thumb|Bývalý kulturní dům v Červeném Hrádku Projev v Červeném Hrádku přednesl generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa Miloš Jakeš v pondělí 17. července 1989 na schůzi stranických funkcionářů v kulturním domě v Červeném Hrádku, který je součástí Plzně. Na neformálním setkání komunistů byl projev zaznamenán pracovníky Československé televize a nebyl určen ke zveřejnění. Nahrávka se přesto dostala do vysílání rádia Svobodná Evropa. Neobratné formulace a dosud tabuizovaná témata improvizovaného vystoupení čtyři měsíce před sametovou revolucí vzbudily pozornost u českých posluchačů.
Předcházející události thumb|upright|Miloš Jakeš v roce 2014 Vystoupení Miloše Jakeše předcházely střety československého disentu s komunistickou mocí a postupné uvolňování komunistické diktatury v okolních socialistických zemích. V lednu 1989 proběhla série občanských nepokojů v Praze, tzv. Palachův týden, a 29. června zveřejnila Charta 77 petici Několik vět, kterou do konce roku podepsalo kolem 40 000 občanů. V Sovětském svazu po nástupu Michaila Gorbačova probíhala tzv. přestavba hospodářského mechanismu Perestrojka a politika otevřenosti Glasnosť, k čemuž se formálně hlásil i komunistický režim v Československu. V Polsku a Maďarsku však tyto procesy probíhaly rychleji a s blížícím se srpnovým výročím invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa se schylovalo k odsouzení této invaze polským Sejmem a Maďarskou socialistickou dělnickou stranou.
V Polsku 8. května začal vycházet opoziční deník Gazeta Wyborcza a šéfredaktorem byl disident Adam Michnik. V noci ze 3. na 4. června 1989 došlo v Číně k masakru na náměstí Nebeského klidu. V červnových polských parlamentních volbách měla úspěch opozice. V Budapešti se 16. června za účasti statisíců lidí konal pohřeb vůdce Maďarského povstání z roku 1956 Imreho Nagye. Den předtím také lidé demonstrovali u sovětské ambasády. Michail Gorbačov 6. července na zasedání Rady Evropy ve Štrasburku prohlásil, že Sovětský svaz již nebude zasahovat do vnitřních záležitostí zemí východního bloku. Miloš Jakeš se spolu s Gustávem Husákem a dalšími funkcionáři zúčastnil ve dnech 7.–9. července zasedání nejvyšších představitelů zemí Varšavské smlouvy v Bukurešti. Americký prezident George Bush navštívil ve dnech 10.–11. července Polsko. Setkal se s prezidentem Wojciechem Jaruzelskim i Lechem Wałęsou. V projevu v Sejmu přislíbil investice do rozvoje soukromého sektoru, podpořil demokratické změny v polské společnosti a navštívil Gdaňsk, kde v roce 1980 vzniklo hnutí Solidarita. Následně vykonal obdobnou návštěvu Maďarska. Prezident Gustáv Husák i Miloš Jakeš jednali v Praze 13. července s německým ministrem zahraničí Hansem-Dietrichem Genscherem. Ten s nimi mluvil o lidských právech, petici Několik vět či o znemožnění vycestování Jiřího Hájka na pozvání německého prezidenta. Setkal se s Václavem Havlem, Jiřím Hájkem a kardinálem Františkem Tomáškem.
Na tuto situaci se pokoušela reagovat i Komunistická strana Československa. Miloš Jakeš se 17. července zúčastnil stranické schůze v kulturním domě v Červeném Hrádku. Neměl naplánován projev, ale chtěl poněkud otevřeněji reagovat na předem podané dotazy z pléna. Posluchači byli straníci ze Západočeského kraje a přítomná byla i Československá televize, která z projevu použila krátkou ukázku do Televizních novin.
Projev První část jeho zaznamenaného vystoupení tvořil třicetiminutový projev. Následně odpovídal 36 minut na předem podané dotazy, kterých bylo původně 30 a Miloš Jakeš si vzal 15 minut přestávky na přípravu odpovědí. V záznamu odpověděl na 9 z nich. Zabýval se v nich ekonomickou a politickou situací v zemi. V souvislosti s peticí Několik vět zmínil některé signatáře z řad umělců, především zpěvačku Hanu Zagorovou a národního umělce Jana Baucha. Z disentu promluvil o Václavu Havlovi, Alexandru Dubčekovi, Oldřichu Černíkovi a Jiřím Hájkovi. Ze zahraničních politiků například o bývalém německém kancléři Willy Brandtovi, který od roku 1976 vedl Socialistickou internacionálu a intervenoval ve prospěch Alexandra Dubčeka. Zmínil i německého ministra zahraničí Hanse-Dietricha Genschera, který se přimlouval za možnost vycestování Václava Havla z Československa.
Zveřejnění thumb|upright|Chartista Alexandr Vondra předal nahrávku Svobodné Evropě V roce 1998 se k nahrávce přihlásil Petr Smrčka, který byl tehdy technikem na vysílacím pracovišti Československé televize. V přenosovém voze byl si projev zkopíroval i pozdější předseda odborářů v České televizi Antonín Dekoj. Záznam od něj chtěl převzít Jakešův tajemník, ale dostal pouze jeden pásek a druhý zůstal Dekojovi. Ten jej předal režiséru Františku Polákovi. Nahrávka se pak na magnetofonové kazetě dostala k literárnímu kritikovi Josefu Vohryzkovi. Vohryzek ji přinesl mluvčímu Charty 77 Alexandru Vondrovi a ten ji přes Vídeň poslal redaktorovi Svobodné Evropy Milanu Schulzovi. Rozhlasová stanice ji pak 29. července odvysílala i se Schulzovým komentářem. Kopie nahrávky se mezi lidmi rychle množily a Schulz ji měl k dispozici i od Pavla Tigrida. V roce 2005 Miloš Jakeš prohlásil, že za únikem nahrávky stála Státní bezpečnost a projev byl sestříhán. Státní bezpečnost po vzniku nahrávky pátrala a vytipovala 53 osob, které ji mohly pořídit. Nikoho konkrétního ale nenašla. Originál nahrávky předal Petr Smrčka po několika letech Václavu Havlovi. Projev se během sametové revoluce pouštěl ze záznamu v ulicích a později vyšel na CD. Miloš Jakeš v roce 2009 uvažoval o vymáhání honoráře za autorská práva.
Odkazy Poznámky
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Projevy Kategorie:Události roku 1989 Kategorie:Česko v roce 1989 Kategorie:Události v Plzni Kategorie:Červený Hrádek (Plzeň) Kategorie:17. červenec Kategorie:Politika v roce 1989 Kategorie:Politika v Plzni