náhled|Znovuzavedení přeshraničního provozu mezi Sebnitz a Dolní Poustevnou bylo již několikrát odloženo, ale nakonec od července 2014 vlaky začaly opět jezdit Železniční hraniční přechody České republiky, stav z roku 2011. Přechody uvedené kurzívou byly fyzicky zrušeny. Rok otevření trati uveden v závorce.
Pokud by na žádné železniční trati překračující hranice České republiky nebyl zastaven provoz, bylo by dnes k cestám do zahraničí možno využít více než padesát železničních hraničních přechodů. Vzhledem k uzavírkám tratí a změnám jízdních řádů je dnes pravidelná osobní přeprava provozována pouze na polovině z nich.
Po únosu tzv. „vlaku svobody“, uskutečněném v září 1951, padlo rozhodnutí vytrhat koleje na mnoha dalších nevyužívaných hraničních přechodech, aby se zabránilo podobným incidentům.
Německo náhled|Slavnostní obnovení provozu na přechodu Potůčky-Johanngeorgenstadt v roce 1992 Stožec – Haidmühle, uveden do provozu 1910, v roce 1948 provoz přerušen, 1951 odstraněny koleje. V současné provozuje spolek Pošumavská jižní dráha muzejní provoz na 105 m dlouhém úseku.České dráhy: Trať, která je trochu neobyčejná Železná Ruda – Bayerisch Eisenstein (1877), po 2. světové válce zrušen, od 1991 obnovena osobní doprava Česká Kubice – Furth im Wald (1861), v padesátých a šedesátých letech 20. století přerušena osobní dopravahttp://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2005/5_20doma.htm Cheb – Waldsassen (1865–1945), zrušen, nyní cyklostezka Cheb – Schirnding (1883) Aš – Selb-Plößberg (1865), po 2. světové válce zastavena osobní doprava, nákladní doprava ukončena v roce 1995,https://www.idnes.cz/karlovy-vary/zpravy/obnova-zeleznicni-trati-z-ase-do-selbu.A151119_2206337_vary-zpravy_prz od prosince 2015 obnovena osobní dopravahttps://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1627632-novy-jizdni-rad-cr-jako-srdce-evropy-s-infarktem https://web.archive.org/web/20150402103732/http://www.szdc.cz/pro-media/tiskove-zpravy/az-selb-2014.html Hranice v Čechách – Adorf (1906-1945), zrušen Vojtanov – Bad Brambach (1865), viz Železniční trať Františkovy Lázně – Bad Brambach Kraslice – Klingenthal (1886), po druhé světové válce provoz přerušen, obnoveno 1999, dnes pouze osobní doprava, viz Železniční trať Sokolov–Kraslice Potůčky – Johanngeorgenstadt (1889), po druhé světové válce provoz přerušen, obnoveno 1992, dnes pouze osobní doprava, viz Železniční trať Karlovy Vary – Johanngeorgenstadt Vejprty – Bärenstein (1872), po druhé světové válce provoz přerušen, obnoveno 1993, 2014–2015 osobní doprava zastavena. 2016 osobní doprava opět obnovena. Křimov – Reitzenhain (1875), 1945 zrušen Moldava v Krušných Horách – Holzhau, (1884–1945), o obnovení se jedná, viz Moldavská horská dráha Děčín – Bad Schandau (1851), viz Železniční trať Děčín – Dresden-Neustadt Dolní Poustevna – Sebnitz, (1905–1945; 2014–), provoz obnoven v červenci 2014, viz Železniční trať Rumburk–Sebnitz Rumburk – Ebersbach (1873), osobní doprava zrušena v roce 2010, viz Železniční trať Rumburk–Ebersbach Varnsdorf – Seifhennersdorf (1871), dnes pouze osobní doprava Varnsdorf – Großschönau (Sasko) (1871), dnes pouze osobní doprava Hrádek nad Nisou – Zittau (1859), dnes přes území Polska, viz Železniční trať Liberec–Zittau
Polsko náhled|Vlak Českých drah stojící ve stanici Głuchołazy na peážní části trati č. 292 (2011) náhled|Konec trati v Otovicích (2007) Heřmanice – Bogatynia (Reichenau), zrušen (1900–1945, viz Železniční trať Frýdlant v Čechách - Heřmanice) Frýdlant – Zawidów (Seidenberg) (1875), dnes pouze nákladní doprava Jindřichovice pod Smrkem – Mirsk (Friedeberg) (1904–1945), zrušen Harrachov – Szklarska Poręba Górna (1902), před výměnou území s Polskem byl hraničním bodem most přes Jizeru mezi Kořenovem a Harrachovem, viz Tanvaldská ozubnicová dráha Královec – Lubawka (1869), po druhé světové válce provoz přerušen, obnoveno 2008, dnes pouze sezónní osobní doprava Meziměstí – Mieroszów (1877), Mezi roky 2003–2018 bez osobního provozu. Od roku 2018 zavedena sezónní osobní doprava. Občasná nákladní doprava. Otovice – Tłumaczów (Tuntschendorf) (1889), zrušen, v současné době existují plány na opětovné vybudování potřebné infrastruktury pro pravidelný nákladní provoz, důvodem je zprovoznění obnovené železniční tratě na úseku Tłumaczów – Ścinawka Średnia v režimu vlečky. Náchod – Kudowa Zdrój (pouze 1945), viz železniční trať Kłodzko – Kudowa Zdrój Lichkov – Międzylesie (1875) Bernartice – Dziewiętlice (1896), zrušenhttp://www.parostroj.net/historie/Prechody/bernarticedziewietlice.htm Vidnava – Kałków-Łąka (1911), zrušen Mikulovice – Głuchołazy (1888), využíván jako peáž pro spojení Mikulovice – Jindřichov ve Slezsku, od prosince 2006 umožněn nástup a výstup cestujících ve stanici Głuchołazy Jindřichov ve Slezsku – Głuchołazy (1875) Krnov – Głubczyce (1873), zrušen Opava – Pilszcz (1909–1945), zrušen Chuchelná – Krzanowice (1895), zrušen, obnova uvedena v dopravní koncepci kraje, nepravděpodobná Bohumín – Chałupki (1848) Petrovice u Karviné – Zebrzydowice (Seibersdorf) (1855) Albrechtice – Marklowice (1914–1931), zrušen po ustavení státních hranic, zachovaly se jen patky mostu přes Olši Český Těšín – Cieszyn (1888) (administrativně se jedná o dva přechody: Český Těšín – Cieszyn, který je využíván pouze pro osobní dopravu, a Český Těšín – Cieszyn Marklowice, využívaný pouze pro nákladní dopravu)–
Rakousko náhled|Osobní vlak čekající 700 metrů od bývalého hraničního přechodu Laa - Hevlín na odjezd do Vídně Břeclav – Hohenau (1839), viz Severní dráha císaře Ferdinanda Novosedly – Laa an der Thaya (1872–1930), zrušen Hevlín – Laa an der Thaya (1870), zrušen, existují úvahy o obnovení, nepravděpodobné Znojmo – Retz (1871) Slavonice – Fratres (1903–1948), dnes cyklostezka, hraniční úsek součástí EuroVelo 13 České Velenice – Breitensee (1900–1950), úzkorozchodná trať Waldviertelbahn do Litschau České Velenice – Gmünd (1902–1950), úzkorozchodná trať do Groß Gerungs, po mostě přes Lužnici nyní vede stezka k pěšímu hraničnímu přechodu https://web.archive.org/web/20070930021520/http://www.vlaksite.net/trat_velenice-budejovice.html České Velenice – Gmünd (1869), viz trať České Budějovice – Gmünd Horní Dvořiště – Summerau (1871), vznikl po změně trasování trati bývalé koněspřežné dráhy České Budějovice-Linecviz dráhařský atlas na serveru zelpage.cz, list 82. Původní trasování je též zachyceno na on-line mapách na portálu centrum.cz Slovensko Mosty u Jablunkova – Čadca (1871), viz Železniční trať Bohumín - Čadca Horní Lideč – Lúky pod Makytou (1937), v letech 2019-2024 bez regionální dopravy Vlárský průsmyk – Horné Srnie (1888), osobní i nákladní doprava Velká nad Veličkou – Vrbovce (1929), pouze osobní doprava Sudoměřice nad Moravou – Skalica na Slovensku (1893), bez pravidelné dopravy Hodonín – Holíč (1891), bez pravidelné dopravy, v případě výluk na trati Břeclav – Kúty využíván pro odklony Lanžhot – Kúty (1900)
Nerealizované projekty Nová Bystřice – Litschau (úzkorozchodné tratě), viz Železniční trať Jindřichův Hradec - Nová Bystřice Vejprty – Jöhstadt, prodloužení úzkorozchodné Přísečnické dráhy Moldava – Hermsdorf-Rehefeld, úzkorozchodná Pöbelská dráha do Schmiedebergu na Weisseritzské dráze Dubí – Altenberg, projekt propojení úvraťové stanice Dubí a stanice Altenberg tunelem o délce cca 4 km skrz masiv Krušných hor měl umožnit některým vlakům bezúvraťové projetí stanice Dubí a odlehčit tak provozu tehdy přetížené dráhy Most-Moldava. Stavba nikdy nebyla zahájena. Dolní Světlá – Jonsdorf, prodloužení Žitavské úzkorozchodné dráhy Osoblaha – Deutsch Rasselwitz (Racławice Śląskie), z vojenskopolitických důvodů dostala přednost úzkorozchodná dráha z Třemešné. Existují úvahy o prodloužení úzkorozchodné železnice z Osoblahy do Racławic Śląskich. Petřkovice – Annaberg (dnešní Chałupki), viz Železniční trať Opava východ – Hlučín – Petřkovice Velké Karlovice – Makov
Poznámky
Reference
Data zahájení provozu na tratích v ČR na Vlak-Site (http://vlak.wz.cz/)
Hraniční přechod Hraniční přechod