Třemošnice (j. č., tedy: ta Třemošnice; ) je město v okrese Chrudim v Pardubickém kraji. Leží 25 kilometrů jihozápadně od Chrudimi. Městem protéká Zlatý potok, který je pravostranným přítokem řeky Doubravy. Žije zde obyvatel.

Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1564. K rozvoji obce došlo po spojení s panstvím Ronov nad Doubravou. V roce 1750 byl na místě staré tvrze postaven malý zámek. Předpokládá se i podíl Jana Blažeje Santiniho na jeho výstavbě. Součástí zámku je kaple, která je dnes přístupná veřejnosti.

Roku 1816 byla založena slévárna, později též strojírna, kterou po první světové válce koupila společnost vedená Josefem Bartošem. Závod byl rozšířen a začal pracovat na zakázkách pro železnici. Ve dvacátých letech přichází Jindřich Šnobl, který zde zůstává do roku 1945 na pozici závodního v továrně a během druhé světové války se účastní odboje. Ve třicátých letech zde strávil několik dovolených poslanec a pozdější prezident Antonín Zápotocký. Po druhé světové válce byl podnik přejmenován na KOVOLIS, roku 1967 byl postaven závod DAKO. Podnik přestál období ekonomické transformace po roce 1989 a v současné době funguje pod názvem DAKO CZ.

Dne 1. července 1994 získala Třemošnice status města.

Přírodní poměry Jihovýchodně od města se nachází národní přírodní památky Kaňkovy hory. Na jižním okraji města leží přírodní památka Na Obůrce. Významnou přírodní památkou je též Hedvičino údolí – jde o 1,5 kilometru dlouhou skalnatou rokli. Velká část města se nachází na území CHKO Železné hory.

Obyvatelstvo

Městská správa Části města Hedvikov Kubíkovy Duby Lhůty Podhradí Skoranov Starý Dvůr Třemošnice Závratec

Městské symboly Znak a vlajka byly městu uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. ledna 1995.

Doprava Do Třemošnice vede od 14. února 1882 jedna z prvních místních železničních tratí, tzv. lokálek z Čáslavi. V minulosti existovalo také její pokračování z Čáslavi severozápadně do Močovic. Dne 17. října 1882 zde došlo k prvnímu použití telefonu na železnici na území dnešní ČR.

„Třemošnici a Prachovice spojovala nákladní lanovka, která usnadňovala dopravu vápence z lomů hraběte Kinského do vápenky v Závratci. Byla to ve své době nejdelší lanovka v Čechách. Měla dřevěné stožáry 6–20 metrů vysoké ve vzdálenosti 20–140 metrů v délce pět kilometrů. Za desetihodinovou pracovní směnu se přepravilo 100 tun vápence. Po roce 1957 byla výroba vápna zastavena a lanová dráha zrušena. Vápenka v Závratci je dodnes zajímavou technickou památkou.“ Kromě železničního spojení disponuje město též spojením autobusovým. Z místního autobusového nádraží odjíždí 9 linek, směřujících do Chrudimi, Chotěboři, Čáslavi, Heřmanova Městce, či do Pardubic. Společně s přilehlými částmi mají obyvatelé k dispozici celkem 13 autobusových zastávek.

Školy Střední odborná škola a Střední odborné učiliště technické a základní škola

Náboženství V Třemošnici nestojí žádný kostel či jiná velká sakrální stavba. V minulosti docházeli věřící římskokatolického vyznání do kostela v blízkém Ronově nad Doubravou, dnes se pravidelně slouží mše svaté pro věřící v zámecké kapli. Jsou snahy o výstavbu kostela Božího Milosrdenství podle návrhu architekta Davida Vávry.

Pamětihodnosti náhled|Areál Berlovy vápenky z hradu Lichnice

Zámek Třemošnice Lichnice – zřícenina hradu v místní části Podhradí Berlova vápenka Zemědělské muzeum u vápenky

Partnerská města Embrach, Švýcarsko

Další fotografie

Odkazy Reference

Související články Národní geopark Železné hory Lichtenburkové

Externí odkazy

Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Obce v okrese Chrudim Kategorie:Obce v CHKO Železné hory Kategorie:Mikroregion Železné hory Kategorie:Města v okrese Chrudim Kategorie:Sídla ve Středolabské tabuli Kategorie:Sídla v Železných horách