vpravo|náhled|Obraz Záhuba Vršovců od Josefa Mathausera vpravo|náhled|upright|Památník vyvraždění rodu Vršovců ve Vraclavi Vršovci (někdy také Wrissowici, či v německém přepise Werschowetz) byli český raně středověký velmožský rod, který v 11. a na počátku 12. století významně ovlivňoval dějiny přemyslovského státu. Vršovci bývají vedle Municů a Těpticů uváděni jako příklad tzv. rané šlechty. Přemyslovci se Vršovce pokusili třikrát vyvraždit (poprvé v roce 1003, znovu asi 1014, naposled a opět ne důsledně v roce 1108 na vraclavském hradišti nedaleko Vysokého Mýta).
Vývoj rodu
Původ a vzestup rodu O původu rodu existují diskuze. Tradičně historici zastávají názor, že se jedná o starou pozemkovou šlechtu, vyskytují se i názory, že Vršovci byli úřednickou šlechtou. Vršovci měli za pomoc při útoku na Slavníkovce získat právě libické hradiště.Část historiků toto tvrzení přijala (Gelasius Dobner poprvé, naposledy Dušan Třeštík), někteří k němu mají výhrady (Rudolf Turek, Jiří Sláma).
Už koncem 10. století Vršovci v rámci Čech s Přemyslovci soupeřili a mezi rody několikrát došlo k násilným činům. Přemyslovci se pokusili o vyvraždění Vršovců třikrát, poprvé už v roce 1003 (Boleslav III.), pak v roce 1014 (Oldřich) a potřetí v roce 1108 (Svatopluk). Vršovcům byla naopak přičítána smrt knížete Jaromíra (1035), Břetislava II. (1100) a potom také strůjce jejich třetího vraždění Svatopluka (1109).
Rod Vršovců získal silné pozice ve druhé polovině 11. století, kdy se jeho přední člen Mutina stal pobočníkem a tajemníkem knížete Břetislava II. V roce 1108 pak dokonce zastupoval Svatopluka v době jeho výjezdu do Uher. V této době byl i kastelánem v litoměřické kastelánii. Další člen rodu Božej byl kastelánem v Žatci.
Vyvraždění Vršovců Snad na 3000 členů rodu Vršovců bylo povražděno roku 1108 na příkaz knížete Svatopluka poté, co byl po Svatoplukově návratu z Uher Mutina označen za zrádce. Český kronikář Kosmas ve své kronice popisuje scénu, jež se odehrála 28. října roku 1108 na pražském tržišti a jíž byl očitým svědkem:
Vršovci ve 12. století Po vyvraždění v roce 1108 zůstala z rozsáhlého rodu naživu jen jedna známá rodina. Tito zbylí Vršovci dokázali do konce 12. století v podstatě získat zpět dřívější pozice. Nemoj II. se stal nejdříve kastelánem v Litoměřicích a kolem roku 1160 i královským komorníkem. Jeho bratr Jarohněv byl kastelánem v Žatci v dlouhém období mezi roky 1146/1147 až 1177.
Vedle českých Vršovců existovala ve 12. století i moravská větev Dětřichovců (Hrutovců), kteří drželi pevné pozice v rámci znojemsko-bítovské provincie.
Vršovci v novověku V polské heraldice existují od 15. století teorie, že větev Vršovců přežila poslední vyvraždění, byli přijati v Polsku pod Boleslavem III. Křivoústým a dostali území v Mazovsku. Historik Jan Długosz (1415–1480) uvedl v Annales seu cronici incliti regni Poloniae, že někteří nositelé polských erbů Oksza (bílá sekera na červeném poli) a Rawicz (princezna v červeném sedící na medvědovi před žlutým polem) jsou jejich potomci. Jezuita Kasper Niesiecki (1682–1744) zmiňuje stejnou teorii, ale kloní se spíše k původu mezi pohanskými Poláky. Jako důvod k původu mezi Vršovci se uvádí jména rodů. Erb Oksza mají rody Werszowic, Werszowiec, Wierszowiec, a Rawicz mají Warsz, Warsza. Členové těchto rodů jsou považováni za účastníky bitvy u Grunwaldu. Nejvýznamnější člen rodů je básník, spisovatel a teolog Mikołaj Rej (1505–1569).
V Čechách se k tomuto rodovému původu hlásila rodina příslušníků nižší šlechty v 17. století. Například hraběnka Vršovcová (Werschowetz) byla od roku 1676 vychovatelkou sester Anny Marie Františky a Sibyly Augusty, vévodkyň Sasko-Lauenburských na zámku v Ostrově u Karlových Varů. ZEMAN, Lubomír: Princezny sasko-lauenburské, Anna Marie Františka a Františka Sibylla Augusta, jako zakladatelky. Stavební činnost, ve které se zračil stesk po rodném Ostrově. In: Významné ženy Ostrova (Schlackenwerthu), sborník přednášek z mezinárodního historického sympozia. Vydalo město Ostrov 2019, s. 159–178.
Také vladycký rod Sekerků ze Sedčic se svým erbem dvou zkřížených seker hlásil k údajnému původu z Vršovců.
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Související články Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů Sekerkové ze Sedčic
Externí odkazy
O hradě Vratislavi a jeho podhradí (výňatek z Kroniky vraclavské
Kategorie:České šlechtické rody Kategorie:České dějiny za vlády Přemyslovců