Obec Zhoř () se nachází v okrese Jihlava v kraji Vysočina na moravské straně historické zemské hranice Čech a Moravy. Žije zde obyvatel. Nachází se zde nová dráha pro koně. Přímo na zemské hranici se nachází sportovní letiště Zhoř u Polné.

Název Jméno vesnice je totožné se starým obecným zhoř (ženského rodu) – "vypálená půda" (odvozeným od slovesa shořeti). Toto jméno, jímž se označovaly vsi, které vznikly na půdě získané vypálením lesa či křovin, bylo typické pro oblast západního Tišnovska, Velkomezeříčska a Jihlavska a mělo stejný význam jako žďár, ale je starší. V pozdějších dobách jmenný rod kolísal. Tato Zhoř je v pramenech ze 16. století známa jako Housetina Zhoř ("Housetova Zhoř") – přívlastek byl odvozen od osobního jména Húsata. Podle místní tradice byl (v 15. století) nositelem jména vladyka zhořské tvrze Vaněk zvaný Húse. Vesnice používala v 19. století v obecním razítku jméno Zhoř Housecí. Podoba jména v písemných pramenech: Zhorz (1392), Zhorz Zhausetijna (1556), ze Zhorže Hausetiny (1571), ze Zhoři (1597), Zhorž (1679, 1718), Zhoř (1720), Zhorž (1751), Zhoř (1846), Zhorz a Zhoř (1872), Zhoř (1881, 1893, 1924).

Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1339 v zápisu sporů o patronátní právo, ale Zhoř pravděpodobně vznikla daleko dříve, a to v souvislosti s kolonizací kraje benediktinským klášterem v Třebíči, který založili moravská knížata Oldřich a Litold v roce 1101. Podle Ottova slovníku naučného se poprvé uvádí v roce 1175, kdy náležela právě třebíčskému klášteru. Vesnice vznikla, jak napovídá název, vypálením části hustého, pro středověkou Českomoravskou vrchovinu typického, lesa. Jednalo se o lesní lánovou ves s kostelem a farou. Původně již před rokem 1393 patřila Zhoř třebíčskému klášteru. V blízkosti se nacházela menší tvrz domácích vladyků „ze Zhoře“, kteří dříve bývali klášterními many a postupně se osamostatnili. Zhoř se tak rozdělila na dva hospodářské celky. Dolní část zůstává pod správou třebíčského kláštera (od roku 1298 jeho měřínského proboštství) a horní část ovládá místní šlechta. V roce 1425 se ves dostává do držení Vaňka Husseho a proto se v té době nazývala „Housecí“, „Černická“ nebo „Malá Zhoř“. Poté vesnici převzali v roce 1455 Mikuláš Žídek, 1470 Vilém II. z Pernštejna, 1480 Jan z Vranova, 1605 Pavel Mošovský z Moravčína.

V roce 1615 přešla Zhoř pod panství rudoleckých pánů Chroustenských z Malovar a jeho majitelem se stal Hanuš Rafael Chroustenský z Malovar, jenž byl posledním mužským potomkem tohoto rodu a zemřel ve švédských službách jako generál během třicetileté války.Panství jim bylo zkonfiskováno a prodáno italskému hraběti Rombaldovi z Collalta, který sídlil v Brtnici. V roce 1919 zde proběhla pozemková reforma a majetek Collaltů včetně zámků Černé a Rudolci získali čeští zájemci.

Násilná kolektivizace v zemědělství 5. srpna 1951 se v místním kinosále uskutečnil protiprávní a vykonstruovaný veřejný soudní proces. Bylo zde souzeno několik zdejších zemědělců kvůli odmítání tzv. „hospodářsko-technických úprav“ půdy. Následně lidoví soudci zlikvidovali jeden z nejstarších gruntů obci, jehož majitel Libert Suk byl 30. ledna 1953 odsouzen do vězení a zbytek rodiny byl násilně vystěhován z vlastního domu na samotu do jiného kraje. V roce 1953 tak mohlo být založeno Jednotné zemědělské družstvo I. typu, to se však brzy rozpadlo a obnova nastala až v roce 1956.

Přírodní poměry Zhoř leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 3 km jihozápadně od Stáje, 2,5 km severně od Nadějova, 4 km severovýchodně od Jamného a 7,5 km jihovýchodně od Polné. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Řehořovská pahorkatina. Průměrná nadmořská výška činí 592 metrů. Území vesnice je ohraničeno evropským rozvodím Labe–Dunaj z jižní strany. Zhořský potok pramení v místě zvaném „Heřmanec“ a poté společně s Chmelským potokem protéká Dobroutovem a následně se vlévá do polenského rybníka Peklo. V katastru vsi se nachází 15 rybníků, mezi největší patří Chmelský (zvaný též „Za Dvorem“) a Kněžský.

Obyvatelstvo V roce 1900 žilo v obci 359 obyvatel, z toho 357 Čechů a 2 Němce.Ottův slovník naučný, díl 27, s. 599, heslo Zhoř, č. 16. Podle sčítání 1930 zde žilo v 65 domech 365 obyvatel. 360 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 364 římských katolíků.

+ Vývoj počtu obyvatel Zhoře Rok 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Počet obyvatel 345 368 373 386 360 380 369 365 369 358 336 350 381 385 469 426

Náboženský život Obec Zhoř je sídlem římskokatolické farnosti Zhoř u Jihlavy náležící do jihlavského děkanství a brněnské diecéze. Farnost v současnosti nemá kněze, dojíždí sem administrátor a farář z Luk nad Jihlavou. Pod zdejší farnost spadají obce Arnolec, Nadějov, Stáj a místní část Jamného Lipina. Farním kostelem je místní kostel svaté Markéty. Podle cenzu z roku 2001 se k víře hlásí z 385 osob 244, z toho se 231 lidí hlásilo k římskokatolické církvi a 1 k Českobratrské církvi evangelické. 92 osob bylo bez vyznání a 49 osob své vyznání neuvedlo. Podle sčítání obyvatelstva 1930 tu žilo 364 katolíků a jeden člověk jiného vyznání.

Obecní správa a politika Obec leží na katastrálním území Zhoř u Jihlavy. K obci náleží i izolovaný dům s č. p. 44 nacházející se v blízkosti osady Lipina. Zhoř je členem Dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Polensko a místní akční skupiny Českomoravské pomezí.

Obec má 7členné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Vladimír Čížek

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta 2002–2006 293 76,11 7 4 SNK 23 SNK 1 Irena Čadová 2006–2010 315 68,89 7 3 SNK 13 SNK 21 KDU-ČSL Vladimír Čížek 2010–2014 356 68,82 7 4 SNK 23 SNK 1 Vladimír Čížek 2014–2018 350 70,00 7 5 SNK 12 SNK 2 Vladimír Čížek

Hospodářství a doprava Působí tu Zemědělská společnost Zhoř, a.s, která se stala následnicí místního JZD. Obhospodařuje pozemky ve výměře 1700 ha. Sídlí tu firma, která se zabývá odchovem selat pro další výkrm jatečných prasat SELMA a.s. Služby poskytuje i místní čalouník. Dále zde sídlí firmy CATENA CZ s.r.o. a Truhlářství Morava s.r.o. Nachází se zde prodejna se smíšeným zbožím firmy LAPEK, a.s., hostinec a úřadovna České pošty, kterou zde zřídili v srpnu 1869.

Od roku 1870 tady fungovala četnická stanice, v 60. letech byla tehdejší služebna SNB zrušena, poté obec spadala pod Luka nad Jihlavou a v současnosti je přidělena pod obvodní oddělení policie v Polné. Po několika požárech místní občané v roce 1894 založili Sbor dobrovolných hasičů. V roce 1898 tu vznikl spořitelní a záloženský spolek (tzv. „Raiffeisenka“), díky níž si řada chudších občanů mohla pořídit vlastní rodinné domky. Vlastní vodovod byl v obci zaveden v roce 1963. Plynofikaci zde dokončili v roce 2002. V letech 2001–2002 zde vzniklo „Středisko tréninku a chovu dostihových koní DS Pegas“ s výcvikovými drahami a areálem hospodářských a bytových budov. V sezóně odtud realizační týmy vyráží do Prahy, Pardubic, Karlových Varů či Lysé nad Labem nebo do zahraničí (Slovensko, Rakousko, Itálie, Polsko či Francie).

Obcí prochází silnice II. třídy č. 353 z Velkého Beranova do Žďáru nad Sázavou a komunikace III. třídy č. 3534 do Nadějova. Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a ZDAR. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Arnolec, Jamné, Nadějov, Polná, Měřín, Bohdalov a Žďár nad Sázavou.

Školství, kultura a sport Sídlí tu základní škola se školní jídelnou, školní družinou a mateřskou školou, chodí do ní i žáci z okolních obcí. První škola byla patrně zřízena již před rokem 1772, kdy podle matriky zemřel první známý zdejší učitel Antonín Hedvábný. Původní školní budova ze dřeva stála u kostela (na místě zaniklé tvrze), učily se zde děti ze všech farních obcí. Půdorys budovy měřil 15×8 m, v pravé části se nacházela tzv. učírna – velká třída, za hlavním vchodem stála síň s černou kuchyní, levá polovina sloužila jako učitelský byt. Koncem 18. století dřevěnou budovu zbořili a na tomtéž místě postavili zděnou budovu s čp. 9. V roce 1984 ji zbořili a na jejím místě postavili hasičskou zbrojnici. V roce 1882 obec od Františka Klementa odkoupila dům čp. 39 v severní části obce u silnice z Jihlavy do Žďáru nad Sázavou za 2400 zlatých včetně hospodářských stavení. Při bourání se našla památná kamenná deska. Budova byla dostavěna v roce 1883 za 5312 zlatých a 28. listopadu téhož roku slavnostně vysvěcena. Vznikla jedna třída s komorou a z původní podsklepené budovy se stal byt učitele. Tato budova se až do roku 1984 používala k vyučování, v roce 1997 ji obec prodala do soukromého vlastnictví. 1. září 1948 byla otevřena tzv. Expozitura střední školy Velký Beranov ve Zhoři s 1. a 2. třídou, výuka probíhala v budově národní školy čp. 39, ta se totiž přestěhovala do budovy čp. 9. V roce 1949 Okresní národní výbor v Jihlavě povolil zřízení Osmileté střední školy ve Zhoři. Budova byla postavena za několik týdnů z dřevěného domu po bývalé německé lesnické škole v Březinových sadech v Jihlavě. Budova byla zdemolována v roce 1978. V roce 1984 na jejím místě vznikla nová školní budova čp. 119. Roku 1993 přibyla nová tělocvična a rovná střecha zrekonstruována na sedlovou. Do zdejší školy původně dojížděly děti z Nadějova, Jersína, Arnolce a Stáje, po roce 1989 se část žáků přesunula do jiných okolních škol. Průměrný počet žáků klesá vlivem menšího počtu narozených dětí ale i přesunem do okolních škol. Některé ročníky musí být slučovány, neboť došlo ke snížení počtu žáků pod zákonem stanovenou hranici 17 žáků na třídu."Coufal, Rajnošek", kapitola = Dvacet let v „nové“ školní budově, str. 8–9.

Sport

Zhoř na Jihlavsku vešla v povědomí díky opakovanému úspěch klisny Orphee des Blins ve Velké pardubické, v říjnu 2015 jí před místními stájemi byla odhalena socha.https://pardubice.rozhlas.cz/trojnasobna-vitezka-velke-pardubicke-orphee-de-blins-ma-svou-bronzovou-sochu-6043691 Ve Zhoři sídlí tréninková centrála dostihových koní Pegas. Sport v obci však nejsou jen tito čtyřnozí atleti, ale jsou zde provozovány i různé „lidské“ sporty. Zdroj nové krve jednotlivé oddíly spatřují v žácích základní školy, která má v místě sídlo. Tyto druhy sportů nejsou právě obvyklé na obcích této velikosti. Tak se naše mužstva ve svých soutěžích zpravidla setkávají s týmy z menších měst či zálohami z těch větších. Příkladem může být florbal, kde mužstvo se setkává v krajském přeboru utkávají např. s Pacovem, Moravskými Budějovicemi a Přibyslaví, ale i s B týmy Třebíče či Žďáru nad Sázavou.

Obdobné je to např. u oddílu orientačního běhu, kde jsou nejbližší sesterské (ale mnohonásobně větší) oddíly v Jihlavě, Havlíčkově Brodě, Třebíči a Žďáře nad Sázavou. Každoročně je pořádán turnaj v tenisu s asi čtyřicítkou aktivních hráčů nejen místních, ale i z okolí (mnohdy i vzdáleného). Smíšený tým volejbalistů se ve své pravidelné, amatérské soutěži utkává se stejnými družstvy z Luk nad Jihlavou či přímo z Jihlavy. Ve Zhoři působí v různých okresních soutěžích také dvě družstva ve stolním tenisu oficiální nejnižší okresní soutěž hraje družstvo ledních hokejistů.

Kromě těchto pravidelných soutěží se ve Zhoři konají sportovní akce, které místní TJ, pořádá nebo přinejmenším spolupořádá. Zde lze jmenovat např. Novoroční vyběhnutí, která bylo na Nový rok 2014 nepřetržitě po 27. Ve spolupráci s hasiči v červnu Dětský den či dvakrát ročně se opakující turnaj v šipkách. V roce 2016 se uskutečnil 1. ročník míčového sedmiboje. Mezi novinky zařadit i turnaj ve stolním tenisu pro registrované i příchozí.

Tradice Každoročně na masopustní úterý se zde koná masopustní průvod maškar, který je ukončen večerní taneční zábavou. Na Zelený čtvrtek místní mládež pořádá průvod s hrkačkami po vsi až do Bílé soboty a v tyto dny plní funkci mlčících zvonů.

Mezi tradice lze zařadit i Novoroční vyběhnutí, jehož 30. ročník proběhl 1. 1. 2017 za účasti 87 přítomných.

Ochotnické divadlo