patří na Moravu, leží všechny části obce Kunžak v Čechách. Oblast okolo Kunžaku byla v minulosti (s ohledem na správní význam obce) označována jako Kunžacko nebo také Kunžatecko. Později význam Kunžaku upadl, nadále si však Kunžacko udržuje svůj význam zajímavé turistické lokality.

Obecní symboly Znak obce je historický, vlajka byla obci udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 11. dubna 2008.

Pamětihodnosti

Kostel svatého Bartoloměje Kašna se sochou svatého Jana Nepomuckého Kašna vytesaná z jednoho velkého žulového bloku Fara čp. 1 Pomník padlým v 1. světové válce, autorka sochy legionáře: Karla Vobišová-Žáková Vodní mlýn čp. 113 Usedlost čp. 63 Silniční most Velké podolí, při čp. 103 Ústřední kříž na hřbitově Boží muka Pod bučky Boží muka směr Kaproun Boží muka při silnici na Suchdol Boží muka při kostele svatého Bartoloměje, směr Leština

Zajímavost Po obci Kunžak byla pojmenována planetka (11167) Kunžak, která má s průměrem 2,6 kilometru podobnou velikost jako tato obec. Planetku objevil v roce 1998 Petr Pravec na ondřejovské hvězdárně.

Osobnosti

Bedřich Dobrodinský (1896–1979), harfista, flétnista a skladatel Jan Maria Dobrodinský (1925–2022), dirigent, sbormistr a hudební pedagog Karla Vobišová-Žáková (1887–1961), první česká profesionální sochařka.

Odkazy Reference

Literatura

Externí odkazy

Obecní kronika

Kategorie:Vesnice v okrese Jindřichův Hradec Kategorie:Obce na pomezí Čech a Moravy Kategorie:Bývalé městyse v Česku Kategorie:Obce v okrese Jindřichův Hradec Kategorie:Sdružení pohraničních obcí a měst okresu JH Kategorie:Sídla v Javořické vrchovině