Píseň o Viklefovi (pol. Pieśń o Wiklefie) je píseň složená Jędrzejem Gałkou z Dobczyna v polském jazyce. Píseň vznikla nejspíše v létě roku 1449 ve slezském Horním Hlohově. Ve své době byla označována obecným názvem »cantilena vulgaris«.
Je označována za první známé dílo polské reformacehttp://cojeco.cz/index.php?s_term=&s_lang=2&detail=1&id_desc=28713 či za nejstarší památku světské politické písně v polském jazyceŠmahel, F. Husitská revoluce IV. Praha, 1993, s. 132..
Píseň má čtrnáct slok a dle obsahu ji lze rozčlenit do tří částí: prvních pět slok oslavuje Jana Viklefa, v další části je polemika s papežstvím a ztotožnění „císařských popů“ s antikristy a závěrečná část pojednává o duchovním boji proti těmto antikristům a končí modlitbou o pravdivé kněze.
Reference
Text písně na Wikizdrojích
Kategorie:Polské písně Kategorie:Vzniklo 1449 Kategorie:Kultura doby husitství Kategorie:Slezská literatura Kategorie:Křesťanská literatura